Smiřice - Rodov

Zpět na hlavní stránku

Od 1.7.1986 je obec Rodov sloučená s městem Smiřice.
Ve vesnici je 17.2.2012 registrováno 65 adres, ( 30. 5 2008 zde bylo 63 adres, nová čísla jsou 65 a 69 ):
čp.1, 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28,
29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 41, 43, 44, 45, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71,
72, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 87 a 90

Rodov
Letecký pohled na Rodov ze dne 10.6.2008.

Rodov
Panoramatická fotografie Rodova


Rodov
Panoramatická fotografie prostoru u obchodu


Rodov
Panoramatická fotografie prostoru u školy.


Rodov - článek ze Zpravodajů r. 1985 - 1986

zkrácený přepis Ladislava Reichová
    Obec vznikla v prastarých dobách. Jsou zde bohatá naleziště starých žárových hrobů, popelnicová pole z části zničená orbou, ale někde ještě nedotknutá pod povrchem asi 60 - 70 cm. Bylo nalezeno mnoho kamenných mlatů, většinou již rozbitých, pazourkové úlomky, kameny starých ručních mlýnů na drcení obilí. Všechno to nezůstalo dochováno s přesným popisem míst nálezu, a tak i to málo propadá zkáze. Vymřeli i pamětníci bájí děděných z pokolení na pokolení, a tak třeba dnes z mladých žádný neví, že prý kámen, zasazený u popisného čísla 24 je v místě, kde zasáhl šíp hajného, který chtěl odloudit ženu druhému strážci lesů z protější hájenky. Tolik zapomenutá zkazka říká, ale kámen má spíše neumělou podobu kříže z doby prvního příjmu křesťanství.
   Obec stála kdysi více za humny. Náves byla samý rybník, močál a dřevěné sruby zašly ohněm, stářím i pozvolna kulturou, která si razila cestu za slušnějším životem. Poslední dřevěný statek se dochoval až do roku 1958. Sice už jen domovní, ale pochýlená chalupa, kolik let již neobydlena, byla zbořena.
   V zápisech zemského archivu v Praze je první psaná zmínka o Rodově a jeho majiteli z roku 1388. Rodov, ves s tvrzí, statek Milotův L.P. 1392 Petra ze Sendražic. Petr ze Sendražic se připomíná 26. dubna 1392 v souvislosti úroku 1 kopy pražských grošů kostelu sendražskému od rodovského „Bohunko laico de Rodov et agris“ pro faráře Fraňka. ( Zapsáno ze soudních akt konsistoře pražské. )
   Na tvrzi Rodov seděli Rodovští z Hustířan. Poslední z nich byl Jan. Byl to zemanský rod pánů Rodovských z Rodova a Hustířan. Bavor Rodovský starší zapadá do doby, kdy šejdířství a touha po bohatství zachvátila mnohého zemana. Bavor byl alchymistou. Své pokusy zaznamenával latinsky v knize zvané „Magnum magisterium“ ( Velká nauka ) a v další knize „Pamacea vitae“ ( Elixír života ). Čas plynul. Jedni chudli, druzí bohatli. Rod Rodovských chudl a syn Bavora Jan našel sám sebe. Říkal: „Zasejí a sklidím“. Zanedbaná a chudá pole dala unést těžký život, Janovi i robotující chudině obce Rodova. Janův syn, Bavor Rodovský, propadl vášni alchymie, podědil povahu dědy Bavora. V zemském archívu je strohý zápis: „Bavor Rodovský všechno své jmění v černé kuchyni provařil“.
   L.P. 1589 patřil již Rodov Kryštofu Heřmanskému ze Sloupna, po něm následoval Čeněk Kordule ze Sloupna. Možná, že prastaré pojmenování nejzazšího katastru Rodova jménem Čeňkovská, mohla být Čeňka Kordule. Je právě v blízkosti místa „Hrdláky“, kde se předpokládá, že stála tvrz.
   Roku 1600 připadl koupí Rodov k Miletínu. V roce 1625 byl postoupen Magdaleně Trčkové z Lípy a připojen k panství Smiřice. Není bez zajímavosti zápis Daniela Clusteckého z Festembergu, hejtmana na Smiřickém panství, ze dne 11. dubna 1651: „Popsání všech lidí poddaných nebo nepoddaných, na témže panství se zdržujících podle stavu, jejich povolání, let, katolických i nekatolických, s nadějí čekání aneb bez naděje, s oznámením jak jsou některé osoby velmi protivně tvrdé a rebelantsky zachovalé tolikéž celé vesnice k svaté reformaci a vyučování náboženství katolickému.“
   Nakonec si pan hejtman stýská, že „natolik pěkných otcovských napomenutí a za nimi posílání, na zámek dostaviti se nechtěli a posavad nechtějí“.
