Smiřice - železničáři na nádraží
Zpět na hlavní stránku
Zaměstnanci ČSD – nádraží Smiřice, 17.5.1949
popis foto:
1. traťmistr Škop, 2. Stříbrný, Rodov, 3. Novotný, 4. ?, 5. ?, 6. Kopecký Jaroslav, Holohlavy, ulice U trati, ( byl také holohlavský hrobník ) 7. ? 8. Luňáček Lad., Holohlavy, pův. stavební mistr, 9. Kamenický, loutkové divadlo, 10. Račičík Jozef, bydlel naproti chudobinci, 11. Plšek Jan, Spořilov 303, 12. Pospíšil V., Nývltova, za školou, 13. ?, 14. ?, 15. Barnet Leopold, topič na mašině, 16. ?, 17. ?, 18. ?, 19. Adámek Lad., Nývltova ul., pak strážní domek u Holohlav, 20. ?, 21. Václav Slezák 22. Hojný Václav, Ohrady, 23. ? Budějický,, 24. Kopecký, otec Jaroslava č.6, 25. ?, 26. ?, 27. ?, 28. ?, 29. Marek Antonín, Ohrady, ? spíše NE, 30. ?, 31. ?, 32. ?, 33. ?, 34. ?, 35. Vachek, Rodov, 36. Kopecký, Kršovka, 37. Mrkos, Hubiles,
řada zaměstnanců byla z Rodova a ze Skalice - foto a popis Ing. Milan Plšek.
Zdenka Tomíčková v březnu 2012 píše:
,,..... Pod číslem 21 jsem našla svého otce Václava Slezáka, který na železnici ve Smiřicích pracoval jako truhlář do své smrti v roce 1954".
Paní Tomíčková doplňuje:
,,...Narodila jsem se ve Smiřicích a žila tam do roku 1958. I po tom jsem do Smiřic jezdila, protože tam žila do roku 1990 moje matka Františka Slezáková."
1. traťmistr Škop, 2. Stříbrný, Rodov, 3. Novotný, 4. ?, 5. ?, 6. Kopecký Jaroslav, Holohlavy, ulice U trati, ( byl také holohlavský hrobník ) 7. ? 8. Luňáček Lad., Holohlavy, pův. stavební mistr, 9. Kamenický, loutkové divadlo, 10. Račičík Jozef, bydlel naproti chudobinci, 11. Plšek Jan, Spořilov 303, 12. Pospíšil V., Nývltova, za školou, 13. ?, 14. ?, 15. Barnet Leopold, topič na mašině, 16. ?, 17. ?, 18. ?, 19. Adámek Lad., Nývltova ul., pak strážní domek u Holohlav, 20. ?, 21. Václav Slezák 22. Hojný Václav, Ohrady, 23. ? Budějický,, 24. Kopecký, otec Jaroslava č.6, 25. ?, 26. ?, 27. ?, 28. ?, 29. Marek Antonín, Ohrady, ? spíše NE, 30. ?, 31. ?, 32. ?, 33. ?, 34. ?, 35. Vachek, Rodov, 36. Kopecký, Kršovka, 37. Mrkos, Hubiles,
řada zaměstnanců byla z Rodova a ze Skalice - foto a popis Ing. Milan Plšek.
Zdenka Tomíčková v březnu 2012 píše:
,,..... Pod číslem 21 jsem našla svého otce Václava Slezáka, který na železnici ve Smiřicích pracoval jako truhlář do své smrti v roce 1954".
Paní Tomíčková doplňuje:
,,...Narodila jsem se ve Smiřicích a žila tam do roku 1958. I po tom jsem do Smiřic jezdila, protože tam žila do roku 1990 moje matka Františka Slezáková."
Na druhé straně fotografie je poznamenán rok 1912.
Detail z fotografie nahoře. Fotografie je poškozená.
Smiřické nádraží
Detail z fotografie nahoře. Jestliže poznáte svého předka, napište mi prosím.
Detail z fotografie nahoře.
Pan Kupka na jíné fotografii píše: ,,V civilu třetí zprava traťmistr Josef Štefl, otec paní Josefy Řeháčkové".
Detail z fotografie nahoře.
Detail z fotografie nahoře.
Paní Jitka Honsová mi v červenci 2015 napsala:
Nalezli jsme v pozůstalosti v rodinných dokumentech, že v letech kolem roku a v roce 1910 byl zaměstnancem železniční stanice pan Josef Píša, byl výhybkářem. Narodil se 22. 2. 1869 v Lochenicích v č.p. 110. Žil v Lochenicích s rodinou a pak se jako ženatý se v r. 1900 s rodinou přestěhoval do Smiřic. Asi kolem roku 1915, 1916 pak odešel za prací i s rodinou do Chlumce nad Cidlinou, kde dále pracoval u dráhy a jeho rodina už tam zůstala napořád. Zemřel 25. 8. 1922, pochovaný je v Chlumci nad Cidlinou. Nemáme bohužel žádnou fotografii.
Na nádraží ve Smiřicích 16.9.1910
Budova nádraží s nápisy 28.10. 1918 - 1928. Foto od p. Knapové.
Kliknutím na obrázek se otevře nová stránka s velkou fotografií osob.
Budova nádraží Hořiněves,
asi 7 km od Smiřic po zrušené ( 10.12.2004 ) trati do Sadové.
Kliknutím na obrázek se fotografie zvětší pro případné doplnění jmen osob.
Pan Zdeněk Vorel mi napsal: Na té fotce stojí vlevo v uniformě děda Karel Vorel, vedle je babička Růžena, rozená Jirousková z Holohlav. Děda tam sloužil asi od roku 1935 do 1939,potom v RačR>
Ze stránek vesnice: 1882 zahájil provoz staniční úřad po dostavění nádražní budovy (první vlak projížděl Hořiněvsí dne 25.března 1882.
Ze zápisu 25. zasedání Zastupitelstva obce Hořiněves dne 28.6.2010:
Nádraží Hořiněves – budova po pádu stromu v havarijním stavu, SŽDC – plánuje demolici, starostka informovala přítomné o jednání se SŽDC, byl zaslán dopis s návrhem na jednání ohledně využití budovy v cestovním ruchu. SŽDC odpověděla, že je budova po pádu stromu ve špatném stavu, oprava neekonomická, demolice prozatím pozastavena do konce roku 2010. ZO pověřují starostku k dalšímu jednání.
Jak to dopadlo s budovou jsem nezjistil. Prosím o doplnění.
Ze stránek vesnice: 1882 zahájil provoz staniční úřad po dostavění nádražní budovy (první vlak projížděl Hořiněvsí dne 25.března 1882.
Ze zápisu 25. zasedání Zastupitelstva obce Hořiněves dne 28.6.2010:
Nádraží Hořiněves – budova po pádu stromu v havarijním stavu, SŽDC – plánuje demolici, starostka informovala přítomné o jednání se SŽDC, byl zaslán dopis s návrhem na jednání ohledně využití budovy v cestovním ruchu. SŽDC odpověděla, že je budova po pádu stromu ve špatném stavu, oprava neekonomická, demolice prozatím pozastavena do konce roku 2010. ZO pověřují starostku k dalšímu jednání.
Jak to dopadlo s budovou jsem nezjistil. Prosím o doplnění.
Za neznámou skupinu železničních dělníků děkuji Ing. Plškovi. Foto věnoval Vratislav Šmída, je asi z roku 1930.