Z protokolu
sepsaného u purkmistrovského úřadu ve Smiřicích dne 8. května 1895.
Pan Jiří Malburg továrník a majitel nově vystaveného domu čp. 205 ve Smiřicích podal ... zde žádost za povolení ku zřízení kanálu z tohoto domu pod okresní silnici na proti domu p. Jana Juliše čp. 11 odtud podél chodníku se spádem do stávajícího kanálu z domu a továrny firmy Ed. Ad. Malburg a syn vedoucího a do ramena řeky Labe pod kostelem u domu čp. 2 ústícího, k odvádění dešťové vody a splachů.
Ve zpravodaji Hradce Králové Radnice vyšel text o domě čp. 17, který vlastnil A. Malburg. Část textu:
Výňatky z publikace Z. Doubka a J. Němečka „Starý Hradec Králové“ upravil Karel Brodský.
Dům čp. 17 na Velkém náměstí.
.....Roku 1790 je znám majitel domu, kterým byl Jan Schubert a stejný majitel je uváděn i k roku 1806. Dědic Jana Schuberta prodal dům 31. Srpna 1831 Karlu Zeinovi (Ceynovi). Magistrát vystavil 6. listopadu 1833 povolení k výčepu piva a kořalky pro nájemce Karla Reina. I tento dům vyhořel 17. září 1835. Ještě začátkem roku 1847 byl majitelem domu Karel Zein, ale již 25. června dochází k exekuční dražbě domu. Za nejvyšší podání získává dražený objekt Jakub Jílek z Hoříněvse. Jemu je listinou ze dne 4. dubna 1851 povolen výčep piva. Povolení se vztahovalo pouze na jeho osobu. Výčep byl uzavřen v r. 1858. V roce 1859 se novým majitelem stal Petr Bursa, ale již v r. 1864 je jako majitel uváděn Václav Formánek. V této době byla v domě židovská modlitebna (synagoga) pro hradecké židy. V r. 1867 se stává majitelkou vdova po Václavu Formánkovi. Ta v r. 1874 pronajala bývalý výčep smiřické firmě Malburg, která zde začala čepovat lihoviny a později také víno. V r. 1894 je jako majitel domu zapsán Albrecht Malburg. Za Malburgů byl výčep zařízen masivním dřevěným nábytkem a stěny byly obloženy dřevem. O sobotních trzích se zde vařila a podávala dršťková a gulášová polévka. Do výčepu se vstupovalo z úzké chodby, která pokračovala a ústila do dvora. V blíže neurčené době bydlel v domě pan Bitner, který byl lokajem barona Malovce, o kterém se říkalo, že je velmi lakotný. Později se Bitner stal konsistorním podúředníkem. V domě míval krámek nožíř Novotný a po něm Prokeš. Nejdéle pak po nich měl nožířství F. Vodehnal a ještě po druhé světové válce zde byl nožířský krámek.
Za zmínku stojí syn nožíře Novotného. Přezdívku měl Rachota a byl pokladníkem ve Spořitelně a současně pokladníkem Živnostensko-čtenářské jednoty. V domě také bydlel „postilion“ Lankaš, kterému hradečtí přezdívali „švik“, protože nosil přes jedno oko pásku. Smutnou postavou v domě byl vetešník V. Holsbach, který se v domě oběsil. Je zajímavé, že většina výčepních u Malburgů byli židé. V r. 1911 se po Kohnovi stal výčepním Jindřich Straus, který také v domě bydlel. Byl příbuzným královéhradeckého výrobce lihovin Frenkla. Dále v domě bydlel řezbář Jan Mach, truhlář Josef Falta a obuvník František Souček atd. Je třeba ještě dodat, že nožíř F. Vodehnal měl v zadním traktu objektu prodejnu a opravnu kol. V r. 1925 požádala firma na likéry, líh, ocet a hořčici Malburg a syn se sídlem ve Smiřicích o povolení změnit vývěsní štíty nad portály výkladců. Povolení bylo vydáno, a tak nové vývěsní štíty byly umístěny na tento objekt. Nápisy nad krámy byly: „Cukrářství Jana Kokrdy“, uprostřed štít s nápisem „Smiřický sklad“ a „Nožířství Františka Vodehnala“.

S větší vnitřní přestavbou bylo započato v r. 1938, v tomto roce byla také zahájena oprava nádvorní fasády. Od r. 1940 produkovala firma Malburg a syn také ovocné šťávy a vedla velkoobchod s vínem. V roce 1941 je jako majitel domu uváděn E. A. Malburg a syn s jedním várečným právem. V r. 1946 žádá firma Malburg o povolení rekonstrukce domu i krámu. Po znárodnění firmy nesla hradecká filiálka název Smiřické závody, n. p. Hradec Králové. Tento podnik také žádal o povolení využívat hostinských místností. Ještě v r. 1948 bylo žádosti vyhověno. .........
Dům v Hradci Králové jsem fotografoval dne 20.5.2008 ( později byla kavárna zrušena ).