Vladimíra Rohlenová - Dějiny velkovýkrmen Smiřice

Děkuji za ochotné svolení autorky se zveřejněním.

Zpět na hlavní stránku



OBSAH.

Kliknutím na heslo se dostanete na požadovanou kapitolu.

Úvod
I. Vývoj smiřického panství před vznikem samostatného státu
     1. Panství v době vlády rodu Trčků
     2. Vývoj panství po jeho převzetí hrabětem Matyášem Gallasem
II. Vývoj statku po vzniku samostatného státu
     1. Vývoj statku v letech 1918 - 1945
     2. Změny v souvislosti s národní a demokratickou revolucí v letech 1945 – 1948
     3. Vývoj statku v letech 1949 - 1957
III. Vznik Velkovýkrmy - státního statku ve Smiřicích
     1. Vývoj Velkovýkrmny - státního statku v období od r. 1957 do r. 1965
     2. Vývoj v letech 1965 - 1967
IV. Vznik Velkovýkrmen - oborového podniku, závodu 03 ve Smiřicích
     1. Vývoj Velkovýkrmen v letech 1967 - 1971
     2. Vývoj podniku po XIV. sjezdu KSČ
V. Vznik, historie a poslání velkovýkrmny prasat /"Gigantu"/ ve Smiřicích
VI. Socialistické ocenění závodu a jeho pracovníků
VII. Závěr a možnosti využití práce
Přílohy
Tabulková část
Seznam použitých pramenů a literatury







Pedagogická fakulta v Hradci Králové – Katedra

Dějiny velkovýkrmen Smiřice - 1982



Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Josef Kmoníček, Csc.

Vypracovala: Vladimíra Rohlenová, Smiřice







Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma "Dějiny Velkovýkrmen Smiřice“ zpracovala sama a použila jsem uvedených pramenů a literatury.



Děkuji vedoucímu práce docentu Josefu Kmoníčkovi za poskytnuté rady a pomoc při zpracováni diplomové práce.

Ve Smiřicích dne 13.3.1982

Vladimíra Rohlenová
6. skupina
str. 4

Úvod


   Úkolem mé diplomové práce je podat ve stručnosti historii Velkovýkrmen - oborového podniku, závodu 03 ve Smiřicích.

   V úvodu bych se chtěla krátce zamyslet nad budováním socialistického zemědělství.

   Jedním z hlavních úkolů po roce 1945 bylo získat rolníka jako spojence dělnické třídy. To se mohlo podařit prosazováním požadavků, které malého a středního rolníka uspokojovaly. Těmito požadavky byly hlavně pozemkové reformy, postupné předávání půdy těm, kdo na ní pracovali.

   Po Únoru 1948 byla prosazována myšlenka združstevňování zemědělství* Východiskem ke zvýšení produktivity práce mohla být jen socialistická velkovýroba.

   Základním historickým mezníkem ve vývoji československého zemědělství se stal IX. sjezd KSČ v roce 1949 svým tvůrčím uplatněním Leninova družstevního plánu. Jim začíná nová etapa budováni socialistického zemědělství. IX. sjezd KSČ má význam v tom, že potvrdil linii o jednotném postupu v třídním boji na vesnici.

   V období socialistických přeměn vesnice připadla velká úloha státním statkům, které významně přispěly k vítězství socialistických výrobních vztahů na vesnici. V počátečním ob­dobí to byl zejména úkol tvořit předvoj zemědělství, který byl vytyčen IX. sjezdem KSČ, a kromě toho dále pak stát se vzorem socialistické zemědělské velkovýroby.

   V dalším období, zejména po roce 1952, plnily státní statky již další významnou funkci v zabezpečování obyvatelstva potravinami. Znamenalo to zajišťování stabilizační úlohy v celém zemědělském odvětvi při zajištění úkolů první pětiletky. Výrobní základna státních statků se neustále zvyšovala a statky se tak rozsahem půdní držby, stavem hospodářských zvířat



str. 5

a produkci staly významným činitelem našeho zemědělství. Jejich orientace byla zaměřena tam o na ta odvětví, která mohla být ohrožena živelností výroby, zvláště a nově se tvořících JZD. Tento úkol státní statky splnily i za cena toho, že se postupně odkláněly od původního poslání - být vzorem socialistické zemědělské velkovýroby.

   Výsledky a celý vývoj hospodařeni státních statků dosvědčuje, že měly a stále ještě mají důležité místo v zemědělství naší republiky a potvrzuji, že jejich budování, zhruba na čtvrtině celkové výměry půdy, bylo správným politickým a hospodářským opatřením, neboť urychlilo intenzifikaci zemědělské výroby zejména v těch oblastech, kde družstevní sektor ji nemohl na takové úrovni a v krátkém čase zajistit.

   V letech 1949 až 1960 proběhla první etapa socialistického vývoje československého zemědělství, jejímž obsahem bylo združstevněni vesnice. Konči vítězstvím socialistických výrobních vztahů na vesnici.

   Ukončením této etapy kolektivizace byly vytvořeny příznivé podmínky a předpoklady k rychlejšímu rozvoji zemědělské výroby. Počátkem 60. let začíná nová etapa v rozvoji (ohraničená XII. a XXII. sjezdem KSČ), jejímž hlavním úkolem bylo zrychlit rozvoj zemědělství a na tomto základě zabezpečit plánovitý a proporcionální rozvoj země s cílem zvýšit životní úroveň všech pracujících. Zásadní úkoly rozpracoval XII. sjezd KSČ v roce 1962. Přes určitá dílčí úspěchy se zemědělská výroba v letech 1960 - 1965 vyvíjela nedostatečně a hlavni cíle sjezdu nebyly splněny. V této souvislosti musíme vidět momenty, které rozhodující měrou jeho realizaci ovlivnily. Ve vlastní zemědělské výrobě to byla dvojí neúroda - v letech 1962 a 1965 - a povodňová kalamita na Slovensku.
str. 6

Platnost teze o významu zemědělství na cestě vpřed potvrdil XIII. sjezd KSČ . Mezi prvními opatřeními, která se začala po sjezdu realizovat, bylo zaváděni zdokonalené soustavy řízeni zemědělství od roku 1967, jejíž zásady schválil ÚV KSČ v roce 1965. Funkcí plánovitého řízeni v zemědělství bylo nutné zabezpečit realizaci zemědělské politiky strany a státu. To znamená:

   působit soustavou ekonomických nástrojů tak, aby závazné úkoly státního plánu byly splněny;

   využít finanční soustavy jako atraktivního činitele při sestavování státního plénu v odvětvi zemědělství a výživy;

   dodržovat zásady plánovitého řízeni, respektovat zvláštnosti s cílem zvyšovat efektivnost zemědělství důsledným uplatňováním vědeckotechnického pokroku;

   provést změny v institucionálním uspořádání odvětvi zemědělství a výživy ke splnění všech těchto cílů". (1)

   Do procesu uskutečňováni linie XIII* sjezdu strany velmi nepříznivě zasáhl politický vývoj kolem roku 1968. Etapu velmi složitého vývoje uzavírá XIV. sjezd KSČ v květnu 1971. V přijaté sjezdové rezoluci se praví: "Socialistické zemědělství vstupuje do nové etapy svého vývoje. Další mohutný rozvoj výrobních sil, zejména efektivní uplatněni velkovýrobní technologie a techniky vyžaduje výraznou, cílevědomou koncentraci a specializaci v rostlinné a živočišné výrobě. Základním předpokladem k tomu je zejména prohlubování kooperačních vztahů zemi zemědělskými podniky". (1)

   XV. sjezd KSČ vytyčil základní dlouhodobé směry rozvoje v zemědělství, z nichž vycházely úkoly a cíle 5. pětiletky. Zaměřil zemědělskou politiku na další efektivní intenzifikaci, aby tak byl zabezpečen jeden z hlavních úkolů sjezdu krýt



str. 7

přírůstek spotřeby základních potravin z domácí výroby.

   Významným dokumentem pro rozvoj státních statků se stály "Hlavní směry rozvoje státních statků", stanovené předsednictvem ÚV KSČ a vládou ČSSR v roce 1975.

   XVI. sjezd KSČ vytyčil za prvořadý úkol zemědělství další zvyšování míry soběstačnosti ve výrobě potravin. Dosavadní vývoj svědčí o tom, že zabezpečeni dostatku potravin bude ve světovém měřítku stále napjatější. Obilí a další zemědělské suroviny se stávají pro reakční imperialistické kruhy nástrojem politického nátlaku a vydíráni. To se odráží i v prudkém růstu cen zemědělských produktů, které na kapitalistických trzích za poslední desetiletí vzrostly v průměru více než trojnásobně. Základní předpoklad zvýšeni soběstačnosti v potravinách je spatřován v další intenzifikaci zemědělské výroby, v cílevědomém prohlubování její koncentrace a specializace, v mobilizaci vnitřních rezerv, v důslednějším plněni povinnosti dodavatelských odvětvi a ve snižováni ztrát v celém procesu od výroby až po samotné užiti.

   Zemědělská výroba se má v 7. pětiletce zvyšovat ročně v průměru o 2%, z toho připadá na rostlinnou produkci 2,8% a na živočišnou 1,3%. Pokud jde o potravinářský průmysl, počítá se s průměrným ročním zvýšením jeho dodávek do tržních fondů o 2,2%. Spolu s dalším růstem obilovin vystupuje zvláště do popředí potřeba podstatně zvýšit produkci objemných a bílkovinných krmiv, zlepšit jejich kvalitu a hospodařeni s nimi. Větší pozornost a péče se musí věnovat pěstování cukrové řepy a brambor. V souladu s požadavky racionální výživy je třeba zvýšit výrobu a nákup zeleniny a ovoce o 30 – 35%.

   Základním předpokladem rozvoje zemědělské produkce je plné využiti půdního fondu při důsledném uplatněni zákona
str. 8

o jeho ochraně. Proto je nutno soustředit co nejvíce sil a prostředků na zvyšování úrodnosti půdy, zdokonalováni vodních režimů, na lepší využiti biologických a genetických vlastnosti plodin a snižováni ztrát všeho druhu.

   V této souvislosti je nutno podotknout jednu dílčí otázku. Ne všechna půda se hodí pro zemědělskou velkovýrobu. Ročně zůstává neobděláno několik desítek tisíc hektarů zemědělské půdy. Zemědělské podniky ve spolupráci s národními výbory by měly tyto plochy poskytnout zahrádkářům, drobným pěstitelům a chovatelům k plnému využiti. (1)

   V úvodní kapitole jsem se pokusila nastínit základní mezníky pro budováni socialistického zemědělství. Zároveň jsem se snažila poukázat na úlohu státních statků, kterou v tomto procesu sehrály.

   Vlastní práci jsem rozčlenila do sedmi kapitol podle období, která byla rozhodující pro vývoj Velkovýkrmen. V závěrečné části se zabývám dalšími úkoly a dalším vývojem státních statků a snažím se zamyslet nad tím, jakým způsobem by se dala práce využít.

   Součástí práce jsou i přílohy a tabulky, které dokreslují výsledky hospodaření.

