Smiřice - výpisy z kroniky

Zpět na hlavní stránku

Tyto vypsané body si pro potřebu neznámé práce pořizoval bývalý kronikář Petr Zahálka v šedesátých letech minulého století.
Výpisky jsou dolněny dvěma články ze stejného zdroje - smiřického archivu.

  Jen letmo si připomeneme stručnou zmínku o tom, že ještě v první polovině minulého ( 19. ) století vládli rakouští panovníci z rodu habsburského ( vl. habsbursko – lotrinského ) zcela absolutisticky, podle své vůle ( libovůle nebo i zvůle ) bez účasti zástupců lidu, většiny obyvatelstva své říše. Ještě ze školy se v paměti vynořuje jméno takového typického představitele nám rakouského absolutismu: knížete Metternicha, který téměř po celá čtyři desetiletí ( 37 let ) řídil politiku velké rakouské říše.
  První volby v Rakousku ( a tedy i u nás ) byly to volby do zemského sněmu podle vnucené ( oktrojované ) ústavy. Ani toto opatření však nepotrvalo dlouho a již v roce 1851 nastolen znovu Bachův absolutismus, který potrval do roku 1859, kdy Bach byl na nátlak národů a nespokojeného obyvatelstva propuštěn.
  Nemám v úmyslu zabývat se dlouhým výkladem o státoprávním zápase národů, žijícím pod jhem monarchie Rakouské, od r. 1867 Rakousko – Uherské. Přece však musíme aspoň dotknout let šedesátých minulého století, kdy po vydání Diplomu říjnového začaly se u nás tvořit nové spolky, nová sdružení a organizace na podkladě národnostním, sociálním, hospodářském, kulturním a ovšem i politickém.
   V Praze vzniká Umělecká beseda, zpěv. spolek Hlahol, hasičské spolky se tvoří po českém venkově ve velkém počtu právě jako sokolské jednoty.
  Vznikají však i první spolky dělnické, které si vzaly za svůj úkol sdružovat ty, kteří dosud byli a žili v zapomenutí nebo opovržení, nebo byli aspoň přehlíženi ostatními, zámožnějšími vrstvami obyvatelstva. Počet dělnictva stále vzrůstal se stoupajícím vzrůstem nových továren a závodů.
  Ve Smiřicích k dosavadním starým závodům: k pivovaru, lihovaru, mlýnu, přistupuje nově zřízená pila ( dnes mechanizační dílny Stát. statku ) - zřízený po r. 1863. cukrovar ( 1867 ), cihelna ( jistě byla v činnosti již v r. 1869 ). Rozmanité závody vznikají ovšem i v blízkém okolí: v Hradci před několika lety vzpomínali 100. výročí založení závodu, u nás všeobecně nazývaného Škodovkou ( ZVÚ ). Cukrovary rostly jako houby po dešti: Černožice, Smiřice, Předměřice, Hradec Králové ( Kukleny ), atd. Vznikají i sušárny, textilky v Jaroměři i jinde, v Černožicích tkalcovna 1893 a přádelna 1897, atd… Železniční trať postavená v letech 1856 – 58 umožňuje mnohým smiřickým obyvatelům zaměstnání v mimosmiřických závodech a toto výhodné vlakové spojení je stále více používáno, což můžeme sledovat i v současné době.
  Organizování dělnictva v samotných Smiřicích je zprvu velmi obtížné, ať už se jedná o odborovou, tedy zájmovou, nebo politickou organizovanost. Od r. 1885 existuje ve Smiřicích ( ustavující schůze byla 12.7.1885 ) Spolek pomocníků při První živnostenské jednotě ve Smiřicích ( prvním předsedou byl zvolen obuvník Josef Kaube ). Stanovy spolku byly několikrát měněny a na čas jeho činnost i zanikla. Účastnil se činně i kulturního života v našem městě společně s jinými kult. spolky místními. Jeho členy mohli však být pouze řádně vyučení pomocníci členů První živnostenské jednoty, tedy nikoliv dělníci nebo nádeníci. ( Zrušeno 1928 – neměl 1000 členů ). Poznámka: 28. června 1882 konala se první valná hromada.

