Smiřice - Trotina
Zpět na hlavní stránku
Trotina patří pod město Smiřice.
Osada Trotina údajně vznikla ze známého zájezdního hostince u formanské cesty. Jako řada jiných zájezdních hostinců byl i tento uzavřenou stavbou a podobal se více tvrzi než statku. Současně byl obklopen pověstí místa, kde se občas nějaký ten forman ztratí. Tuto pověst však mohli záměrně šířit konkurenti.
Osada Trotina údajně vznikla ze známého zájezdního hostince u formanské cesty. Jako řada jiných zájezdních hostinců byl i tento uzavřenou stavbou a podobal se více tvrzi než statku. Současně byl obklopen pověstí místa, kde se občas nějaký ten forman ztratí. Tuto pověst však mohli záměrně šířit konkurenti.
Na Trotině je 13.7.2012 evidováno 11 adres: čp.1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 13
Fotografie jsou ze dne 24.6.2006.
Vlevo: čp. 13, tento dům stojí přímo u hlavní silnice. + Vpravo: čp. 7, nově postavený dům.
Ze silnice Hradec Králové - Jaroměř, odbočuje okružní cesta mezi domy. Z této strany jsem procházel a fotografoval domy.
Vlevo dům čp. 10.
Centrum vesnice. Vlevo čp. 2, vpravo čp.3.
Detail Trotiny ze staré pohlednice. Od Jana Šťastného.
Detail mlýna blízko Trotiny ze staré pohlednice.
Křížek mezi domy čp.3 a 4. + Čp. 1. Na letecké mapě dole je nad ním 2.
Čp. 4 + Čp. 11
Čp. 6 + Silnice vede doprava na Jaroměř. Letecký záběr je použit z webu mapy.cz.
Druhý vjezd do vesnice.
Cesta vedoucí do Rodova.
Vlevo: čp. 12, první dům při pravé straně cesty na Rodov.
Vpravo: čp. 8, druhé stavení při pravé straně cesty na Rodov.
Pohled na trotinský kopec s topoly, které lemují státní silnici na Hradec Králové ( vpravo ). Cesta vlevo vede do Trotiny od Rodova.
Rodovská pamětní kniha píše o státní silnici:
Úprava státní silnice Hradec Králové – Jaroměř – Vykopávky Hrobů.
Na jaře 1953 byla zahájena úprava I. státní dálkové silnice na úseku z Hradce Králové do Jaroměře. Vozovka se rozšíří na 7 metrů a bude betonová. Po okrajích budou asfaltové obruby o šíři 1 metru na každé straně. Kopce se sníží, oupady se zase vyvýší navážkami, takže silnice bude neúměrně sjízdnější pro nákladní motorová vozidla.
Zatáčka na Sendražickém kopci za mostem na Trotině se vyrovná, kopec sníží a odpadne i oupad u mostu přes Trotinku. I most se zvedne a posune o více než polovinu své šířky, aby zákrut u něho se odstranil.
Započato bylo s prokopávkou kopce a vyrovnávkou zákrutu na poli proti ústí okresní cesty od Sendražic na státní silnici u Trotiny. Při kopání dělníci v hloubce 1 metru přišli na lidské – dosti zachovalé kosti.
Dalším pátráním shledáno, že se jedná o místo, na němž byla pohřebiště dvě s odstupem 2 000 let – prvé (spodní) o stáří as 4 000 let – mladší (svrchní) o stáří cca 2 000 roků.
Na podzim roku 1955 byla dokončena úprava I. státní silnice Hradec Králové – Jaroměř. Cesta byla dobetonována až na Trotinu přes zvednutý a posunutý most a po novém náspu od mostu na Sendražický kopec. Bývalá cesta od Trotiny na tento kopec byla odříznuta.
Vybetonování úseku od Trotiny dále k Jaroměři bylo zastaveno.
Na předhistorických vykopávkách na Sendražickém kopci dosud pokračováno nebylo.
Úprava státní silnice Hradec Králové – Jaroměř – Vykopávky Hrobů.
