Památné stromy ve správním obvodu MěÚ Smiřice

Zpět na hlavní stránku         Stromy v okolí Smiřic na fotografiích V. Prostředníka

My už tady nebudeme, ale stromy budou stát dál. Chovejte se k nim podle toho.

Stránka vznikla podle podkladů z MěÚ Smiřice, za které děkuji p. Reichové.




  Pro památné stromy je vyhlášeno podle zákona o ochraně přírody a krajiny ochranné pásmo - základní ochr. pásmo má tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí, v němž není dovolena žádná pro stromy škodlivá činnost, tj. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace apod. Ošetřování se provádí pouze se souhlasem orgánu, který jeho ochranu vyhlásil. Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu a v přírodě se označují malým státním znakem České republiky.
  Revize všech památných stromů ve správním obvodu byla provedena v dubnu 1998 ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody v Pardubicích.

  Podle publikace Památné stromy východních Čech,
( vydané u příležitosti Dne země v roce 1995 ), bylo prověřeno v lednu 1993 - dubnu 1994 v okrese Hradec Králové 69 stromů, podle podkladů bylo již 9 stromů skáceno. Komise navrhla 17 dalších stromů do seznamu památných stromů. U každého stromu byla též provedena fotodokumentace v bezlistém stavu, kdy jsou nejlépe vidět nejrůznější poškození a vynikne celkový habitus stromu. V celém kraji komise prověřila 258 stromů, z toho 5 vůbec nenalezla, 23 stromů bylo skáceno a 54 navrhla k eventuální ochraně.

  Údržba a péče o stromovou zeleň.
  Stromy jsou živé organismy, závislé na okolním prostředí. Jejich zdravotní stav je okolím významně ovlivňován. Protože životní prostředí v naší republice je silně narušeno, ovlivňuje negativně nejen zdraví lidí, ale i stromové zeleně. Strom mechanicky porušený a správně ošetřený se může zotavit, zatímco strom neošetřený může rychle degradovat i v důsledku banálního poranění. Aby bylo ošetření účinné, nesmí se jím narušit životní pochody stromu. Ošetřování stromů probíhá ve třech fázích:
  1) posouzení zdravotního stavu
  2) stanovení technologie zásahu
  3) vlastní zásahy
  Posouzení zdravotního stavu se provádí jednak vizuelné, jednak pomocí tzv. Preslerova nebozezu, jimž se navrtává kmen. Podle vývrtu se posuzuje zdravotní stav dřeva, případné jeho napadení houbovými chorobami. Lze jím též zjistit stáří stromu.
  Základem ošetření starého stromu je odstranění suchých nebo nemocných větví, eventuelně pahýlů po ulomených větvích včetně zátrhů a vyčištění a ošetření dutin. Suché nebo nemocné části se odstraňují až na zdravé dřevo. Větve je zásadně nutno odřezávat na větevní kroužek (větevní límeček). Vzniklá rána je sice někdy dosti velká, ale protože tím dojde k relativně nejmenšímu poškození vodivých pletiv, poměrně dobře se hojí. Z dutin je nutno odstranit veškeré ztrouchnivělé, hnijící nebo jinak napadené dřevo až na zdravý podklad, stejně jako beton nebo jiný stavební materiál, jímž byla v minulosti dutina vyplněna. Dutinu, do níž zatéká dešťová voda, je nutno zastřešit. K tomu je esteticky nejvhodnější šindelová krytina. I u zastřešené dutiny je třeba pamatovat na důkladné odvětráni.
  U rozvětvené koruny, kde hrozí rozlomení, se provádí stažení kosterních větví popruhy pružným úvazkem. Konečnou fází ošetření stromu je jeho konzervace, která má za úkol zamezit působení dřevokazných hub na ranách vzniklých při ošetření. K dezinfekci ran se používají fungicidní a insekticidní prostředky ( např. 2 procentní roztok modré skalice, 3 proc. roztok chloridu zinečnatého nebo nejnověji roztok přípravku BORALCO. Na ochranu proti vlhku se používají emulzní barvy( Latex ) nebo stromový balzám. Zvýšenou odolnost proti dřevokazným houbám vyvolává též přihnojení bórem. Používá se roztok boraxu aplikovaný 2krát po sobě na vlhkou zem ( po dešti nebo roztátí sněhu ) v množství 10 l roztoku na 2 m2 země. Ošetřováni stromů se v posledních letech stalo téměř vědní disciplínou a jednotliví odborníci vyvíjejí vlastní technologie.
  Za ošetření stromů odpovídá jeho vlastník, tedy vlastník pozemku, na němž strom roste. U památného stromu musí být ošetření provedeno se souhlasem orgánu, který stanovil ochranu, včetně eventuálního finančního příspěvku státu z fondu životního prostředí.
  Z uvedené publikace.