   Celá ves čítala tehdy 85 lidí.
   Tvrz rodovská prý zašla při vpádu Švédů do Prahy. V té době byl vypálen zámek v Hořiněvsi, dřevěná tvrz Rodov také lehla popelem a nebyla více obnovena.
   Jediná zmínka o tvrzi ještě je, když stará formanská cesta , vedoucí od Baltu přes Náchodskou „Branku“, mezi Rodovem a Habřinou, dále pak přes Račice k Hořiněvsi a nejkratším směrem na Prahu, stala se právě nejistá v hlubokých úvozech. Jakýsi zeman vřešťovský „lapka“ přepadal vozy formanů, obral je o všechno a dělil se se svými kumpány. Úsek cesty kolem tvrze hlídala čeleď a dodnes se tam říká „Na bráně“. Formanská cesta je dnes srovnána s polem a zapadla v zapomenutí. Ves Rodov živořila dál v poddanství a chudobě. Na panství robotovali všichni obyvatelé, někteří dobu kratší, druzí neměli svobodný ani den. V čísle popisném 24, v bývalé hospodě, do posledních chvil zrušení stával prastarý dubový stůl širokých rozměrů. Říkávalo se mu „konšelský“. U něho se v šenkovně konaly porady konšelů s rychtářem. Každý rok dostávala hospoda od panství smiřického zdarma „borovici na louč“. Při slabém světle šel tvrdý čas chudoby obce v nevolnictví, kdy dráb z panství byl velkým pánem.
   Polí bylo málo. Roviny a úrodné lány panského měly obklíčenou celou ves. Stráně kolem Hrdláků, studená pole na Čeňkovské, písečné výspy u lesa, to byly skývy z bohatého pecnu panského. I z této chudoby však vyrůstaly houževnatou prací rody a generace, které přečkaly vpády vojsk, války, ránu morovou a „fendáky“, vymáhající dlužné daně. Na začátku 20. století triumfovaly souchotě v řadách mladých lidí, kteří neznali ani nevěřili zhoubnému přenosu nemoci. V jedné posteli spal vyhublý tuberák s ještě nezachváceným sourozencem, jedli jednou lžící, a tak jen zázrakem přežívalo málo mladých údobí 15 - 25 let svého života. Lékařů bylo málo a voláni bývali obyčejně, když už byla všechna pomoc marná. Z doby života roboty jsou zaznamenány všechny vymáhané dávky, splatné na svátek sv. Jakuba a sv. Havla, ale odezva celé tvrdosti na život robotníků, vliv na neradostné dětství početného klubka sourozenců, když v rodině nebylo vzácností 8 až 12 dětí. 1. světová válka ubrala rodovským 16 obyvatel - z rodiny Krejčových to byli všichni tři bratři, Bedřich, Václav, Bohuslav, každý padl na jiné světové straně, daleko od domova...
   Chudoba vsi byla odčiněna parcelací části statku Smiřice, a tak většina chalup do toho času bez pole byla odkázána na práci v nedalekém cukrovaru, lihovaru, cihelně u stavitele, na panském. Přibyla tak na mnohém místě ke koze kráva, k jedné krávě druhá, k trakaři slabý vůz, podědil se někde starý dřevěný pluh, kovář spravil staré vyřazené brány, ale nejvíce se spoléhalo na sousedskou výpomoc.
   Ve 2. světové válce byli mladí lidé totálně nasazeni do Říše, kde někteří našli smrt. Na Trotině byli trvale ubytováni vojáci, kteří hlídali most a měli dozor nad pořádkem na hlavní silnici. Do akce odzbrojování armády zasáhli mladí, většinou svobodní chlapci a skutečně četa asi 30 vojínů na Trotině zůstala beze zbraní. Zastavování jedoucích aut nebylo účinné bez použití zbraní. Jedno obrněné auto zastavilo opodál, použilo kulometu, a tak bylo raněno několik lidí. Pak začal ústup Schörnerovy armády. Státní silnice od Náchoda na Hradec Králové duněla projíždějícími kolonami vojsk. Útěk před Sovětskou armádou byl bezhlavý, na několika místech hořela těžká nákladní auta, odsunutá z vozovky, skácena ze strání a politá benzínem nebo naftou.
   První roky po válce se z Rodova odstěhovalo několik zemědělských rodin, které byly zaměstnány většinou u státního statku. Postupem času bylo založeno JZD, do kterého byly sloučeny pozemky jak z Rodova, tak z osady Trotina. JZD skončilo v roce 1960 (ves hospodařila na výměře 261,12 ha zemědělské půdy, z toho na 219,95 ha orné půdy). V roce 1961 vstoupila obec do Státního statku Smiřice, Rodov s Trotinou připadly na farmu Zderaz, který hospodařil na 600 ha půdy.
   Vyprávěl kronikář obce před 25 lety v r. 1960


