Záchranný archeologický výzkum na trase vodovodu
Lochenice – Holohlavy

Zpět na hlavní stránku

Materiál vypracovali Miroslav Novák a Jan Horák
Byl uveřejněn ve: Zpravodaj muzea v Hradci Králové. Hradec Králové : Muzeum východních Čech, 2005.
Článek mi poslal Jan Horák. Děkuji.



1.0 Úvod

  Na přelomu roku 2004 a 2005 prováděli pracovníci Archeologického oddělení MVČ odborný dohled při stavbě vodovodu mezi obcemi Holohlavy a Lochenice. Stavba během této doby několikrát odhalila památky různých pravěkých kultur, a to jak nemovité objekty, tak i movité nálezy (především keramika a kamenné nástroje), které umožnily alespoň rámcové datování a zařazení do kontextu již dříve známých nalezišť.   Zkoumaná oblast byla v minulosti hustě osídlena, což se projevuje především ve značném množství archeologických nálezů všech druhů zde učiněných. Od mladší doby kamenné se na zasažených katastrech vyskytuje v podstatě kontinuální osídlení. Bohatě zastoupena jsou především období neolitu (sídliště a rondel kultur s keramikou lineární a vypíchanou), mladší a pozdní doby bronzové (lužické a halštatské pohřebiště). Nacházejí se zde i pohřebiště z doby stěhování národů a raného středověku (kolektiv 1990).

2.0 Přírodní prostředí

  Sledovaná oblast geomorfologicky spadá do Královéhradecké kotliny. Geologické podloží tvoří spraše a sprašové hlíny, půdním pokryvem jsou šedozemě a hnědozemě. Přirozený rostlinný pokryv je charakterizován dubohabřinami a lipovými doubravami, podél toku Labe i lužními lesy. Podnebí je mírně teplé (Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol., 2002). Tyto podmínky jsou vysoce příhodné pro potřeby pravěkého hospodářství a proto byly záměrně vyhledávány a hustě osídlovány. Lokality, kterými procházel sledovaný výkop jsou pro osídlení příhodné i díky svému topografickému umístění na terasách nad labskou nivou.

3.0 Přehled výzkumných prací

3.1 Lochenice 1

  Ve dnech 15. – 17. prosince 2004 bylo zjištěno odkrytí nemovitých objektů v poloze severně od areálu zemědělského družstva mezi Lochenicemi a Trotinou (ZM 1:10000: 13-22-18; ZSČ:JSČ = 1) 199:320, 2) 199:321, 3) 205:321, 4) 205:320). Vzhledem k charakteru podmínek (hrubší skrývka, nepříznivé počasí) bylo složité zjistit jejich přesný počet. Celkem bylo nakonec identifikováno 12 objektů, z nichž některé z objektů se navzájem překrývaly. Situace byla dál znepřehledněna stopami hlubší orby. Byla provedena základní dokumentace kresebná a fotografická. Vzhledem k skutečnosti, že samotný výkop pro vodovod se objektům vyhnul, bylo provedeno pouze jejich ovzorkování nutné pro kulturní zařazení a dataci. Nálezy tvořila především keramika a štípané nástroje. Nedaleko od této plochy (ZM 1:10000: 13-22-18; ZSČ:JSČ = 222:310) byly v řezu výkopu zjištěny další dva objekty, jejich ovzorkování však žádné nálezy nepřineslo. Ve dnech 5. a 11. ledna 2005 byly severněji zjištěny další objekty dokumentované fotograficky (Tab. 1).