Čibuz

Jasan ztepilý ( Fraxinus excelsior )
Při cestě na Hradec Králové, 100 m před křižovatkou na Čibuz, stojí u mostu přes Malostranský potok tento jasan.
Strom byl vyhlášený jako památný 7.8.1998. Podle údaje z r. 1994 je obvod kmene 360 cm, výška 22 m.
Dne 25.4.2007 jsem naměřil ve výšce 150 cm obvod 400 cm.

památné stromy památné stromy
Silnice vedoucí na Jaroměř. ( Josefov ) + Světlý bod není kaz, ale měsíc.


Holohlavy

Dub letní ( Quercus robur ).
Na pravém břehu Labe, místní název ,,V lukách" ( mezi bývalými zasypanými rameny Labe ), v poli roste skupina 5 dubů letních
a opodál jeden osamocený. Obvod kmenů od 370 do 400 cm, odhad stáří 200 let. Stromy byly vyhlášené jako památné
rozhodnutím MěÚ Smiřice 27.7.1995. Byly ošetřeny v r. 2000.

památné stromy
Dub letní ( Quercus robur ). Vzadu protéká Labe, foceno od cesty ze Smiřic na Černožice. 21.9.2006
V územním plánu Holohlav jsou tyto stromy označeny jako "Merklovy duby".

památné stromy památné stromy
Další (Merklův) dub při vjezdu na pole. Dne 16.4.2007 měl obvod kmene 460 cm ve výšce 130 cm. + Tabulka pod tímto dubem.



Dub letní ( Quercus robur ).
Stromy rostou ve skupině s dalšími dvěma menšími a mladšími ( cca 50 let ) duby na levé straně silnice
vedoucí ze Smiřic do Černožic. Byly vyhlášené jako památné 12.8.1998. Obvod kmene 345 a 375 - údaje z r. 1993. Ošetřeny v r. 2000.

památné stromy památné stromy


památné stromy

Vzadu leží Černožice. 16.4.2007



Zrušený památný strom v Holohlavech

Jírovec maďal ( Aesculus hippocastanea )
Původně vyhlášené jako památné v r. 1988, po revizi zrušena ochrana
( byť se jedná o velké stromy, svým významem nepřesahují kvalitu podobných stromů v okolí )

památné stromy
V publikaci zmíněné nahoře byl zobrazen jen strom u levé sochy.
Jeho data: Vyhláška: Rada ONV Hradec Králové čj. 166 ze dne 18.2.1888, Obvod kmene: 355 / 365 cm,
Zdravotní stav: mohutný, zdravý strom. Dne 25.3 2007 je obvod kmene 10 cm od země je 384 cm, pod rozšířením kolem 367 cm.
Zobrazená tabulka je umístěna pod stromy.