Na jaře 1953 byla zahájena úprava I. státní dálkové silnice na úseku z Hradce Králové do Jaroměře. Vozovka se rozšíří na 7 metrů a bude betonová. Po okrajích budou asfaltové obruby o šíři 1 metru na každé straně. Kopce se sníží, oupady se zase vyvýší navážkami, takže silnice bude neúměrně sjízdnější pro nákladní motorová vozidla.
Zatáčka na Sendražickém kopci za mostem na Trotině se vyrovná, kopec sníží a odpadne i oupad u mostu přes Trotinku. I most se zvedne a posune o více než polovinu své šířky, aby zákrut u něho se odstranil.
Započato bylo s prokopávkou kopce a vyrovnávkou zákrutu na poli proti ústí okresní cesty od Sendražic na státní silnici u Trotiny. Při kopání dělníci v hloubce 1 metru přišli na lidské – dosti zachovalé kosti.
Dalším pátráním shledáno, že se jedná o místo, na němž byla pohřebiště dvě s odstupem 2 000 let – prvé (spodní) o stáří as 4 000 let – mladší (svrchní) o stáří cca 2 000 roků.
Na podzim roku 1955 byla dokončena úprava I. státní silnice Hradec Králové – Jaroměř. Cesta byla dobetonována až na Trotinu přes zvednutý a posunutý most a po novém náspu od mostu na Sendražický kopec. Bývalá cesta od Trotiny na tento kopec byla odříznuta.
Vybetonování úseku od Trotiny dále k Jaroměři bylo zastaveno.
Na předhistorických vykopávkách na Sendražickém kopci dosud pokračováno nebylo.
Oprava silničního mostu nad říčkou Trotinou.
Oprava mostu přes říčku Trotinu. Na kopci stojí autobazar Trotina, benzínová pumpa a nonstop občerstvení.
Vlevo je částečně vidět druhý vjezd do osady. Cesta vpravo před zábranami vede do Rodova.
Vyfoceno dne 26.7.2006. + Dělníci dodělávají kamenný břeh.
V listopadu 2006 je již most opravený, dodělávají se úpravy terénu.
Inzerát a fotografie nahoře na prodej bistra, jsou z vebu vychodo.ceskereality.cz/ Objekt nemá číslo popisné.
Zavedené nostop Bistro-Trotina na hlavním tahu z Hradce Králové na Náchod E67. V bistru zůstává veškeré zařízení, které splňuje normy EU, důležité pro chod bistra. Vaří se zde teplá jídla, je to obvyklá zastávka pro kamioňáky, ale i pro zájezdy. Kapacita nyní 35míst dá se rozšířit na 50míst. V létě venkovní posezení na terase u bistra. Před Bistrem velké parkoviště pro cca10-12 kamionů, hned vedle je benzínová pumpa kde se dá doplnit palivo. Světelná reklama na střeše z dálky upoutá řidiče. Bistro zde stojí již 17let a proto je velmi známé v širokém okolí. Namontován kamerový systém napojený na hlídací agenturu.
Cena: 2.130.000 Kč. Rok výstavby: 1993. Posl. rekonstrukce: 1995 Užitná plocha: 110 m2. 24. srpna 2011
Zavedené nostop Bistro-Trotina na hlavním tahu z Hradce Králové na Náchod E67. V bistru zůstává veškeré zařízení, které splňuje normy EU, důležité pro chod bistra. Vaří se zde teplá jídla, je to obvyklá zastávka pro kamioňáky, ale i pro zájezdy. Kapacita nyní 35míst dá se rozšířit na 50míst. V létě venkovní posezení na terase u bistra. Před Bistrem velké parkoviště pro cca10-12 kamionů, hned vedle je benzínová pumpa kde se dá doplnit palivo. Světelná reklama na střeše z dálky upoutá řidiče. Bistro zde stojí již 17let a proto je velmi známé v širokém okolí. Namontován kamerový systém napojený na hlídací agenturu.
