Josef Vorel se zasloužil o původní smiřické jablko
,,Smiřické vzácné"

Zpět na hlavní stránku


Smiřické vzácné

Děkuji za článek z knihy České ovoce, na který mě upozornil Vítek Michálek - zahradník v Hospitálu Kuks
Vložený obrázek ze smiřického archivu, ukazuje v článku popsaný strom ve smiřickém parku.

   Historie tohoto jablka spjata jest s historií zámecké zahrady ve Smiřicích na nynějších státních statcích. Nalezeno bylo r. 1907 p. Josefem Vorlem, pomologem státního velkostatku a bývalým zámeckým zahradníkem. Tehdy studoval na pomologickém ústavě v Tróji, kde též seznal, že toto jablko ve smiřické zahradě je nesprávně označeno jako „Nelsonovo". O zámecké zahradě vedly se podrobné poznámky, z nichž se dovídáme, že na místě starého polorozpadlého sadu zřízena byla r. 1872 nová zámecká zahrada, ve které ponechán z 15 zbylých stromů jeden zákrskovitého vzrůstu, jenž nesl krásné ovoce. Je to nepochybně matečný strom nynějšího Smiřického vzácného, o němž, podle zprávy Vorlovy, napsána tato poznámka: „Semenáč. Nebyl vykopán proto, jelikož měl pěkné plody." Již r. 1909 předložil p. Vorel ovoce k posudku p. Říhovi. Válka přerušila další pozorování až do r. 1920, kdy ovoce znovu octlo se v pracovně státních školek v Chlumci n. C. Smiřické vzácné

   Pan Bláha v Tróji již r. 1907 správně poukázal na zevní podobnost Ušlechtilého žlutého s touto odrůdou a postřehl, že jakost dužniny Smiřického je lepší. Za souhlasu Říhova jablko nazváno definitivně Smiřické vzácné a to plným právem. Vyniká opravdu nad všecka podobná jablka osobitou krásou, zejména plody s krsků.

   Matečný strom roste mohutně a má velikou rozloženou korunu. Rovněž mladé zákrsky — podle zpráv Vorlových — jak na duzenu, tak i na jančeti — rostou velmi i bujně a zdravě. V příznivém roce vytvoří výhonky i přes 1 m dlouhé. Milují přiměřený řez, jímž se docílí vyšší plodnosti. Podle dosavadních zkušeností objevitelových není nikterak v půdě vybíravé; dobrou žírnou polohu odměňuje zvláště dobrou sklizní.

   Do stromořadí pro krásu plodů nelze ho doporučiti, aniž lze raditi již dnes k výsadbě ve velkém: není zatím zkušeností v různých polohách a půdách. Jisto je, že krsky této jabloně s hodnotným a ušlechtilým ovocem stanou se ozdobou zahrádek, rozložité vysokokmeny pýchou střežených sadů. Plodnost nastává poměrně brzy, ač ne příliš a je uspokojivá, jednou slabá, jindy hojnější.

   V okolí Smiřic jest vysazeno několik asi desetiletých vysokokmenů, které vesměs pocházejí ze smiřické zahrady. Odjinud není o něm zmínky. Jedině zemská odborná škola hospodářská v Lošticích na Moravě zaslala v r. 1923 jablka dvojí velikosti, ale nejspíše totožná, k určení Československé ovocnické společnosti do Prahy. Podle zprávy této školy jsou nejstarší známé stromy ve stromořadí u Loštic, vysázeném r. 1888. Stromky pocházely převážně ze školek velkostatku Bouzova, jednak od zahradníka p. Fr. Guldy v Olomouci. Bližší původ neznám.

   Letorosty narůstají velmi bujně; jsou mohutné, silné, barvy temně čokoládové. Lenticelly jsou řídké, světlé, dosti veliké a tudíž nápadné. Konce letorostů bývají pokryty plstí. Oka jsou pěkně vyvinutá, krátká a zaokrouhlená, na patkách dlouze protáhlých a mohutně zdvižených se žebérky nápadně vyvstalými.