Hoříněves

Lípa srdčitá ( Tilia cordata )
Bývalá Šporkova alej u zámku. Stromy byly vyhlášeny jako památné 7.8.1998. Dle obecní kroniky je stáří asi 300 let.
Výška přes 20 m, obvod kmene cca 330 cm ( údaje z r. 1993 ). Já jsem 26.4.2007 změřil ve výšce 160 cm obvod 355 cm.

památné stromy památné stromy
Hoříněvský zámek. Z rybníka zbylo jen torzo. Vpravo stojí památné stromy.
Vpravo: Pro srovnání velikosti plochy rybníka Barbora. Pohled na zámek před rokem 1981.

památné stromy památné stromy
Památná lípa u zámku na hrázi rybníčku. Za ním stojí druhý strom.
Vpravo: Pohled z opačné strany ukazuje i druhý strom.



Lípa srdčitá ( Tilia cordata )
U pomníku z války 1866 ( místo zvané Na Rejdišti, nebo také Tumplace - na mapě Tumel place ), kraj lesa cca 500 m od obce.
2 nejstarší stromy vyhlášeny jako památné 7.8.1998. Nejstarší lípa má obvod kmene přes 470 cm a výšku přes 30 m ( údaj z r. 1993 )
a podle obecní kroniky je její stáří přes 550 let. Nejmohutnější byla zničena vichřicí v r. 1988, nyní zbývá torzo.
Ve skupině rostou další, mladší stromy.

památné stromy
Na první lípě jsou umístěny tabulky s textem:
Hořiněvské lípy, ( z doby husitské ), pověstné z války r. 1866. V níž je kor. princ Bedřich Vilém,
velící II. Pruské armádě, určil u Chotěborek, jako směrový cíl na postupu do bitvy.
Podle střelby 5 Rak. baterií ( 40 děl ) z této výšky usoudil, že za ní je rozloženo pravé křídlo Rakouské,
na něž měl dle rozkazu udeřit a je obchvátit.

památné stromy památné stromy
Vlevo: Lípu vpravo jsem 26.4.2007 změřil ve výšce 150 cm a má obvod 480 cm.
Vpravo. V popředí stojí informační panel o válce z r. 1866.

památné stromy památné stromy
Fotografie z informačního panelu. + Pomník mezi stromy, připomínající válku 1866.

památné stromy
Při cestě od pomníku jsem vyfotografoval Hoříněves. Vlevo od zámku je vidět první zmíněný památný strom v Hoříněvsi.


Sendražice

Lípa srdčitá ( Tilia cordata )
Začátek obce u odbočky na Neděliště. Strom vyhlášen jako památný 7.8.1998. V r. 1993 byl obvod stromu 530 cm a výška 20 m.
Stáří přes 500 let. 24.11.1999 neznámý pachatel lípu zapálil v dutině stromu, shořela stříška zabraňující padání listí do dutiny.
Já jsem 26.4.2007 lípu změřil ve výšce 160 cm, měla obvod 565 cm.

památné stromy památné stromy
Pohled směrem do obce.+ Z druhé strany. U lípy stojí zvonička.


Skalice

památné stromy památné stromy
Vlevo: Dub letní ( Quercus robur ) - v poli ,Na Bahnech" asi 800 m od Skalice. Strom vyhlášen jako památný 7.8.1998.
V roce 1998 byl obvod kmene 405 cm, výška kolem 20 m. Já jsem naměřil 14.4.2007 ve výšce 130 cm obvod kmene 430 cm.
Vpravo: Detail dubu vlevo. Málokterý starý strom nemá dutinu. Na stromech jsou přibité plechové cedulky ( vložené foto ).

památné stromy památné stromy
Vlevo: Dub letní ( Quercus robur ) - levý břeh Labe u starého ramene, jižně od Smiřic. Vyhlášen jako památný 7.8.1998.
V roce 1993 měl obvod kmene 380 cm. Dne 25.4.2007 měl obvod kmene 420 cm ve výšce 130 cm.
Pod stromem stojí myslivecká skladovací bouda.
Vpravo: Dub letní ( Quercus robur ) - solitér uprostřed pole na levém břehu Labe cca 700 m od Skalice
Vyhlášen jako památný 7.8.1998, obvod kmene 400 cm, výška přes 20 m. Poškozen po zásahu blesku - horní část suchá.
25.4.2007 měl obvod kmene 420 cm ve výšce 150 cm.

