Noviny Čech 24.8.1876:
   Z Holohlav (Inštalace dp. děkana)
   Po slavném uvítání důstojného pana děkana Aloisia Nývlta, jehož se jmenovanému dne 4. března v nynější jeho osadě dostalo, nastala pro něj trudná doba stálého namáhání a práce. První úkoly jeho jakožto děkana byla oprava tamějšího kostela. Na jeho laskavé vyzvání k dobrovolným sbírkám, sám dobrým příkladem předcházeje, sešlo se s dostatek peněz, jimiž oprava chrámu s dobrým úspěchem začíti mohla. V novém tomto úkolu podporoval důstojného svého pastýře ještě i horlivou pílí všeobecně milovaný a vážený pan kaplan Vagenknecht. Oprava tedy počala a usilovné snaze všech se podařilo, že chrám a částečně i děkanský dům ku dni inštalace dne 15. srpna odbývané do pořádku uvedeny byly. Slavnost inštalace začala odpoledne ve svátek “Nanebevzetí Panny Marie”. Pan děkan vedl procesí z blízkých Smiřic, kde již děvčátko jedno malé pěknou překvapilo jej řečí. Jiné takové procesí vedl pan kaplan z filiálního kostelíka. Skorem touže dobou přibyla obě procesí do Holohlav, načež pan děkan vrátil se s průvodem do děkanství, odkud odnešeny byly 3 nově opravené sošky Panny Marie a postaveny na určitá místa v kostele, kdež byly posvěceny. Mezitím naplnil se chrám tak, že nebylo jak se říká ani tolik místa, co by jen jablko propadlo, ba ještě více lidí bylo okolo kostela samého. Mezitím co se toto dálo, přijel na děkanství veledůstojný pan vikář králo-dvorský, aby inštalační obřady v chrámě vykonal. Po vykonaném posvěcení sošek vrátil se pan děkan i pan kaplan, aby vzácného hosta uvítali. Za tím shromáždily se četné družičky ve velkém sále, z nichž jedna velmi pěknou a srdečně pronesenou řečí nemalý učinila dojem na všecky okolostojící. Průvod hnul se nyní z děkanství a za zvuků hudby a hlaholu zvonů ubíral se vedle banderia, jež samo se v řadu bylo urovnalo, do chrámu Páně. Zvony dozněly, hudba umlkla, počal obřad. Přečteny listiny, načež po vykonaných modlitbách odevzdány jsou nyní skutečnému panu děkanovi klíče chrámové. Po vykonaných těchto obřadech měl vdp. vikář na stupních oltářových dojemnou řeč. Vdp. umlkl a na kazatelnu vystoupil důstojný pán Klement Šandera kněz řádu praemonstrátského ze Želiva, z Holohlav samých rodilý. Byla to první jeho řeč v rodišti, první za mnoho let, první, v níž tak krásně vlastnosti věrného duchovního byl vylíčil. Sám slzel hluboce dojat a jakž jinak, když tak nelíčené upřímnosti mezi svými spolurodáky k dobrému knězi byl nalezl, jenž nad to ještě tak úzce přilnul k srdci jeho pro jiné dobré vlastnosti. Slova jeho řeči šla od srdce k srdci a sdílela dojem city, jež z duše jeho plynuly. Bylo po slavnosti. Lid se rozcházel s veselou tváří, jež předce hluboký dojem prozrazovala; odcházel jsem i já nahodilý jen pozorovatel, nesa s sebou lepšího ponětí o duchovenstvu a úkolů jeho zde na světě.