   Pro zpracováni své práce jsem použila zejména „Rozborů o činnosti a hospodařeni" z roku 1951, 1960 - 1981 a prameny ze spisovny Velkovýkrmen ve Smiřicích.



str. 9

I. Vývoj smiřického panství před vznikem samostatného státu



   1. Panství v době vlády rodu Trčků

   Historické prameny o tehdejším panství smiřickém jsou známy asi od roku 1360.. Od té doby se v držení panství vystřídalo mnoho rodů, z nichž však žádný nevlastnil panství delší dobu.

   Jedním z nejvýznačnějších majitelů byl rod Trčků. V červenci roku 1498 panství smiřické koupil Mikuláš mladší Trčka z Lípy a Lichtenburka od dědiček Valečovských. V té době panství zahrnovalo 17 obcí: Smiřice, Holohlavy, Semonice, Čibuz, Skalici, Hubiles, Újezdec, Bukovinu, Vlkov, Lužany, Sovětice, Mezilečí, Maršov, Černožice, Čáslavky, Smiřičky a Brzice. Rodovým majetkem Trčkovským zůstaly Smiřice přes 130 let. Za tuto dobu bylo panství zvětšováno a zaokrouhlováno. Tak již roku 1533 při dělení Trčkovského majetku patřily k panství vedle jmenovaných obcí ještě další: Rtyně, Sendražice, Rodov, Ćistěves, Popovice, Lejšovka, Smržov a Lípa. (2)

   Významným majitelem panství byl Jan Rudolf Trčka z Lípy, hejtman hradeckého kraje, pán velké části východních dech. Jemu připadly Smiřice s Opočnem roku 1601. Jeho vládou vrcholí i uzavírá se hospodářský rozkvět panství. Základem panského hospodářství bylo 16 dvorů o celkové výměře přes 6500 korců. Dvůr ve Smiřicích byl bez orných pozemků a soustřeďoval se na chov dobytka, dvůr v Holohlavech měl 1800 korců, dvůr zderazský 1200 korců a další dvory (Neznášov, Lípa, Ples a Vlkov) klesají výměrou od 10 do 2 lánů (1 lán = 60 korců). Při tehdejším trojhonném hospodářství bývala třetina půdy oseta ozimy, druhá jařinami a třetí ležela ladem a sloužila za pastviště.

   Z panských luk se k roku 1619 sklidilo skoro 1300 vozů sena a přes 1000 vozů otavy. Dvory byly vybaveny stodolami, chlévy, ratejnami, sekárnami, kůlnami na vozy atd.;
str. 10

ve zmíněných pěti dvorech bylo místo pro 130 klisen, 5 hřebců, 70 hříbat, 300 dojnic, 124 jalovic, 45 volů, 172 prasata. Za obilí tržil majitel roku 1629 4500 kop grošů a za dobytek 3680 kop grošů*

   Ze 60 rybníků na panství bylo 36 "plodových na vejtah*, 13 třecích a 11 "na kapry násadní". Ryby se prodávaly až do Slezska. Povodí Labe pronajímala vrchnost jednotlivcům či obcím.

   Z 19 lesů byl nejznamenitější les Rasošky; u lesů bylo 5 bažantních revírů a 1 ohražená bažantnice. Ovoce se pěstovalo v sadech při zámku, v Žiželevsi, při dvorech. Vinice byly u Habřinky a Jeřiček.

   Největší příjem šel ze smiřického pivovaru, který měl 4 chmelnice. Pivovar dával až 200 várek ( každá z 23 korců sladu) t.j. 4800 sudů v sumě 3000 kop grošů ročně. Dále tu bylo 8 panských mlýnů, cihelna, lomy u Boháňky a dokonce i skelné huti.

   K roku 1629 se dovídáme, že celkový příjem panství dosahuje přes 30.000 kop grošů, v tom výnos pivovaru činí 37%, za obilí 15%, z dobytka 13%, pokuty a úroky z dluhů poddaných 10%, poddanské úroční platy 7,6% a zbytek drobné příjmy. Režii dominia 12.500 kop grošů uhradil téměř příjem z pivovaru.

   Poddanské povinnosti spočívaly v peněžních platech, odváděných na jaře a na podzim ( na sv. Jiří a na sv. Havla), v odvádění naturálií ( husy, slepice, kapouni, někdy vejce a obilí) a v robotách. Roboty "bartolomějské, vánoční, ženné, vorné, forní a sečné" se nezdají být příliš těžké a většinou už byly nahrazeny platem ( za 1 pracovní den se náhradou platily vrchnosti 4 groše, za sečné 6 grošů). Nad to byly ovšem další povinnosti: "forování, vorání, vláčení", pomoc při honbě zvěře - a tu záleželo na vrchnosti, co z poddaných vymáhala. V tom smyslu byl pan Jan Rudolf Trčka pánem vlídným. Roku 1614 odpustil



str. 11

poddaným odúmrtě ( majetek zesnulých bez přímých potomků dotud automaticky přecházel na vrchnost); ve Smiřicích "vyzdvihl" cechy a netrval ani na přísném účetnictvím

   Přelom nastal a Bílou horou. Trčka sdílel a Albrechtem z Valdštejna proticísařské plány. Roku 1624 byly Trčkovské statky osazeny nekatolickými kněžími. Na podzim roka 1634 Jan Rudolf Trčka zemřel jako poslední svého slavného rodu. (3)

   2. Vývoj panství po jeho převzetí hrabětem Matyášem Gallasem

   Nový majitel Smiřic, císařský generál hrabě Matyáš Gallas dostal panství od císaře roku 1636, když byly všechny Trčkovské statky pro podezření z velezrady konfiskovány. V té souvislosti byl proveden odhad dominia, který ukázal bídu třicetileté války: ze čtrnácti dvorů bylo jedenáct opuštěno, pole neobdělaná, stáje prázdné, dobytek vybit nebo konfiskován. A to se ještě roku 1645 přímo ve Smiřicích usadili velitelé Švédů, vojsko u Semonic a vyrabovali zbytek.

   Ale už za 10 let se začaly válečné rány hojit. Boku 1655 bylo na panství 53 obcí s 924 usedlostmi od bezzemků až po několikalánové statky, s ornou půdou přes 10.000 ha. Největší byl Černilov (62 hospodáři), pak Ples (55 hospodářů), Jásenná a další vsi až po Smiřice, které měly přes 30 hospodářství. Černilov měl také největší výměru půdy (přes 3/4 lánu na usedlost); průměrná výměra pak klesá až ke Smiřicím, kde jsou jen 2 korce na chalupu. Překvapivě mnoho bylo středních a velkých usedlosti - podíl na tom měla válka a náboženská perzekuce, které někdy vylidnily celé vsi, ale také i vůle vrchnosti, nepřipouštějící děleni statků.

   Roku 1655 bylo na panství 1749 kusů potažního dobytka (koni nebo volů), 2604 dojnice, 2822 jalovice, 1633 prasata. Průměrný půllánový statek míval 2 koně, 3 dojnice, 3 - 4 jalovice,
str. 12

3 ovce, 2 prasata. Bezzemci - pokud vůbec mívali dobytek - měli krávu, jalovici, občas prase. Na panství žilo asi 5000 lidí, z toho 700 podruhů. Usedlosti obstarávali především otec s matkou a dvěma dětmi; sedláci mívali pacholka a děvečku, bohatí až 8 lidi čeledních, většinou velmi mladých, často dětí. Děvečky jsou většinou od dvanácti do patnácti let, pacholci od sedmnácti do pětadvaceti; pohůnci, skotáci a "hříbek" (pro pasení hříbat) slouží dokonce od sedmi let. Materiální poměry poddaných byly celkem snesitelná, sociální diferenciace poměrně malá a průměrný půllánový (10 ha) statek dobře dostačující k obživě. Takové byly poměry v polovině 17. století, kdy za nezletilé Gallasovy syny vládl poručník hrabě Václav Michna z Vacínova. Po dosaženi zletilosti bylo panství rozděleno tak, že mladšímu Antonínu Pankráci Rudolfovi připadly Smiřice s 24 vesnicemi. Ten je roku 1685 prodal za 350.000 zlatých hraběnce Isabelle Magdaleně roz. de Portia, vdově po Janu Norbertovi ze Šternberka. Poručnická vláda Václava Vojtěcha ze Šternberka znamenitě obnovila stará poddanská práva; hrabě poručil, aby poddaní prodávali určité množství obilí do panských sýpek a pivovaru za pevně stanovenou cenu, samozřejmě nižší než byla cena tržní. Horší byl postupující tlak vrchnosti vymáhající od roku 1715 stále větší nebývalé roboty. Několik sedláků ze Smiřic, Černilova, Librantic a okolí se dokonce roku 1717 vypravilo do Vídně se stížností, avšak nadarmo. Napětí na panství, způsobované robotami (o nichž sám holohlavský děkan Uhlíř svědčí, že nikde jinde nebylo požadováno větších) a útlakem náboženským, konečně vybuchlo velkým selským povstáním roku 1775, které zachvátilo celé východní Čechy. To bylo vlastně vyvrcholení téměř dvě století trvajícího zápasu, po němž josefínské reformy otevřely cestu nové době.



str. 13

   V letech 1863 - 1881 byla majitelem panství rodina Liebigů. Posledním vlastníkem před vznikem samostatného státu byl tzv. Nejvyšší c. Kr. fond rodinný, jehož ředitelství bylo v Praze, a které v roce 1901 zřídilo inspektorát rodinných statků ve Smiřicích pro statky Smiřice, Cerekvice a Bezno u Mladé Boleslavi. (3)

II. Vývoj statku po vzniku samostatného státu



1. Vývoj statku v letech 1918 - 1945

   Po první světové válce převzal statky československý stát a ve Smiřicích byla zřízena Správa státních lesů a statků, k níž náležely dvory Zderaz a Rodovém, Holohlavy, Hoříněves, Skalička, Černilov, Cerekvice s Třebověticemi, Hněvčeves, Čenice, Neděliště, Světí, Dlouhé Dvory a dále pivovar, cihelna a cukrovar. Výměra této správy činila 2171 ha orné půdy, 503 ha luk, 16 ha zahrad, 40 ha pastvin, 1985 ha lesní půdy, 8 ha rybníků, 6 ha řek a potoků, 3 ha proutnic, 21 ha silnic a cest, 27 ha zastavěných a 5 ha neplodných ploch, celkem tedy 4785 ha. Při první pozemkové reformě byla od parcelována půda pro rolníky a drobné držitele téměř ze všech dvorů a mimo to celý dvůr Skalička, Hoříněves a Čenice. Zbytkové statky z této držby nevznikly však žádné.

   Reorganizacemi v průběhu první republiky bylo při ministerstvu zemědělství vytvořeno Ústřední ředitelství státních lesů a statků v Praze - Bubenči, které se členilo na skupinu lesního, polního a rybničního hospodářství. Proto také od Správy státních statků byly vyčleněny lesy a zřízena jejich samostatná správa v zámku v Hoříněvsi; pivovar a cukrovar byl řízen přímo Ústředním ředitelstvím prostřednictvím Správy pivovarů v Buštěhradě a Správou cukrovarů ve Zvoleněvsi. Rozsah výměr se udržel po celou dobu první republiky ve stejné
str. 14

výši; došlo jen ke změnám názvů v tom smyslu, Že z dosavadních dvorů byly vytvořeny jako samostatné bilanční jednotky Správy státních statků a to: Zderaz se dvorem Rodov, Holohlavy se dvorem Černilov a cihelnou, Cerekvice se dvorem Hoříněves a Třebovětice, Světí se dvorem Neděliště a Dlouhé Dvory a ústřední dílny ve Smiřicích, jež vznikly z bývalé pily. Tyto správy byly podřízeny Vrchní správě státních statků ve Smiřicích.