13.června 1848 konána první volba poslance do sněmu zemského v zámku smiřickém.
  Veliké množství lidu bylo pohromadě, takže prostora celého zámku přeplněna byla, kdež jedna každá obec na vykázaném místě pro sebe stála. Komisařem pro volby od zemského řízení ustanoven Jan Macháček, právní ze Žírče, jemuž přidělen byl radní josefovský Hanamann. Přítomní též František Pokorný, děkan a vikář holohlavský a Gustav Fritz, tehdejší právní smiřický.
   A takto pokračováno ve volbě, z kteréž vyloučen byl, kdož by cís. král. daně dluhoval a neb v hrdelním vyšetřování kdys býval.

V roce 1850 zvoleno bylo i smiřické zastupitelstvo:
purkmistr Karel sedláček, poštmistr č. 14
3 radní: 1. radní Josef Kučera č. 65, 2. radní Josef Šimek, sedlář č. 16
12 členů výboru a 6 náhradníků
Dříve byli všichni jmenováni: starostou byl dříve Antonín Choděra, policejní revisor Josef Kučera.

1853 – 1866 purkmistr smiřický Karel Sedláček, poštmistr a správce loterní sběrny

1864 purkmistr Karel Sedláček, 1. radní Jan Čeněk, Eduard Malburg, Jan Vognar

1877 purkmistr Jan Bek, majitel domu č. 14
1 radní Antonín Sehnoutka, 2. radní František Horák, 3. radní Albrecht Malburg
ve výboru:
P.P.Skořepa, říd. učitel školy, František Spurný, obuvník, Eduard Veselovský, kupec, Josef Fejgl, rolník, Jan Valášek, soused, Václav Hanka, krejčí, Josef Herman, hostinský, František Čeřovský, inženýr, Ignác Matějček, sklenář, Josef Karel, řezník, Jan Zeman, kožišník, Petr Pekárek, stavitelský mistr, Josef Kučera, soused, Jan Kottland, tesařský mistr, František Patzelt, ředitel kanceláře, právní zástupce velkostatku

Volby 14. a 15. března 1882 do obecního zastupitelstva s velkými změnami – znovu zvoleni pouze 2
Starostou ( měšťanostou ) zvolen Antonín Sehnoutka, truhlář
1. radním: Vincenc Nievelt, lékárník
2. radním: Josef Valášek, tesařský mistr
3. radním: Josef Hojný, puškař
Dále zvoleni: P.P. Skořepa, řídící školy,
Josef Beran, Krejčí
Alois Hlavatý, řezník
František Spurný, obuvník
Antonín Valášek, řezník
Jan Juliš, krupař
Josef Kaube, obuvník
Josef Míchal, pekař
Josef Litomyský, pekař
Jan Čeněk, koželuh
Jan Schiefner, obchodník
Jan motyčka, skladník
Vincenc Slezák, hostinský


Další volby
29.5.1885 – starostou Josef Valášek, tes. mistr,
17. – 18.7.1888 starostou Josef Valášek
1891 starostou Josef Hojný, puškař
1894 starostou Josef Hojný, puškař
1897 starostou Josef Hojný
30.10.1900 starostou Josef Hojný
1903 starostou Josef Hojný
1906 starostou Josef Hojný
1909 starostou Jan Juliš, náměstkem MUDr. A. Hrubý
2. radním Josef Horák, pekař, 3. radním František Rynt, obchodník, 4. radním Josef
Materna, účetní lihovaru

1910 Virilní právo: státní statky , mlýn, lihovar - protože předpis daně roční činil více nežli šestinu všech přímých daní v obci předepsaných.