památné stromy
Pohled proti toku Labe ( vlevo ) Dub vpředu je na fotce vpravo nahoře. Asi uprostřed hradby stromů vlevo,
stojí další památný dub ( foto vlevo nahoře ). Strom vpravo je zobrazen až nahoře, pod nadpisem Skalice.

památné stromy památné stromy
Vlevo: Dub letní ( Quercus robur ) - Na poli mezi levým břehem Labe a ústím Malostranského potoka, cca 500 m od Skalice.
Vyhlášený jako památný 7.8.1998. V r. 1993 byl obvod kmene 340 cm, výška 18 m. Dne 25.4.2007 to bylo 360 cm ve výšce 150 cm.
Vpravo: Nahoře v článku je informace, kam sahá ochranné pásmo. !!!

památné stromy
29.12.2012 je opět zoráno až ke kmenu.



Dub letní ( Quercus robur ). ,,Dub Pardě" ,,Pardědub"
Strom roste ve stráni na levém břehu Labe 50 m pod ústím Malostranského potoka do Labe.
Byl vyhlášený jako památný 7.8.1998. Podle článku dole, se ,,Pardědub" nejmenuje strom, ale místo na kopci.

Při cestě z Hradce Králové kolem letiště do Josefova je ve Skalici odbočka doleva.
Po příjezdu k Labi se ukáží ukazovatele - viz foto dole.