3.2 Lochenice 2

  13. ledna 2005 došlo opět k odhalení značného počtu archeologických objektů při skrývce souběžné se silnicí z Hradce Králové do Jaroměře (ZM 1:10000: 13-22-13; ZSČ:JSČ = 1)262:033, 2) 270:040). Skrývka protnula plochu výzkumu z let 1953 – 54 a 1978 – 83, kde byl zkoumán neolitický rondel. Výzkum probíhal ve dnech 14. – 24. ledna. Bylo odhaleno a prozkoumáno celkem 37 objektů rozdělených do několika výrazných skupin. Zajímavé jsou především dvě skupiny kůlových jamek, které mohou být pozůstatkem po konstrukci pravěkého domu (Tab. 2). 3.3 Rodov – Trotina 1   10. února 2005 byly na výhozu hlíny po skrývce pro vodovod, již na území Rodova poblíže Trotiny (ZM 1:10000: 13-22-13; ZSČ:JSČ = 1) 262:032, 2) 277:041), nalezeny keramické zlomky. Přítomnost nemovitých objektů nemohla být potvrzena, neboť celá skrývka byla pokryta silnou vrstvou sněhu. Situace tak byla plně zhodnocena až 14. března 2005, kdy bylo celkem osm objektů kresebně zdokumentováno (Tab. 3).

3.4 Rodov – Trotina 2

  Poslední skupina či přesněji dvě koncentrace pravěkých objektů byly odkryty skrývkou probíhající severně od železniční trati z Hořiněvsi do Smiřic (ZM 1:10000: 13-22-13; ZSČ:JSČ = 1) 262:032, 2) 277:041). Výzkum zahrnující základní dokumentaci a vykopání objektů byl zahájen 21. března 2005 a trval jeden týden. Značná část nálezů byla učiněna již při prvotním ohledání místa, kdy byl proveden sběr na výhozu hlíny ze skrývky (Tab.3).

4.0 Nálezy

4.1 Lochenice 1

Objekt 1. Z objektu pocházejí 3 zlomky keramiky z hrubého materiálu na vnějším povrchu oranžové, zevnitř nádoby černé barvy a zlomek čepelky. Př. č. LO-30/05.

Objekt 2. Zde byly nalezeny 2 zlomky keramiky shodného charakteru s nálezy z objektu 1 a rovněž zlomek štípané industrie. Př. č. LO-30/05.

Objekt 3. Z objektu byly vyzvednuty 3 zlomky mazanice. Př. č. LO-30/05.

Objekt 4. Z tohoto objektu jsou k dispozici 2 zlomky keramiky blízké výše jmenovaným, 2 kusy mazanice a čepelka se srpovým leskem. Př. č. LO-30/05.

Objekt 5. Na jediném keramickém zlomku z plaveného světle šedého materiálu jsou patrné silně setřelé pozůstatky po vypíchané výzdobě. Př. č. LO-30/05.

Objekt 6. Jediný vyzvednutý střep černého středně hrubého povrchu se materiálově poněkud liší od dosud jmenovaných keramických nálezů. Př. č. LO-30/05.

Objekt 7. Z objektu byly odebrány 2 keramické zlomky z hrubého vně oranžového a zevnitř nádoby černého povrchu. V jednom případě se patrně jedná o silně otřelý mírně vykloněný okraj. Př. č. LO-30/05.

Objekt 8. Z povrchu objektu byl odebrán pouze jeden zlomek mazanice. Př. č. LO-30/05.

Objekt 9. Jediný odebraný keramický zlomek náleží, pokud se keramického materiálu týká do stejné kategorie jako keramika z objektů 1, 2, 4 a 7. Př. č. LO-30/05.

Objekt 10. Odebrány byly 2 zlomky mazanice a 2 střepy z hrubého materiálu oranžové barvy. Př. č. LO-30/05.

Objekt 11. Ze dvou odebraných střepů má jeden hrubý a druhý naopak jemně plavený povrch. Př. č. LO-30/05.

Objekt 12. Vedle jednoho hrubšího zlomku keramiky bylo nalezeno také jádro štípané industrie. Př. č. LO-30/05.

4.2 Lochenice 2

Objekt 1. Z tohoto objektu pochází pouze 3 jemně plavené zlomky z nezdobené oblé mísy (Tab. 4:1). Př. č. LO-15, 26/05.

