Vachkův mostek u Smiřic a Bod Josefovské základny

Zpět na hlavní stránku

Pan Vachek byl občan z Vlkova a patřily mu pole v tomto prostoru.

mostek
Vachkův mostek.
Podoba mostu je jiná než na fotce ze smiřického archivu. Jak je to tedy, který most je ten správný ?
Diapozitiv od Ing. Milana Plška.

1866 1866
Vachkův mostek ve stavu do roku 1980. Smiř. archiv.
Fotografie jsou pořízeny 7.9.2006

1866 1866
Pohled od Smiřic, cesta vede rovně na Smržov, vlevo na Vlkov a Josefov, doprava na Hradec Králové.
Panel u mostku zřídil Komitét pro udržování památek z války roku 1866. Adresa jeho stránek je --- tady ---.
Text na tomto informačním panelu je přepsán dole.

1866 1866
Tabule je pryč. Smiř. Zpravodaj píše, že panel někdo pohodil do potoka a již dříve byl prostřílen broky. 31.12.2006
Vpravo: 31.12.2006

1866 1866
Fabie u Vachkova mostku.
26.3.2008 se zde stala nehoda, Michal Fanta ji vyfotil. Zdroj: hradeckýdeník.cz
Sešroubované nohy drží dne 14.4.2007 panel na svém místě. V roce 2008 zde tabule už opět nestojí.

   Text článku na informační tabuli:
   Také těmito místy se pohybovalo koncem června roku 1866 velké množství vojáků rakouské Severní armády, která pochodovala od Olomouce do severovýchodních Čech. 28. června se v oboře směřující od smiřického zámku k Hubilesu utábořilo několik tisíc vojáků.
   V nedaleké obci Čibuz byly po bitvě u Hradce králové zřízeny lazarety. Nacházely se v místní škole a na faře: „Okolo 5. hodiny odpoledne ( 3.7.1866 ) přicházeli do Čibuze marodeři a lehce ranění. Já, stoje na věži, ptal jsem se jich, jak se vede našim. Odpovídali vesměs, že zle. Já nechtěl uvěřit, domnívaje se, že proto tak mluví, aby omluvili svůj útěk z řady. Ano ještě několik dní po bitvě nevěřili jsme v porážku našeho vojska, tak pevně věřili jsme ve vítězství našich zbraní: noviny nepřicházely a zprávy ústní z bojiště spolehlivě taktéž ne. A naši se chlubili před válkou, že Prušáky čepicemi utlučou. Raněných se sešlo asi 10, ovšem jen lehce raněných. Ze školní třídy vynešeny lavice nastláno slámy a tak zřízen prozatímní špitál. I pro lékaře jim posláno.
   I na faru přišlo asi 20 pruských vojáků, mezi nimi několik důstojníků. Pan farář sám přinesl půl bochníku chleba, pak as 2 libry másla: vojáci si krájeli chleba a namazovali máslem až na dva prsty tlustě, pivem zapíjeli, nosíce neustále láhev za lahví ze sklepa, několik lahví vzali si sebou.“
   Stejně jako v nedalekém Vlkově, i ve Skalici se v červencových a srpnových dnech roku 1866 objevila cholera. Několik osob zemřelo a 3 se po čase uzdravily. „Vcelku tedy zemřelo v osadě čibuzské as 13 osob na choleru. Tu do Skalice zavlekl jistý Divecký, podruh v nadzmíněné pastoušce, kořala: nosilť věci z bojiště, jmenovitě kůže.“


1866 1866
1866 1866
Motiv z vojenského lazaretu. + Obvaziště raněných.

1866
Protože na původním místě panel nevydržel, pokusili se ho jeho tvůrci přemístit na jiné místo. Stav 8.5.2012.

1866
Dalo se čekat, jak to dopadne. 8.5.2012

1866
Marná snaha Komitétu 25.3.2014.




Bod Josefovské základny

Při pravé straně cesty, od Vachkova mostku do Vlkova, stojí na kopci tento kvádr.

bod

   Body Josefovské základny

   Tři body Josefovské základny z roku 1863 se nacházejí v polích východně od Jaroměře. Vlastní body jsou přikryty pískovcovými pomníky. Podzemní značky jsou 1,90 m pod zemí. U krajních bodů jsou pomníky vysoké 3,30 m. Spodní část, osmistěnný kvádr, je vysoký 0,70 m a má 4 strany 1,40 m dlouhé, a zbývající 4 jen 0,30 m. Prostřední část je opět osmistěnný kvádr, vysoký 1,10 m, stěny kvádru jsou 0,85 m resp. 0,18 m dlouhé. Třetí horní část je osmiboký komolý jehlan s délkami dolních stran 0,64 m resp. 0,15 m dlouhými.
   Severovýchodní koncový bod číslo 3 leží vlevo od silnice 294 (ve směru od Jaroměře) na nejvyšším místě pole u obce Nový Ples poblíž jaroměřského letiště. Ples byl dřívější název Josefova. Jihozápadní koncový bod číslo 10 se nachází vlevo, asi 300 m za hřbitovem v obci Vlkov, poblíž silnice ve směru z Jaroměře na Smiřice.
   Pomník prostředního bodu je menší: Je vysoký 1,40 m a u paty měří 0,80 m. Bod se nachází v poli vlevo od silnice z obce Nový Ples do Rasošky, asi 300 m před kruhovými kovovými sily. Mezi jednotlivými body není v současné době vzájemná viditelnost.
   Josefovská základna je jednou ze dvou základen vojenské triangulace (1862 - 1898) v ČR, měřila 5,3 km. Druhá základna byla u Chebu. Za výpočetní plochu byl zvolen Besselův elipsoid z roku 1841. Průměrná délka stran I. řádu byla 40 km a nejdelší délka Králický Sněžník - Sněžka měřila 98,2 km. Úhlové měření se provádělo teodolity se šroubovými mikroskopy nejprve ve skupinách (každý směr se měřil 48x), později ve všech kombinacích Schreibrovou metodou. Přesnost měření byla vysoká: 48 % uzávěrů trojúhelníků byla menší než 1" a pouze u 5 % z celkového počtu 1 518 trojúhelníku byla větší než 3". Relativní přesnost délkových základen byla velmi vysoká - 1.10-6, tj. 1 mm na 1 km (1 ppm).
   Všechna místa jsem navštívil a za pomoc děkuji prof. J. Kabeláčovi a ing. P. Vyskočilovi.

   Ing. Jan Ratiborský, CSc.
   ratiborsky@fsv.cvut.cz

   Článek je převzat ze stránky: http://www.zememeric.cz/ . Na uvedené stránce je více podrobností.


bod bod
Na podstavci je vyryt neznatelný nápis.
Pohled směrem k cestě z Jaroměře do Hradce Králové ( doleva ).