Josef Vorel vypěstoval původní smiřické jablko
,,Smiřické vzácné"

Zpět na hlavní stránku

Smiřické vzácné Smiřické vzácné
Matečný strom jablka Smiřické vzácné v roce 1930. Sm. archiv.
Fotografie je z knihy Jablka od Karla Kohouta z roku 1960.

Smiřické vzácné Smiřické vzácné
Jablka na už starém stromě p. Václava Andrýse z Holohlav.
16.října 2005 jsou Smiřická jablka už sklizená.

Smiřické vzácné

Smiřické vzácné
  Synonyma: nemá. Neoprávněně se někdy považuje za Gallowayské.
  Původ: ČSR, neznámý semenáč z bývalé zámecké zahrady ve Smiřicích, 1900.

  Strom: roste bujně a tvoří velké rozložité koruny. Od 4. roku jen velmi lehký průklest, nezkracovat.
Letorosty: dlouhé, silné, tmavohnědé, řídce, ale nápadně tečkované.
List: veliký, široce oválný, často dvojitě ostře pilovitý, silné řapíky.
Květ: velký, bělavý, řídký, poloranný.
Opylovač: dobrý.
Plodnost: poněkud pozdnější, pak střídavá, ob rok hojnější.
Požadavky: jen středně náročné. Dává přednost vlhčím a živným půdám.
Oplozovači: Nejsou vyzkoušeni, Dobře však přijímá cizí pyl.

  Plod: váha 140 g, rozměry šířka 75 mm a výška 53 mm, velký až velmi veliký, ploše kulovitý, jen někdy málo ploše zhraňatelý, takže na příčném průřezu nebývá vždy pravidelně kruhovité. Obě poloviny nestejné,
Kališní jamka: široká, avšak mělká, drobně žebérkatá.
Kalich: větší, otevřený, šedě plstnatý.
Stopečná jamka: prostorná, široká i hluboká, mírně prorezavělá.
Stopka: nestejně dlouhá, většinou krátká, úroveň mírně přesahuje.
Slupka: jemná, hladká, lesklá, světle citrónově žlutá, pokryta nepravidelně dobře patrnými rzivými a tmavými tečkami různých tvarů, někdy i rzivými bradavkami. Plod slabě voní.
Dužnina: bílá, jemná, později měkká, jemně zrnitá a šťavnatá, velmi dobré, navinuté chuti. Po rozkrojení na vzduchu jen mírně hnědne.
Jádřinec: pouzdra zavřená, jádra veliká, plná, tmavohnědá.
Doprava: po sklizni dobrá.
Použití: stolní, tržní, hospodářské ( hlavně pro mošty ), kuchyňské ( velké plody s nakyslou dužninou )
Uchovatelnost: dobrá.

  Dobré vlastnosti: větry nepadá, nevadne. Stromy netrpí nemocemi a proti mrazům, rovněž jako květy, jsou otužilé.
  Špatné vlastnosti: ovoce je náchylné k vnitřní hnilobě a červivosti.
  Celkové ohodnocení: cenná odrůda vhodná pro zahrádky a střežené polní sady, nikoli do stromořadí. Má se sklizet co nejpozději. Dobře se daří v severních Čechách, kde je také povolenou hlavní odrůdou pro oblast Hořickou.

  Převzato z knihy Malá pomologie 1 - Jablka od Karla Kohouta, vydané v roce 1960.


    Pan ing. Kupka mi půjčil paměti Josefa Vorla, zde je popsán zámecký park a také původ jablka.

  Pan Vorel vzpomíná
   ,,Park u zdejšího zámku – to byla nádhera. To si vůbec nedovedete představiti. Dnes jest to velmi žalostné nic neříkající torso. A jak vše bylo účelně zařízeno. U Labe byla studna, nad kterou se vypínala věž opatřená větrným kolem. Vítr tímto otáčel a čerpal vodu do reservoáru. Odtud šel rozvod vody olověným potrubím po celém zámeckém parku.
  A těch nádherných stromů a cizokrajných křovin. Ne snad jednotlivé stromy, ale celé shluky a skupinky. Ještě dnes, když jdu po tolika letech kolem, jasně vidím kde stály: 2 Thuja oceidentalis, 2 Biota orientais, skupina Teigus, skupina Goldweiden acer negundo, skupina Tascodium, skupina a myslím, že jich bylo devět – Acer diverse, 9 Castania diverse, 10 platanů, 10 buků, ale ne těch obyčejných, víte ty s těmi čarovně bordovými listy, 6 Ulmen pyramidalis, skupina Liodendron, skupina Querens Pedumlota stropurpurei, několik Paulownia imperalis, pak zde mimo jiné byly i 4 Berberis vulgatrop a 2 Fagus sylvatica pendula. O stěny zámecké budovy se opíraly Acer dasgearfon, Sorbus, Schlaracheichen a jiné vzácné dřeviny.
   Starý pán se odmlčel. Hlavou mu táhly myšlenky na doby dávno minulé. Já mlčel též a pilně zaznamenával jména stromů jež tento tak lehce vyslovoval.
   Po chvíli dodal: u jednoho rohu zámku a stojí tam dodnes – Lingo. Úplně botanická zvláštnost. Má zvláštní listy. Jsou to takové vějířky – zkrátka přechod jehličí k listům. Zajímavý exemplář. Otec napsal na malé plechové tabulky latinská a česká jména všech stromů a křovin i jejich pravlast a tyto podle mého návodu jsme na ně připevnili.
  To byl park. Před zámkem na vstupním plato, kde byly květinové záhony vykouzlil jsem z květin – trvalek, několik nádherných motýlů. ,,Podívejte se - přesně vypracovaný plán – jména květin a tak to bylo u mě vždy. To musí člověk vědět co chce a pak něco dokáže.“
   Když byl park i zelinářská zahrada v pořádku, vrhli jsme se na tropické skleníky. Bylo zde mnoho palem, kvetly zde i citroníky a o dalších rostlinách ani nemluvě.
  Když i toto bylo v pořádku dal jsem své síly k dispozici k přebudování zdejší školky.
  Tak asi v polovině roku 1920 byla zřízena ve Smiřicích Státní rolnická a hospodářská škola kde jsem byl jmenován jako výpomocný učitel, vedle svého vlastního povolání.
   Tady jsem, za ta léta která jsem zde strávil vypěstoval zvláštní odrůdu hrušky, kterou z vděčnosti ku svému učebnímu mistru jsem pojmenoval Hruška Josef Štupl.
  Ale nejen hrušku, ale i jablko se mi podařilo vypěstovat. Je velmi chutné a nazval jsem ho: ,,Smiřické vzácné“. To z vděčnosti ku svému rodišti.
   Jaké jsme měli ve školce stromky ? To byste nevěřili, přes 100 druhů hrušní, přes 50 druhů jabloní, třešně, švestky, ořechy a další některé druhy užitkových stromů a keřů."

  Přepsal Jan Vacek z Jaroměře v roce 1962


  Pan Mgr. Jiri Jakl ( Český svaz ochránců přírody Jaroměř - http://jaro.jaromer.cz ) mě upozornil na chyby v přepise.
,,Rád bych upozornil, že latinské názvy byly v některých případech velmi zkomoleny (Ginkgo x Lingo, Liriodendron x Liodendron, Castanea x Castania, Berberis vulgaris x Berberis vulgatrop)."


Smiřické vzácné
Motýl o kterém se píše v pamětech Josefa Vorla.