   Tento stav trval i v prvních letech okupace; v roce 1941 byli na Vrchní správy dosazeni němečtí komisaři, úřední řečí se stala němčina a zaváděním tzv. nucených správ a konfiskací půdy se rozšířila základna dřívějších státních statků, kterou od roku 1942 spravoval tzv. Bodenamt für Böhmen und Mähren, v němž vedeni bylo zcela nacistické, poněvadž byly již sledovány germanizační cíle s určením těchto statků.

   Celkový růst půdního fondu se promítl i u Vrchní správy státních statků Smiřice; v roce 1942 do ni byly začleněny dvory z panství Colloredo - MansfeIda z Opočna: Pulice s cihelnou, Ostrov u Českého Meziříčí, Vranov, nájem dvora Ostrov u Hrošky, vnucená správa zelárny v Mokrém a vnucená správa jednoho hospodářství v Libranticích. V roce 1943 a 1944 byly statky Ostrov u Českého Meziříčí, Pulice s cihelnou a Vranov odděleny a vytvořen z nich statek, tzv. říšské pracovní služby. ( 3)

2. Změny v souvislosti s národní a demokratickou revoluci v letech 1945 - 1948

   K obrovským změnám v zemědělství došlo v souvislosti s národní a demokratickou revolucí v letech 1949 – 1948. KSČ od svého vzniku důsledně orientovala svoji agrární politiku tak, aby půda definitivně přešla do rukou těch, kdo na ni pracují. Proto jedním z důležitých úkolů národní a demokratické



str. 15

revoluce byla realizace agrární reformy v letech 1945 – 1949. Výměra zkonfiskované pudy představovala celkem jedna třetinu veškeré půdy v tehdejší ČSR. Největší část zkonfiskované půdy dostali bezzemci, domkáři a rolnici. Realizace pozemková reformy byla vítězným vyvrcholením zápasu KSČ s buržoazií, která se snažila všemi možnými způsoby znemožnit její provedení. Zemědělské půda,vyvlastněné buržoazii, byla však nadále velmi roztříštěná. V roce 1948 bylo v ČSR 33 milionů parcel, jejichž výměra byla v průměru v Čechách 7 arů a na Slovensku 4 ary. Počet soukromě hospodařících rolníků se pohyboval okolo 1,5 milionu. Po Únoru 1948 vstoupila naše společnost do nové etapy svého historického vývoje, jejímž obsahem bylo řešení kvalitativně nových úkolů a problémů.

   Existence malovýroby v zemědělství, založená navíc na málo rozvinutých výrobních silách a na roztříštěném soukromém vlastnictví půdy,se stává protikladem socialistického průmyslu, který se v té době již úspěšně rozvíjí. Tato skutečnost vyvolává řadu ekonomických, sociálních a politických problémů. Vzniká rozpor mezi rostoucími nároky na potraviny a schopností zemědělců tyto potřeby zajistit v podmínkách roztříštěné malovýroby s převážně ruční a potažní prací a s celkově nízkou produktivitou práce. Na tyto aktuální problémy reagovalo listopadové zasedání ÚV KSČ v roce 1948 - přijalo základní linii Klementa Gottwalda, která zajišťovala vytvořeni opěrných bodů pro socialistické změny na vesnici, jež by měl v rukou stát a mohl svým působením usměrňovat vývoj v oblasti zemědělství. Na základě toho byla vytvořena sít strojně traktorových stanic o státních statků. Tuto linii potvrdil i IX. sjezd KSČ v roce 1949, který se tak stal základním historickým mezníkem ve vývoji československého zemědělství.
str. 16

   Již v listopadu roku 1945 uplatněním dekretů presidenta republiky o konfiskaci majetku Němců, zrádců a kolaborantů byla přičleněna ke smiřickému statku jako správa státních statků zemědělská část z bývalého majetku Schamburga z Náchoda (byl vysokým důstojníkem SS) - a to Ratibořice se dvorem Heřmanice a Dubno, u nichž před tím byla provedena částečná parcelace a zřízena národní správa a cihelna Miskolezy. V březnu roku 1946 byla začleněna dále národní správa v Chlumci nad Cidlinou, z níž po parcelaci dvora Lužec byla vytvořena Správa šlechtitelských podniků státních statků se dvorem, drůbežárnou a šlechtitelskou stanicí s čističkou obilí.

   Po převratu v roce 1948 se vrátila držba Vrchní správy státních statků ve Smiřicích do rozsahu před vznikem druhé světové války; navíc zůstal jen nájem dvora a lihovaru Ostrov u Hrošky.

   Dlouholetým plánem bylo stanoveno, že dosavadní státní statky přejdou na formu řízení jako národní podniky. Přijetím zákonů o pozemkové reformě bylo jasno, že dojde k prudkému růstu držby státních statků, kterým již tehdy byl uložen úkol, aby se staly vzorem velkovýroby s vysokou produktivitou práce za použiti nové techniky a technologie s uplatňováním některých poznatků v praxi. Pro růst byly vytvořeny především organizační předpoklady. K 1. 6.1948 byly zrušeny Vrchní správy státních statků a zřízeno z nich vždy několik Ředitelství státních statků a rybníků. Z bývalé Vrchní správy státních statků ve Smiřicích bylo vytvořeno:

   a) Ředitelství státních statků a rybníků ve Smiřicích a hospodářstvím Zderaz s Rodovém, Holohlavý s Černilovem, ci­helna, dílny, Ratibořice a Dubnem a Heřmanicemi, Ostrov u Hrošky.

   b) Ředitelství státních statků a rybníků v Cerekvici a hospodářstvím Cerekvice s Třebověticemi, Světí s Nedělištěmi a Dlouhé Dvory, Hoříněves.



str. 17

   c) ředitelství státních statků a rybníků v Chlumci nad Cidlinou v rozsahu dosavadní Správy šlechtitelských podniků státních statků.

   Jako přímý nadřízený orgán byly zřízeny Inspektoráty státních statků a oblastní působností; rovněL ve Smiřicích byl zřízen.

   Na podzim roku 1948 nastala již první etapa růstu; Smiřické ředitelství sice předalo k parcelaci hospodářství Ostrov u Hrošky, ale převzalo zemědělskou půdu a zbytkové statky Doubravice, Sviništany, Velký Třebešov, Tošov, Dvůr Ledce, dále zemědělskou půdu z držby Bartoně z Dobenína (oblast Rozkoš u České Skalice), půdu církevní a půdu, na níž se nehospodařilo. (3)

   3. Vývoj statku v letech 1949 - 1957

   K 1. 1. 1949 bylo zrušeno Ústřední ředitelství státních statků a zřízen národní podnik ČSSS. V průběhu roku 1949 dochází postupné k reorganizaci dosavadních Ředitelství státních statků, od nichž se odděluje rybniční hospodářství pod samostatná ředitelství státních rybníků a statky se svou půdní držbou vyrovnávají a územním celkem okresu* Působnost Inspektorátů státních statků se upravuje na územní celky krajů.

   Významnou události v roce 1949 byla výstavba velkovýkrmny prasat v září tohoto roku. Během pěti měsíců bylo postaveno vdech 10 pavilónů s kapacitou po 1000 kusech. Protože šlo o koncentraci na tehdejší dobu gigantickou, dostala velkovýkrmna přezdívku "Gigant". V červenci roku 1950 byl dán "Gigant" do provozu a byl k němu přičleněn zrušený mlýn ve Smiřicích jako šrotovna.

   Předvýkrmny prasat obhospodařuje buď sama velkovýkrmna
str. 18

jako samostatný podnik - na př. v Konecchlumí, Obědovicích, Malé Skalici a pod. nebo dosavadní Ředitelství státních statků s touto kooperují v předvýkrmu. Tento způsob se však neosvědčil, poněvadž řízení nákupu selat a způsob prováděni předvýkrmu a zástavy na "Gigant" nemohla velkovýkrmna přímo ovlivňovat a tak došlo k 1.1.1952 ke sloučení dosavadního Státního statku Smiřice, velkovýkrmny Smiřice a Státního statku Opočno v jeden národní podnik s názvem Státní statek Smiřice. K němu byla opět začleněna hospodářství Hoříněves, Doubravice, Velký Třebešov, Svinišťany, Světlá a Ratibořice. Tím byl dán vlastně základ dnešnímu podniku a určeno jeho speciální zaměření na výkrm prasat.

   Tomu předcházelo zrušeni jediného národního podniku ČSSS k 1.10.1951 a z dosavadních Ředitelství státních statků byly vytvořeny samostatné národní podniky s názvem Státní statek v rámci kraje byly řízeny prostřednictvím Krajských správ státních statků (pro kraj Hradec Králové bylo sídlo ve Smiřicích). ( 3 )

   Pro další vývoj státních statků a zemědělství našeho okresu měla velký význam 7. okresní konference KSČ, uskuteč­něné v dubnu roku 1951. Na této konferenci bylo zdůrazněno, že v zásobovací politice i v uplynulém roce platila jako vedoucí směrnice slova soudruha Klementa Gottwalda: "Musíme především zajistiti a zlepšovati výživu. Zlepšené zásobováni, zejména potravinami, to je mor na reakci". stejně jako směrnice IX. sjezdu KSČ: "Podle možnosti další a další zboží uvolňovat a ceny na volném trhu snižovati". ( 4 ) Na konferenci bylo řečeno :

   "Neméně významným činitelem v našem zemědělství jsou ČSSS. Na našem okrese byl utvořen státní statek 1.3.1950 z 11 hospodářství a 2 výkrmen. Celková výměra statku byla 994 ha



str. 19

veškeré půdy a přidělením dalších tří hospodářství letošního roku zvýšila se výměra na 1.425,65 ha veškeré půdy. Již z toho je vidět, jak poměrně malá výměra je roztříštěna na řadu hospodářství, v mnohých případech až 30 let nehnojena a zaplevelena. Hospodářské budovy a nářadí jsou ve špatném stavu, rovněž tak dobytek, kterého bylo na výměry málo, zvláště dojnic.

   To všechno bylo a z velké části je důkladnou překážkou ČSSS v jejich práci. Citelným nedostatkem bylo také to, že hospodářskými správci byli jmenováni na jednotlivých hospodářstvích bývalí majitelé statků - vesničtí boháči.

   Přes všechny tyto nedostatky docílily ČSSS v našem okre­se slušných výsledků. Zvláště v živočišné výrobě je docilováno za uplynulé období dobrých výsledků. Dalším dobrým výsledkem práce na státních statcích je to, že veškeré stájové práce jsou normovány. Průměrná mzda zaměstnance ve stájích je 6.000 Kčs měsíčně. Aby se zvýšila produktivita práce i v rostlinné výrobě a tím aby stoupla mzda zaměstnanců, byla zavedena nová organizace práce ve skupinách a četách. Tyto jednotlivé skupiny a čety budou odměňovány mimo normy, kterou udělají, ještě zvláštní prémií podle hospodářského výsledku jednotlivých rostlin, takže i v této práci dojde k socialistickému odměňování pracujících na ČSSS.

