Smiřice - Alois Lenfeld

Fotografie jsou uloženy ve smiřickém archivu.

Zpět na hlavní stránku



Alois Lenfeld: Alois Lenfeld
  Syn řezníka a hostinského Aloise Lenfelda a Anežky Andresové z Horních Libchav, o.Lanškroun, narozen v Libchavách 15.10.1896.
  Důstojník SA (Sturm Abteilung) od r.1933, zanícený nacista, vedoucí NSDAP v místě. Jako vdovec se podruhé oženil se Františkou Diveckou z Hubilesa - smíšené manželství, oba byli členy NSDAP. ¤¤ 26.4.1930 ve Dvoře Králové, civilní sňatek.
  Do Smiřic přišel 1.7.1922, byl zaměstnán u Malburgů v lihovaru jako vrchní účetní, tamtéž v čp.7 i bydlel.
  3.12.1930 se jim předčasně narodil syn Alois, 5.12.1930 zemřel.
  3.7.1944 zemřela dcera z prvního manželství Alenka (Annemarie), sebevražda utopením v Labi. Čekala dítě, otec dělal zle, snad akce „Kind für Führer“. Narozena byla 27.4.1927 ve Smiřicích č.7. Rozhodnutím zemského prezidenta v Praze, ze dne 27. srpna 1939, povolena změna jména na Annemarie, Alenka nebylo nejspíše jméno dosti árijské. Alenka byla předlohou velice zdařilého portrétu od Heleny Šrámkové, umístěn v kapli. V osobním životě tedy Lenfeld příliš šťastný nebyl a důvod k nadutosti rozhodně neměl.
  Byl za Němců členem tříčlenné správní komise, která spravovala město. Předsedou komise byl důstojník Riebl, válečný invalida, měl jen jednu ruku, jezdil na koni, správce státních statků. Třetím členem komise byl rada Lameš, předseda Vodních toků. V květnových dnech, nejspíše 8.května, uprchl Lenfeld s ostatními Němci ze Smiřic a již o něm nebylo slyšet.
(dle údajů v matrikách)

Pozn. Ing. Kupky:
Podle údajů p. Karla Davida byl Lenfeld zabit partizány, snad u Hořic, identifikace měla proběhnout dle prstenu ? Jeho smrt potvrdil i tajemník p. Zilvar, doložena ale není.
Druhá žena Lenfelda Františka se po válce dožadovala osvědčení o národní spolehlivosti a odvolávala se na rodinné spory, ty se ale týkaly jiné záležitosti. Po sebevraždě dcery si Lenfeld našel milenku – Němku a ženu vyháněl z bytu.

Sokolská kronika:
  8.11.1939 rozpuštěno obecní zastupitelstvo a správa města předána komisaři Lenfeldovi, nyní významnému hodnostáři NSDAP, zástupci Hitlera ve Smiřicích, jenž si s Ing. Korsou hrdě vykračoval po městě ve žluté košili. Pro svou nadutost nebyl Lenfeld příliš oblíben ani u svých nadřízených v HK. O Korsovi se předtím ani nevědělo, že je Němec. Ve své zpupnosti vyžadoval Lenfeld od svých spoluúředníků u Malburgů i na radnici, aby ho oslovovali německy. Bohužel se našly i dobré duše, které mu poklonkovaly, za to je usazoval do orgánů radnice a spořitelny. Nejsmutnější bylo, že se někteří snižovali i k udavačství. V květnových dnech odtáhl do fáterlandu i s oberinspektorem velkostatku Rieblem.

  sestavil Milan Plšek, 2012-01-29

Alois Lenfeld s dcerou
Vpravo stojí Alois Lenfeld s páskou, dcera je vedle něho. Bylo ji asi 15 let, podoba odpovídá portrétu v kapli.
Foto Ing. M. Plšek


