Pan Matějka, v časopise Hradecký kraj v roce 1907, píše o původním umístění sloupu toto:
Jdeme-li do Holohlav od kostela vzhůru po silnici vedoucí k Rodovu, před hospodou mezi stromy košatými na rozcestí stojí sloup s letopočtem 1631, poukazující na válku 30ti letou, jakož i vpád a návrat české emigrace do vlasti po desíti letech svého vystěhování do ciziny.
Sloup bez okras, jen mělké výklenky ozdobují hlavici jeho. V těchto bývali asi sv. patroni, kteří již dávno zmizeli- V čele lucerna, kde večer svítívalo světlo lampičky. Lid vraceje se z polní práce vždy před nedělí plete věnce z polních kvítí, chrp, pomněnek, koukole a jiných a okrašluje tento sloup, což jistě dědičná jest zbožnost našeho českého venkovského lidu.
Charakteristika:
Památník je evidován ve státním seznamu nemovitých památek okresu Hradec Králové pod č.58.
Stojí na severním okraji obce, na trojúhelníkovém paloučku za příkopem, po pravé straně hlavní
silnice č. 33 ve směru Hradec Králové - Jaroměř.
Dne 23.12.1985 jsem byl uvědoměn o poškození a hned ten den jsem zjistil rozsah škody. Na místě
samém jsem viděl, že celý památník je povalen na zemi a rozpadlý na 7. částí.
Začal jsem mezi obyvateli obce zjišťovat datum a příčinu poškození. Dozvěděl jsem se, že v noci
dne 4.listopadu 1985 narazilo do památníku osobní auto cizí SPZ a celé je demolovalo. Havárie
byla hlášena na OO VB ve Smiřicích avšak nebyla vyšetřena a pachatel zůstal neznámý.
Po oznámení této události na MěNV ve Smiřicích a po dohodě s odborem kultury ONV Hradec Králové,
bylo rozhodnuto znovu tento památník obnovit.
Historie:
V obci Holohlavy stávala ve středověku tvrz a u ní ves, která byla r. 1318 rozdělena mezi Půtu
z Pardubic a Jana Miroslava z Holohlav. Později zde seděl Olkmar z Holohlav, který zemřel 1365
a po něm dědili synové Hrabiš, Beneš, Jan a Matěj, řečený Hrachovec. Za náboženských bouří
se staví Otmar syn Jana na stranu husitskou a proto v r. 1423 rychtář Jan Prušemicer z katolické
Jaroměře se svým lidem tvrz Holohlavskou dobývají a do kostela podávají katolického kněze. Tento
stav trvá do r. 1425 kdy sirotci Holohlavy obléhají a po dobytí zajatého kněze Sovu prakem do
povětří vyhazují. Tehdá se znovu uvazuje původní majitel ve svůj majetek. Jan z Holohlav zemřel
1438 a zanechal děti Otmara, Mikuláše, Hedviku a Dorotu. Poručníkem byl Václav …. z Dohalic,
který záhy umírá a Holohlavy spadly jako odúmrť na královskou korunu. Bratrům Otmarovi a Mikuláši
dalo dost práce vymoci nazpět majetek po otci. Otmarové z Holohlav, jak se tento rod nazýval
až do svého vymření, prodaly statek před r. 1485 Haškovi Střížkovi z Lužan, který držel sousední
statek Smiřice (+ 1498). Měl čtyři dcery od kterých r. 1498 kupuje panství Mikuláš mladší Trčka
z Lípy. Tento rod pak vládl panstvím do r. 1634, kdy byl po zavraždění Adama Erdmana 25.2.1634
a stětí Jana Rudolfa Trčky dne 29.9.1634 celý majetek pro zradu zkonfiskován. Smiřické panství
dostává Matyáš hrabě Gallas za odměnu pro věrnost císaři. V r. 1645 se u Semonic utábořili
Švédové a pustoší odtud celé okolí. Antonín Pankrác hrabě Gallas prodal 1.10.1685 Smiřice
Isabele Majdaléně ovdovělé hraběnce ze Šternberka a po ní dědí její syn Jan Josef ze Šternberka,
který kupuje 25.2.1698 statek plesský a jasenský od Frant. Antonína hraběte ze Šporku a nechává
r. 1700 u zámku postavit nový kostel. Měl dceru Marii Terezii, ktrá se provdala za Jana
Leopolda z Paaru a po jeho smrti se vdává za Jana Daniela hraběte z Gastheimu, který držel Jeřice.
Po jeho smrti 22.3. a smrti své matky 29.3.1761 dědí její syn Jan Václav hrabě Paar, který
zakoupil 6.10.1761 Újezd a prodává Smiřice r.1780 císaři Josefovi II.,který přikupuje Hoříněves
a r. 1799 Světí. Císař zakoupil toto panství jen proto, aby mohl na místě Plesu novou pevnost
proti Prusům založiti, což i v l.1781 - 1787 učinil. Za Napoleonských válek tábořili r. 1813 v
okolí Holohlav Ruská vojska a zemřelí vojínové byli pochováni ve společném hrobě u kapličky,
kde roste mohutný kaštan. Další památka na tyto události je v ohbí silnice ke Chlomku, kde stojí
skupina čtyř lip a uprostřed pak pískovcový podstavec s litinovým křížem. Místu se říká U
červeného kříže a byl opraven Klubem ochrany památek a přírody v Hradci Králové v r. 1976.
