Kamenné křtitelnice v okrese Jaroměřském.

Sepsal Josef Matějka.

Článek vyšel v ilustrovaném dvouměsíčníku Hradecký kraj vydávaném v Jaroměři v roce 1907.

  Prvý duch křesťanský v Čechách počal své učení zapouštěti a pohanští tehdáž Čechové nové toto učení míru a lásky přijímati počali za knížete Bořivoje I, koncem osmého století.
  Když první věrozvěstci soluňští bratří Moravu obrátili ku víře Kristově, obrátili se, jsouce tam povoláni, do Čech, aby proti pohanskému vládci Svantovítu a jeho lidu počli slovo Páně hlásati, jsouce panovnickým dvorem českým podporováni a chráněni. - Konstantin a Cyrill usilovně protivil se obyčejům pohanských žertev, rozpoutanosti lidu tehdejšího, které dříve mocí pohanského panovníka tehdejšího bylo trpěno. Proti těmto a jiným neřestem v lidu zakořeněným počlo se brojiti pomocí křesťanství a k němu přistoupivších knížat českých.
  Takovéto poslání, vzdor panovníkům a jich moci tehdejší, prováděno za velkého nebezpečí. Např. vkročení do hájů slovanských pohanů, kde stávala socha Svantovít a stůl obětní, zaplatili hlasatelé učení Kristova neb jejich vrstevníci životem.
  Obyčej, zvyk vyvrátiti a lid nakloniti neb přinutiti ku zničení modly a na místě jejím zbudovati novou ideálnější víru křesťanskou, vštěpovati do myslí pohanů učení křesťanské a toto učení křtem potvrditi, co závazkem a tyto pak přijmouti do jedné velké církve Ježíšovi, byla práce velmi nesnadná.
  V době této počala nová církev budovati svá místa bezpečná ku rozšiřování nového učení.
  Dle posudku byla to místa asi nejprve ohražená a hlídaná před nájezdy vzdorujících pohanů.
  Až do našich dob zachovaly se památky z dob prvého křesťanství v Čechách. Jsou to malé okrouhlé chrámky v slohu románském, budovy tak malé, ale složení nejpevnějšího, jejich těsné klenby její zvláštní ráz. Vizme kostelík sv. Jiří na Řípu, sv. Kříže v Praze a j. v. Již přestavěný, ale dosud sloh románský prozrazující ( alespoň v malých částečkách ) v našem kraji zříme na Vysokém Újezdu.
  Též i některé jiné práce v témž slohu nám zachovány, ovšem z dob pozdějších. Jsou to symbolická znamení křesťanská, kamenné křtitelnice původu románského.
  Křtitelnice tyto byly náhradou za mrtvou sochu čtyřhlavého Svantovíta neb jiných model pohanských. Křtem zavázán slib ku nové víře Krista Pána. Jak okolnost této prvé doby vykazuje, křest prováděn pod širým nebem, jelikož chrámu stávati nemohlo. Chrámy nejstarší, pokud se zachovaly, jsou na venkově českém teprve v IX. století zakládány.
  Kult nového učení zanesen byl též do kraje našeho, od dob pradávných nejbohatšího, hojně lidem osedlého.
  Lid pohanských předků našich svá sídla obýval a v hájích na vršinách své modloslužby konával za velkých účastenství věřících ( jak nám archeologie a nálezy v krajině naši dotvrzují ), hlavně kolem Chlomku, Holohlav, Smiřic, Habřiny a Sendražic táhna se ku Jaroměři podle Labe.

  Velmi charakteristické pro tento předpoklad, že ve středu krajiny naší zachována našemu věku prastará románská křtitelnice dob prvého křesťanství. Křtitelnice podobá se kalichu, hrubě utvořená z kamene, pískovce. Znak kalichu utrpení Kristovo.
  Křtitelnice tato platí zavedení křesťanství do krajiny naší. Památka tato stojí na pravé straně Holohlavského chrámu u vchodu a každý pozastaví se nad formou a obrovským tělesem vyrobeným z kamene tak ohromného.
  Vidno, že musila stávati na místě neb nedaleko, dříve než tento chrám tuto byl stával. Že vzdorovala různým nehodám a převratům, má se co děkovati jen její velké a pevné práci. Křtitelnice tato mohla co symbol církevní stávati pod oblohou, než jakýs aspoň dřevěný stánek pro bohoslužby byl postaven. Žel, žádný zápis o tom se nezachoval aneb zmíňka-li se činí, jest jen temná poznámka, než aby její starý původ dokázán býti mohl.

  Podobná křtitelnice z dob prastarých jest na Chlumu u Hradce Král. po levé straně vchodu do chrámu, však jiného tvaru a z téhož pískovcového kamene.

