Smiřice - informační panel o válce roku 1866 u nádraží
Zpět na hlavní stránku
 |
 |
| Zřizovatel panelu u smiřického nádraží je Komitét pro udržování památek z války roku 1866. Na koni sedí: ,,Husar pruského pomořanského Blűcherova pluku č. 5". Další texty popisují vznik dráhy a také nádraží. |
Popisek říká: Lokomotiva IUNGBUZLAU. Fotografie zachycuje lokomotivu IUNGBUZLAU, místo ani datum pořízení snímku není známé. Pardubicko-liberecká dráha v letech 1868 a 1859 v lokomotivce Hartmann v Saské Kamenici celkem 28 trojspřežních lokomotiv. Tyto lokomotivy byly označeny řadou IVa a inventárními čísly 13 až 40. Též obdržely jména měst podél trati, hor, vynálezců i fyziků, jedna se dokonce jmenovala ,,Rűbezahl", ,,Krakonoš". Poslední lokomotiva této řady dosloužila až v roce 1927 shodou okolností pocházela z první série z roku 1858. |
Hlavní text na informačním panelu
Železniční nádraží ve Smiřicích se v červnu 1866 stalo svědkem mnoha přesunů vlaků s vojenským materiálem, s rakouskou generalitou a později i raněnými vojáky z bitev u Trutnova, Náchoda a České Skalice:,,...26.června projel Smiřicemi zvláštním vlakem z Olomouce vrchní velitel rakouské armády Benedek a s ním celý generální štáb. Odjeli směrem k Josefovu."
,,Téhož dne ( 37.6.1866 - pozn. ) projel Smiřicemi první vlak s raněnými vojíny. 30.června vytrhány u Josefova kolejnice a železniční vozy poslány do Smiřic. Občanstvo smiřické i školní dítky pomáhaly všemožně vojsku rakouskému a později nuceně i armádě pruské. Ve školní budově byli opatrováni ranění vojínové naši i Sasové. Mnoho platných služeb raněným vojínům prokázal a mnohých bolestí včasnou radou a pomocí svou jich ušetřil zámecký ranhojič Ferdinand Pšaru. Správně česky neuměje, přece vždy každého nemocného vlídnými slovy potěšoval a svým ,Pite píly pes a přijít do pot,´ všeobecně známým se stal. 1. července byla rakouskými úředníky vyklizena železniční stanice. Zůstal toliko strážník Dušek, který konal poté službu i u Prušáků. 2. července cestu z Holohlav do Smiřic a 3 mosty smiřické obsadilo 50 pruských husarů, jichž 4 pluky tábořily u Zderaze. 3. července v poloprázdném městě nesmírné vzrušení. Střelba děl s chlumské výšiny k poledni zesilována, drnčení oken hromovým otřesem neustávalo, o 1. hodině odpol. dostoupilo svého vrcholu a v několika hodinách plnili již ubozí ranění třídy smiřické školy. 26. srpna převzal opět rakouský úředník od Prusů správu smiřického nádraží."
Železniční nádraží ve Smiřicích se v červnu 1866 stalo svědkem mnoha přesunů vlaků s vojenským materiálem, s rakouskou generalitou a později i raněnými vojáky z bitev u Trutnova, Náchoda a České Skalice:,,...26.června projel Smiřicemi zvláštním vlakem z Olomouce vrchní velitel rakouské armády Benedek a s ním celý generální štáb. Odjeli směrem k Josefovu."
,,Téhož dne ( 37.6.1866 - pozn. ) projel Smiřicemi první vlak s raněnými vojíny. 30.června vytrhány u Josefova kolejnice a železniční vozy poslány do Smiřic. Občanstvo smiřické i školní dítky pomáhaly všemožně vojsku rakouskému a později nuceně i armádě pruské. Ve školní budově byli opatrováni ranění vojínové naši i Sasové. Mnoho platných služeb raněným vojínům prokázal a mnohých bolestí včasnou radou a pomocí svou jich ušetřil zámecký ranhojič Ferdinand Pšaru. Správně česky neuměje, přece vždy každého nemocného vlídnými slovy potěšoval a svým ,Pite píly pes a přijít do pot,´ všeobecně známým se stal. 1. července byla rakouskými úředníky vyklizena železniční stanice. Zůstal toliko strážník Dušek, který konal poté službu i u Prušáků. 2. července cestu z Holohlav do Smiřic a 3 mosty smiřické obsadilo 50 pruských husarů, jichž 4 pluky tábořily u Zderaze. 3. července v poloprázdném městě nesmírné vzrušení. Střelba děl s chlumské výšiny k poledni zesilována, drnčení oken hromovým otřesem neustávalo, o 1. hodině odpol. dostoupilo svého vrcholu a v několika hodinách plnili již ubozí ranění třídy smiřické školy. 26. srpna převzal opět rakouský úředník od Prusů správu smiřického nádraží."
Pardubické nádraží za války v roce 1866. Odvoz raněných vojáků po železnici.
Lokomotiva JOSEFSTAD ( Josefov ). Fotografie zachycuje lokomotivu Josefstad v železniční stanici v Liberci, datum pořízení snímku není známé. V roce 1857 si Pardubicko - liberecká dráha objednala pro otevření prvního úseku trati z Pardubic do Josefova lokomotivy s uspořádáním dvojkolí 2´B řady IIa. Celkem 12 lokomotiv této řady bylo vyrobeno v letech 1857 - 1858 lokomotivkou Maffei Mnichov. Lokomotiva se jménem Josefstad ( Josefov ) byla vyrobena v roce 1857 s výrobním číslem 292 a u Pardubicko - liberecké dostala kromě jména podle vojenské pevnosti též i inventurní číslo 9. tato lokomotiva projela jako první 15.října 1857 celý úsek nově vybudované trati z Pardubic do Josefova. též tato lokomotiva společně s lokomotivou Austria zahajovala provoz na úseku trati z Pardubic do Josefova dne 4. listopadu 1857. Poslední lokomotiva této řady byla vyřazena z provozu v roce 1886.