   Hodnotíme-li práci ČSSS na našem okrese, musíme říci, že měly celou řadu úspěchů od doby jejich ustavení přes všechny nedostatky, které se v tomto období projevily". (4)

   V letech 1952 - 1953 se růst Státního statku Smiřice omezoval prakticky jen na horskou část Sedloňov v Orlických horách, kde dosavadní přídělci přicházeli do státního statku. Další růst a změny nastávají v letech 1954 - 1956, kdy statky Smiřice v souvislosti se zakládáním JZD přejímají
str. 20

nezajištěnou půdu, hospodářství vesnických boháčů a úpadková hospodářství (na př. v Benátkách, na Starém Plese, Vrchovnici, Želkovicích, Černožicích a jiných obcích tehdejších okresů Jaroměř, Náchod a Dobruška) a naopak předávají některé objekty a hospodářství nově založeným JZD. Ze zrušeného Státního statku Choustníkovo Hradiště přejímají hospodářství ležící v tehdejším okrese Dvůr Králové n.L. a hospodářství bývalého školního statku ve Smiřicích. Tak k 31.12.1956 statek Smiřice obhospodařoval 7087 ha zemědělské půdy, z toho 5211 ha orné půdy ve 4 okresech kraje Hradec Králové. Při převzetí šlo často o půdu devastovanou nebo o půda od dosavadní držby odloučenou bez objektů a dobytka. Intenzita výroby tím samozřejmě poklesla, jak ukazuje následující srovnání:

   Základní výrobní ukazatelé závodu z roku 1954 a 1956

   Stav skotu na 1000 ha zem. půdy - ks 56 / 52
   Výroba: mléka na 1 ha zem. půdy - l 775 / 571
   vajec na 1 ha zem. půdy - ks 128 / 119
   Dodávka masa na 1 ha zem. půdy - kg 577 / 563

III. Vznik Velkovýkrmny - státního statku ve Smiřicích



1. Vývoj Velkovýkrmny - státního statku v období od r. 1957 do r. 1965

   S postupnou socializaci vesnice pokračuji i změny v půdní držbě statku, který byl 1.1.1957 jako podnik, kde lze v důsledku specializace uplatnit průmyslové prvky výroby, přičleněn do působnosti ministerstva potravinářského průmyslu s názvem Velkovýkrmna - státní statek a podřízen Sdruženi velkovýkrmen v Praze. Rok 1957 byl pro hospodaření podniku katastrofální, poněvadž v březnu se objevil na velkovýkrmně



str. 21

mor prasat a běhám čtyř dnů a nocí byl celý "Gigant" vyskladněn na nutné porážky; tato ztráta byla ještě zvýšena neúrodou v důsledku nepříznivého počasí v období žní a podzimních prací o devastovanou půdou zejména v Hajnici, Novém Hrádku, Starém Plese a Jásenné. V letech 1958 - 1959 dochází k růstu a konsolidaci podniku; důkazem jsou údaje následující tabulky:

Základní ukazatelé závodu za období 1957 - 1960
1957195819591960
----------------
Výměra zem. půdy k 1.1.ha7466763381388796
Z toho orné půdyha5211584561886582
Stav skotu na 100 haks58626365
Stav prasnic na 100 haks78911
Výroba mléka na 100 hal627657667806
Výroba vajec na 100 haks106108136185
Dodávka masa na 1 hakg526543522723
Z toho vepřovékg451451405604
Dojivost kus/denl8,282,017,988,34
Přírůstky prasat kus/denkg0,360,440,450,43
Výroba zrnin na 1 haq9,168,5612,1211,32

   V důsledku delimitace mezi družstevním a státním sektorem došlo v průběhu let 1960 - 1963 k převzetí 21 JZD a zároveň podnik předal jednotným zemědělským družstvům 6 svých hospodářství. Mezi JZD bylo k 1.1.1961 převzato i JZD Černožice, Rodov a Hoříněves, k 1.1.1962 pak JZD Habřina a Račice; k 1.1.1965 JZD Benátky. S růstem půdního fondu došlo i k růstu počtu pracovníků v rámci celého podniku, jak ukazuje následující tabulka:
str. 22

Přehled o růstu počtu pracovníků v letech 1958 – 1964
Rok - Počet pracovníků
1958 – 1967
1959 - 2076
1960 - 2191
1961 - 2385
1962 - 2947
1963 - 3045
1964 - 3095

Věkové složení pracovníků ale není příznivé.

Procentuální složeni pracovníků živočišné výroby podle stáří ( v roce 1964 )
Věk Muži / ženy
16 - 20 let 5% / 5%
21 - 40 let 35% / 34%
41 - 60 let 45% / 43%
61 - 65 let 10% / 12%
65 let a starší 5% / 6%

   U pracovníků rostlinné výroby je ještě vyšší stav v kategoriích od 41 let a nad 61 let zejména u žen.

   Tento růst kladl velké požadavky na řízení a organizaci práce na všech úsecích výroby. Negativní stránkou bylo rozmělňování účelové specializace, t.j. vysoká produkce vepřového masa s postupnou soběstačností ve výrobě selat, potřebných k doplnění produkčních chovů i na výkrm.

   K 1.1.1960 přešlo řízení Sdruženi velkovýkrmen opět pod ministerstvo zemědělství. Došlo k provádění rekonstrukcí pavilónů velkovýkrmen, jejichž kapacita vzrostla z 1000 kusů



str. 23

( z roku 1950) na 2500 kusů v roce 1963. Současně byly budovány produkční stanice prasnic na 175 kusů.

   V roce 1963 byl převzat bývalý Výzkumný ústav bramborářský v Jedlové v Orlických horách.

   Podnik se prakticky od roku 1963 organizačně členi na závody (dříve oddělení), které jsou řízeny ředitelstvím. Závody se člení na výrobní skupiny rostlinné a živočišné výroby (dříve hospodářství). Ve výrobních skupinách je práce organizována v četách nebo podle stájí.

   0 zaměření a specializaci podniku dává přehled následující porovnání:

   Porovnání výroby a dodávky vepřového masa na velkovýkrmně v letech 1955 - 1964 v přepočtu na 1 pavilón a 1 hodinu
Rokvýroba v
q
dodávka v
q
výroba
kg/1 hod.
--------------------------------------------------------
195516362031187
195614712485167
19579772424110
195817442714199
195919972356228
196023314257265
196125724402294
196227064460309
196334795534396
196435415962403 (5)

   Hospodářský výsledek od roku 1954 mimo roku 1957 (mor prasat) a roku 1962 (převzetí 13 JZD) skončil vždy ziskem« Podnik za své výsledky v socialistické soutěži byl již roku 1953 vyznamenán Rudým praporem vlády, v letech 1960, 1963 a 1964
str. 24

   Rudým praporem ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství (MZLVH) a ústředním výborem odborového svazu (ÚVOS). Za první pololetí roku 1965 je držitelem Standarty MZLVH a ÚVOS a obdržel mnohá čestná uznání.

   Provoz na velkovýkrmně a produkčních stanicích, v rostlinné výrobě, ovocnářských plantážích navštívilo mnoho odborníků a delegaci z různých socialistických a kapitalistických zemí. Navštívily je delegace vlád, prostřednictvím ministrů zemědělství nebo jejich náměstků ze SSSR, PLR, NDR, MLR, BLR; dále delegace různých organizací a podniků z Jugoslávie, Kuby, Činy, ale i z Velké Británie, Francia, Kanady, USA, NSR, Dánska a Brazílie.

2. Vývoj v letech 1965 - 1967

   Na základě rozhodnuti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o dalším vývoji velkovýkrmen došlo k 1.1.1965 k reorganizaci v tom smyslu, aby byly pro státní statky vyčleněny objekty a půda, které se přímo vztahují k produkci selat a vepřového masa. U Velkovýkrmny - státního statku Smiřice byl z toho důvodu delimitován závod Česká Skalice a Nový Hrádek v okrese Náchod a vznikl tak nový státní statek na okrese Trutnov, Rovněž, výrobní skupiny Kohoutov a Hajnice vytvořily základ pro nový státní statek; současně došlo i k předání dosavadních šrotoven Zemědělskému nákupnímu a zásobovacímu podniku, který z nich vybudoval mísírny krmiv. Zároveň byl státnímu rybářství delimitován chov a výkrm kachen. Po reorganizaci měl podnik 8304 ha zemědělská půdy, z toho 6504 ha orné půdy. V přepočtu na 1 ha zemědělské půdy dodal v roce 1965 téměř 880 kg masa, z toho 780 kg vepřového.

   V roce 1965 měl podnik tyto závody:

   - Holohlavy s výměrou 1862 ha zemědělské půdy, z toho 1463 ha



str. 25

orné půdy; obhospodařuje hlavně půdu v obcích Smiřice, Černožice, Holohlavy (počítalo se s budoucím převzetím tamního JZD), Habřina a Rodov

   - Hoříněves s výměrou 1537 ha zemědělské půdy, z toho 1326 ha orné půdy v obcích Hoříněves, Benátky, Račice, Máslojedy, Lanžov a Doubravice

   - Opočno s výměrou 911 ha zemědělské půdy, z toho 777 ha orné půdy v okrese Rychnov nad Kněžnou

   - Sedloňov s výměrou 2291 ha zemědělské půdy, z toho 1508 ha orné půdy v horské oblasti okresu Rychnov nad Kněžnou

   - Choustníkovo Hradiště s výměrou 1789 ha zemědělské půdy, z toho 1427 ha orné půdy v okrese Trutnov

   - Velkovýkrmna Smiřice - výkrm prasat z předvýkrmu

   - Mechanizační závod Smiřice - ústřední dílny pro generální a střední opravy traktorů a speciálních zemědělských strojů s ústředním skladem součástek a náhradních dílů

   - Stavební odděleni Černožice - zajišťuje investiční výstavbu, generální opravy a běžné opravy ve vlastni režii v rámci podniku

   - Kompostárna Smiřice - s výzkumným úkolem výroby kompostů z fekálií s využitím elektrárenského popílku a odpadních hmot

   - Výroba antibiotik Smiřice - vyrábí antibiotické doplňky krmných směsí podle požadavků Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku v Hradci Králové

   - Výrobna ovocných vín a moštů Choustníkovo Hradiště - se zpracováním ovoce pro pěstitele; k 1.1.1966 byla výrobna předána Komunálnímu podniku ve Dvoře Králové nad Labem
str. 26

- strojně početní stanice Smiřice - zajišťuje mechanizovanou evidenci nejen pro podnik, ale i pro potřeby Sdruženi velkovýkrmen o jiné podniky dle hospodářských smluv. (5)

   V roce 1966 nedošlo k závažným změnám v organizačním členěni podřízených výrobních jednotek - závodů a výrobních skupin. Byla předána výrobna ovocných vín a moštů v Choustníkově Hradišti. K 1.7.1966 rovněž byla předána Kompostárna Smiřice Sdružení zemědělských závodů kraje, Strojně početní stanice oborového podniku Velkovýkrmny a výrobní skupina Bačetín na JZD Bačetín a Domašín. (5)

IV. Vznik Velkovýkrmen - oborového podniku, závodu 03 ve Smiřicích



1. Vývoj Velkovýkrmen v letech 1967 - 1971

   K 1.1.1967 došlo ke zrušení názvu Velkovýkrmna - státní statek ve Smiřicích, národní podnik. Podnik byl začleněn jako závod 03 k nově zřízenému oborovému podniku Velkovýkrmny se sídlem v Řepích u Prahy.