Cena: 2.130.000 Kč. Rok výstavby: 1993. Posl. rekonstrukce: 1995 Užitná plocha: 110 m2. 24. srpna 2011
Pomníček u trotinského železničního přejezdu již má odlomenou desku s nápisem. Vlevo je částečně vidět silnici na Jaroměř, mezi výstražným zařízením a památníkem nehody je vidět smiřické silo, železniční trať vpravo je zrušena.
Ve Smiřické Zpravodaji 10. června 1996 popisuje pan Zdeněk Runkas své zážitky z nehody na trotinském přejezdu v roce 1949.
,,Tehdy jsem byl přeložen na nově zřízené ředitelství státních statků Cerekvice, jehož sídlem byl tzv. Důchod pří smiřickém zámku. Jel jsem motoráčkem do práce - "ve vlaku" jsme seděli dva nebo tři. Díval jsem se z okna a blízko přejezdu přes státní silnici jsem zahlédl, jak se směrem od Jaroměře poměrně rychle blíží nákladní auto. Měl jsem tehdy ještě čerstvý řidičský průkaz. I když jsem neměl zatím skoro žádné zkušenosti z řízení motorového vozidla, zajímalo mě, jak ten řidič náklaďák ubrzdí. Neubrzdil !! Nejen, že vůbec nebrzdil, ale nereagoval ani na troubení motoráku ani na skřípění brzd. Nás - pasažéry motoráčku - to možná zachránilo, protože náklaďák nenarazil do nás, ale naopak my do náklaďáku.
V poslední chvíli jsem se chytil dřevěného opěradla před sebou. Následoval náraz - strašná rána - smyk - pak se vše zastavilo. Bylo ticho - žádný křik ani sténání - jen někde syčel ucházející vzduch - byla cítit rozlitá kyselina. Za chvíli se vypotácel z kabiny motoráku strojvůdce - měl zakrvácené čelo - v ruce držel kliku - snad chtěl s motorákem vycouvat. Uvědomil jsem si, že musím vystoupit.
Náklaďák s vykolejeným motorákem se zarazil o telegrafní sloup - na druhé straně, než dnes stojí pomníček. Velké kabelové cívky se válely daleko v poli - nějaké tyče nebo trubky prolétly kabinou....
Vzpomínám si, že tři mrtvá těla jsme položili vedle sebe do trávy v příkopu. Toho čtvrtého jsme nemohli vyprostit - byl přitisknutý přes prsa předním kolem náklaďáku k telegrafnímu sloupu. Jak se tam dostal, nevím. Mohl vyletět z kabiny auta stejně jako z jeho korby. Chtěli jsme sloup odříznout, ale neměli jsme pilu.
Poprvé v životě jsem viděl, že to není jen mluvnický obrat, když se řekne, že někomu stojí hrůzou vlasy na hlavě. Tomuto muži se světlé vlasy ježily na hlavě jako dráty. V obličeji postupně rudnul, fialověl až zpopelavěl. Pan doktor Zlámalík, který se sem zakrátko dostavil však zjistil, že ten chudák má vzadu proraženou lebku a že nebyla naděje na jeho záchranu.
Potom přijeli příslušníci dopravní policie. Nejprve se starali, zda jsme těm mrtvým něco nevzali. Prohlédli jim kapsy, podívali se, zda mají hodinky a snad i prstýnky. Ještě, že nás nešacovali ! Snad to je profesionální přístup, ale já jsem se styděl. Potom mě jako civilistu vyzvali, abych odešel. Bylo mi trapně a zatímco sem na místo srážky přijížděli zvědavci, já jsem šel domů.
Na večer jsme měli lístky na estrádu. Z programu jsem však nic neměl, protože jsem stále viděl tu naježenou blonďatou hlavu toho nešťastníka od Trotiny."