   Pupeny květní jsou krátce vejčité až tupě kuželovité, hnědě šupinaté a plstí pokryté. (Viz obraz.)

   Listy mají větší, často široce oválovité čepele rozměrů až 72 mm na šíř a 98 mm na dél; na spodu jsou lehce plstnaté. Okraj listu je velmi ostře a mnohdy dvojmo pravidelně pilovitý, Řapíky značně silné bývají začervenalé a nesou pěkné palisty. Příplodní listy liší se čepelí protáhlou.

   Květy mají kalichy s dlouhými ušty nazad zahnutými. Korunky měřívají v průměru až 52 mm a rozkládají se zcela ploše. Jednotlivé plátky korunní bývají široce oválné i podlouhle vejčité, lehce pomačkané a přisedají do číšky dlouhým nehtem, takže se vzájemně mnohdy ani nedotýkají. Při rozkvětu průsvitají pěkným růžovým stíněním, jež později téměř mizí, až květy zdají se skoro bílé. Tyčinky, jichž je dvacet, dosahují postupně úrovni blizen. (Viz obraz.)

   Plody, zdařile a věrně zpodobené na barevné příloze, daroval pan Vorel se stromů pěstovaných ve Smiřicích. Vzhledem upomínají na Gallowayské. Malé plody, jaké se rodí na vysokokmenech, vážívají průměrně 120 -150 g, ale ovoce s krsků dosahuje v nejednom případě váhy 325 g. Takové plody „tři na kilogram" měří přes 100 mm v průměru, ale jsouce obecně ploché, nepřekročují výšku 78 mm.

   Smiřické vzácné Kalich bývá široce otevřený a tvoří mezery mezi šedě chloupkatými ušty, jež jsou, zejména u větších plodů, proti sobě skloněné s konci zpět zahnutými; barvy jsou zelenavé. Úbočí jamky kališní bývá velmi drobounce žebérkaté. Okraj jamky jest poněkud zvlněn. Oblost plodu bývá porušena a na příčném průřezu ukazuje často náběh tvaru lichoběžníka, ba i tupého trojhranu.

   Stopka je chloupkatá, zpravidla dužnatá, hnědě zelenavá, často zcela krátká, jindy až nad úroveň stopečné jamky vynikající. Jamka stopečná bývá lehce čárkovitě světle porezavělá a jest na obvodě rovněž poněkud zhranatělá.

   Slupka je něžná, v plné zralosti voskového vzhledu, barvy bělavě žlutavé, na slunci jen o málo sytěji žlutší a na celém povrchu poseta nápadnými světlými i tmavšími rzivými tečkami, jež bývají bledě obroubeny. Ke kalichu teček přibývá, jsou však drobnější. Tu a tam vyskýtá se na plodech charakteristická bradavice, zpravidla jsou však plody úplně čisté.

   Po rozkrojení jablko libě zavoní. Dužnina je bílá a přechází na vzduchu pozvolna do žlutava. Je velmi šťavnatá, jemná, měkká, jako jemně krupičnatá. Chuť je velmi libá, stejnoměrně navinulé, přece však převážně sladká a zcela dobrá, ale nikoliv zvláště vynikající.

   Číška vždy širší, tvoří zejména u velikých, plochých plodů zvláště širokou, do špičky poněkud protáhlou nálevku.

   Jaderník má úzkou, dutou osu, pouzdra zavřená, malá, téměř hladká; jádra jsou veliká a dobře vyspělá, doklad dobrého oplozování. Bývají i po dvou v pouzdru. Svazky cévní tvoří kol jadřince plochou cibulku, jejíž obrys řídí se tvarem plodu. (Viz obrazy.)

   Plody na stromech drží pevně a narůstají obyčejně po 2 - 3 ve skupinách, činíce dojem plodů zcela přisedlých. Nejvhodnější doba sklizně je as polovina října, ve slunném roce čím později, tím lépe. I v ledovatce sklizené plody uchovány ve vhodné místnosti bez závady, což svědčí o dobrých vlastnostech dužniny.