---------------------------

Slavné pěvecké jednotě "Hanka" ve Smiřicích.
   V pondělí, dne 26. července, t. r. slaví důstojný Pán, pan P. Al. Nývlt, děkan v Holohlavech se svými osmi zasloužilými kollegy 40ti leté jubileum svých kněžských prvotin.
   Za příležitosti tak vzácné pořádá zastupitelství obce Holohlav, jakož i přifařených obcí zasloužilým těmto duchovním – v první řadě ovšem velectěnému děkanu našemu, ovaci, jejíž program se zde připojuje.
   Vznáší tudiž obecní zastupitelstvo ku slavné jednotě Vaší uctivou prosbu, by se pocty této laskavě zúčastniti ráčila.
   V důvěře, že uctivá prosba naše vyslyšena bude,
   jsme hluboce oddané
   zastupitelstvo obecní
   V Holohlavech, dne 20. července 1886.
   J. Šandera starosta

Program.
V neděli, dne 25. července t.r.: o půl deváté hod. večer pochodňový průvod.
   Sestaví se o 8. hod večer na dvoře pana Frant. Sehnoutky, statkáře v Holohlavech a při hřmění střelby půjde s hudbou v čele celou, slavnostně osvětlenou, obcí až přede děkanskou budovu.
   Zde zapěje pěvecký odbor besedy holohlavské dva sbory smíšené. Po prvním spěvu osloví přiměřeně p. Jan Šandera, starosta obce Holohlav jsa v čele pánů starostů přifařených obcí oslavence přiměřenou řečí uvnitř děkanství.
   Na to odebéře se průvod opět v témže pořádku na místo, odkud vyšel a odevzdá zde pochodně a lampiony.
   Po tom vypálí se z větrného motoru blíže tratě skvělý ohňostroj.
   V pondělí, dne 26. července: o 5. hod ranní budíček a střelba.
   V 9. hod. dopoledne slavné služby boží, jichž zúčastní se okolní spolky, korporace a zastupitelstva obcí, kteréž vyjdou z besedního hostince pana Jos. Tučka.
   Po službách božích jednotlivé deputace vykonají svá blahopřání ve sále děkanské budovy.

Noviny Čech 6.8.1886:    Z Holohlav.    Vzácnou slavnost slavila osada Holohlavská dne 26. července. K milovanému a váženému duchovnímu pastýři jejímu vdp. děkanovi Al. Nýveltovi zavítalo totiž osm věrných druhů a přátel, mužů sešedivělých ve službě Církve a vlasti, aby u něho oslavili 40tileté jubileum svého na kněžství vysvěcení. Byli to: vdp. Jos. A Šrůtek, strážný kanovník a konsist. rada v Hradci Kr., dp. Theodor Dobruský, farář v Plotištích, vdp. Václav Fuchs, biskupský vikář a farář ve Freiheitě, vdp. Ant. Hrubý , biskup. vikář a děkan v Pecce, dp. Frt. Koutník, farář v Bučicích, dp. Jan Kucisl, farář v Král. Městci, vdp. Ant. Kopp, bisk. vikář a farář v Žacléři, dp. Jan Veit, farář v Schwarzenthale. A této příležitosti použila osada Holohlavská, aby ukázala že umí náležitě si vážiti svého duchovního pastýře, že vůbec dovede oceniti zásluhy kněžstva katolického. Důkazem toho byl celý průběh slavnosti. Vdpp. jubilanti zavítali v neděli večer do Holohlav, kdež prapory ozdobené a slavnostně okrášlené příbytky hlásali jim, že srdečně jsou vítáni; sotva že poněkud sobě odpočinuli, tu nové očekávalo je překvapení. Velkolepý průvod s lampiony, jejž tvořila ct. zastupitelstva přifařených obcí a ct. spolky, za zvuku hudby a střelby z hmoždířů, uprostřed velikého zástupu lidu, stanul před děkanstvím. Krásný to byl pohled na ten veliký zástup farníků radujících se s milovaným svým pastýřem a spolubratry jeho. A to, co každý cítil v srdci svém, tlumočilo přání, jež za řízení p. Fr. Karla, učitele a ředitele kůru v Holohlavech, přednesla Cyrilská jednota Holohlavská, která později ještě zapěla sbor: "Májová noc” od Drahoráda. Ve jménu vdp. děkana a všech jubilantů děkoval vdp. kanovník Šrůtek za tu poctu, podotýkaje, že ta čest, kterou prokazují osadnící svému duchovnímu pastýři, jubilantům a stavu kněžskému vůbec, ctí a slaví je samy. Na to v čele pp. starostů přifařených obcí pronesl p. starosta z Holohlav F. Šandera přání jak vdp. děkanovi, tak i vdpp. jubilantům, by ještě mnohých let dopřál jim Bůh ve zdraví pracovati pro blaho Církve a vlasti. Na to ubíral se průvod za provolávání hřímavého slávy nazpět, při čemž ohňostroj, jejž p. učitel Prokeš řídil, hlásal širokému okolí, jak krásnou slavnost slaví Holohlavská osada. Tak končil předvečer slavnosti.    Vlastní den slavnosti započal střelbou z hmoždířů a budíčkem. V 9 hodin shromáždily se obecní zastupitelstva, pp. učitelé, deputace místních spolků v děkanství, kdež očekávaly vdp. jubilanty za vedení pp. učitelů družičky, z nichž dcera p. řídícího učitele Mojžíše Ve jménu žáků blahopřála vdp. děkanovi a všem jubilantům. Na to podala jiná družička všem přítomným kněžím věnce a průvod hnul se do přeplněného chrámu Páně. Od oltáře přivítal spolubratry jubilanty vdp. děkan, po němž následovala slavnostní řeč, již měl dp. P. Karel Nováček, rektor Redemptoristů z Prahy. Slovy nanejvýš úchvatnými naznačil, proč koná se slavnost ta, proč nejen vdpp. jubilanti mají se radovati a Bohu děkovati, ale zároveň i věřící. Velekrásně vylíčil v řeči své, jak vznešený jest úřad kněze, jenž jest dle rozkazu Kristova učitelem a rozdavatelem milosti Boží. Slovo jeho hluboký zajisté dojem zůstavilo v srdci všech posluchačů, kněží i laiků. Slavnou mši sv.,