Pamatuji si archeologické vykopávky u Trotiny a proto jsem po nich zapátral. Upozorňuji, že se jedná o vykopávky jen z jediného období. V Archeologických rozhledech s názvem Struktura osídlení lidu s lineární keramikou od Markéty Končelové, zabývajících se krajinou východních Čech se můžeme dočíst o osídlení kraje: ,,... nejintenzivněji využívaná oblast je soustředěna mezi horním tokem Labe, Trotinou, Bystřicí a Javorkou.“ .... ,,Zatím je z tohoto prostoru známo 183 nalezišť v 77 makrolokalitách, což je téměř polovina makrolokalit ( 47 % ) ze sledovaného regionu." V této práci jsem také našel Soupis lokalit Lidu s lineární keramikou ( LnK ) ve východních Čechách
Legenda: pol. – poloha; přeslok. – přesnost lokalizace; lok. – lokalizace; č. mak. – číslo makrolokality; č. komp. – číslo komponenty; kult. – kultura; akt. – aktivita; areál: bnrl – blíže nespecifikovaná rovinná lokalita; obj. – objekt; nál. – nález; dalkult. – další kultury; ulož. – uložení; lit. – literatura
č. 115; Rodov Trotina; pol.: parc.č. 341/1, 343/1; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 282 : 15; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 42; č. komp.: 1; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, mazanice, ŠI; akce: sběr Boček; rok: 1986; dalkult.: slezskoplatěnická, latén, středověk; ulož.: M HK př.č. 82/87; lit.: Kalferst – Sigl – Vokolek 1987: 22, č. 144; BZO 1986/87, č. 473.
č. 122; Rodov Trotina; pol.: „v probírce trotinské“; pole J. Holuba; okr.: HK; přeslok.: 3; lok.: x; mapa: x; č. mak.: x; č. komp.: x; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: jámy; nál.: keramika; akce: x; rok: x; dalkult.: x; ulož.: M HK, M Jaroměř; lit.: Duška 1898: 43; Šimák 1932; Poche 1937; Stocký 1926: 165; Preidel s. d.: 18.
Ve smiřickém Zpravodaji z roku 2005 jsem našel článek od Ing. Milana Plška:
Při jedné z návštěv restaurace došlo na otázku, kde vlastně pramení potok protékající částí našeho města Trotinou a vlévající se u Lochenic do Labe. Ukázalo se, že to nikdo pořádně neví, padaly různé názory: u Vřešťova, v oblasti Chlumu, nebo dokonce u Dvora Králové. Došlo tedy ke shodě, že je třeba nahlédnout do mapy a zároveň oslovit pamětníky, kteří se u Trotiny narodili.
Z názorů rodilých Trotiňáků zaujaly zejména dva:
- Trotinka odjakživa pramení pod Zvičinou
- prameniště Trotinky je u obce stejného jména, tedy Trotiny - tento názor je pravdě nejblíž.
Ani pohled do turistické mapy však nepotvrdil, jak tomu doopravdy je. Pod Zvičinou skutečně pramení potok Trotinka, který teče k Miletínu. O kus dál je opravdu obec Trotina, u které je vyznačen jiný potok pojmenovaný Trotina. V jednom místě je ten samý potok pro změnu označen zas jako Trotinka. Ani z mapy se tedy nepodaří jednoznačně určit zda se jedná o ten samý potok, či se jedná o dva různé potoky. Po dalších vypitých pivech bylo jednomyslně rozhodnuto uspořádat výpravu k Miletínu a na místě zjistit, jak to ve skutečnosti vlastně je. Zjištěná skutečnost je následující:
1) Na okraji obce Zvičina pramení potok Trotinka, který se coby malá bystřina vlévá u Miletínských lázní do Bystrého potoka, ten se dále pod Miletínem vlévá do potoka Bystřice, který se u Chlumce nad Cidlinou vlévá do řeky Cidliny.
2) Asi 2 km východně od Miletína se nachází malá obec Trotina a u ní lze vysledovat pramen potoku Trotina. Malinký potůček teče již asi 1,5 km od skal nad touto obcí. Přímo v obci pak vyvěrá pramen mnohem mohutnější. Pozoruhodné je, že tento pramen vyvěrá uprostřed obce a to ve sklepě pod hospodou. Dále pak potok Trotina pokračuje přes Bílé Poličany, Velký Vřešťov, Račice, kolem naší osady Trotina až do Labe u Lochenic.