   Ovoce uchová se bez nesnází do března i do konce dubna; ba v r. 1922 měl p. Vorel svěží plody ještě v červenci. Ozdoba stolu - toť zasloužená chvála tohoto skvostného ovoce.

   Špatné vlastnosti. Pokud je známo, nemá tento strom ani jeho ovoce vad. Nemocemi netrpí.

   Literatura a synonyma. Nebylo dosud nikde popsáno. Ze synonym lze uvésti jedině lidový název „Smiřické".

   V seznamu jabloní Stát. pomologického arboreta je označeno čís. 515.



Smiřické vzácné
Jablka na už starém, rozložitém stromě p. Václava Andrýse z Holohlav.

Smiřické vzácné
16.října 2005 jsou Smiřická jablka už sklizená.

Smiřické vzácné


Smiřické vzácné

  Synonyma: nemá. Neoprávněně se někdy považuje za Gallowayské.
  Původ: ČSR, neznámý semenáč z bývalé zámecké zahrady ve Smiřicích, 1900.

  Strom: roste bujně a tvoří velké rozložité koruny. Od 4. roku jen velmi lehký průklest, nezkracovat.
Letorosty: dlouhé, silné, tmavohnědé, řídce, ale nápadně tečkované.
List: veliký, široce oválný, často dvojitě ostře pilovitý, silné řapíky.
Květ: velký, bělavý, řídký, poloranný.
Opylovač: dobrý.
Plodnost: poněkud pozdnější, pak střídavá, ob rok hojnější.
Požadavky: jen středně náročné. Dává přednost vlhčím a živným půdám.
Oplozovači: Nejsou vyzkoušeni, Dobře však přijímá cizí pyl.

  Plod: váha 140 g, rozměry šířka 75 mm a výška 53 mm, velký až velmi veliký, ploše kulovitý, jen někdy málo ploše zhraňatelý, takže na příčném průřezu nebývá vždy pravidelně kruhovité. Obě poloviny nestejné,
Kališní jamka: široká, avšak mělká, drobně žebérkatá.
Kalich: větší, otevřený, šedě plstnatý.
Stopečná jamka: prostorná, široká i hluboká, mírně prorezavělá.
Stopka: nestejně dlouhá, většinou krátká, úroveň mírně přesahuje.
Slupka: jemná, hladká, lesklá, světle citrónově žlutá, pokryta nepravidelně dobře patrnými rzivými a tmavými tečkami různých tvarů, někdy i rzivými bradavkami. Plod slabě voní.
Dužnina: bílá, jemná, později měkká, jemně zrnitá a šťavnatá, velmi dobré, navinuté chuti. Po rozkrojení na vzduchu jen mírně hnědne.
Jádřinec: pouzdra zavřená, jádra veliká, plná, tmavohnědá.
Doprava: po sklizni dobrá.
Použití: stolní, tržní, hospodářské ( hlavně pro mošty ), kuchyňské ( velké plody s nakyslou dužninou )
Uchovatelnost: dobrá.

  Dobré vlastnosti: větry nepadá, nevadne. Stromy netrpí nemocemi a proti mrazům, rovněž jako květy, jsou otužilé.
  Špatné vlastnosti: ovoce je náchylné k vnitřní hnilobě a červivosti.
  Celkové ohodnocení: cenná odrůda vhodná pro zahrádky a střežené polní sady, nikoli do stromořadí. Má se sklízet co nejpozději. Dobře se daří v severních Čechách, kde je také povolenou hlavní odrůdou pro oblast Hořickou.

  Text i foto je převzato z knihy Malá pomologie 1 - Jablka od Karla Kohouta, vydané v roce 1960.


    Pan ing. Kupka mi půjčil paměti Josefa Vorla, zde je popsán zámecký park a také původ jablka.