   K 1.5.1967 byl závodu propůjčen za dlouhodobé úspěšné výsledky výrobní a hospodářské presidentem republiky Řád práce. Během roku nedošlo k podstatným změnám v organizačním členěni závodu a v podřízených výrobních jednotkách - výrobních skupinách, odděleních a střediscích. Půdní držba je upravena pouze drobnými arondacemi se sousedními JZD, změnami kultur schválenými příslušnými okresními orgány, delimitaci půdního fondu mezi hospodářskými a lesními závody a konečně upřesněním Střediska geodézie.

   V roce 1966 (druhém roce zavedeni zdokonalené soustavy hospodaření v zemědělství) dosáhl podnik - nositel řádu práce, dobrých výrobních i hospodářských výsledků, i když účinnost ekonomických nástrojů a úroveň nákupních cen některých



str. 27

výrobků nepodporovaly plně zvýšení iniciativy a žádoucí rozvoj výroby.

   Velký význam měl účinný vliv obrodného procesu ledna 1968, který se projevil nejen ve zvýšeném zájmu ve výrobě, ale i ve snaze prohloubeni demokratizace řízeni. Srpnové události neměly nepříznivý dopad na vlastni práci a výrobu; pevná zakotveni nastoupené cesty demokratizace u pracujících závodu dokazuje skutečnost, že 1.10.1968 byla po řádných volbách ustavena Rada pracujících závodu, jejíž Statut a jednací řád byl s určitými připomínkami schválen oborovým podnikem. V organizačním členění závodu nedošlo ke zrněném, tak- 2e zůstalo s

   a) ředitelství závodu ve

   b) Hospodářství:

   - Velkovýkrmna Smiřice, okres Hradec Králové

   - Holohlavy, okres Hradec Králové

   výrobní skupiny rostlinné výroby: Holohlavy, Habřina, Zderaz a zelinářská skupina

   výrobní skupiny živočišné výroby: Holohlavy, Habřina, Zderaz, Starý Ples

   střediska: vedení hospodářství, potahy, nákladní autodoprava, dílny, stavební, ústřední sklad, bytové hospodářství a závodní kuchyň

   - Hoříněves, okres Hradec Králové

   výrobní skupiny rostlinné výroby: Hoříněves, Račice, Benátky

   výrobní skupiny živočišné výroby: Hoříněves, Kačice, Benátky

   společná výrobní skupina rostlinné a živočišné výroby: Červený Dvůr

   střediska: vedení hospodářství, potahy, nákladní autodoprava, dílny, stavební, ústřední sklad, bytové hospodářství a závodní kuchyň
str. 28

   Opočno, okres Rychnov nad Kněžnou

   výrobní skupiny rostlinné výroby: Podzámčí, Zbytka

   výrobní skupiny živočišně výroby: Podzámčí - i výkrm prasat, Vranov, Zbytka

   společná výrobní skupina rostlinné a Živočišné výroby: Klášter n./Iěd.

   střediska: vedení hospodářství, mechanizační, potahy,

   nákladní autodoprava, dílny, stavební, ústřední sklad, bytové hospodářství a závodní kuchyň

   Sedloňov, okres Rychnov nad Kněžnou

   výrobní skupiny rostlinné výroby: Sedloňov, Olešnice

   výrobní skupiny živočišné výroby: Sedloňov, Olešnice

   společné výrobní skupiny rostlinné a živočišné výroby: Bystré, Jedlová

   střediska: vedeni hospodářství, potahy, nákladní autodo­prava, dílny, stavební, ústřední sklad, bytové hospodářství a závodní kuchyň

   - Choustníkovo Hradiště, okres Trutnov

   výrobní skupiny rostlinné výroby: Choustníkovo Hradiště, Žíreč a ovocnářská skupina

   výrobní skupiny živočišné výroby: Choustníkovo Hradiště, Žíreč, Rycholka

   střediska: vedení hospodářství, potahy, nákladní autodoprava, dílny, stavební, ústřední sklad, bytové hospodářství a závodní kuchyň

   c) Střediska:
   stavební Černožice
   mechanizační Smiřice
   servisní služba Smiřice (5)



str. 29

   V roce 1969 dosáhl závod opět příznivý hospodářský výsledek, i když v hlavní výrobě - produkci vepřového nesa - hned zpočátku roku nastaly vlivem nedomyšlených tendenci bývalého vedení ministerstva zemědělství a výživy značné obtíže v plnění nákupu selat, což mělo svůj dopad v nesplněni výroby a dodávky vepřového masa. Svou úlohu sehrály i podmínky povětrnostní: na jedné straně byla rekordní úroda zrnin, na druhé straně manko ve výrobě cukrovky, krmných okopanin, silážní hmoty a zelené píce na podzim.

   Pracující na všech pracovištích souhlasně uvítali dubnovou rezoluci ÚV KSČ jako cestu ke konsolidaci politických i hospodářských podmínek a jako jistotu ke své další práci. Stoupla opět ve vážnosti úloha plánu a potřeby národního hospodářství. Na výzvu Dolu 1. máje v Karviné byl v záři uzavřen celozávodový závazek na zvýšení dodávek do tržních fondů, který byl pak skutečnosti ještě překročen. Zářijové zasedání nejvyššího stranického orgánu znamenalo i v závodě vědomé utužení pracovní disciplíny a kázně a u vedoucích pracovníků jednotek vědomi povinnosti a zodpovědnosti; důkazem je přístup k plánu na rok 1970.

   V červenci roku 1969 byla zrušena na závodě Rada pracujících vlastním svým rozhodnutím a usnesením, aby v otázce vlivu a řízení nenarušovala práci stranického orgánu, jehož vedoucí úlohu však ve svém Statutu uznávala a respektovala. V organizačním členěni závodu zůstal zachován systém výrobních jednotek - hospodářství a středisek pomocné výroby - a jim podřízených výrobních skupin nebo speciálních středisek s výrobním určením.

   Za rozhodující v politická a hospodářské konsolidaci národního hospodářství a jeho dalším rozvoji je nutno považovat výsledky prosincového pléna ÚV KSČ, na kterém byly
str. 30

současně přijaty hlavni zásady národohospodářského plánu na rok 1971. Jednání pléna mimo jiné potvrdilo správnost zásad stanovených ÚV KSČ v lednu 1970, že ekonomická konsolidace národního hospodářství vyžaduje i důsledně využit současná reservy, obnovit socialistická principy řízeni, plánováni a organizace.

   Z tohoto hlediska se na prosincovém plánu ÚV KSČ konstatovalo, že plnění národohospodářského plánu v uplynulém roce zřetelně přispělo ke stabilitě hospodářství a otevírá další možnosti růstu výroby. Současně se ukazuje, že postupující politická konsolidace dává stále větší možnost k tomu, aby se ekonomická problémy řešily jak ve stranických, tak ve státních a hospodářských orgánech energičtěji, důsledněji a s větší perspektivou. Politický proces konsolidace na smiřickém statku vytvořil dobré předpoklady pro správná uplatněni všech nástrojů řízeni a správná využití autority vedoucího hospodářského pracovníka.

   V závodních odborových organizacích se opět ve větší míře orientuje práce v socialistická soutěži na využívání iniciativy pracujících.

   V organizačním uspořádání statku nedošlo v roce 1970 ke změnám. Byly však vytvořeny předpoklady v rostlinné výrobě pro dokonalejší organizaci úměrným zvětšováním honů a došlo k vyšší koncentraci krav na hospodářství Holohlavy dostavbou kravína. U prasnic bylo přistoupeno k organizování turnusového připouštěni a tím k dokonalejší organizaci práce. (5)

2. Vývoj podniku po XIV. sjezdu KSČ

   Velkým mezníkem v politické a hospodářské konsolidaci národního hospodářství byl XIV. sjezd KSČ, který potvrdil správnost nástupu konsolidačního procesu ve všech sférách



str. 31

výroby a řízení naši socialistické společnosti. Sjezd věnoval nemalou pozornost problematice zemědělské výroby a životní úrovně pracujícího lidu. Závěry XIV. sjezdu KSČ jasně určily zvýšeni hrubé zemědělské produkce o 14% a tržní produkce o 18 - 19% proti roku 1970. Toto usneseni bylo závěsným úkolem pro všechny občany naší socialistické republiky a tím také pro pracovníky závodu. Že toto usneseni našlo odraz v denním životě pracovníků Velkovýkrmen, závodu 03 Smiřice, dokazuje mimo jiné i to, že podnik za rok 1971, a to za 1., 2. a 3. čtvrtletí obdržel Rudý prapor ředitele oborového podniku a PV ROH. Vedení a pracující závodu tak konkrétně odpověděli činy na naplněni sjezdových usnesení.

   V organizačním uspořádáni závodu došlo k menším změnám směrem ke koncentraci výrobních středisek v rostlinné výrobě, kde výsledek byl očekáván ve vytvářeni podmínek relativně nejpříznivějších pro rozvoj socialistické velkovýroby. V roce 1971 bylo poprvé přistoupeno plánovitě k zúrodňovacím akcím ve větším rozsahu. V živočišné výrobě bylo úsilí zaměřeno k prohloubení organizace turnusového připouštěni prasnic. Úkol se nepodařilo splnit tak, jak se předpokládalo, pro nezodpovědný přístup některých vedoucích příslušných provozoven.

   V roce 1974 závod oslavil 25 let své existence. Je možno říci, že 25 let Velkovýkrmny Smiřice, to je také kus historie budováni socialistického zemědělství v našem kraji. Je nutno si uvědomit, že charakter zemědělské výroby závodu nedovolil ani na chvilku přerušit pravidelný rytmus práce. Denně se vyprodukovalo na 20.000 kg vepřového masa, 2.300 kg hovězího masa, nadojilo se 26.000 litrů mléka. Život lidi pracujících na státních statcích se ale podstatně změnil. Většina pracovníků získala vysokou odbornost, celkový rozhled, mnohonásobně se zlepšila kultura bydlení, odívání a celková životní úroveň.
str. 32

   Směrnice XIV. sjezdu stanovila zodpovědné a náročné úkoly pro celé zemědělství a ne jinak tomu bylo i na závodě ve Smiřicích. Vedení závodu spolu s celozávodním výborem KSČ a závodním výborem ROH důsledně do vdech oblastí činnosti závodu rozpracovalo závěry XIV. sjezdu a kontrolovalo jejich plnění. Závod za plné aktivity všech pracovníků dosáhl značných úspěchů v živočišné i rostlinné výrobě.