V letech 1863 - 1881 drží panství rodina Liebigů a po nich znovu císařská komora až do r. 1918,
kdy panství přechází do rukou státu.
Úvaha o vzniku památníku:
Jelikož jsem nezjistil žádný písemný záznam o vzniku tohoto památníku budu vycházet ze
zkušenosti z minulých oprav, ze zjištěných historických faktů a z příkladu jiných památníků
z okolí, které byly vždy stavěny k velmi významným součastným událostem. Jak jsem již uvedl
v historické části, patřila obec Holohlavy Trčkům z Lípy a tato boží muka vznikla za vlády
Jana Rudolfa Trčky. Jaké byly události roku 1631, že zaujaly majitele a nebo jeho úředníka tak,
aby nám až do našich dní zanechal hmotný důkaz ?
V únoru r. 1631 navštěvuje Albrecht z Valdštejna svého švagra Adanma Erdmana Trčku a jeho
rodiče v Opočně. Tam domlouvají tajně postup, jak omezit, nebo zbavit Ferdinanda II. Vlády v
Čechách. Navazují tajné jednání se švédským králem Gustavem Adolfem a Saským kurfiřtem Janem
Jiřím o změně vlády v Čechách a čekají na vývoj situace. I když Trčkové přestoupili na
katolickou víru, aby nepřišli o majetek, tak jsou katolíky vlažnými a na jejich panství se
násilná katolizace neprovádí. Císařská nařízení se nedodržují a ukrývají se zde emigranti.
Trčka sice kupuje statky konfiskované české šlechtě, ale jen proto aby se nedostaly do cizáckých
rukou a dokonce počítá s tím, že po změně poměrů tyto statky vrátí a odškodní se na zabraném
církevním majetku. Též podporuje finančně českou šlechtu v zahraničí. Jeho úřednictvo má podobné
názory na situaci v zemi jako jejich pán. Události v té době dostávají rychlý spád. Dne 25.2.1631
sice dobývají císařští Magdeburk, ale 17.9. jsou těžce poraženi Švédy a Sasy v bitvě u
Breitenfeldu. Dne 4.11. Sasové vpadávají do Čech a obsazují Prahu. Tyto úspěchy protihabsburské
koalice musely být Trčkům velmi vítané a byly v souladu s jejich plánem na uspořádání poměrů v
Čechách.
Dne 30.12.1631 emigranti, kteří přišli se Sasy do Prahy, nechávají sundat 11 hlav popravených
českých předáků z Mostecké věže a po slavných obřadech , kterých se účastnilo veliké množství
lidu i šlechty jak z Prahy tak i okolí je pochovávají. Tato událost velmi rozrušila mysl většiny
lidí nejen v Čechách, ale i v cizině, jak svědčí dobová reakce. Trčkové na pohřbu nebyli a ani
nikdo z jeho úřednictva, ale jistě s tímto aktem souhlasili.
Proto je velmi pravděpodobné, vznik tohoto památníku je ovlivněn desátým výročím popravy
českých předáků stavovského odboje v r. 1621 a pochováním jejich ostatků v r. 1631, na věčnou
paměť těchto událostí byla tato boží muka vyzdvižena.
Dále autor uvádí rozsah poškození. Památník se rozpadl na sedm částí. Tři části zůstaly na místě
a zbytek byl dovezen do dílny v Hradci Králové. Litinový křížek který, osazený na památníku
nebyl originální. Autor píše: Při odstraňování zbytků litinového kříže se objevila kónická
prohlubeň, která zabírala celou plochu hlavice. Tato prohlubeň mě přivedla na myšlenku, že byl
v hlavici původně zasazen na kamenný čep pískovcový kříž, tak jak jsou sesazeny části sloupu 2
a 3. Kdy tento původní kříž zanikl jsem nezjistil a ani datum osazení druhotného litinového
kříže, který je zbytkem hřbitovního kříže s odstraněným Kristem. Po shlédnutí podobných památníků
v obcích Předměřice 1562, v Benátkách 1554 a podobně, bylo rozhodnuto nahradit poškozený
litinový kříž, novým pískovcovým ve slohu a rozměrech vypočítaných ze zjištěných rozměrů výše
uvedených památníků. Pískovcový kříž o výšce 32 cm, délce ramen 24 cm a tloušťce 8 cm byl
vyroben v Malšovickém kamenictví v listopadu 1986. Celková výška památníku je 4,49 m.
