Smiřice - říšský poslanec hrabě Vojtěch Václav Šternberk

Zpět na hlavní stránku

Smiřice
Schůze voličů ve Smiřicích 9.června 1907. Poslanec Vojtěch Václav hrabě Šternberk byl nakonec zvolen do říšské rady ve Vídni, soupeřem mu byl F. Syruček (s. dem).
Na počest hraběte bylo pojmenováno nábřeží Na Štemberku. Fotografie ukazuje zbourané domy Palackého ulice naproti Městskému úřadu Smiřice. Fotil Otakar Bičík, Týniště. Smiř. archiv.
15. dubna 1905 konána ve zdejší městě voličská schůze říšského poslance hraběte Vojtěcha Šternberka.
25. července 1909 byla pořádána ve Smiřicích veřejná schůze říšského poslance hraběte Vojtěcha Šternberka. - zdroj sm. kronika

Sternberg
Vojtěch Šternberk stojí vpravo vpředu.

Noviny Čech 11.6.1907
   Hrabě Šternberk před svými voliči. Hr. Šternberk dle po celý čas od rozpuštění staré říšské rady až do svolání nové říšské rady v cizině, ponejvíce v Marokku. Teprve v neděli zavítal opět do volebního okresu, který jej v užší volbě zvolil svým poslancem. Zvolil si k tomu cíli Smiřice. Přibyl tam vlakem o půl 3. hod. odp. Na nádraží i celém prostranství před nádražím uvítal jej mnoho tisíc hlav čítající zástup lidu. Muži, ženy, děti z celého širého kraje se sem dostavili. Po srdečném uvítání hnul se průvod od nádraží do města. Pět hudebních kapel jej doprovázelo. Město vyzdobeno bylo prapory národních barev. Poblíže kostela průvod 		stanul, a hr. Štenberk pronesl krátkou řeč. Tenor její zněl proti sociálním demokratům. Zejména vyslovil pochybnost, jak mohou Mladočeši, zejména dr. Kramář a dr. Žáček, postupovati dnes ve společném českém klubu proti sociálním demokratům, když se s nimi před volbami spojovali a je fedrovali. Dále prohlásil hr. Šternberk, že v otázce t. zv. volné školy, manželské rozluky a rozluky církve od státu stojí na stanovisku katolických zemědělců. Po té konala se schůze důvěrníků, při níž mělo býti rozhodnuto, do kterého klubu má hr. Šternberk vstoupiti. K určitému rozhodnutí nedošlo. - Počet účastníků, toho dne do Smiřic zavítavších, odhadován na 15 - 20 000 osob.


Časopis Ratibor 15.6.1907
   Hrabě Sternberg ve Smiřicích. Přiznáme předem, že chceme být ve svém referátu shovívaví, totiž tak shovívaví, že se dnes omezíme na prosté konstatování jednotlivých událostí, abychom z nich kdykoli a proti komukoliv mohli odvoditi důsledky. Konalo se 9. června manifestační uvítání říšského poslance hraběte Sternberga, který poprvé mohl se představiti svým voličům po svém pobytu v tropické v Africe. Město bylo vesměs vyzdobeno prapory. Sám biskup při své visitační cestě jich neměl ani třetinu. Na náměstí stála řečnická tribuna. Sešli se tu voličové z celého venkovského volebního okresu jaroměřského a veliká část takzvaných sirotků Sternbergových, totiž bývalých jeho voličů z Královéhradecka a Opočenska. Bylo přítomno asi šest kapel. Poslanec přijel odpoledne, na nádraží byl uvítán starostou města, věrnými dragouny a za jásotu veden k tribuně. Po cestě neopominul potřásati vztaženýma rukama svých známých a vzdálenější podaroval alespoň milostivým pokynem a usměvavým pohledem. Měl dosti práce, aby se uchránil před otrockým líbáním rukou. Předsedou schůze byl zvolen starosta města Smiřic p. J. Hojný, místopředsedou p. J. Pražák z Hořeňovse a p. J. Juliš, obchodník se Smiřic. V uvítací řeči vzpomněl pan předseda, že právě Smiřice mají co děkovati hraběcím předkům za svůj rozvoj a blahopřál hraběti k volbě. Tento v čamaře, která mu velmi pěkně slušela, ujal se slova a po oslovení: "Velectěné pánové” děkoval za uvítání. Přiznal, že mu tato okázalost neplatí osobně, jelikož dohromady ještě nic neudělal, ale sliboval, že ze všech sil svých bude pro své voliče pracovati.Vzpomíná výsledku nynějších voleb a přechází ku třem náboženským otázkám, které prý přijdou v parlamentě k projednávání. Jsou to: rozluka manželství, volná škola (jak Sternberg pravil, vymýtění náboženství ze škol) a odluka církve od státu. Při všech otázkách stojí jaroměřský politický mesiáš na stanovisku katolické strany agrární, totiž naprosto proti a toto své stanovisko zapomenul vůbec odůvodniti. Těch několik slov nebylo argumenty, nýbrž spleteninou spletitých a popletených názorů. 		Pokusíme se je poněkud reprodukovat: Rozluka manželství prý na celém světě ještěnikde zavedena není a u nás ji chtějí jen sociální demokraté. "To tak, aby ten, kdo má doma starou ženu, ji odhodil a vzal si mladou. Proti tomu rozhodně jsem!” Následovala hlučná pochvala četně zastoupených žen. O volné škole myslí si, že jen ta škola je školou, ve které se může každý vyučiti náboženství. Rozluka církve od státu byla by na úkor státu, jelikož by byl zde stát ve státě a za příklad uváděl Francii,"kde se to všechno nyní pere". "Že tyto otázky do parlamentu přijdou, o to se postará profesor Masařík, který už 30 let má tyto kousky ve svém flašinetu a jiného neumí." Dále vykládá, že strany české dávají dohromady klub a diví se, jak se tam bude moci společně pracovat, když si prý tito pánové v minulé sněmovně vynadali jeden druhému zlodějů. On vstoupí (?!) do českého klubu, ale bude prý mít na rozdíl od těch druhých oči otevřené. Přirozeno, že vydatnou porci dostal dr. Kramář, který "jest největší lhář na světě a věrný spojenec sociální demokracie". Též netěšilo pana řečníka, že v ministerstvu sedí dr. Fořt a dr. Pacák. Zejména však ujišťuje, že bude pracovati pro sloučení agrárních stran. Politiku jsou vždy zařídí proti vládě a sociálním demokratům. Svou řeč zakončil: "Když budete vždy při mě státi tak jako nyní, žádný žid, ani redaktor, ani darebák mou jaroměřskou baštu neprorazí!" Na konec promluvil ještě pan Pospíšil, továrník z Předměřic, jenž děkoval poslanci za vše, co pro okres vykonal a ujistil ho že dřívější voličové jeho z Hradecka a Opočenska stojí pevně při něm. "Dříve nám nadávali roto, dnes však jsme ukázali, kdo jsme!”
   Tím schůze skončena a důvěrníci s panem hrabětem se uchýlili do radnice, kde konali důvěrnou schůzi a dle doslechu se tu usnesli, aby hr. Sternberg do společného klubu nevstoupil. Voličové pak natlačili se do všech hostinců a při veselé hudbě statně popíjeli. Dle sděleného nám odhadu bylo posluchačů asi 5 000, z nichž 1 500 žen a 2 000 nevoličů a zvědavců.