   Meziroční tempo růstu hrubé zemědělské produkce se pohybovalo mezi 3 – 4% a celkově bylo vyrobeno navíc za 34 mil. Kčs výrobků hlavně v oblasti živočišných produktů - masa a mléka, z rostlinné výroby je to především produkce obilovin. Závod proti úrovni 4. pětiletky zvýšil dodávku vepřového masa o 12%, dodávku hovězího masa o 24% a dodávku mléka o 23%. Nejvýraznějšího úspěchu bylo dosaženo ve výrobě selat, kde nárůst činí 154%. (5)

   V průběhu 5. pětiletky závod změnil technologii krmeni prasat na celém statku a dosáhl výrazného snížení spotřeby jadrných krmiv na jeden kilogram přírůstku, který v tehdejší době činil 3,92 kg. Tím došlo k poklesu čerpáni centrálního fondu krmiv, který v páté pětiletce byl o 2.513 vagónů menší proti úrovni čtvrté pětiletky, přičemž ale produkce stoupla o 12%. Tato úspora představovala více než roční přiděl v páté pětiletce. Pro porovnáni: průměrný roční příděl ve 4. pětiletce činil 29.173 tun a v 5. pětiletce 24.146 tun; tak meziroční úspora představovala 5.027 tun, jinou formou řečeno při 40 q/ha to představovalo produkci obili s 1.256 ha půdy. (5)

   V roce 1975 závod nesplnil plánovanou produkci obilovin; tento výpadek představoval 1.600 tis. Kčs. Podařilo se však neúspěch nahradit ovocem a cukrovkou a plán hlavní zemědělské produkce byl dokonce překročen o 300 tis. Kčs.

   V páté pětiletce závod vybudoval a dal do provozu za



str. 33

67,5 mil. Kčs stavebních investic. Zajistil vybudováni 156 bytových jednotek převážně formou družstevní bytové výstavby. Zároveň měl závod rozestavěné akce za více než 76 mil. Kčs. Přes tyto výsledky dosahované v investiční výstavbě to byl právě úsek, který již třetím rokem nesplnil plánované úkoly.

   V roce 1975 závod dosáhl plněni zisku na 103,7% a za celou 5. pětiletku na 123%. Těchto výsledků na závodě bylo docilováno zásluhou dobře zajištěné výroby vepřového masa, mléka, hovězího masa, ovoce a obilovin. Plánovaný poměr materiálových a jiných nákladů k výkonům 74,13% byl dodržen a také celkové náklady k výkonům závod splnil.

   V období 5. pětiletky závod znovu zvýšil tvorbu vlastního zisku. Produktivita práce počítaná z HZP za stejné období vzrostla na 132% a průměrné výdělky na 120%. V roce 1975 bylo docíleno 117.354 Kčs produktivity práce při dosažení průměrného výdělku 2.215 Kčs na pracovníka. Proti roku 1974 je to nárůst 5,3% průměrných mezd a 5,6% produktivity práce, čímž se podařilo splnit dvě základní podmínky RPMS. Ze stanovených podmínek závod však překročil o 0,4% stanovené procento přesčasovosti, toto překročeni bylo zapříčiněno jednak: převisem prací z roku 1974 a jednak nesplněním plánovaného počtu pracovníků.

   Rokem 1976 vstoupila naše společnost do šesté pětiletky, do pětiletky, která přinesla prudké tempo rozvoje a zaváděni vědecko-technického pokroku do praxe. Šestá pětiletka znamenala mohutný nástup mechanizace, chemizace a racionalizace výrobních procesů; objevily se netradiční technologie v rostlinné i živočišné výrobě. Na zemědělství byl kladen vysoký úkol - vyrovnat se s potřebou masa a zrnin a tím zajistit zvyšováni životní úrovně pracujících v naši socialistické společnosti. Šestá pětiletka měla být i pětiletkou kvality ve všech oblastech
str. 34

národního hospodářství. Náročné úkoly šestá pětiletky rozpracoval ve svých závěrech XV. sjezd KSČ. Pracovníci závodu se plně postavili za linii KSČ, o čemž svědčil i uzavřený socialistický závazek na počest XV. sjezdu v celková hodnotě 1,735.646 Kčs pro rok 1976. XV. sjezd KSČ zhodnotil úspěchy na mezinárodním poli i ve vnitřní struktuře národního hospodářství a zároveň vytyčil úkoly pro nejbližší období.

   Prvořadým úkolem bylo důsledné plněni programu hospodářsko-sociálního rozvoje celé naši společnosti s cílem plného uspokojování rostoucích potřeb obyvatelstva. Rozvoj zemědělství byl označen za celospolečenský úkol se zřetelem ke skutečnosti, že vlastni zemědělsko-potravinářský komplex v posledním období sehrál významnou úlohu v celkovém rozvoji národního hospodářství při udržení vysoké a stabilní dynamiky růstu. Zajišťováni výživy obyvatelstva se stává celosvětovým problémem a výroba potravin sehrává strategickou úlohu ve světové politice. Z tohoto pohledu je nutné při tíživějších vnějších podmínkách, obtížnější situaci na světových trzích, rostoucí ekonomické náročnosti a snižujících se zdrojích pracovních sil zabezpečit závěry XV. sjezdu.

   Velkovýkrmna - závod 03 plánované úkoly v prvním roce šesté pětiletky i přes nepřízeň podmínek v rostlinné výrobě a některých zásahů v živočišné výrobě splnil kromě výroby cukrovky. Dodávkové úkoly ve výrobcích a v mase byly překročeny. Rovnoměrným plněním produktů živočišné výroby závod napomáhal stabilizovat hladinu potravin v obchodní síti a dále zvyšovat životní úroveň. Realizace úloh a perspektivních cílů československého zemědělství, tak jak stanovil XV. sjezd KSČ na období 6. 5LP, jako i dlouhodobý výhledový plán, jsou objektivně podmíněné výrazným rozvojem vědy a techniky v podmínkách



str. 35

vědecko-technické revoluce a její aplikace na všech úsecích reprodukčního procesu.

   Průběh samotné vědecko-technické revoluce v zemědělství je velmi složitý a mnohostranný. Vědecko-technický pokrok odstraňuje ze zemědělství zaostalost a umožňuje jeho rozvoj v podmínkách zprůmyslnění materiálně-výrobní základny. VTR vytváří hluboké revoluční změny nejen ve vývoji člověka jako pracovní síly, ale také tvůrce nových objevů, které pak revo lucionují celé odvětvi zemědělství a tím integruji s dalšími odvětvími národního hospodářství. Pronikání vědy do zemědělské výroby mění přirozeně i lidskou složku výroby - člověka, klade stále vyšší nároky na kvalifikaci, člověka postupně vyděluje z bezprostřednosti výroby.

   Dosažené výsledky plně potvrzuji opodstatněnost těchto cílů, dávají plnou záruku, že myšlenky Října 1917 a Února 1948 platí v naši socialistické společnosti i nadále.

   V průběhu roku 1977 závod provedl na základě rozhodnuti ministra zemědělství ČSR k 1.3.1977 dvě delimitace s platností od 1.1.1978. Na základě rozhodnuti č.j. 64/77-214 ze dne 25.1.1977 byl začleněn státní statek Hradec Králové do Velkovýkrmen – o.p., závod 03 Smiřice. Takto bylo přičleněno k závodu 3.171 ha zemědělské půdy s 291 ha orné půdy. Bylo převzato 1.150 ks dojnic, 1.374 ks ostatního skotu, 322 ks prasnic, 3.908 ks ostatních prasat, 20 koni, 25.400 ks kuřat a 41.147 ks krůt. Delimitací bylo k závodu převedeno 507 pracovníků, 65.300 tis. Kčs výkonů a 5.500 tis. Kčs zisku. Systém organizace byl z větší části ponechán - hospodářství Světí hospodaří na 704 ha zemědělské půdy, Černilov na 1.546 ha zemědělské půdy, Jeníkovice na 880 ha zemědělská půdy, pomocná výroba - autodoprava Kydlinov byla v průběhu roku zařazena do
str. 36

Mechanizačního a dopravního střediska Smiřice a RVK Skalička do specializovaných chovů. Druhá delimitace se týkala převodu hospodářství Opočno do šesti JZD okresu Rychnov nad Kn. (JZD Bolehošt, České Meziříčí, Jílovice, Přepychy, Tmov a Dobruška). Předáno bylo 908 ha zemědělské půdy a 800 ha orné půdy. Dále bylo vyčleněno z hospodaření závodu 1.180 ke skotu, z toho 650 ks dojnic a 3.900 ks prasat. Delimitací odešli 124 pracovníci, převedeno bylo 27.668 tis. Kčs výkonů a 1.650 tis. zisku. Závod tedy hospodařil na 11.193 ha zemědělské půdy ve 4 okresech Východočeského kraje. (5)

   Rok 1977 byl celkově úspěšným rokem jak v oblasti výroby, tak v ekonomice. Dobrých hospodářských výsledků bylo dosaženo na úseku chovu prasat - jak v odstavu, tak i v přírůstcích a ve snížení úhynu. Výsledků bylo docíleno v dobré spolupráci vedeni závodu, celozávodního výboru závodního výboru ROH a iniciativy všech pracujících. V roce 1978 byly docíleny výsledky, které lze hodnotit jako jedny z nejlepších v historii závodu. Dosažený stupeň rozvoje výrobních sil a investiční politika v zemědělství pro nastávající období vyžadují zaměřit se především na vytvořeni podmínek pro další rozvoj rostlinné výroby v souladu s potřebami živočišné výroby, na snižováni potřeby lidské práce a snižováni nákladů na jednotku produkce. Závod se v průběhu prvních tři let 6. pětiletky v investiční výstavbě zaměřil na přednostní růst rostlinné výroby v návaznosti na zvyšování živočišné produkce. Za tři roky 6. 5LP bylo nakoupeno strojů a zařízení za 24.418 tis. Kčs celkem, t.j. ročně za 8.138 tis. Kčs, na stavbách nad 2 mil. Kčs bylo prostavěno 44.482 tis. Kčs a do 2 mil. Kčs 11.023 tis. Kčs. Ze staveb o RN nad 2 mil. Kčs byly uvedeny do provozu rychlovýkrmna krůt Skalička, farma dojnic Hoříněves, BIOS Holohlavy, pavilón č. 11 a č. 12 na velkovýkrmně prasat ve Smiřicích.



str. 37

Rok 1980 byl posledním rokem šesté pětiletky, která klimatickými podmínkami rozvoji zemědělské výroby příliš nepřála. Možno říci, že prakticky 3 roky z pěti byly pro zemědělství velmi obtížné. Ne jinak tomu bylo i na závodě Velkovýkrmen ve Smiřicích. Na úseku rostlinná výroby v důsledku uvedených příčin se nepodařilo naplnit úkoly plánu. I přes tyto problémy však závod v živočišné výrobě splnil a překročil úkoly šesté pětiletky, zejména ve výrobě a dodávce mléka a masa jak vepřového, tak hovězího, či drůbežího. Závod rovnoměrně v každém roce 6. pětiletky prováděl zásobováni společnosti potravinami. Těmito výsledky závod pomohl vytvářet podmínky soběstačnosti v základních potravinách, tak jak stanovil XV. sjezd KSČ ve svém usneseni. Rovněž závod každý rok 6. 5LP splnil hospodářský výsledek v zisku.