Napsal Rudolf Andrýs
Poškozený památník
Fotografie z roku 1986, které pořídil snad pan Poláček
Náčrtek vpravo dole nakreslil v roce 1986 pan Poláček.
Bývalý kronikář Černožic pan Mach, má smiřickém Zpravodaji jiný názor na vznik Božích muk:
Místní kroniky o sloupu dobře vědí. Vyčteme z nich však jen to, že starobylá hospoda, u které dříve sloup stával, byla Hodkovská, později Kamila Kučery a Voženílkova. Tento sloup byl vysvěcen děkanem Aloisem Nývltem 11. července 1880.
Po první světové válce - ve dvacátých letech byl sloup přemístěn na dnešní místo k silnici.
......Jezuité prováděli misionářskou práci především v Litiči, Dubenci, Bílých Poličanech a bezpochyby i v Holohlavech. V Dubenci prý měli jezuité rezidenci v domě čp. 185, působili misíjně teprve krátce, ale po konfiskacích provedených Albrechtu Odkolkovi z Újezda, poličanské panství získali a setrvali zde až do zrušení řádu.
O tom, že misie byly i v Holohlavech, píše i Dr. Aleš Chalupa ( Panství Smiřice a jeho poddaní, Hradecký kraj 1958 ), který čerpal z urbáře vzniklého po roce 1650. Misie v Holohlavech nebyly moc úspěšné, protože bylo v Holohlavech napočítáno nejvýše 50 katolíků. Lze usuzovat, že jezuité měli rezidenci i v Holohlavech a kdyby v roce 1636 nedostal celé panství Matyáš Gallas zdarma, přikoupili by si jezuité i část tohoto panství. Holohlavy získali vlastního faráře mnohem později - teprve po roce 1650 je tu připomínán děkan Wisyntainer, který se prý nechal zastupovat cizincem ( Polákem ), jehož řeči obyvatelé téměř nerozuměli.
Jezuité tudíž v Holohlavech být mohli a zřejmě i byli. Jedině oni mohli mít uprostřed třicetileté války hmotné prostředky na postavení sloupu bez textu - jen pro Boží čest a slávu. Jejich černé kutny, asketismus, latinské bohoslužby - to vše lid těžko přijímal. Byl zvyklý na lidovější kněze. Proto rebeloval - byl hlídán a trestán. Tlak budil protitlak.
Co se tedy v Holohlavech stalo, že byl sloup postaven.
Právě že nic. Stál z vděčnosti za odvrácení moru, připomínal svým křížem, že Bůh existuje. Rebelanty odrazoval strach od poškození. Mor nebyl, ale mohl být. Podobných morových sloupů máme v Čechách hodně. Dokonce i v blízkém okolí jich je dost, ale holohlavský je se svým letopočtem 1631 asi jedním z nejstarších.
Tyto sloupy jsou vlastně předchůdci pozdějších soch sv. Jana Nepomuckého. Je nutno přiznat, že Boží muka jsou svou jednoduchostí a provedením mnohem krásnější - zvláště, když nad nimi plují oblaka a kolem létají ptáci - jak to na svých kresbách vystihl Mikoláš Aleš.
......Sloup dokázal obnovit bez jeřábu zcela sám pan B. Poláček z Hradce Králové, který je pracovníkem Východočeských stavebních památek a současně předsedou Klubu památkářů. Náklady na opravu sloupu uhradil Okresní národní výbor v Hradci Králové.
Pan starosta Malinský mi sdělil podrobnosti:
Výběrového řízení na opravu Božích Muk se zúčastnil
1) Hynek Bláha, sochař - restaurátor, Hradební 853 HK cena s 5% DPH 64 050,- Kč
2) akademický sochař a restaurátor Karel Krátký, Pardubice 84 000,- Kč
3) Kamenická uměleckořemeslná dílna Josef Šraibr, Náchodská 205, Jaroměř
96 000,- Kč
Vítěz Bláha, faktura byla uhrazena komplet 64 050,- Památkovým ústavem Pce,
Nová podoba kříže na vrcholu památníku je na levé fotografii nahoře. Starý se již nedal zachránit.
Po deseti letech se historie opakuje
Za fotografie děkuji p. Malinskému.
11.1.2017
Na stránce Jaroměřsko.cz se píše:
Prvním letošním rekordmanem v opilosti za volantem je 32letý řidič nákladního vozidla Volkswagen z Hradecka, kterému policisté naměřili 3,37 promile alkoholu v dechu. Díky alkoholu nezvládl výjezd z levotočivé zatáčky, kdy vyjel do protisměru a skončil v příkopu, kde porazil kamenný kříž. Nehoda se stala na silnici I. třídy před obcí Holohlavy 10. ledna krátce před 19. hodinou.
Policisté muži zakázali další jízdu, zadrželi řidičský průkaz, škodu na vozidle odhadli na 80 tisíc a na kříži 20 tisíc korun a řidiče obvinili z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, za což může jít až na tři roky do vězení.
Zdroj i foto auta:
--- jsou zde ---