Objekt 3. Z objektu bylo vyzvednuto 87 zlomků keramiky zdobených asi z 20% různými formami vypíchané výzdoby a dále 11 zlomků zubů, 13 kusů mazanice a 4 zlomky zrnotěrky.. Ve 3 případech byl na keramice zaznamenán prostý nebo složitější pupek (Tab.4:6). Ze souboru vyniká zlomek rozevřeného okraje hrubého šedočerného povrchu s řadou obdélných vrypů těsně pod okrajem (Tab. 4:7). Př. č. LO-1, 2, 4, 9-14, 16, 17/05.

Objekt 4. Tento na nálezy nejbohatší objekt poskytl soubor keramiky čítající 274 zlomků ze 40% nesoucích různé varianty vypíchané výzdoby. Vedle keramiky bylo vyzvednuto několik zlomků štípané industrie včetně škrabadla. Z keramiky je třeba zmínit několik nevýrazných variant pupků (Tab. 5:1, 9), zlomek okraje s provrtem (Tab.5:5) a především několik ukázek rozpadající se krokvicové výzdoby (Tab. 4:11; 5:2, 4, 7, 8). Výjimečný v celém souboru je zlomek okraje zdobený pravoúhlou několikanásobnou rytou výzdobou doprovázenou kolmými rýžkami či spíše podélnými vpichy (Tab. 4:9). LO-3, 5-8, 18/05.

Objekt 6. Tato jáma poskytla pouze 3 zlomky datovatelné rámcově do pravěku. Př. č. LO-19/05.

Objekt 8. Z objektu bylo vyzvednuto 10 zlomků keramiky, z nichž byla polovina zdobená vpichy v podobě krokvic (Tab. 6:1) nebo souvislého vypíchaného povrchu či širokého pásu téže výzdoby (Tab. 6:2). Př. č. LO-20/05.

Objekt 13. Z tohoto objektu pochází 39 zlomků opatřených téměř v polovině případů vypíchanou výzdobou, mezi nimiž dominuje mohutný bohatě zdobený hrotitý pupek (Tab. 6:4). Objeví se i svislé přeseky výdutě (Tab. 6:5). Vedle keramiky byl nalezen také vývrtek sekeromlatu (Tab. 6:3). Př. č. LO-31/05.

Objekt 25. Jáma poskytla 42 zlomků keramiky zdobených více než z 1 vypíchanou výzdobou. Ojediněle se vyskytne také jednoduchý pupek (Tab. 6:8). výzdoba sestává většinou z různě zpravidla složitěji provedených krokvic (Tab. 6:10). Výzdoba se může vyskytnout na vnější i vnitřní straně nádob současně (Tab. 6:9). Př. č. LO-27/05.

Objekt 26. Objekt obsahoval pouhé 3 vypíchanými krokvicemi zdobené zlomky keramiky. Př. č. LO-21/05.

Objekt 27. Z 81 zde nalezených zlomků keramiky bylo vpichy zdobeno plných 60%. Jednalo se převážně o různé varianty krokvic doplněných dalšími aplikacemi (Tab. 7:1, 2) ústících až v „žabí“ motivy (Tab. 7:3). Př. č. LO-22/05.

Objekt 33. Jáma obsahovala zlomky nepravidelně vypálené nezdobené dvojkónické nádoby situlovitého tvaru s mírně prohnutou spodní a nízkou horní částí (Tab. 7:5). Nádobu doprovázel džbánek velmi hrubého povrchu šedohnědé barvy s páskovým uchem od svislého mírně vypouklého hrdla po nedochovanou výrazně vyklenutou výduť (Tab. 7:4). Patrně témuž tvaru náleží také zlomek zaobleného spodku nádoby. Celkem bylo vyzvednuto 130 zlomků keramiky. Př. č. LO-28/05.