Rodov Rodov
Vlevo: Ze smiřických stránek jsem si vypůjčl letecký pohled na Rodov. Příjezdová cesta od Trotiny je dole.
Od Smiřic vede cesta zprava nahoře. Dobře jsou vidět serpentiny vlevo směrem na Račice nad Trotinou. Dozadu vede cesta na Habřinu.
Vpravo: Začátek obce při příjezdu od Trotiny. Fotografie byly pořízeny dne 24.6.2006.

Rodov Rodov
Vlevo: Trotinská cesta, ale při pohledu zpět. + Vpravo: Ze stejného místa se dívám do středu obce.

Rodov Rodov
Odbočka z trotinské silnice. + Odbočka z druhé strany.

Rodov Rodov
Příjezd do Rodova od Smiřic. + Doprava vede cesta do Smiřic, vlevo do Habřiny.

Rodov Rodov
Příjezd od Habřiny. + Stejné místo jako nahoře, pohled na opačnou stranu. Vlevo stojí hasičská zbrojnice.

Rodov Rodov
Vlevo: Čp. 45, na budově jsou písmena Obecní dům. Dům vlastní Město Smiřice. Informační panel o roce 1866 je umístěn vpravo vedle kříže.
Vpravo: Rodovská škola. Na tmavé pamětní desce je tento nápis se 16 jmény:
Obětem světové války 1914 - 18: Benz Antonín *1884 +1947
Havelka Jan *1895 +1916
Hofman Frant. *1896 +1915
Kadečka Jan *1899 +1918
Krejčí Bedřich *1878 + 1917
Krejčí Bohuslav *1887 + 1916
Krejčí Václav *1873 +1917
Kroupa Jan *1893 +1917
Křeček Václav *1889 +1916
Pfeifer Josef *1891 +1918
Stříbrný Frant. *1878 +1917
Šedivka Frant. *1888 +1918
Šedivka Jan *1897 +1915
Štrégl Jaroslav *1882 +1916
Štrégl Václav *1893 +1915
Šulc Jan *1894 +1915
Vděční spoluobčané.




Fotovoltaická elektrárna 3 krát 12,5 kWp Rodov

Rodov Rodov
Rodov Rodov
Foceno 29.7.2009. Pozemek leží hned při vjezdu do Rodova od Smiřic

Rodov
Na stromě jsem ofotil dokumenty spojené se stavbou.

Rodov



Válka 1866

Rodov Rodov
Vlevo: Plán bojiště u Hradce Králové z 3.7.1866 na informačním panelu.
Vpravo: Pomník jsem po hledání našel, je trochu viditelný mezi stromy.