   Za období 6. 5LP závod dodal nad úkol 3.646 tis. litrů mléka, úkol splněn na 106,1%. K 30.8.1980 závod splnil plánovanou dodávku masa a do konce roku bylo dodáno navíc ještě 3.697,2 tuny, úkol splněn na 107,4%. V přepočtu na průměrnou roční spotřebu na obyvatele závod z nadplánu dodávky 6. 5LP by stačil po celý rok zásobovat čtyřiceti tisícové město. (5) Tyto dobré výsledky živočišné výroby jistě nejsou náhodné, ale odrazem poctivé práce všech pracovníků, jejich pracovní iniciativy. Organizovanou iniciativou pracujících se podařilo sklidit 429,9 tuny sena z těžko přístupných ploch pro mechanizaci - dvojnásobné množství proti roku 1979.

   Rokem 1981 závod vstupuje do období 7. pětiletky, do období náročného na organizační a řídicí práci, do období náročného na spotřebu vdech materiálových vstupů, ale i do období působeni zdokonalené soustavy řízeni, což v praxi znamená vyrábět kvalitně, z vlastních zdrojů, levně, na základě potřeb společnosti a vzájemné proporcionality.
str. 38

   Úkoly plánu pro rok 1982 nejsou malé, ale při využití iniciativy pracujících a použití reserv, které v zemědělství rozvoj vědecko-technického pokroku umožňuje, se podaří závodu se ctí vypořádat s náročností plánu.

V. Vznik, historie a posláni velkovýkrmny prasat ("Gigantu*) ve Smiřicích



  0 potřebě vybudováni kapacitních stáji pro výkrm prasat k zajištění výživy národa bylo rozhodnuto vítězstvím pracujícího lidu v únoru 1948. Nastoupená cesta budováni socialismu v naší vlasti, přes veškeré úsilí všeho pracujícího lidu, přinášela sebou i řadu problémů, z nichž otázka výživy národa byla prvořadá.

   Společným úsilím vedoucích stranických a hospodářských orgánů tehdejších ONV a KNV v Hradci Králové, za podpory a účinné pomoci ústředních orgánů bylo rozhodnuto postavit prvou, vlastně experimentální stavbu tohoto druhu. Pro stavbu byl vybrán pozemek za Zderazí. Základní kámen byl položen 1. září 1949. Velkým nadšením a pomoci dobrovolných brigád bylo ve stavbě ihned pokračováno. Stavební práce pokračovaly na tehdejší podmínky nebývalým tempem a přesto, že nebylo žádných zkušeností, neboť stavba tohoto druhu byla ojedinělá, bylo postaveno během pěti měsíců všech deset pavilónů v hodnotě téměř patnácti milionů korun. Ustájovací kapacita byla stanovena na 10.000 kusů prasat a k tomu karanténní stáj na 250 kusů prasat.

   S prvním zástavem bylo započato začátkem měsíce března 1950. Byly navezeny dva pavilóny, cca 2.000 kusů. K slavnostnímu a oficiálnímu zahájení provozu došlo v červnu 1950, kdy byly zastaveny téměř všechny pavilóny. Práce v provozu nabylo lehká ani jednoduchá, nebylo zkušeností a technologie ve



str. 39

výkrmu byla založena na principech malovýroby. Krmilo se směsemi jadrných krmiv a různými doplňky (pařené brambory, mléko aj.), upravenými studenou vodou na kašovitou hmotu ručním promísením. Krmivo se ručně nakládalo do vozíků, ručně tlačilo po pavilónech v délce cca 150 m a ručně lopatami zakládalo do žlabů. Krmilo se třikrát denně. K napájeni sloužily napaječky. Navážení krmných směsí prováděla statková šrotovna traktorem nebo auty. Poněvadž se jednalo o krmivo pytlované - skládáni, vysypávání, mícháni, to vše se provádělo ručně, což, vyžadovalo značnou fyzickou námahu ošetřovatelů. Taktéž odklízeni hnoje bylo prováděno ručně shrnováním a nakládáním do vozíků, vytlačováno za jednotlivé pavilóny; vozíky byly vysypávány do vlečných vozů a odváženy k přímému hnojeni na okolní pole statku. Tekutá část byla vedena do kanálů na přečerpací stanici a odtud čerpána do usazovacích rybníčků.

   V průběhu několika dalších let nebylo prakticky v technologii výkrmu velkých změn. Byly používány různé druhy krmných směsí, různého složeni i kvality. Podstatou však vždy byla krmná pšenice, ječmen, bramborové vločky, žito, kukuřice a příslušné doplňky.

   Do kolektivu zaměstnanců byla nepřímo zařazena i státní veterinární služba. Její činnost byla prakticky zaměřena na prevenci a udržení dobrého zdravotního stavu zvířat. Na jaře roku 1957 však došlo k prolomeni imunity prasat a celý stav byl postižen morem. Byla to citelná ztráta. Celý stav bylo nutno likvidovat a v zájmu zamezení co nejmenších ztrát během tři dnů odvozit na jatka k zabiti. Velikým úsilím všech pracovníků se podařilo provést celou likvidaci a minimálními ztrátami. Po řádně provedené dezinfekci a výměně dřevěného hrazeni za kovové došlo už po dvou měsících k postupnému zastavováni jednotlivých pavilonů.
str. 40

   Dosavadní výsledky a zkušenosti vedly k některým podstatným úpravám - jak vnitřního technického zařízení, tak i k opatřením, směřujícím ke zlepšení organizace práce. Stoupající životní úroveň všeho lidu sebou nesla i zvýšenou potřebu zásobení trhu masem. K zajištění stoupajících a náročných úkolů bylo nutno hledat nové formy a metody práce, bylo nutno podstatně zvýšit produktivitu práce. Proto v druhé polovině roku 1958 po kratších poloprovozních zkouškách ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro chov prasat v Kostelci nad Orlici, bylo započato s podstatnými úpravami. Po dohodě s krajským vedením tehdejšího Svazu mládeže v Hradci Králové, byla celá tato akce vyhlášena jako stavba mládeže.

   Účelem prováděných úprav bylo dosáhnout možnosti vyššího stavu zástavu prasat při zlepšených hygienických a mikroklimatických podmínkách. Všechny práce na jednotlivých pavilónech byly prováděny postupně za plného provozu ostatních pavilónů. Úpravami se kapacita každého pavilónu zvýšila z 1000 na 1400 kusů zastavovaných prasat z před výkrmu ve váze cca 40 kg. Také dosavadní způsob krmeni do žlabů mokrou směsi byl změněn a nahrazen krmením suchými směsemi pomocí nově zabudovaných samokrmítek. Na tehdejší dobu to byl podstatný zvrat proti dosud tradičnímu výkrmu. Byla to snaha a nově nastoupená cesta ke zvýšení celkového objemu výroby masa, snížení a podstatné omezení ruční práce. Možno říci, že obojí se podařilo. Dosavadní počet čtyř ošetřovatelů na pavilónu byl snížen na dva a tím došlo k podstatnému vzestupu produktivity práce.

   Během roku 1960 došlo k dalšímu zlepšení mechanizace. Na každém pavilóně byl vybudován zásobník suchých směsí a uvnitř rozvod směsi mechanicky, pomoci lanového dopravníku skleněným potrubím do samokrmítek. Tím odpadl návoz pytlovaných směsi



str. 41

a jejich ruční vysypávání. Doprava směsí byla provedena volně ve speciálních dopravnících a vzduchotechnickým zařízením přesunována do zásobníků. Nový způsob výkrmu suchými směsemi měl přirozená i svá specifická požadavky a problémy, se kterými bylo nutné se vypořádat. Byla to především otázka vysokých nároků na kvalitu a složení krmných směsi. Poněvadž převládala stále potřeba vyššího objemu výroby a tím přirozeně i vyššího denního přírůstku bez ohledu na výši nákladů, bylo používáno různých doplňků, které často neměly patřičný efekt. V podávání těchto doplňků chyběla systematičnost, projevovala se spíše živelnost a momentální názory jednotlivců, i když odborníků - nebylo prostě ani zkušeností ani vědecko - výzkumných podkladů.

   Přes všechny potíže a těžkosti je možno říci, že výrobní i ekonomické výsledky těchto let plně potvrdily správnost nastoupené cesty. V celém období přechodu vesnice k socialistické velkovýrobě sehrála velkovýkrmna významnou úlohu při zajišťování výživy národa.

   V roce 1963 došlo k dalším změnám. Stále větší tlak na zvyšování výroby, pozvolná uplatňováni i ekonomických ukazatelů a hlavně pak otázka snížení ztrát, vedly k dalšímu možno říci experimentu v organizaci výroby i technologie. V lednu 1963 byl proveden na pavilóně č. 3 návoz 2.750 kusů selat o průměrná váze 20 kg a přistoupeno ke krmení mokrými směsemi s použitím teplé vody včetně doplňků ( např. odstředěné mléko). Krmeni se provádělo pomocí krmného vozíku KPS 2000. V roce 1964 byla provedena další úprava a mechanizace, směřující k odstranění namáhavé práce s fekáliemi. V tomto roce byl upraven další pavilón č. 6 na výkrm mokrými směsemi a zástav selat. K tomuto kroku bylo přistoupeno po zhodnoceni dobrých výsledků na pavilóně č. 3.
str. 42

   V letech 1965 - 1970 docházelo postupně k dalším změnám jak v uplatňování nových forem a metod ve výrobě, tak v technologii. V posledních letech došlo k modernizaci pavilónů.

   Velkovýkrmna splnila svoji historickou úlohu - plně přispěla k zavedení socialistické velkovýroby. Dosavadní výsledky, která mohou byt vzorem řadě zemědělských závodů, jsou toho důkazem.

   Součástí mé práce jsou články ofotografované z novin, které se týkají výstavby velkovýkrnmy

VI. Socialistické oceněni závodu a jeho pracovníků



   Pracovníci závodu od jeho začátku stáli v předních řadách budovatelů socialistického zemědělství. Pohyb půdní držby a častá změny si vyžadovaly nadměrného úsilí všech pracovníků při přechodu zemědělské malovýroby k zemědělské velkovýrobě. Dokladem toho je celá řada vyznamenáni a čestných uznání jednotlivcům, kolektivům i celému závodu.

   Řád práce byl udělen soudružce Františce Trenčíkové - vedoucí rostlinné výroby z hospodářství Hoříněves, soudružce Ludmile Brodinové - vedoucí kolektivu živočišné výroby z hospodářství Hoříněves a soudružce Šteffenové - vedoucí kolektivu rostlinné výroby farmy Zderaz.

   Závod je od 1. května 1967 nositelem Řádu práce, což je vyznamenání za velmi svědomitou a zodpovědnou práci všech praoovníků závodu. Kromě těchto nejvyšších vyznamenání je celá řada nižších vyznamenání a čestných uznání jednotlivcům i kolektivům a udělením mnoha titulů. Titul "Vynikající pracovník MZVŽ" získali do r. 1974 42 pracovníci, od r. 1974 do r. 1981 24 pracovníci. Titul "Zasloužilý pracovník MZVŽ" získalo do r. 1971 5 pracovníků a od r. 1971 do r. 1979 také 5 pracovníků. Nositelem "Vyznamenání za vynikající práci" jsou tři kolektivy



str. 43

živočišné výroby. Nositeli "Vyznamenání za výstavbu" je 6 pracovníků - od roku 1958 do r. 1972. Titul "Budovatel socialistického zemědělství" získalo 17 pracovníků v letech 1961 – 1965. V roce 1968 získalo 9 pracovníků titul "Průkopník socialistické práce".