  Pan Vorel vzpomíná
   ,,Park u zdejšího zámku – to byla nádhera. To si vůbec nedovedete představiti. Dnes jest to velmi žalostné nic neříkající torso. A jak vše bylo účelně zařízeno. U Labe byla studna, nad kterou se vypínala věž opatřená větrným kolem. Vítr tímto otáčel a čerpal vodu do reservoáru. Odtud šel rozvod vody olověným potrubím po celém zámeckém parku.
  A těch nádherných stromů a cizokrajných křovin. Ne snad jednotlivé stromy, ale celé shluky a skupinky. Ještě dnes, když jdu po tolika letech kolem, jasně vidím kde stály: 2 Thuja oceidentalis, 2 Biota orientais, skupina Teigus, skupina Goldweiden acer negundo, skupina Tascodium, skupina a myslím, že jich bylo devět – Acer diverse, 9 Castania diverse, 10 platanů, 10 buků, ale ne těch obyčejných, víte ty s těmi čarovně bordovými listy, 6 Ulmen pyramidalis, skupina Liodendron, skupina Querens Pedumlota stropurpurei, několik Paulownia imperalis, pak zde mimo jiné byly i 4 Berberis vulgatrop a 2 Fagus sylvatica pendula. O stěny zámecké budovy se opíraly Acer dasgearfon, Sorbus, Schlaracheichen a jiné vzácné dřeviny.
   Starý pán se odmlčel. Hlavou mu táhly myšlenky na doby dávno minulé. Já mlčel též a pilně zaznamenával jména stromů jež tento tak lehce vyslovoval.
   Po chvíli dodal: u jednoho rohu zámku a stojí tam dodnes – Lingo. Úplně botanická zvláštnost. Má zvláštní listy. Jsou to takové vějířky – zkrátka přechod jehličí k listům. Zajímavý exemplář. Otec napsal na malé plechové tabulky latinská a česká jména všech stromů a křovin i jejich pravlast a tyto podle mého návodu jsme na ně připevnili.
  To byl park. Před zámkem na vstupním plato, kde byly květinové záhony vykouzlil jsem z květin – trvalek, několik nádherných motýlů. ,,Podívejte se - přesně vypracovaný plán – jména květin a tak to bylo u mě vždy. To musí člověk vědět co chce a pak něco dokáže.“
   Když byl park i zelinářská zahrada v pořádku, vrhli jsme se na tropické skleníky. Bylo zde mnoho palem, kvetly zde i citroníky a o dalších rostlinách ani nemluvě.
  Když i toto bylo v pořádku dal jsem své síly k dispozici k přebudování zdejší školky.
  Tak asi v polovině roku 1920 byla zřízena ve Smiřicích Státní rolnická a hospodářská škola kde jsem byl jmenován jako výpomocný učitel, vedle svého vlastního povolání.
   Tady jsem, za ta léta která jsem zde strávil vypěstoval zvláštní odrůdu hrušky, kterou z vděčnosti ku svému učebnímu mistru jsem pojmenoval Hruška Josef Štupl.
  Ale nejen hrušku, ale i jablko se mi podařilo vypěstovat. Je velmi chutné a nazval jsem ho: ,,Smiřické vzácné“. To z vděčnosti ku svému rodišti.
   Jaké jsme měli ve školce stromky ? To byste nevěřili, přes 100 druhů hrušní, přes 50 druhů jabloní, třešně, švestky, ořechy a další některé druhy užitkových stromů a keřů."

  Přepsal Jan Vacek z Jaroměře v roce 1962
----------------
  Pan Mgr. Jiri Jakl ( Český svaz ochránců přírody Jaroměř - http://jaro.jaromer.cz ) mě upozornil na chyby v přepise.
,,Rád bych upozornil, že latinské názvy byly v některých případech velmi zkomoleny (Ginkgo x Lingo, Liriodendron x Liodendron, Castanea x Castania, Berberis vulgaris x Berberis vulgatrop)."


Smiřické vzácné
Motýl o kterém se píše v pamětech Josefa Vorla.