Nápis na informačním panelu:
   Celá rakouská Severní armáda se ve dnech 29. a 30. června 1866 soustředila v původním nástupovém prostoru Miletín – Dubenec – Zaloňov – Josefov. Toto místo nebylo polním zbrojmistrem Benedekem zvoleno náhodně. Leželo přímo v cestě spojení obou pruských armád ( 2. armáda postupující ve dvou proudech od Náchoda a Trutnova a Labská armáda postupující od Jičína). Hlavní stan rakouské armády byl z Josefova přesunut do Dubence 29. června 1866 a ve stejný den byly strženy mosty na Labi.
   Druhý den v dopoledních hodinách přišly do hlavního stanu zprávy o chaotickém ústupu 1. armádního sboru a saských vojsk od Jičína. Tato vojska nebyla schopna dalšího boje. Benedek se svým štábem, pod hrozbou obchvatu Labskou armádou od Hořic, nařídil ústup dvousettisícové armády. Štáb se přemístil v ranních hodinách 1. července 1866 do Hradce Králové, kde se ubytoval v hostinci U města Prahy na Pražském Předměstí. Celá rakouská armáda zaujala nová postavení mezi Lípou a Nedělištěmi. Následující den drobně pršelo, rakouská vojska odpočívala, ženijní jednotky plukovníka Pidolla opevňovaly a stavěly záseky a budovaly dělostřelecká postavení.
Rodov    Dne 3. července 1866 v poledne, kdy se od Josefova přibližoval předvoj pruské 2. armády korunního prince Bedřicha Viléma, dorazila do těchto míst i 12. pěší divize: ,,Když nepřítel vyrazil od borku nad Rodovem, táhlo všecko vojsko ( rakouské – pozn. ) na Lochenice.“ Jednotlivá oddělení přebrodila Trotinu a část divize se připojila k 11. pěší divizi útočící proti Sendražicím. Zbytek postupoval proti Rodovu. Ves byla bez problémů obsazena a Prusové odtud pokračovali v postupu do boku a týlu Henriquezovy brigády ( pěší pluky č. 14 a 27, myslivecký prapor č. 9 a baterie č. 2 z dělostřeleckého pluku č. 2 ), čímž byly její prapory donuceny ustoupit k Lochenicím.
Druhý nápis na informačním panelu:
   V nedaleké obci Habřina a u kostela sv. Václava na Chloumku se po bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 ubytoval oddíl pruských vojáků, který po 4 týdny pozoroval dění v pevnostech Josefov a Hradec Králové. Na jednom z obrazů v kostele sv. Václava se dodnes zachoval z té doby pruský nápis.
    V říjnu 1866 se vydal na inspekční cestu po bojištích rakouský císař Josef I. Zavítal také na zámek v Nedělištích, kde přijal deputace okolních obcí. ,,Zde podal též p. Josef Skořepa chalupník z Rodova č. 28, co zástupce zdejší obce Jeho Veličenství nejprve ústní a potom písemnou žádost o povolení k zřízení samostatné školy v Rodově. …žádost podal, tu zastrčil jí J. V. do svého pláště a slíbil, že jeho prosba vyslyšení dojde.“ Tak se také stalo a škola byla vystavěna.

Foto vpravo:
Rodovský pomník č. 268 má na stránce www.1866.cz název Typová pyramida. Seznam památek má 477 položek.
    Mnoho pěkné práce na záchraně pomníků vytvořili členové společnosti: Komitét pro udržování památek z války roku 1866. Jejich adresa je: komitet.1866.cz



Archeologie v Rodově

    V Archeologických rozhledech s názvem Struktura osídlení lidu s lineární keramikou od Markéty Končelové, zabývajících se krajinou východních Čech se můžeme dočíst o osídlení kraje: ,,... nejintenzivněji využívaná oblast je soustředěna mezi horním tokem Labe, Trotinou, Bystřicí a Javorkou.“ .... ,,Zatím je z tohoto prostoru známo 183 nalezišť v 77 makrolokalitách, což je téměř polovina makrolokalit ( 47 % ) ze sledovaného regionu." V této práci jsem také našel Soupis lokalit Lidu s lineární keramikou ( LnK ) ve východních Čechách. Upozorňuji, že se jedná o vykopávky jen z jediného období.