   Při oslavě 20. výročí vzniku socialistického zemědělství v roce 1969 bylo uděleno 66 pamětních medaili. V roce 1974 při oslavě 25. výročí socialistického zemědělství bylo uděleno 26 pamětních medailí.

   Kolektiv závodu byl v r. 1953 vyznamenán Rudým praporem vlády a ÚRO, v letech 1960, 1963 a 1964 Rudým praporem ministerstva zemědělství a ústředním výborem odborového svazu, v r. 1972 a 1973 byl závod sedmkrát držitelem Rudé standarty ředitele oborového podniku a podnikového výboru ROH a v roce 1973 obdržel závod za dosažené výsledky Rudý prapor páté pětiletky, který závodu propůjčila vláda SSSR a ÚRO.

VII. Závěr a možnosti využiti práce



   "V dnešní etapě rozvoje přichází naléhavě na pořad dne i úkol nově vymezit a celkově zvýšit úlohu státních statků v dalším vývoji našeho socialistického zemědělství.

   Státní statky sehrály významnou úlohu při socialistické přestavbě našeho zemědělství. Jejich půdní základna od r. 1949 vzrostla více než čtyřnásobně a v současné době státní socialistický sektor obhospodařuje více než 30 procent zemědělské půdy. Jejich hospodařeni se však vlivem objektivních, ale zejména i subjektivních příčin vyvíjelo značně nerovnoměrně. V 5. pětiletce dochází sice ke zlepšení, jejich výsledky a celková vývojová tendence nás však nemohou uspokojit. I když máme řadu úspěšných statků, na mnoha dalších jsou značné nedostatky v řízení, pracovní a technologické kázni i v hospodárnosti.
str. 44

   Základní příčinou táto neuspokojivé situace je především nekoncepčnost jejich rozvoje, roztříštěnost půdní držby, nízký stupeň specializace a koncentrace výroby a nedostatečná úroveň jak vnitropodnikového, tak i nadpodnikového řízení. K řešeni těchto problémů předsednictvo ÚV KSČ a vláda ČSSR stanovily hlavni směry jejich dalšího rozvoje.

   Rozhodující otázkou je především určeni funkce a postaveni státních statků. Schválené směry ukládají rozvíjet je tak, aby se podle svých konkrétních podmínek a výrobního zaměřeni staly vzorem moderní socialistické velkovýroby, aby stála v popředí koncentrace a specializace a uplatňování vědeckotechnického pokroku v zemědělství. Rozhodujíc! poslání statků bude v rozmnožováni osiv a sádí, v odchovu plamenných a vysoce užitkových zvířat, v produkci speciálních rostlinných a živočišných výrobků pro tržní a centrální fondy a v intenzifikaci výroby v horských a podhorských oblastech. Vybrané statky se musí stát místem pro ověřování nejvhodnějších poznatků vědy a techniky, progresivních metod a forem organizace a řízeni i využíváni výpočetní techniky, moderně vybavenými pracovišti pro odborný výcvik učňů, studentů středních a vysokých zemědělských škol.

   Zvlášť naléhavé je řešeni roztříštěnosti půdního fondu statků. Zásadně se musí zlepšit i plánování a řízení státních statků počínaje ministerstvy, která rozvoji statků a řešení jejich problémů musí věnovat podstatně větší pozornost." (6)

   Velkovýkrmny - oborový podnik, závod 03 ve Smiřicích, nositel Rádu práce dosahuji výborných výsledků. Zaměstnanci se však s dosaženými výsledky nespokojují, o čemž svědčí snaha plnit a překračovat plánovanou zemědělskou produkci. Podnik usiluje o stabilizaci stávajícího počtu pracujících. Za tímto



str. 45

účelem se snaží vytvořit zaměstnancům co nejlepší životní podmínky. Ke stabilizaci pracovních sil by měla přispět i rozsáhlá bytové výstavba. Podnik se snaží vytvořit co nejlepší podmínky také pracujícím ženám s malými dětmi (ve Smiřicích jsou závodní jesle a mateřská školka).

   Závod se snaží i o kulturní vyžití svých pracovníků. Organizuje zahraniční rekreace, má patronát nad Loutkovou scénou a fotbalovým klubem i nad dechovou hudbou.

   Téma, která jsem zpracovala, by se podle mého názoru dalo celkem vhodně využít. Jednu z možnosti bych viděla přímo ve vyučování - při hodinách dějepisu, občanské nauky a pracovního vyučování. Na konkrétních údajích z této práce by se daly demonstrovat přednosti socialistického způsobu hospodařeni, výhody socialistické velkovýroby. V 9. ročníku ZŠ při hodinách dějepisu je věnováno dvacet hodin vzniku a rozvoji světová socialistické soustavy. Součástí tohoto celku je i budováni a rozvoj socialismu v Československu, zahrnující dokončování kolektivizace a počátky zemědělská velkovýroby. (9)

   Otázka skladby a vývoje národního hospodářství je tématem při hodinách občanská nauky v 7. ročníku ZŠ. V experimentální učebnici jsou dány i náměty k dobrovolným činnostem – př.: Zorganizujte ve vaší obci besedu s některými pamětníky zakládání JZD; Jak žili dříve pracující na vesnici? Děti se mají zamyslet i nad tím, jak se jejich okres a kraj podílí na hospodářském rozvoji našeho socialistického státu. Zde by žáci mohli konkrétně využit materiálu práce. (7)

   Vzhledem k regionálnímu zaměření by mohla práce poskytnout podklady pro vytváření síně nebo koutku tradic. Vhodně by se daly využít tabulky, které jsou součástí práce.

  Další možnost bych viděla ve využití pro potřeby podniku.
str. 46

Přílohy:

Stavíme Gigant ve Smiřicích
Ruch okolo smiřického Gigantu na Hradecku
Všemu občanstvu města Smiřic !
Telegram - Gigant ohrožen I
President republiky o smiřickém Gigantu
Gigant Smiřice je již v chodu
Velkovýkrmna ve Smiřicích hlásí první výsledky


Až na strany 49 a 50 nejsou vystaveny



str. 49

Všemu občanstvu města Smiřic!
   Pracující celého hradeckého kraje pomáhají budovat náš Gigant. Nemají zvláštních nároků na ubytování, ale nebude možno celé to množství nadšenců ubytovat v táborových ubikacích, ježto jejich počet neustále vzrůstá, aby nadplán kraje byl včas splněn.
   Obracíme se proto na celou smiřickou veřejnost, aby pomohla ubytovat dlouhodobé brigádníky tím, že oznámí na připojené přihlášce volné lůžko nebo pohovku v jednotlivých bytech.
   Peřin ani ložního prádla nebude zapotřebí, poněvadž každý dlouhodobý brigádník bude míti vlastní nové, přímo z obchodu dodané přikrývky. Rovněž otop, pokud ho bude zapotřebí, dodají brigádníci.
   Noclehy budou samozřejmé placeny.
   Jde jen o to, aby každý nás občan projevil skutkem pochopení pro socialistické budování Gigantu, který pro Smiřice znamená velmi mnoho a který bude velikým přínosem pro zlepšení výživy nás všech.
   Věříme ve Vás a prosíme o urychlené vyplnění přihlášky a o vlídné přijeli našich poctivých a slušných pracujících, kteří věnují své dovolené pilné a těžké práci pro lepší zítřek nás všech.
   Věříme, že nám pomůžete v této akci, aby i po této stránce byla pověst naších Smiřic co nejlepší.
Místní národní výbor ve Smiřicích. Místní organisace KSČ ve Smiřicích.

Přihláška
lůžka (pohovky) pro pracující na Gigantu.
Jméno majitele bytu a přesná adresa:
Nabízím ubytováni pro
pracovniků(a) z Gigantu.
Moje nabídka platí pouze pro brigádníky Gigantu, ježto pro mne znamená zvláštní uskrovněni, chci však tímto způsobem pomoci při jeho výstavbě.
Přihlášku odevzdejte u MNV ve Smiřicích.
podpis majitele bytu
str. 50

Telegram – Gigant ohrožen Vážené soudružky a soudruzi!
   Náš plán, postaviti Gigant, naší socialistickou stavbu ještě letos, je ohrožen. Pracovní nadšení a elán polevilo v důsledků skvělých začátků. Usnuli jsme na vavřínech. Představme si, že bychom na II. všeodborovém sjezdu museli sedět v koutku a poslouchat, jak kraje, které začaly budovat po nás, Liberec, České Budějovice, i Pardubice, budou hlásit, že své stavby skutečně provedly.
   Jsme horší, než druhé kraje?
   Na to musíte dát sami odpověď, neboť Vy jste tu, kteří řeknete poslední slovo. Vaše slovo musí se však projeviti v činech.

  & Potřebujeme:
   1. Ihned 150 zedníků na 14 dní k omítnutí zbývajících 3 bloků a k vybetonování podlah všech 10 bloků.
   2. abyste z Vašeho závodu vyslali brigády na 2 neděle, a to 6. a 13- listopadu t.r.
   Práce není těžká, neboť máme již bohudík ve Smiřicích střechu nad hlavou. Učiňte tento telegram předmětem jednání Vaší výborové schůze a vysílejte zedníky přímo na Gigant, dříve, než nás překvapí mrazy.

   O tom, co jste zařídili v této věci, podejte nám obratem telegram.
Za Krajská odborová rada Hradech Králové
Vilma Prokopová, předsedkyně KOR
Rudolf Pytlík, krajský tajemník



str. 63

Seznam použitých pramenů a literatury

1. Třicet let budování Československého socialistického zemědělství / Lekce pro Školy socialistické práce v oborovém svazu pracovníků zemědělství/

2. Hradecký kraj - Hradec Králové 1958 II. část - Dějiny - Aleš Chalupa: Panství Smiřice a jeho poddaní v polovině 17. století

3. Prameny ze spisovny Velkovýkrmen ve Smiřicích

4. VII. okresní konference KSČ Hradec Králové 14. a 15. dubna 1951 / vydal okresní výbor KSČ v Hradci Králové / str. 14, 28, 29

5. Rozbory činnosti a hospodaření z let 1958, 1960 - 1980

6. K otázkám dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu Zpráva předsednictva ÚV KSČ přednesená s. Janem Berylem dne 6. října 1975 - Další Úkoly při rozvoji koncentrace a specializace při upevňování JZD a státních statků

7. Metodické pokyny experimentální učebnice Občanská nauka pro 7. ročník ZŠ

8. Oldřich Strumhaus: Pracovní vyučováni v 6. ročníku - Vyučováni pěstitelským pracím

9. Dějepis pro 6. - 9. ročník - učební osnovy ZDŠ

10. Dějepis pro 5. - 8. ročník - učební osnovy ZŠ







tabulka 1
Základní výrobní ukazatelé závodu od roku 1955 do roku 1960

tabulka 2
Základní výrobní ukazatelé závodu od roku 1961 do roku 1970

tabulka 3
Vývoj půdní držby podniku od roku 1959 (v ha)

tabulka 4
Strukrura kultur zemědělské půdy závodu

tabulka 5
Struktura plodin

tabulka 6
Hektarové výnosy obilovin (v q/ha)

tabulka 7
Hlavní ukazatelé hospodaření závodu od roku 1970

tabulka 8
Ukazatel intenzity výroby