Objekt 34. Jamka obsahovala menší nezdobené dvojuché osudí jemného šedohnědého povrchu s mírně etážovitě vypouklým hrdlem a ven vykloněným okrajem (Tab. 7:7). Osudí sloužící jako popelnice bylo překryto masivní hrubou kónickou, u okraje zaoblenou mísou s rytou výzdobou radiálních vodorovně rýhovaných sekcí doprovázených pod okrajem prázdnými trojúhelníčky (Tab.7:6). Př. č. LO-24/05.

Objekt 35. Objekt vydal pouhých 7 kusů nezdobené nebo spíše otřelé keramiky neolitického charakteru. Př. č. LO-25/05.

Objekt 37. Pouhých 7 zlomků keramiky poskytl objekt 37. Ve 3 případech byla zaznamenána výzdoba v podobě vypíchaných krokvic. Př. č. LO-29/05.

Zbývající objekty 2, 5, 7, 9 – 12, 14 – 24, 28 – 32 a 36 neobsahovaly žádné nálezy.

4.3 Rodov – Trotina 1

Objekt 1. Z povrchu bylo vyzvednuto 8 kusů keramiky, v jednom případě světle šedohnědého jemného povrchu a v ostatních hrubého černohnědého materiálu a 4 zlomky mazanice. Př. č. TR-16/05.

Objekt 2. Z objektu byly odebrány 4 zlomky keramiky obdobného vzezření jako v předchozím případě. Př. č. TR-17/05.

Objekt 3. Z povrchu objektu byly odebrány 2 zlomky mazanice. Př. č. TR-18/05.

Objekt 4. Na povrchu byl nalezen pouze jeden pravěký střep z hrubého černohnědého materiálu. Př. č. TR-19/05.

Objekt 5. Objekt poskytl dva zlomky pravěké keramiky zastupující obě neolitické materiálové skupiny zastoupené na nalezišti. Př. č. TR-20/05

Objekt 6. Nalezeny byly 3 zlomky tmavě šedé poměrně jemné keramiky zdobené liniemi a notovou značkou (Tab. 8:4, 5) a dále jeden zlomek mazanice. Př. č. TR-21/05.

Objekt 7. Jediný vyzvednutý střep z hrubšího tmavě hnědého materiálu je možno pouze rámcově datovat do pravěku. Př. č. TR-22/05

Objekt 8 neposkytl žádné nálezy. Z plochy bylo sběrem získáno dalších 5 zlomků pravěké keramiky. Př. č. TR-23/05.

4.4 Rodov – Trotina 2

Objekt 1. Nalezeny byly 3 zlomky keramiky z šedého jemně plaveného materiálu, 1 zlomek velmi hrubé keramiky tmavě hnědé , zevnitř černé barvy. Př. č. TR-1/05.

Objekt 2. Nalezeno bylo 5 zlomků keramiky, jeden z šedého jemně plaveného materiálu a ostatní z hrubého těsta načervenalé respektive žluté barvy. Př. č. TR-2, 3/05.

Objekt 3. Nalezeny byly dva kusy keramiky, z nichž jeden, šedý jemně plavený byl zdoben linií s notami (Tab. 8:1). Druhý zlomek měl hrubší povrch vně hnědočervené a uvnitř šedočerné barvy. Př. č. TR-4/05

Objekt 4. V nalezeném keramickém inventáři čítajícím 24 kusů jsou zastoupeny zlomky zdobené liniemi s notami mladého vzezření, technologicky zařaditelné opět do dvou skupin, světlé jemně plavené a velmi hrubé keramiky spíše tmavých odstínů (Tab. 8:2, 3). Př. č. TR-6/05.

Objekt 5. Mezi 15 zlomky keramiky obdobného charakteru, jako ve výše jmenovaných objektech je zastoupena značně setřelá lineární výzdoba s notami. Př. č. TR-7/05.