   památné stromy O Pardědubu se píše v knize L. Domečky a F. Sála asi z r.1928 - Místopis Královéhradeckého okresu.
  V katastru skalickém a hlavně skaličském zdvihá se nad Labem příkrá opuková stráň Skála. Nejvyšší místo její, kde byl i trigonometrický bod, dříve označený do země vraženým dubovým kůlem, byl t. zv. Pardědub, který je v katastru skalickém. Místo to na straně severní chráněno bylo příkrou strání a Labem pod ní a na stranách východní, jižní a západní, kde souvisí s ostatní strání, polokruhovým příkopem. Pardědub náležel Jos. Komárkovi, rolníku z Plotišť a byl proto také zván Komárkovým kopcem. R. 1905 dal Komárek z Pardědubu vybírati a odvážeti hlínu, při čemž zmizel starý příkop, kterým byl obehnán. Při vybírání hlíny objeveno bylo pět sídelních jam, z nichž čtyři dalo prokopati historické museum v Hradci Králové a jednu majitel Pardědubu. V nich byla hlína smísena s popelem a uhlíky a nalezeny byly pazourkový odštěpek, kousek pískovce se žlábkem ( asi kadlub ), dvě kostěná šídla, kostěná jehla, uříznutý jelení paroh a ořezaný srnčí parůžek, provrtaný psí zub, různé kosti zvířecí, mazanina, na niž znáti byly otisky větví, jimiž byly stěny chýší byly propleteny, a střepy z doby železné rázu platenického. Z několika střepů slepen byl kus velké nádoby, zásobnice. V jedné chýši ležely oblázky. V hromadě střepů z téže doby, jež na vrch Pardědubu byly vyneseny, když kolem něho vybudován byl příkop, nalezeny byly dětská hliněná hračka, 2 hliněné přesleny, bronzový knoflík s otiskem tkaniny a zrnka ztuhlé pryskyřice neb snad jantaru, jež se rozpadla. Také nalezeny byly r. 1905 na Pardědubě zlomek kamenné sekyrky, r. 1908 železný nůž a již r. 1866 také prý nádoby a střepy.
  Ve svrchních vrstvách hlíny na Pardědubě při její vybírání r. 1905 přicházelo se též na střepy z doby hradištní. R. 1912 lámán byl kámen z opukové skály jižně od příkopu, kterým byl Pardědub obehnán, při čemž objeveny byly sídelní jámy. Historické museum dalo jednu z nich prokopati. Byly v ní střepy z doby hradištní, z nichž jeden zdobený vlnovkou.
  Pardědub byl tudíž osídlen již na počátku doby železné, v jejím stupni platenickém. V době hradištní byl ohražen ze tří přístupných stran příkopem, nad nímž byl dojista nasypán ještě hliněný val a na něm postavena dřevěná hradba. Povstal tu hrádek, jehož obyvatelé měli za povinnost stříci cestu, která od Hradce Králové vedla ke Skalici a odtud ke Smiřicům, a mimo to i brod, kterým přes Labe cesta ta procházela. Brod ten nalézá se pod Pardědubem východně od něho u soutoku potoka na mapách zvaného Oborským a lidem jen náhonem. Brodu pod Pardědubem dosud se užívá, a vede k němu jedna hluboká cesta od Skalice a druhá cesta od Skaličky.
  V době již historické vystavěna byla nepochybně na Pardědubu tvrzka, na niž bydleli strážci cesty a labského brodu. Nasvědčovaly tomu cihly, udělané z hlíny a popelem promísená a nepálené, jen sušené, kusy z nich a kusy malty, na něž se též přišlo při vybírání hlíny na Pardědubě. Ještě před padesáti lety byla na Pardědubě sluj, jež patrně k tvrzce té náležela. U ní v zemi dlouho ležela železná okenice s malými otvory, kterou jednou hoši ze Skalice hodili do Labe. Ve sluji zdržoval se blázen, známý pode jménem Honza Milán, jehož příjmení bylo Zákravský. Tu si udil maso z pošlých vepřů. Jednou když spal pod komínem v lihovaru správčickém, byl za vzniklého, snad založeného, ohně tak popálen, že zanedlouho zemřel.
  Ve stejné článku se ještě píše:
  Skalice nazývá se r. 1143 Skalica a r. se užívati názvu Velká Skalice. Užívá se ho dosud, ač od r. 1923 úřední název je Skalice. Též říkalo se jí v 17. stol. Hrubá Skalice. Jméno své Skalice dostala od vysokého opukového břehu nad Labem, zvaného Skálou a r. 1533 Skalinou.
  R. 1533 připomíná se mlýn pod Skalinou. Stával blíže stoku Náhona s Labem. Na místě tom dosud zachovaly se z něho ve vodě piloty a trámy.
  R. 1922 prováděna byla regulace Labe v katastru skalickém.
  Znak Skalice, na své pečeti měla skálu.
  Pověsti.
  O Pardědubu vypráví se několik pověstí. Na něm stál jeden hrad a na Kumbárku, vrchu při okresní silnici, jež vede z Hradce Králové směrem k Jaroměři, druhý. Spojeny byly kořeným mostem. Z Pardědubu vede chodba do Skaličky. V Pardědubě ukryta je zlatá kačena se dvanácti zlatými káčaty. Pověst ta dala podnět k odvážení hlíny r. 1905 z Pardědubu, kde čekalo se, že objeven bude poklad. Pole na Pardědubě náleželo sedláku Pardovi ze Skalice. Ježto na něm rostl dub, říkalo se mu Pardědub, t. j. Pardův dub. Syn rytíře na Skále zamiloval se do dcery rytíře na Kumbárku. Milenci scházeli se v chodbě, jež oba hrady spojovala. Když rytíř na Skále o tom zvěděl, zakázal synovi známost s dcerou rytíře z Kumbárku. Oba nemohouce bez sebe žíti, rozhodli se, že raději spolu zemrou. Dcera rytíře z Kumbárku prchla z domu a se svým milencem vrhla se z příkré skály do Labe. V něm oba utonuli. Na památku jich byly na Skále zasazeny dva duby. Jeden přetrval věky a říkalo se mu Pradub, což časem změněno bylo na Pardědub. Tutéž pověst, šířeji rozvedenou vypráví i F. L. Šál v Pohádkách l. 250. Tamtéž zaznamenal též pověst, že na Skále býval klášter a na Kumbárku kostel, které za válek zanikly, a že ve Skále ukryt je velký poklad a že z něho nalezena byla zlatá labuť s dvanácti mláďaty. – Na Skále stával dub zvaný Pardědub. Ten vždy osychal na té straně, odkud měla přijíti vojna. Po vojně se zase zazelenal. Tak se také stalo před francouzskou válkou, vedenou císařem Napoleonem. Tři roky před ní uschl a po ní se zase zazelenal. Na Skále, kde dub onen rostl, stával ženský klášter, který se propadl. Před mnoha lety vyoral tam čeledín Nývlt, sloužící u rolníka Šrámka, zlatou monstranci. Později na tom místě vyorali uhlí a kouli mouky. Asi před 200 lety byl prý Pardědub koupen za býka ( Osvěta lidu. 1920 č. 54 ). O kamenu se třemi kříži a dvěma širočinami, který stojí v Dolních Bahnách u Skalice, vypráví pověst, že tudy šli dva řezníci, poprali se a podlehli ranám, jež si navzájem zasadili. ( J. Matějka, Zapadlé kříže, Archiv. 1804. 41. )
Literatura: L. Domečka, Pardědub. Ratibor. 1905. 339.
Jos. Procházka, Na Skále, Kraj královéhradecký. 1923, čís. 42

