První písemná zmínka o obci Holohlavy z roku 1318 se nachází ve zlomku kvaternu zemských desk půhonných.

Zemské desky jsou předchůdcem pozemkových knih (což je rejstřík a doklad o vlastnictví půdy a jiných nemovitostí). Zápisem majetku do zemských desk se majetek stával dědičným majetkem rodu. Pokud byl ve městech, byl osvobozen od daní. V deskách zemských byla však také zapisována veškerá ustanovení zemských sněmů – tedy vlastně tehdejších zákonů, a další obecně závazné dokumenty.

K založení zemských desk, ve svých prvopočátcích označovaných jako registra regalia, dochází někdy v rozmezí let 1260-1278. Desky byly vedeny u zemského soudu a s největší pravděpodobností sloužily jako pomocné záznamy buď zemského notáře či zemského písaře pro kvalitnější a jednodušší evidenci soudem projednávaných případů.

Desky byly vedeny v tzv. kvaternech, což značí psací látku obsaženou ve čtyřech arších (tehdy pergamenových), které společnou vazbou tvořily svazek knihy, který byl rovněž označován jako kvatern.

Desky byly od svého založení vedeny ve dvou řadách a to jako:
   desky půhonné (libri citationum, quaterni citationum), které evidovaly půhony, tedy popohnání před soud.
   desky trhové (libri contractuum, quaterni contractuum), zde se zapisovaly změny v držbě nemovitostí (prodej, koupě).

Česká kancelář desk zemských sídlila v 16. století na Pražském hradě ve dvou rozlehlých místnostech vedle Vladislavského sálu.

2. června 1541 došlo k velkému požáru Pražského hradu a Malé Strany, při němž byly české desky zemské zcela zničeny. Dochoval se pouze jediný svazek z let 1316–1322, který v době požáru nebyl na svém místě.

Díky náhodě se tak v originále dochovala do dnešních dob i první písemná zmínka o obci Holohlavy z roku 1318, která se nachází na straně č. 64 svazku nazývajícího se také jako jindřichohradecký zlomek kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322.


-------------------------

Vložené obrázky:
Jindřichohradecký zlomek kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322 – přední strana desk
Signatura rukopisu

-------------------------

Rukopis jindřichohradeckého zlomku kvaternu zemských desk půhonných byl nalezen Františkem Dvorským v Černínském archívu v Jindřichově Hradci a Národnímu muzeu ho daroval 23. června 1868 Eugen hrabě Černín.

Fyzický popis:
   - rukopis o rozsahu 98 listů v měkké pergamenové vazbě o rozměrech 33,5 cm x 24 cm
   - psací látkou je pergamen
   - na přední desce se nachází datace 1316 - 1322
   - okraje listů jsou mírně poškozeny působením vlhkosti

Jindřichohradecký zlomek kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322 obsahující i první písemnou zmínku o obci Holohlavy je v současné době uložen v knihovně Národního muzea v Praze pod signaturou VIII B 14.





Výřez horní části titulního listu jindřichohradeckého zlomku kvaternu zemských desk půhonných s letopočtem 1316 a dobovým razítkem Národního muzea.


Strana č. 64 jindřichohradeckého zlomku kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322, na kterém se nachází první písemná zmínka o obci Holohlavy

V roce 1870 vydal dr. Josef Emler knihu RELIQUIAE TABULARUM TERRE REGNI ANNO MDXLI IGNE CONSUMTARUM - POZŮSTATKY DESK ZEMSKÝCH KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO R. 1541 POHOŘELÝCH, ve kterém se nachází přepis originálního textu jindřichohradeckého zlomku kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322.


Opis strany č. 64 jindřichohradeckého zlomku kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322


První písemná zmínka o obci Holohlavy z roku 1318 zapsaná na straně č. 64 jindřichohradeckého zlomku kvaternu zemských desk půhonných z let 1316 – 1322


Opis první písemné zmínky o obci Holohlavy v odstavci č. 138 na straně č. 40 knihy POZŮSTATKY DESK ZEMSKÝCH KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO R. 1541 POHOŘELÝCH z roku 1870

Soudobý překlad první písemné zmínky o obci Holohlavy    Půta z Pardubic žaluje Jana z Holohlav a Miroslava také z Holohlav, že mu se svými lidmi způsobili škodu násilným vpádem na jeho dědičném statku v Holohlavech. Škoda na ječmeni a různém jiném obilí 100 hřiven stříbra.    Jako komoří je určen Smil, termín jednání nazítří po svátku svatého Jeronýma.    Dále žaluje Milotu a Mirka z Černožic, že mu způsobili škodu požárem na jeho dědičném statku v Holohlavech. Požaduje od každého náhradu škody na domě a různém domácím zařízení 100 hřiven stříbra.    Dále žaluje Milotu z Rodova, že mu se svými lidmi způsobil škodu na jeho dědičném statku v Holohlavech a odvlekl jeho čeleď. Škoda 100 hřiven stříbra.

CO LZE VYVODIT ZE ZÁPISU A HISTORICKÝCH SOUVISLOSTÍ:
   - v Holohlavech již v roce 1318 s určitostí existovalo šlechtické sídlo, které obývali Jan a Miroslav z Holohlav – v půhonných listech mohl v té době žalovat pouze šlechtic šlechtice
   - Půta z Pardubic ( též z Dubé – pochází z tehdy významného  šlechtického rodu Ronovců ) vlastnil v Holohlavech dědičný statek – tím jsou však pravděpodobně myšleny pozemky – pole a poddaní, kteří na nich pracovali, domem můžeme rozumět dřevěná stavení, kůlny či stodoly
   - k popisované události mohlo dojít mezi lety 1310 – 1318, kdy docházelo k „domácím válkám“ mezi odpůrci ( k nim patřil i zmiňovaný Půta z Pardubic ) a stoupenci krále Jana Lucemburského
   - k řešení sporů z předešlého období docházelo až v roce 1318, kdy král Jan Lucemburský vyhlásil smír s odbojnou šlechtou
   - komořím je myšlen soudní zřízenec, který v době trhu vyvolal půhon - žalobu proti obviněným - v našem případě proti Janovi a Miroslavovi z Holohlav, Milotovi a Mirkovi z Černožic a Milotovi z Rodova
   - datum projednání žaloby bylo stanoveno na 1. října 1318 – neboť svátek sv. Jeronýma připadá na 30. září

PODĚKOVÁNÍ PhDr. Františku Šebkovi z Univerzity Pardubice za poskytnutí cenných informací, které vedly k dohledání první písemné zmínky o obci Holohlavy.

---