Objekt 6. Objekt poskytl 10 střepů a 6 zlomků mazanice. Z výzdoby se vyskytla řada silně setřelých trojúhelníkových vpichů. Plavený keramický materiál vykazuje opět neolitický charakter. Př. č. TR-8, 9/05

Objekt 7. Nejpočetnější nálezy pocházejí z tohoto objektu. Vedle 23 zlomků keramiky neolitického vzezření se vyskytlo také 47 zlomků mazanice a odebrány byly rovněž dva vzorky uhlíků. Výzdoba keramiky se soustředí především na linie přerušované vpichy (Tab. 8:6-8). Vyskytne se také pupek umístěný pod zataženým okrajem (Tab. 8:9). Př. č. TR-10, 11, 12, 14, 15/05.

  Při sběru na ploše bylo získáno 43 kusů pravěké (Tab. 8:10) i středověké či snad až novověké (Tab. 8:11) keramiky, 1 kámen a 6 kusů strusky. Pravěká keramika tvořila dvě technologické skupiny, obě opět neolitického charakteru, a to jemně plavenou šedou a velmi hrubou šedočernou keramiku. Př. č. TR-5/05.

5.0 Interpretace

  Lochenice 1. Kromě objektu 5, odkud pochází zlomek jemně plavené keramiky se zbytky vypíchané výzdoby spíše mladšího vzezření, je možné ostatní nálezy zařadit jen rámcově podle charakteru keramického materiálu nebo přítomnosti štípané industrie. Do období neolitu, respektive zde nejhojnější kultury s vypíchanou keramikou lze tímto způsobem datovat ještě objekty 1, 2, 4, 7, 9, 10, 11 a 12.
  Lochenice 2. Ze 13 objektů, které obsahovaly nálezy, lze všechny s výjimkou objektů 33 a 34 datovat do období kultury s vypíchanou keramikou. Štíhlejší hruškovité nádobky, polokulovité mísy, početné zlomky dovnitř vklopených okrajů a oblá dna lze přiřadit III. fázi této kultury. Charakter výzdoby sestávající ze spojených nebo rozpadajících se krokvic či svislých pásů a masivní hrotité pupky jsou již typické pro IV. fázi (Steklá 1959). Keramické nálezy doplňuje další běžný sídlištní materiál s výskytem kamenných drtidel, štípané industrie a v jediném případě také vývrtku industrie broušené.
  Zvláštní pozornost je třeba věnovat dvěma zlomkům z objektů 3 a 4, které jinak vykazují početné soubory pokročilé keramické produkce kultury s vypíchanou keramikou. V objektu 3 je to ven vykloněný a následně mírně zpět dovnitř zatažený okraj zdobený řadou obdélných vrypů. Objekt 4 obsahoval rovněž zlomek okraje, tentokrát přesekávaného. Plochu střepu vyplňuje výzdoba sestávající z pravoúhle navazujících rýh doprovázených pásy kolmo k nim postavených rýžek nebo spíše podlouhlých vpichů. Oba kusy mají početné analogie zejména z polských lokalit kultur s nálevkovitými poháry a s důlkovohřebenovou keramikou ( Neolithic in Poland ).
  Další výrazněji zastoupenou složkou v nálezech jsou památky z období kultury popelnicových polí. Objekt 33 obsahoval zlomky nízké situlovité nádoby a džbánek s páskovým uchem pod okraj. Neobvyklá situlovitá nádoba má analogii v hrobě 13 z Opatovic (Vokolek 1999, Tab. 66:6), oblejší variantu s níže položenou výdutí z hrobu 1/61 z Chroustovic (Vokolek 1999, Tab. 31:1) a především nádobu bez hrobového celku z Chudonic (Vokolek 1999, Tab. 37:18). Zlomek džbánku pravděpodobně patří k variantám, které se profilací blíží osudím. Nejsou příliš početné. Nacházíme je například v hrobě 31 z Opatovic (Vokolek 1999, Tab. 72:8, 17), VII/1934 z Kunětic (Vokolek 1999, Tab. 52:19), z hrobu z roku 1968 z Hrochova Týnce (Vokolek 1999, Tab. 29:15). Období halštatu bylo zde známo již dříve. Roku 1961 byly v prostoru naleziště II zjištěny dva žárové hroby z pozdní doby halštatské.. Tento objekt tedy může být datován s jistou opatrností do stupně HD.
  Objekt 34 se ukázal být dobře zachovaným lužickým hrobem. Jednoduchá varianta hrobu s osudím překrytým obrácenou mísou nebo spíše střepem z ní se v Lochenicích neobjevilo poprvé. Osudí s náběhem na etáž a bohatá rytá výzdoba mísy řadí tento hrob na samotný konec středolužického stupně (IIb) nebo již na samý počátek mladolužického stupně. Tento hrob můžeme označit za nejmladší a rovněž nejzachovalejší dosud na lokalitě nalezený (Vokolek 1990).
  Trotina 1. Kulturně určitelná část nálezů datuje soubor do období kultury s lineárně zdobenou keramikou. Ostatní keramické nálezy se materiálově zdobeným kusům velmi blíží, proto je možné s jistou opatrností uvažovat o jejich shodném stáří.
  Trotina 2. Byly zde nalezeny keramické střepy různého stáří (kultura s vpichy zdobenou keramikou, nerozlišená pravěká keramika a středověké období od 13. do 14. století). Ve skrývce a výkopu bylo zjištěno celkem 7 nemovitých objektů. Nálezy tvořila především keramika. Hlavní kulturní zařazení nálezů spadá do období kultury s lineárně zdobenou keramikou, konkrétně do její mladší a pozdní fáze.