při níž všichni vdpp. jubilanti přistoupili ke stolu Páně, sloužil jeden z nich; vdp. kanovník Šrůtek za četné assistence. Na kůru provedena zdařile mše od Horáka. Po Te Deam udílel novosvěcenec Eduard Neuman z Josefova dpp. jubilantům, ostatním kněžím a lidu požehnání.    Po návratu do děkanství přijímal vdp. děkan gratulace, a sice od velect. pana Ferdinandiho, vrchního panství smiřického ve jménu úřednictva, od pp. učitelů, od deputací všech spolků, od měšťanosty Smiřického a ostatních pp. starostů, a od mnohých jiných. Při společné hostině pronešeny byly mnohé přípitky. První pronesl vdp. hostitel Jeho Veličenstvu císaři Pánu, druhý vdp. kanovník Šrůtek Sv. Otci, třetí velect. p. vrchní Ferdinandi J. M. nejd. P. biskupovi, ku jeho uzdravení, jemuž též zaslán blahopřejný telegram; na to připil p. Skořepa, ředitel školy v Smiřicích, všem vdpp. jubilantům, p. měšťanosta Valášek vdp. hostiteli, p. radní Hojný všemu kněžstvu, vdp. kanovník Šrůtek občanům osady Holohlavské, vdp. děkan Jaroměřský Landrock shodě národní mezi kněžstvem a učitelstvem a konečně pronešen přípitek vdp. kazateli. Na to předčítány telegramy a dopisy, jejichž veliké množství ku slavnosti došlo. Především sdělil vdp. Šrůtek právě otcovské, písemné, vlastnoruční blahopřání J. B. M. všem vdpp. jubilantům. S vděčným srdcem vyslechli též vdpp. jubilanti pozdrav blahopřejný od J. M. knížete-arcibiskupa pražského Frant. hraběte Schönborna a od světícího biskupa, nejdůst. p. Karla Schwarze, přinešený z Prahy a projevený ústy vdp. slavnostního kazatele. Večer předčítal shromážděným jubilantům spolubratr jejich vdp. farář Koutník zdařilé plody svého vždy čilého humoru, jimiž všecky mile pobavil.    Druhého dne po requiem za zemřelé spolubratry, jež sloužil vdp. Ant. Hrubý, prohlédli si vdpp. jubilanti pěkný zámek a park Smiřický, kdež se zvláštní ochotou a úctou přijati byli úřednictvem panství, a tamtéž společně dali se fotografovati. Při společném, v pravdě přátelském obědě usnesli se na tom, by za pět let, dá-li jim toho Bůh dočkati, sešli se opět u vdp. bratra Václ. Fuchse, faráře ve Freihertě, načež potěšeni rozejeli se.    S vdp. jubilanty slavil 24letou památku svého vysvěcení na kněžství, rodák Holohlavský a druhdy (ku jeho přání podotknuto), ministrant vdp. děkana, dp. P. Kliment Šandera, premonstrát a farář v Senožatech; a 7letou památku své primie, bratrovec vdp. děkana Ant. Nývelt, kaplan v Ústí nad Orlicí. Zajisté byla to krásná a dojímavá slavnost, která dokázala, že posud chová lid v úctě ty, kteří k dobrému a ku spáse je vedou. Slavnost tato dokázala též, že možná jest shoda mezi učitelstvem a kněžstvem; neboť byly to zejména místní pp. učitelé, kteří snažili se, by vše při slavnosti co nejlépe uspořádáno bylo. Ku konci nemůžeme opomenuti, co jste přáním jest všech účastníků slavnosti, by dobrotivý Bůh zachoval všecky ty veterány nejen po pět let, ale ještě po mnoha léta ve zdraví a při síle, by ještě kolikráte slavili jubileum svého kněžství!