    Legenda: pol. – poloha; přeslok. – přesnost lokalizace; lok. – lokalizace; č. mak. – číslo makrolokality; č. komp. – číslo komponenty; kult. – kultura; akt. – aktivita; areál: bnrl – blíže nespecifikovaná rovinná lokalita; obj. – objekt; nál. – nález; dalkult. – další kultury; ulož. – uložení; lit. – literatura

   
    č. 113; Rodov; pol.: parc.č. 81/ 11–26,29,35; 77/ 3–4; naleziště I.a; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 242 : 253; 232 : 259; 231 : 283; 247 : 288; 248 : 264; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 41; č. komp.: 1; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, mazanice, ŠI, zlomky BI; akce: sběr Boček; rok: 1983; dalkult.: latén, hradištní; ulož.: MHK př.č. 156, 161–163/85; 200–201, 207/83; lit.: BZO 1984/85, č. 431; BZO 1982/83, č. 158; Frolík – Kalferst – Sigl 1984: 9, č. 53; Sigl – Vokolek 1986: 18, č. 86.
    č. 116; Rodov; pol.: parc.č. 297/7,6; 458/12–15; naleziště III; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 242 : 76; 250 : 68; 251 : 81; 253 : 75; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 42; č. komp.: 2; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, ŠI; akce: sběr Boček; rok: 1983; dalkult.: lužická, středověk; ulož.: MHK př.č. 195/84; lit.: BZO 1984/85, č. 431; Kalferst – Sigl 1985: 5, č. 76.
    č. 117; Rodov; pol.: parc.č. 451/1,6,7; naleziště IV; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 274 : 53; 263 : 58; 269 : 60; 272 : 53; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 42; č. komp.: 3; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, ŠI; akce: sběr Boček; rok: 1983; dalkult.: lužická; ulož.: M HK př.č. 196/84; lit.: BZO 1984/85, č. 431; Kalferst – Sigl 1985: 15, č. 77.
    č. 118; Rodov; pol.: parc.č. 458/2,4; 332/1; naleziště V; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 274 : 27; 271 : 30; 272 : 35; 277 : 31; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 42; č. komp.: 4; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, ŠI, zlomky drtidla; akce: sběr Boček; rok: 1983; dalkult.: lužická; ulož.: M HK př.č. 196, 197/84; lit.: nepubl. nálezy.
    č. 119; Rodov; pol.: parc.č. 819/1; okr.: HK; přeslok.: 2; lok.: x; mapa: ZM10 13-22-14; č. mak.: 42; č. komp.: 5; kult.: LnK; akt.: neurčeno; areál: bnrl; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky; akce: sběr; rok: 1991; dalkult.: středověk; ulož.: M HK př.č. 243/93; lit.: Kalferst – Sigl – Vokolek 1994: 12, č. 93.
    č. 120; Rodov; pol.: parc.č. 58; naleziště I c; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 240 : 220; 253 : 222; 255 : 215; 240 : 215; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 43; č. komp.: 1; kult.: LnK; akt.: neurčeno; areál: bnrl; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky; akce: sběr Sigl, Vokolek; rok: 1991; dalkult.: latén, hradištní; ulož.: M HK př.č. 51/91; lit.: Kalferst – Sigl – Vokolek 1991–1992: 24, č. 184; BZO 1990/92, č. 1603.
    č. 121; Rodov; pol.: parc.č. 81/4–7,9,10; naleziště I b; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 229 : 288; 228 : 294; 236 : 303; 237 : 293; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 43; č. komp.: 2; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, mazanice, ŠI, BI; akce: sběr Boček; rok: 1985; dalkult.: latén, hradištní; ulož.: M HK př.č. 200–1, 207/83, 155/85; lit.: BZO 1984/85, č. 431; BZO 1982/83, č. 158; Frolík – Kalferst – Sigl 1984: 9,