Pravěká archeostezka
Cyklotrasa – zastávka Chloumek - pod kopcem

12 Doba tzv. popelnicových polí na přelomu doby bronzové a železné

Zde se nacházíte:

  Stojíte pod návrším Chloumek. Když na něj vystoupíte, uvidíte přes údolí druhé návrší Prašivka. Jde o unikátní spojení výšinného sídliště a pohřebiště, každé je umístěno na jednom vrchu. Údolí oddělovalo svět živých a mrtvých.

  Na návrší Prašivka se nachází hradiště platěnické kultury. Valy okolo temene jsou již neznatelné, ale výzkum V. Vokolka v roce 1978 zachytil palisádový žlab jako pozůstatek opevnění. Žárové pohřebiště (nejméně 72 hrobů) na sousedním vrchu Chloumku bylo zničeno těžbou písku v roce 1873 a odborněji bylo v následujících letech vyzvednuto jen několik hrobů, zřejmě slezské a platěnické kultury (J. Duška, J. L. Píč, L. Šnajdr.).

Obdobné nálezy v okolí: v mapě

Lochenice
  Lužické pohřebiště starší a střední fáze, nejméně se 40 žárovými hroby, původně jich však bylo několik set. Hroby byly jámové a převážně urnové s počtem keramiky do tří kusů. Z milodarů se našly pouze zlomky bronzových předmětů. Mnohé hroby byly zasypány zbytky hranice. V okolí je známo několik soudobých sídlišť.

Předměřice
  Na počátku 20. století prokopalo muzeum v Hradci Králové platěnické pohřebiště v cihelně cukrovaru v Předměřicích. V roce 1921 byly nálezy rozšířeny o významný žárový hrob uložený v tuhované nádobě. Bohatou výbavu tvořilo bronzové udidlo, 72 cm dlouhý bronzový meč s nákončím pochvy a bronzové kování náčelnické (?) hole. Tyto předměty upomínají cizí nomádskou výbavu, kde zde byl skutečně pohřben, se však zřejmě nedozvíme.

Skalička
  Na písečném přesypu při Labi v poloze Na Popelnicích bylo ve všech etapách lidu popelnicových polí používáno pohřebiště, jedno z největších v Čechách. Objeveno bylo koncem 19. století, od roku 1930 bylo zachráněno nejméně 400 žárových hrobů. Nejbohatší hrob obsahoval přes 30 nádob ve 3 vrstvách nad sebou a bronzový nůž. Bohatost výbavy jiných hrobů dokládají např. bronzový hrot kopí, zlomek meče a drobné ozdoby.

Habřina
  Na výběžku Neznášovského kopce se nachází hradiště střední fáze lužické kultury. Přestože je podstatná část zničena stavbou středověkého hrádku Rotemberka, zjistil zde při výzkumu v roce 1992 V. Vokolek stopy valu s palisádou a příkop.

Tzv. zlaté hradecké osmičky byly zatím nalezeny jen na hradišti na soutoku Labe a Orlice a v okolí.
Obránci hradiště: jak mohla fungovat obrana hradiště dokládají nálezy z Topolu na Chrudimsku, kde u dřevěné hradby byly nalezeny kameny („projektily“) a nádoby na vodu k hašení požáru hradby.

Pravěká archeostezka
Cyklotrasa – zastávka Holohlavy

13 Rondely z mladší doby kamenné (neolit)

Zde se nacházíte:
Hiolohlavy
  Neolitické sídliště a rondel v poloze Na Výsluní. Lokalitu narušila stavba teplárny na nevýrazné sprašové terénní vlně při Labi mezi Holohlavy a Černožicemi. Záchranný výzkum Muzea východních Čech v roce 1982 (J. Kalferst) zjistil mimořádný objev. Šlo o rondel zbudovaný lidem mladší vypíchané keramiky, jeden z prvních tehdy známých v Čechách. (Pozn. P. poloha Na Výsluní nemá nic společného s dnešní ulicí Na Výsluní.)

  V blízkosti Hradce Králové archeologové objevili koncentraci kruhových neolitických areálů (tzn. rondelů) tvořených příkopy, které mají na řezu tvar „V“, Přibližně ve směru světových stran bývají příkopy přerušeny průchody. Zemina z příkopů byla pravděpodobně navršena v jejich blízkosti do podoby valu. Někdy jsou dobře patrné žlaby pro palisádu.

  Nejstarší rondely u Hradce Králové byly objeveny u Lochenic a v Holohlavech, v posledních letech díky leteckému průzkumu přibyla řada dalších, je jich i více na jednom katastru (Lochenice, Plotiště). Většina rondelů je dodnes patrná při pohledu z letadla, především díky výplním často vícenásobných příkopů.

  Objevené rondely se vyskytují při ústí potoků a říček vlévajících se do Labe, nebo na výrazných vyvýšeninách s výhledem do krajiny. Je možné, že jejich funkce byla spojena s pozorováním spojnic vzdálených bodů v krajině a nebeských těles při slunovratu nebo rovnodennosti. Hliněné sošky žen a drtidla na obilí mohou naznačovat rituály věnované plodnosti a úrodě.

  Na Hradecku jsou sídliště lidu s vypíchanou keramikou (5. tis. př. n. l.), tedy stavitelů rondelů, velmi početná.