  Druhá původu mladšího v podobě kalichu byla kamenná křtitelnice ve Velichovkách. Pracovaná z kamene pískovce; míra výšky 140 cm. Když poprvé spatřena byla, stála r. 1892 na hřbitově u kostelíka na pravé straně. V r. 1895 viděl jsem ji sesutou na zemi a některé části scházely. Dnes zazděná ve zdivu.
  Míněno, že je to kropěnka, byl jsem však poučen, že to stará z kostelíka odstraněná křtitelnice, není povědomo, z kterých dob, jaký její původ, kdo ji odstranil, ale pověst, že to křtitelnice, jde z pokolení na pokolení.

Obrázek vpravo:
Křtitelnice ve Velichovkách. Černobílá vyobrazení byla u článku v časopise.

  Třetí: Nejzajímavější jest stará křtitelnice kamenná původu německého z r. 1521 v Jaseném.
  Jasená, česká obec, již podle jména, dle staroslovanského Jasoň či jásání, značí lid veselící se, a nedaleko zase Jesenice, jest pro krajinu velmi významné.
  Název místa původu slovanského svědčí, že nebýval tam snad žádný Němec, který by pro tamnější chrám křtitelnici s německým nápisem dal pracovati neb sám pracoval. Ovšem, za doby naší vyskytlo se dost filosofů, kteří původ české obce Jasené na Jausen-au snaží se přeměniti, což zdá se přece k smíchu. Přece však křtitelnice nese nápis německý s letopočtem „Tausenteune Hundert und XXI. Hot gesti et Hans Pechhan den Stein“ po straně hlavní, na zadní straně štít, uprostřed kříž, po boku z každé strany kamenický příložník.
  Po levé straně křtitelnice kříž z paprsků přísahající ruce podobajících po straně pravé štítek, v jehož středu G, což vskutku by mohlo na Gasenou se vztahovati.
  ( Dle úsudku znalce okresního archivu p. J. Dušky nejspíše prý rod Pechů byl usedlý zde i v okolí, jak staré matriky vykazují. )



Objekt stojí na levé straně u vchodu do kostela. Všechny fotografie byly pořízeny 2.8.2007.



Paměti děkana Nývlta: „Kdo vchází hlavními dveřmi do chrámu, spatří tu na levé straně u venkovní zdi velkou 9 křtitelnici z hrubého kamene, v podobě kalicha, o které se dá souditi, že před rokem 1552, kdy nynější cínová křtitelnice do kostela přišla, stála v chrámu Páně snad od prvopočátku křesťanství ve zdejší krajině.
  Po staletí byla bez víka, dešti, sněhu a všem nepohodám povětrnosti vystavena, až jsem ji v roce 1880 kamenným víkem přikrýti dal.
  Alois Nývlt, děkan a biskupský vikářský tajemník“ Celková výška s víkem je 95 cm, původní křtitelnice má jen 62 cm, kalich začíná ve výšce 28 cm, obvod nohy je 170 cm, kalich má obvod 254 cm.

---

Chlum

Za vstupními dveřmi kostela je umístěna tato křtitelnice. Je vysoká 116 cm, průměr kalichu je 90 cm.
Kalich začíná ve výšce 52 cm.


Vnitřní prohlubeň má průměr 63 cm a hloubku 30 cm.
Vpravo: Máry - určené k přenášení rakve. ( říkalo se: ,,položili ho na máry" )

---

Jasenná

   Jiří Uhlíř v publikaci ,,Jasenná - vlastivěda obce" píše o křtitelnici toto:
   Historicky cenná je pozdně gotická kamenná polygonální křtitelnice z roku 1521, umístěná v postranní kapli. Je vytesána z jednoho kusu kamene. Na jehlancovité čtyřboké noze je čtyřhranná skosená mísa. Zdobena je reliéfními erby a na průčelní straně je reliéfní německý nápis s letopočtem: „TAVSENT EVNE / HVNDERT VND XXI HOT GESTI ET HANS PECH / HANDENSTEIN“, což česky asi znamená: Tisíc jedno sto a 21 ( správně 1521 ) / nechal udělat z kamene Hans ( Jan ) Pechhan. Na levé straně je štít s křížem, po pravé straně štít, v jehož středu je velké písmeno G, což by mohla být iniciála staročesky psaného jména obce Gasenna; na zadní straně je ve štítu symbol Golgoty, větší latinský kříž mezi dvěma menšími Antonínovými kříži ( ve tvaru písmene T )


Fotografie křtitelnice v Jasenné, převzatá z publikace J. Uhlíře a J. Slezákové ,,Jasenná 1298 - 1305 - 2007".
Ilustrace převzatá z časopisu Hradecký kraj, ukazuje křtitelnici bez vrchního víka a znamení na bocích.