-------------------

7.12.1890 k sedmdesátým narozeninám děkana A. Nývlta podali jemu kaplani Jan Čapek a Jan Karásek dar - 220 zl. co sbírku po obcích učiněnou, za účelem obnovení Božího hrobu do nynější podoby. Obec holohlavská mu pak podala diplom čestného občanství. Deo gratiss ! - výpis z Děkanské kroniky.

-------------------

Noviny Čech 17.8.1896:
Z Holohlav
   Dne 1. a 2. t. m byla v osadě naši slavnost památná a vzácná: Náš vdp. vikář a děkan Alois Nývlt, jenž nedávno jmenován byl skutečným konsist. radou, slavil zlaté kněžské jubileum. Narozen jest r. 1820 v Červeném Kostelci, bohosloví studoval v Hradci Králové. Hned po svém vysvěceni r. 1846 dostal se za kaplana do Holohlav, kde pobyl 5 roků; po letech se dostal na hory německé, odkudž se r. 1876 vrátil opět do kraje českého a sice právě tam, kde před 30 roky ve správě duchovní působili počal. I strávil tudíž celou polovici svého 50tiletébo kněžského života na osadě Holohlavské. Již v předvečer uspořádalo město Smiřice vdp. jubilantovi okázalou ovaci a poctilo svého duchovního pastýře spůsobem velice čestným. V průvodu četných spolků doprovázených lampiony a hudbou dostavila se městská rada s p. purkmistrem v čele u večer, ač blížila se děsná bouře a déšť již na cestě průvod stihl, do děkanství Holohlavského a odevzdala po předchozím blahopřáni vdp vikáři vkusně provedený diplom čestného měšťanství. Na to blahopřálo patronátní úřednictvo cis. kr. velkostatku Smiřického, pak místní školní rada, zástupcové „Besedy“, živnostenského spolku a dobrovolných hasičů a konečně pěvecké jednoty „Zora“ a „Hanka“, tyto ovšem po svém spůsobu zdařile provedenými sbory. Za blesků na nebi vrátil se skvělý průvod, nedbaje ani deště ani bouře zpět do města. Byl to věru, za takové nepohody, důkaz nevšední lásky a úcty měšťanstva smiřického k vdůst duchovnímu otci-jubilantu. Druhého dne dostavily se deputace přifařených obci a odevzdaly mu diplomy čestného občanství z dědin Semonic a Neznášova (obce Holohlavy a Rožnov již dříve, r. 1890 a 1883, poctily vdp. děkana čestným občanstvím). Mezi tím sjelo se s vikariátu i odjinud bez mála 30 kněží, také zavítal zástupce J. ? Msti, vys, důst. p. kanovník Barták a vdp. jubilantovi jménem nejdůst. bisk. kapituly vzletné přednesl blahopřání, načež srdečnými slovy a drahoceným darem (stříbrným kalichem) oslavenci věnovaným, najevo zase dal vdp. Kozák, vik. tajemník a farář z Hořiněvsi, jak oddáno jest vikariatní duchovenstvo svému vikáři Za hlaholu zvonů odebral se pak průvod davem přečetných osadníků do chrámu Páně; zde rodák Holohlavský a bývalý ministrant jubilantův i vdp. P. Klement Šandera, děkan a vikář Humpolecký, živými barvami vylíčil dva dni v životě kněžském, den kněžských prvotin a den kněžských druhotin. Když pak ku konci celou osadu, i bývalé osadníky, živé i zemřelé, příbuzné a známé jeho a posléze i sám sebe „bývalého, nyní již také starého ministranta“, odporoučel vzpomínce při té zlaté jubilejní mši sv., zvlhlo oko i mužů otužilých.