6.0 Závěr

  Během stavebních prací došlo k odkrytí pravěkých a středověkých památek na celkem čtyřech lokalitách. Jejich charakter svědčí především o sídelních aktivitách neolitických kultur (lineární a vypíchaná) a funerálních aktivitách obyvatelstva kultury lužických popelnicových polí. Některé objevy můžeme provázat s poznatky ze starších výzkumů, jako je tomu například u lokalit Lochenice 1 a 2. Přestože nebyly odhaleny půdorysy pravěkých domů, lze použít poznatky z těchto výzkumů pro lepší poznání zázemí těchto kultur, případně pro jejich zasazení v rámci krajiny apod.
  Z metodického hlediska je zajímavé zjištění, že rýha protnula také samotný neolitický rondel. Stalo se tak v jeho prozkoumané části, což je zřejmě důvod, proč nebyl při záchranném výzkumu vůbec zaznamenán. Na úseku, který prochází plochou výzkumu z roku 1981 byl nalezen jediný objekt číslo 36, který kromě zlomku pískovce neobsahoval žádné nálezy. Pravděpodobností ho lze ztotožnit s již zkoumaným objektem 29/81 nebo s některým z bezprostředně přilehlých hrobů slovanských nebo kultury se zvoncovitými poháry.
  Velice zajímavým nálezem jsou střepy z počátku pozdní doby kamenné (kultura s nálevkovitými poháry). Přestože jsou nepočetné, jejich specifická výzdoba je dosti blízká slezskému prostředí a dává tak prostor pro úvahy o kontaktech obyvatelstva východočeského a slezského v druhé půli 4. tisíciletí př. Kr.
  Nález velmi dobře dochovaného lužického hrobu pak rozšiřuje dosud známé časové rozpětí lužického pohřebiště a zároveň dává naději, že si popelnicová pohřebiště přes devastaci orbou stále zachovávají informační potenciál.
  Výzkum v Trotině 2 odhalil dosud nezjištěné rozšíření plochy sídliště kultury s lineárně zdobenou keramikou položeného v ploše kolem lokality Trotina 1.