V roce 1902 23. března ustavující valná hromada Všeobecně se podporujícího a vzdělávacího spolku Havlíček ve Smiřicích za účasti 43 osob. Účelem spolku:
členy spolku v onemocnění peněžitými částkami podporovati,
při pohřbech členů nutné výlohy zapracovati a pohřbu člena se účastnit,
přednáškami a rozpravami odborně vzdělávacími, členy k duševnímu vzdělání vésti ve směru nepolitickém.
Při ustavení čítal spolek 49 členů a prvním předsedou Josef Kostelecký, jednatelem V. Semrád. Spolek se rozešel 11.11.1919.
Tento spolek byl založen proto, aby mohli být organizováni i dělníci na denní plat ( tzv. nádeníci ), kteří jinde organizováni být nemohli.

V listopadu 1905 založena byla místní organizace politické strany sociálně demokratické. Prvním důvěrníkem volen Stanislav Beneš, textilní dělník. ( Podle informací s. J. Filipa: založena již v srpnu 1902 a prvním důvěrníkem byl klempířský dělník od Bartošků Josef Kostelecký – v r. 1904 však po jeho odchodu zanikla )

Velký tábor lidu ve Smiřicích – schůze voličů 9. června 1907 do říšské rady ve Vídni zvolen poslancem hrabě Vojtěch Šternberk, soupeřem mu byl tehdejší red. F. Syrůček / s. dem.

Po 1. světové válce vznikly i ve Smiřicích místní organizace politických stran:
1918: národně demokratická
19 : strana lidová
čsl. strana živnost. – středostavovská
národně socialistická
1927: republikánská čsl. venkova
1932: polit. strana komunistická

Polit. organizace strany komunistické ve Smiřicích založena byla 12. května 1932. Při ustavení čítala 36 členů a prvním jejím důvěrníkem byl Karel Musil, klempíř ve Smiřicích.

1890: sčítání obyvatelstva: Smiřice ve 202 domech 2247 obyv. 2245 Čechů a 2 Němci
Podle náboženství : 2180 katolíků, 40 evangelíků helv., 1 ev agsb., 26 židů
Užitkových zvířat: 73 koně, 177 hovězího dobytka, 71 koz, 63 vepřů, 58 úlů včel

Od 1. října 1891 jmenován obvodním lékařem ve Smiřicích MUDr. Antonín Hrubý a vydržování měst. lékaře tím přestalo ( byli zde dva lékaři )

2. dubna 1893 ustanovena Dámská pěvecká jednota ZORA. Prvním sbormistrem uč. Beran. Zanikla 1914.

V roce 1894 úředně nepovoleno Hasičsko-tělocvičné jednotě Sokol ve Smiřicích používat na praporu znak českého lva.

1895: Dočetl jsem se v Ratiboru ( krajinský list začátkem nynějšího století v naší oblasti vycházející ), že národopisné výstavě v Praze 1895 bylo vytaveno také jeviště na kterém smiřičtí v letech šedesátých hráli ochotnické divadlo.

2. srpna 1898 ustaven ve Smiřicích místní odbor studentského spolku KRAKONOŠ ( zanikl 1891 ) ( ? zanikl dříve než vznikl, neznám chybu, proto ponechávám původní data – pozn. P. ) Téhož roku vznikla Těl. jednota SOKOL ( před 3 roky vzpomínka svého 70letí )

1899: nepokoje a nespokojenost se zrušením tehdejších jazykových nařízení vlády Badeni-Clary ( 1895 – 97 vydal jazyková nařízení pro Čechy a Mor. Němci nespokojeni, vyvolali jeho pád v Čechách velké demonstrace, i ve Smiřicích četníci zesíleni o 10 mužů, vojáci z Josefova 90 mužů a 4 důstojníci ve zbrani – po několika dnech uklidnění.

razítko V červenci 1901 chtěl tehdejší Spolek živnost. pomocníků uspořádat Husovu oslavu, ale hejtmanství ji nepovolilo. Již příští rok však byla povolena. také r. 1899 byla přednáška o M.J. Husovi povolena. Pak téměř každoročně povolena – pořádána.

R. 1904 činna ve Smiřicích živnostenská škola pokračovací téměř po 30 let.

27.11.1904 založen Křesťanský sociální spolek pro Holohlavy a okolí.