Jednoznačně lze tedy konstatovat, že se jedná o dva různé potoky, což také odpovídá údajům v turistickém průvodci. Aby se Trotinka mohla změnit v Trotinu, musela by se totiž křížit s Bystrým potokem, navíc by Trotinka musela téměř 2 km téct do kopce k obci Trotina a takové zázraky se mohou dít pouze v pohádkách. Závěrem bych chtěl každému doporučit návštěvu této oblasti mezi Miletínem a Zvičinou, není to daleko a je tam vskutku zajímavá a krásná krajina.
Trotina patřila dříve k panství miletínskému, později pak k panství poličanskému. Není bez zajímavosti, že obě panství vlastnil v polovině 16. století Zikmund Smiřický ze Smiřic, pán na Skále ( dnes Hrubá Skála ).
duben 2004, Ing. Milan Plšek
V souvislosti s povídáním o říčce Trotině by bylo dobré připomenout, že na jaře roku 2003 členové Klubu českých turistů TJ Sokol Smiřice vyznačili turistickou „Prokešovu spojovací cestu“. Je značena červenobíle a začíná u starého Tyršova mostu a vede po levé straně Labe do Lochenic. Tuto trasu je možno vřele doporučit všem, kteří si ji ještě neprošli a těm, kterým nevadí jít kousek pěšky. Když dojdete k mostu u Lochenic, budete si zde moci prohlédnout bývalé řečiště Labe a vyústění říčky Trotiny. Na okraji této lokality najdete tabulku, která vás seznámí s tím, že je zde přírodní rezervace.
Pan Mir. Volák vyfotografoval železniční most přes říčku Trotinu na trati Jaroměř Hradec Králové ( vlevo ) v obci Trotina, který prochází opravou. 1.4.2008
Přírodní rezervace
Staré labské rameno s přítokem Trotiny s dobře zachovanými pobřežními porosty dřevin (lužního charakteru) a vodních rostlin. Zachovaly se zde mnohé druhy rostlin, které v okolních tůních již nerostou:
stulík žlutý, rdest plovoucí, růžkatec ponořený, lakušník, dále zblocha vodní, rákos, šmel okoličnatý, kosatec žlutý aj. Husté křoviny a rákosiny slouží jako útočiště drobné zvířeny, volné bezlesé plochy jsou jedinou známou českou lokalitou vzácné myšice malooké.
Ochranné území v nadmořské výšce asi 250 m n. m. bylo vyhlášeno v r. 1983 na 9,68 ha ( s ochranným pásmem 19,18 ha ).
Státní ochrana přírody.
Ve Smiřické Zpravodaji 10. června 1996 popisuje pan Zdeněk Runkas své zážitky z nehody na trotinském přejezdu v roce 1949.
,,Tehdy jsem byl přeložen na nově zřízené ředitelství státních statků Cerekvice, jehož sídlem byl tzv. Důchod pří smiřickém zámku. Jel jsem motoráčkem do práce - "ve vlaku" jsme seděli dva nebo tři. Díval jsem se z okna a blízko přejezdu přes státní silnici jsem zahlédl, jak se směrem od Jaroměře poměrně rychle blíží nákladní auto. Měl jsem tehdy ještě čerstvý řidičský průkaz. I když jsem neměl zatím skoro žádné zkušenosti z řízení motorového vozidla, zajímalo mě, jak ten řidič náklaďák ubrzdí. Neubrzdil !! Nejen, že vůbec nebrzdil, ale nereagoval ani na troubení motoráku ani na skřípění brzd. Nás - pasažéry motoráčku - to možná zachránilo, protože náklaďák nenarazil do nás, ale naopak my do náklaďáku.
V poslední chvíli jsem se chytil dřevěného opěradla před sebou. Následoval náraz - strašná rána - smyk - pak se vše zastavilo. Bylo ticho - žádný křik ani sténání - jen někde syčel ucházející vzduch - byla cítit rozlitá kyselina. Za chvíli se vypotácel z kabiny motoráku strojvůdce - měl zakrvácené čelo - v ruce držel kliku - snad chtěl s motorákem vycouvat. Uvědomil jsem si, že musím vystoupit.