Článek jsem opsal z podkladů, které mi poslal pan Karel Trumha z Hradce Králové.

památné stromy památné stromy
Vlevo: V roce 1993 byl obvod kmene 400 cm, výška stromu 30 m.
Ošetřen v r. 2000.
Vpravo: Já jsem k němu sice vylezl, ale pro příkrý svah jsem neměl naději na změření obvodu kmene. 25.4.2007

památné stromy
Pohled proti proudu Labe, zde rostou tyto stromy. Všude ticho, nikde ani živáčka.


Smiřice

památné stromy
Dub letní ( Quercus robur )
Na poli u Smiřic mezi Labem a silnici do Čibuzi. Strom vyhlášen jako památný 4.3.1999. Obvod kmene 420 cm.
Já jsem naměřil 14.4.2007 ve výšce 130 cm obvod kmene 365 cm.
Vpravo stojí další osamělý strom, jeho foto je vpravo dole.

památné stromy památné stromy
Vlevo: Stejný dub, jako nahoře. Pohled k Labi a ke Smiřicím. + Tento strom není chráněný, dutina je vyhořelá.


Smržov

památné stromy památné stromy
Vlevo: Lípa srdčitá ( Tilia cordata )- náves obce u křížku a zvoničky.Stáří 150 let.
27.4.2007 je obvod kmene 260 cm ve výšce 130 cm.
Vpravo: Lípa od silnice. Kousek před tímto mostkem jsou pořízeny fotografie dole.

památné stromy památné stromy
Vlevo: Starý pohled ukazuje Smržov od mostku směrem ke koupališti. Na pohledu je razítko z roku 1961. Od p. Škvrny.
Vpravo Dnešní pohled.



památné stromy památné stromy
Vlevo: Lípa srdčitá ( Tilia cordata ) - Křížová cesta, 4 stromy v aleji podél přístupové cesty ke kapličce.
Foceno dne 27.4.2007, obvody jsem neměřil.
Vpravo: Detail jednoho ze zastavení, vzadu stojí kaplička.


Zrušený památný strom v Černožicích

V části Černožic zvané Čáslavky, poblíž Přelovského rybníka, stojí Lípa srdčitá ( Tilia cordata ). Obvod kmene 380 cm.
Jedná se o delší dobu neošetřovaný strom, významem a velikostí nepřesahující kvalitu podobných stromů v okolí.

památné stromy
Rybník je oplocen a další pozemky také, lípu jsem nenašel.

památné stromy
Pokračování fotografie nahoře. 27.4.2007