Před rokem 1910 jmenuje se ve Smiřicích též okrašlovací spolek a obchodní gremium.

V roce 1911 – 18. září založeno bylo Živnostenské úvěrní družstvo ( od r. 1930 Živnostenská záložna ve Smiřicích ). Prvním předsedou byl Josef Špelda, holič.

V roce 1911 vydán spis Josefa Zemana Z pamětí Smiřic n.L. v počtu 1000 výtisků – nákladem městské rady.

4.5.1925 založeno bylo: Všeobecné hospodářské, nájemné, úsporné a stavební družstvo ve Smiřicích, z.s.s r.o. ( podle zákona z 9.4.1873 čís. 70 ř. z. ), jehož účelem bylo: podporování hospodářství svých členů tím způsobem, že družstvo bude: pachtovati a kupovati pozemky ve svém obvodu a členům tyto rozdělovati s samostatnému hospodaření.
Družstvo čítalo při svém založení 37 členů prvním předsedou zvolen byl Jan Filip.
Družstvo toto získalo z parcelace velkostatku Smiřice pro své členy 588 a orné půdy a 160 a luk, které rozdělilo mezi své členy, kteří na přídělu samostatně hospodaří.

V r. 1920 byla ve Smiřicích zřízena státní rolnická škola ( slavnostní otevření 21.11.1920 ) – prvním ředitelem byl řed. Urbánek.
V letech 1923 – 24 bylo přiděleno téže škole 0,75 ha ovocné a zelinářské zahrady z majetku státního statku Smiřice.
V letech 1924 – 25 byla téže státní škole rolnické ve Smiřicích přikázána plocha 5 ha luk a 22 ha orné půdy na rozcestí silnice k Rodovu a silnice státní. Na tomto pozemku ( katastr obce Holohlavy ) vystavěn byl v r. 1924 – 25 školní statek. od r. 1926 počato bylo s pravidelným obhospodařováním statku.

Zemědělská půda – převzetí ČSSS Rada 3.4.1953

  Na jaře 1953 jednáno o převzetí půdy drobných zemědělců ve Smiřicích státními statky ve Smiřicích. Jednalo se o zemědělce: Jan Filip, Smiřice – výměra cca 0,33 ha
Anna Knajflová, Smiřice výměra cca 0,33 ha
František Svatoň, Smiřice, výměra cca 0,56 ha
Bohumil Etflaiš, Smiřice výměra cca 0,26 ha
Ladislav Kaube, Smiřice výměra cca 2,89 ha
  Uvedení vlastníci se zavázali, že odpracují v státních statcích v době špičkových prací každý nejméně 40 hodin, Ladislav Kaube že vstoupí do trvalého zaměstnání k ČSSS jako zemědělský dělník. Uskutečněno ??? Jednalo se pouze o drobné zemědělce, nikoliv o výkonné rolníky.
  Na jaře 1953 jednání též o likvidaci hospodářství rolníka Jana Kutíka, který vlastní pozemky ve výměře 3,34 ha v katastru obce Holohlavy. Státní statky podle úmluvy převezmou pozemky jeho po letošní sklizni za podmínky arondace půdy.
  Jmenovaný Jan Kutík je plně zaměstnán jako inseminační technik v inseminační stanici v Jaroměři.
Splněno ???

V roce 1961 měl filmový kroužek ZK Družba 9 členů. Zhotovil 5 krátkých filmů ( úzkých – 16 mm ):
Smiřický občasník
Kachní farma ( stát. statku ). Film získal na kraj. přehl. amat. filmů 1. cenu se zem. tématikou.
Jezdecký den Bědovice ( farma stát. statku )
Pionýrský tábor Gagarin ( vydržovatel Stát. statek Smiřice )

Divadelní kroužek měl v roce 1961 30 členů a předvedl 6 představení pro veřejnost. Zúčastnil se i soutěže LUT.
Loutková scéna sehrála v r. 1961 celkem 32 představení: 22 ve Smiřicích a 10 na zájezdech. Zúčastnila se soutěže LUT a velmi úspěšnou hrou Generálská operka na X. jubil. LCH. Na zlomu r. 1961 – 62 byla vyslána ministerstvem školství na měsíční zájezd do Itálie.