  Valy byly umístěny zřejmě vně příkopů, jak to ukazuje rondel rekonstruovaný ve všestarském Archeoparku. Nejde tedy o opevnění. Účel stavby rondelů musel být jiný.

Obdobné nálezy v okolí: v mapě

   Lochenice Neolitické sídliště, pohřebiště a rondel v poloze Na Šancích. Mírné, směrem k nivě Labe lehce skloněné sprašové návrší (258 m n.m.) obtékané říčkou Trotinou poskytovalo výhodu širokého výhledu do okolní roviny. Místa známá archeologům již od stavby železnice v roce 1857 a důkladně zkoumaná především v letech 1976-83 byla osídlena po celý neolit lidem keramiky lineární, vypíchané i pozdně lengyelské.

   Rondel, nejpozoruhodnější ze zdejších objevů, byl zjištěn a geofyzikálním průzkumem (F. Marek) vystopován v letech 1981-82. Patřil k sídlišti mladší vypíchané keramiky. Ležel na mírném svahu,nikoliv na nejvyšším místě. Tvořily jej dva soustředné kruhové příkopy zaříznuté ostře do tvaru V (šířka i hloubka max. 3,8 m) výjimečné tím, že v místech vchodů respektujících hlavní světové strany, nebyly jen prostě přerušeny, nýbrž navzájem propojeny. Palisáda nebyla zjištěna, odkrytý úsek představuje ovšem jen malou část celého útvaru o vnějším vypočteném průměru 72 m (vnitřní plocha měla jen 45 m v průměru).

Pravěká archeostezka
Cyklotrasa – zastávka Smiřice

14 Kámen jako svědek doby kamenné

Zde se nacházíte:
   Na tomto místě je dobře patrný terénní zlom (terasa), která se při toku Labe táhne až k Hradci Králové. Na jejím horní hraně, v bezpečí mimo záplavovou oblast starého Labe, ležely četné osady i pohřebiště v průběhu celého pravěku. Ty nejstarší už ve starší (paleolit), střední (mezolit) i mladší (neolit) době kamenné.

  Pro střední dobu kamennou (před 10 000 lety) jsou příznačné nástroje či zbraně skládané z drobných kamenných ostří (tzv. mikrolity). Dnes je proto velmi obtížné je objevit. Ve Skalici jich bylo několik desítek nalezeno při výzkumu pohřebiště z mladšího období, ve Skaličce 2 kusy na jiném takovém pohřebišti. Dokládají tak přítomnost lovců u řeky Labe. Jednotlivé nástroje však byly nalezeny i na návrších a dokládají snahu lovců o výhled do krajiny.

  V roce 1903 byl v profilu cihelny ve Smiřicích ve vrstvě rudé půdy nalezen s parohem soba i otlučený valoun křemene, snad ze závěru doby meziledové ve středním paleolitu (přibližně 70 000 let?). Na dvoře Zderaz bylo v roce 1961 při stavbě silnice objeveno 5 nástrojů z pazourku z období mladého paleolitu. Jednotlivé pazourkové nástroje z doby lovců mamutů se našly např. na Pláckách, v Rosnicích, ve Svobodných dvorech, v písečníku na Pražském Předměstí, na Trotině při rozšiřování silnice, v cihelně v Předměřicích v hloubce 2,5 m.

Obdobné nálezy v okolí: v mapě.

Plotiště nad Labem
   Neolitická sídliště a hroby představují počátek souvislého osídlení, které se táhne po pravobřežní terase Labe až na katastry Předměřic nad Labem a Lochenic. Tři osady kultury s vypíchanou keramikou (asi 5000 – 4500 př. N. l.) byly zjištěny při výzkumech v letech 1961 – 70 (A. Rybová, V. Vokolek). Tehdy bylo odkryto na 10 000 m2 plochy na rozhraní území Předměřic nad Labem. Zde se našly typické půdorysy mladoneolitických sloupových domů. Z četných jam a soujámí – hliníků si zaslouží zmínky objekt obsahující pec se souborem hliněných korálů do náhrdelníku, zkažených přepálením. V jiné jámě bylo 1400 kusů kamenné štípané industrie a v dalších zase pohozené lidské kosti. V Plotištích bylo prozkoumáno nejméně 16 hrobů z mladého neolitu. Některé byly umístěny v sídlištních jamách. Nešlo však o jedno pohřebiště, hroby tvořily tři oddělené skupiny.

Holohlavy
   Neolitická sídliště v poloze Na Výsluní. Záchranný výzkum Muzea východních Čech v letech 1986 –7 (J. Boček) zachytil několik neolitických domů na nejméně čtyřech oddělených polohách od nejstaršího stupně kultury s lineární keramikou (severní část) přes střední a mladší (jižní část) po její pozdní stupeň (asi 5500 – 5000 př. n.l.)Rozbor nálezů doložil kontakty se středními Čechami a Moravou a s Dolním Slezskem. Až na sídliště k Holohlavům se například běžně dostávaly kvalitní silicity z Krakovska.

Mamuti: v mnohých cihelnách byly nalezeny kosti a zvlášť kamenné nástroje v jiné hloubce, spojit je dohromady (jako ve Svobodných Dvorech) v celek není možné. V krajině však byli i lovci, i mamuti.
Nástroje ze střední doby kamenné – je pro ně typické ostří složené z drobných kamenných čepelí, odborně se nazývají mezolitické mikrolity.