   Za přísluhy a přítomnosti všech sešlých se kněží, mezi nimiž bylo šest rodilých z osady Holohlavské, sloužil vdp. jubilant u hlavního květinami ozdobeného a věncem bíle oděných družiček obklíčeného oltáře zlatou mši sv., kterou kůr hudební pečlivé nacvičenými zpěvy, chorálními i figurálními doprovázel. Chvalozpěvem ambrosianským ukončena kostelní, Pro Holohlavy památná slavnost jubilejní, která utužila posavadní svazek upřímné vzájemné shody mezi stařičkým pastýřem duchovním a víře otců oddanými osadníky Blahopřejných dopisův a telegramů českých i německých, z kraje i hor, došel značný počet, mezi jinými z Hradce Králové tento veršovaný od vdp. Černého:
   Již pětkrát 10 let jho Krista nese Tvoje šije a oltář kolem skrání Tvých dnes věnec zlatý vije.
   O kéž jho Krista lehkým sladkým vždy Ti jest a jednou kéž Pán skráň Tvou věnči věncem hvězd !

-------------------

Katolická pamětní kniha:
   Smrt děkana Aloise Nývlta 12.května 1901
   Dne 12 května 1901 zemřel po dlouhé chorobě vel. d. p. děkan Alois Nývlt . Narodil se v Červeném Kostelci, dostal se co neomysta za kaplana do Holohlav, kde pobyl něco přes rok a přesazen byl za kaplana u Vrbice, pak v Zdobnici, konečně byl jmenován p. Janem baronem z Liebigu děkanem v Holohlavech, co se stalo as v roce 1876. Pobyl zde přes 25 roků, mnoho učinil pro chrám Páně děkanský a pro povznešení duchovní správy. Zavedl v děkanském chrámu P. i v zámecké kapli Smiřické mnohé pobožnosti, například májovou pobožnost, pobožnost dušičkovou, výstavu N.J.O. v dnech ostatkových. Za něj konala se v roce 1883 sv. missie. Zkusil zde mnoho protivenství, ale trpělivostí svou byl ctěn a milován, po svém zesnutí upřímně želen.

-------------------

Smiřická kronika
   13. května 1901 zesnul Páter Alois Nývlt, děkan holohlavský, četný měšťan smiřický a člen místní školní rady smiřické. Zesnulý požíval všeobecné úcty a vážnosti.

-------------------

Text na náhrobku v Holohlavech:
Zde leží a v Pánu odpočívá Alois Nývlt děkan holohlavský, kněz jubilár., skuteč. konsist. rada a assesor, majitel zlat. zásluž. kříže s kor. nar. 17.12.1820 zemř. 12.5.1901. Holohlavský hřbitov.
Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval. Naposledy složena jest mi koruna spravedlnosti, kteroužto mi dá v onen den Pán. Ep. 2 k Timotheovi 4 7 a 8