Hudební kroužek měl v r. 1961 14 členů, lidovka 10 členů .

Fotoamatérský kroužek měl v r. 1961 6 členů.

Zájezdy lihovaru, cukrovaru, stát. statku, zahrádkářů, ZV ROH při ZDŠ aj. autobusem ( kulturně politické, vlastivědné i rekreační a odborné apod. ) po řadu let – využíváno zprvu hodně menšího autobusu ZV ROH lihovaru ( tzv. malburák – pozn. P. ), poději velkého autobusu stát. statku – i služeb ˇČSAD aj.

Mezi doklady ke kronice: Eduard Karel – rukopis životopisu, Josef Zeman – rukopisy.



Tento článek se zdá být napsaný pro dnešní dobu, pan Zahálka ho napsal v šedesátých letech
( Škoda, jen té pasáže o odvolatelnosti komunistických funkcionářů. )

  Největším nešvarem v politickém životě našeho státu v období mezi válkami 1918 – 1938 bylo rozdrobení politického života v množství politických stran. Obyvatelstvo ( občanstvo ) bylo rozděleno na zájmové politické strany, které neměly na mysli prospěch celého státu, všeho občanstva, všeho lidu, celé společnosti, celé republiky, ale jenom dbaly o sobecký prospěch a zisk poměrně úzkého okruhu jednotlivců, kteří ovládali politickou stranu. Tyto polit. strany se ucházely o přízeň voličů jen v období těsně před volbami, ale po volbách dělaly si svou „politiku“, sami bez účasti voličů.

  Dalším nešvarem byly vázané kandidátní listiny, které zajišťovaly politickým stranám jejich moc, takže voliči volili vlastně jen předvolební programy a volební sliby určité politické strany a nikoliv osoby – osobnosti, které byly zárukou plnění volebních slibů. Každý poslanec ( případně senátor ) v tehdejším dvoukomorovém systému parlamentu musil již před volbami – před svou kandidaturou podepsat revers, že bude plnit při své poslanecké činnosti příkazy strany, a když se ukázalo, že svůj daný slib straně neplní, mohl být kdykoliv politickou stranou odvolán ( tedy nikoliv svými voliči, jimž také za svou činnost nebyl zodpověden ). Dnes všichni kandidáti ať do FS ( do Sněmovny lidu či do Sněmovny národů, případně do České národní rady a do národních výborů všech stupňů – jsou voleni ve svých obvodech přímou volbou svými voliči a také jim jsou přímo za svou práci odpovědni, jimi mohou být také – kdyby svou práci nekonali dobře – odvoláni a nahrazeni jinými, lepšími, spolehlivějšími.

  Každá politická strana měla svůj veliký organizační aparát – své úřednictvo – tajemníky ve velkých obcích i v obvodech a v ústředí, měla své noviny: deníky, večerníky, krajinský tisk. To všechno bylo velmi nákladné a politické strany musily se starat o financování svého politického aparátu. zejména před volbami získávaly na svůj volební fond peněžní prostředky velmi často i nekalými prostředky a tak docházelo leckdy i k politickým a hospodářským aférám, jichž ovšem zase potom využívaly strany protivníků k očerňování funkcionářů – což zabíhalo někdy až do velmi nechutných pomluv a krajností. nakonec víme, že toto politikaření nevedlo k dobrému cíli, což se ukázalo v neblahém roce 1938, který vedl nakonec k Mnichovu a jeho neblahým důsledkům pro celý náš národ i stát. Pro oba naše národy.



Z Hradeckého deníku 31.10.2010
.....K další nehodě letounu Leteckého pluku 4 došlo v polovině dubna 1937 na polích u Smiřic. Při nouzovém přistání, které provedli letec četař František Neužil s letcem svobodníkem F. Horkým, se letadlo převrátilo a značně poškodilo. Oba piloti naštěstí vyvázli jen s lehkým zraněním.....