7.0 Literatura

Buchvaldek, M. 1990: Osídlení v mladší době kamenné. In.: Lochenice, z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica XVI, s. 13 - 28.
Faltysová H., Mackovčin P., Sedláček M. a kol. (2002): Královéhradecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 410 pp.
Kolektiv autorů 1990: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica XVI. Univerzita Karlova. Praha.
Koštuřík, P. 1997: Poznámky k jordanovské kultuře na Moravě. SPFFBU M2, s. 89 – 103.
Neolithic in Poland
Steklá, M. 1959: Třídění vypíchané keramiky. AR XI, s. 207 – 208, 211 – 260, 265.
Vokolek, V. 1968: Lochenice BZO 131a – d.
Vokolek, V. 1970: Lochenice. BZO 117a – k.
Vokolek, V. 1980: Záchranný výzkum v Lochenicích (I. část). Zpravodaj KMVČ VII/1 - 2, 29 – 64.
Vokolek, V. 1990a: Pohřebiště lužické kultury. In.: Lochenice, z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica XVI, s. 51 – 68.
Vokolek, V. 1990b: Přehled nalezišť na katastru obce. In.: Lochenice, z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica XVI, s. 153 - 159.
Vokolek 1999: Východočeská halštatská pohřebiště. Pardubice.
Vokolek, V. – Sankot, P.: Zwei Brandgräber der Stufe HD3 und LTA aus Lochenice, Kr. Hradec Králové. AR LIII, s. 461 – 480.

Přílohy:

  Během stavebních prací došlo k odkrytí pravěkých a středověkých památek na celkem čtyřech lokalitách. Jejich charakter svědčí především o sídelních aktivitách neolitických kultur (lineární a vypíchaná). Některé objevy můžeme provázat s poznatky ze starších výzkumů, jako je tomu například u lokalit Lochenice 1 a 2, kde převažující zastoupení kultury s vpichy zdobenou keramikou souvisí s tzv. rondelem. Přestože nebyly odhaleny půdorysy pravěkých domů, lze použít poznatky z těchto výzkumů pro lepší poznání zázemí těchto kultur, případně pro jejich zasazení v rámci krajiny apod.
  Z metodického hlediska je zajímavé zjištění, že rýha protnula také samotný neolitický rondel. Stalo se tak v jeho prozkoumané části, což je zřejmě důvod, proč nebyl při záchranném výzkumu vůbec zaznamenán. Na úseku, který prochází plochou výzkumu z roku 1981 byl nalezen jediný objekt číslo 36, který neobsahoval kromě jednoho zlomku pískovce žádné nálezy. S velkou pravděpodobností ho lze ztotožnit s již zkoumaným objektem 29/81 nebo s některým z bezprostředně přilehlých hrobů slovanských nebo kultury se zvoncovitými poháry.
  Velice zajímavým nálezem jsou střepy z počátku pozdní doby kamenné (kultura s nálevkovitými poháry). Přestože jsou nepočetné, jejich specifická výzdoba je dosti blízká slezskému prostředí a dává tak prostor pro úvahy o kontaktech obyvatelstva východočeského a slezského v druhé půli 4. tisíciletí př. Kr. Výzkum v Trotině 2 odhalil dosud nezjištěné rozšíření plochy sídliště kultury s lineárně zdobenou keramikou položeného v ploše kolem lokality Trotina 1.

vykopávkyvykopávky
Tabulka 1. Prostor severně od intravilánu Lochenic s vyznačením trasy průkopu a detailem zdokumentované plochy Lochenice 1.
Tabulka 2. Navazující úsek průkopu v severozápadní části katastru Lochenic se zkoumanou plochou Lochenice 2 a její vztah k ploše zkoumané v 50. – 80. letech a k neolitickému rondelu.

vykopávkyvykopávky
Tabulka 3. Plán nalezišť Rodov – Trotina 1 a 2.
Tabulka 4. Lochenice 2, nálezy z objektů 1, 3 a 4.

vykopávkyvykopávky
Tabulka 5. Lochenice 2, nálezy z objektu 4.
Tabulka 6 Lochenice 2, nálezy z objektů 8, 13, 25, 26 a 37.

vykopávkyvykopávky
Tabulka 7. Lochenice 2, nálezy z objektů 27, 33 a 34.
Tabulka 8 Rodov – Trotina 2, nálezy z objektů 3, 4 a 7; Rodov – Trotina 1, nálezy z objektu 6.