Jaký byl, jací byli?
Autor článku ze smiřického Zpravodaje je Ing. Lubomír Kupka

  Šedesát let od konce II. světové války mě vedlo ke vzpomínce na Aloise Lenfelda, který žil do 8. května 1945 ve Smiřicích a byl úředníkem “od Malburgů“. Býval stále podmračený, obávaný křikloun a asi naprosto nelaskavý.
  Rozhodně nejednal vlídně se svou druhou manželkou (byl vdovec) a ani se svou dcerou z prvního manželství. Chlubil se, že je „říšský Němec“. Byl prý členem NSDAP s nízkým číslem legitimace (to by znamenalo, že patřil k prvním členům této organizace) a v duchu uvedeného byl příslušníkem nechvalně známé SA. Stal se „důvěrníkem“, od kterého nacistický aparát očekával a dostával zprávy. Lenfeld prokázal „aktivitu“ po vzniku tzv. II. republiky i po okupaci naší repub1iky. Za protektorátu Čechy a Morava se stal členem “správní komise“, která řídila obec namísto městské samosprávy. Dříve zvolený starosta p. Josef Čeněk byl pro okupační úřady jako bývalý ruský legionář naprosto nepřijatelný. Proto nebyl ve funkci potvrzen.Lenfeld, rada Lameš a později i správce Riebel - to byli jmenovaní členové komise. O jejich vzájemné spolupráci není mnoho známo. Lenfeld „vládl“ městu, Riebel řidil státní statek a rada Lameš byl Čech - tedy do třetice.
  Lenfeldovo hlášení nadřízeným vypadalo po prvním přečtení nesmírně nebezpečně pro místní občany. Byla zde uvedena komentovaná činnost vlastenecky, stranicky i společensky aktivních občanů. Pozornosti neunikli Sokolové, Orlové, legionáři, sociální demokraté, živnostníci, úředníci a ani rodina Malburgů. Z členů KSČ nebyl uveden nikdo, asi proto, že to bylo v době podpisu smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi SSSR a Říší. Strana však už byla úředně zakázána.
  Při kritickém hodnocení a troše zamyšlení je možno zjistit, že v Lenfeldových „informacích“ šlo o osoby a skutečnosti obecně známé. Komentáře vystihovaly vlastnosti neutajované, nezapírané a neutajitelné. Nebezpečné bylo označení sourozenců Malburgových za „židovské míšence 2. stupně“. Zde se jednalo nejen o majetek a postavení, ale i o možnou perzekuci a případnou internaci. Jenže - neutuchající kariérní spory mezi Lenfeldem a „věčným JUC“ Malburgem byly obecně známé. Ani v té době dohlížitelé na „masovou čistotu“ nebyli neúplatní, takže ani toto hlášení nemělo vážnější následky.
  Tolik pohled zvnějšku. Pohled zevnitř je však překvapivý. Bývalý správce městských sbírek p. Karel Vorel říkal - ne často a ne každému - že ho někteří lidé ve městě nemají rádi, protože byl první u Lenfeldových papírů. Nerozuměl jsem, dokud mi - už jako dospělému, neukázal složku označenou „Lenfeld - udání“. Šlo o dopisy dobře obeznalých (zřejmě místních?) pisatelů. Anonymní. Oznamovaly poslech nepovolených stanic zahraničního rozhlasu, nedovolené černé porážky, narušování válečného hospodářství, krádež lihu a obchodování s ním a s lihovinami, také tzv. keťasování s cukrem, nepovolenou stavební činnost apod. Josef Divecký
  Mezi udanými byli vážení občané, jako byli ředitel školy Jan Černý, řezník Černý, stavitel Volt, hospodský Bednařík, mlynář Voženílek a další. Ty dopisy zřejmě „uvázly“ v rukou Aloise Lenfelda, který je pod záminkou místního šetření nepustil dál. Proč - nevím. Možná si vytvářel zázemí a pojistku - jenže tím zase před svými soukmenovci hodně riskoval. Dá se však říci, že tím ale zachránil hodně Smiřičáků přinejmenším před dosti velkými nepříjemnostmi.
  Když jsem se na osud dopisů ptal po smrti p. Vorla jeho průvodkyně pozdním stářím paní Zárubové, řekla mi, že „Karlíček je před odchodem do nemocnice spálil. Říkal prý, že by mohly nadělat ještě mnoho zlého.“
  Je na posouzení, jaký byl Němec Alois Lenfeld. Ze Smiřic odjel s ustupující vojenskou kolonou 8.5.1945 v odpoledních hodinách. Údajně zahynul při přestřelce s revolučními bojovníky. Prý ho tehdy identifikoval p. Karel David, a to jen podle prstenu. Byl Alois Lenfeld lepší nebo horší než místní udavači? Proč vlastně udávali? A jak se cítili, když po udání nepřišla odezva? Domyslili se, co se stalo s jejich udáním? Jak by v revolučním dění dopadl Lenfeld? Nechali by ho přežít?
  Po 60 letech se znovu nabízí otázky - jací byli - jaký byl?
   6. března 2005 Ing. Lubomír Kupka



Foto vpravo:
Stanislava Klemensová poznala na fotografii ze smiřického archivu svého pradědu Josefa Diveckého. Poslala další fotografie a píše:


Je to Josef Divecký z Hubílesa,otec manželky Lenfelda - Františky Divecké, která byla sestrou mého dědy Stanislava Diveckého. Děda byl kronikářem v Hubílese.

svatba
Svatební foto Aloise Lenfelda s Františkou Diveckou. (cca 1920)

Divecká - matka Divecká Františka
Vlevo: manželka Josefa Diveckého, maminka Františky
Vpravo: Františka Lenfeldová s dětmi svého bratra Stanislava
Vpravo je moje maminka asi ve 4 letech, tak by to bylo v roce 1938.
Františka žila po válce v Praze. Pamatuji jí z dětství, často k nám jezdila do Hubílesa.
Jen dodám že moje maminka se jmenovala Marie Říhová a pracovala mnoho let v likérce.
Zemřela v 56 letech. Můj otec Josef Říha jezdil se sanitkou za MuDr. Rottové.
Paní Klemensové děkuji za foto a zajímavé informace.



lenfeld lenfeld
Alois a Františka Lendfeldovi

lenfeld lenfeld
Annemarie Ledfeld

lenfeld
S maminkou.

lenfeld lenfeld lenfeld
Annemarie Ledfeld

lenfeld lenfeld
Ve Smiřicích na rohu u křižovatky před Dvoranou (kostelem).

lenfeld

lenfeld

lenfeld

lenfeld
U Diveckých. (?)

lenfeld
U Diveckých.

lenfeld lenfeld
Alenka (Annemarie) Lendfeldová

lenfeld

lenfeld

lenfeld lenfeld

lenfeld lenfeld

lenfeld

lenfeld lenfeld

lenfeld lenfeld

lenfeld

lenfeld

lenfeld

lenfeld lenfeld
Vpravo je zadní strana fotografie. "Heingimann? mit Tante Jetti" - november 1939

lenfeld
Vysvědčení Annemarie Lenfeld

lenfeld