Náklaďák s vykolejeným motorákem se zarazil o telegrafní sloup - na druhé straně, než dnes stojí pomníček. Velké kabelové cívky se válely daleko v poli - nějaké tyče nebo trubky prolétly kabinou....
Vzpomínám si, že tři mrtvá těla jsme položili vedle sebe do trávy v příkopu. Toho čtvrtého jsme nemohli vyprostit - byl přitisknutý přes prsa předním kolem náklaďáku k telegrafnímu sloupu. Jak se tam dostal, nevím. Mohl vyletět z kabiny auta stejně jako z jeho korby. Chtěli jsme sloup odříznout, ale neměli jsme pilu.
Poprvé v životě jsem viděl, že to není jen mluvnický obrat, když se řekne, že někomu stojí hrůzou vlasy na hlavě. Tomuto muži se světlé vlasy ježily na hlavě jako dráty. V obličeji postupně rudnul, fialověl až zpopelavěl. Pan doktor Zlámalík, který se sem zakrátko dostavil však zjistil, že ten chudák má vzadu proraženou lebku a že nebyla naděje na jeho záchranu.
Potom přijeli příslušníci dopravní policie. Nejprve se starali, zda jsme těm mrtvým něco nevzali. Prohlédli jim kapsy, podívali se, zda mají hodinky a snad i prstýnky. Ještě, že nás nešacovali ! Snad to je profesionální přístup, ale já jsem se styděl. Potom mě jako civilistu vyzvali, abych odešel. Bylo mi trapně a zatímco sem na místo srážky přijížděli zvědavci, já jsem šel domů.
Na večer jsme měli lístky na estrádu. Z programu jsem však nic neměl, protože jsem stále viděl tu naježenou blonďatou hlavu toho nešťastníka od Trotiny."
Pamatuji si archeologické vykopávky u Trotiny a proto jsem po nich zapátral. Upozorňuji, že se jedná o vykopávky jen z jediného období. V Archeologických rozhledech s názvem Struktura osídlení lidu s lineární keramikou od Markéty Končelové, zabývajících se krajinou východních Čech se můžeme dočíst o osídlení kraje: ,,... nejintenzivněji využívaná oblast je soustředěna mezi horním tokem Labe, Trotinou, Bystřicí a Javorkou.“ .... ,,Zatím je z tohoto prostoru známo 183 nalezišť v 77 makrolokalitách, což je téměř polovina makrolokalit ( 47 % ) ze sledovaného regionu." V této práci jsem také našel Soupis lokalit Lidu s lineární keramikou ( LnK ) ve východních Čechách
Legenda: pol. – poloha; přeslok. – přesnost lokalizace; lok. – lokalizace; č. mak. – číslo makrolokality; č. komp. – číslo komponenty; kult. – kultura; akt. – aktivita; areál: bnrl – blíže nespecifikovaná rovinná lokalita; obj. – objekt; nál. – nález; dalkult. – další kultury; ulož. – uložení; lit. – literatura
č. 115; Rodov Trotina; pol.: parc.č. 341/1, 343/1; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 282 : 15; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 42; č. komp.: 1; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, mazanice, ŠI; akce: sběr Boček; rok: 1986; dalkult.: slezskoplatěnická, latén, středověk; ulož.: M HK př.č. 82/87; lit.: Kalferst – Sigl – Vokolek 1987: 22, č. 144; BZO 1986/87, č. 473.
č. 122; Rodov Trotina; pol.: „v probírce trotinské“; pole J. Holuba; okr.: HK; přeslok.: 3; lok.: x; mapa: x; č. mak.: x; č. komp.: x; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: jámy; nál.: keramika; akce: x; rok: x; dalkult.: x; ulož.: M HK, M Jaroměř; lit.: Duška 1898: 43; Šimák 1932; Poche 1937; Stocký 1926: 165; Preidel s. d.: 18.
Kde pramení Trotina ?
Při jedné z návštěv restaurace došlo na otázku, kde vlastně pramení potok protékající částí našeho města Trotinou a vlévající se u Lochenic do Labe. Ukázalo se, že to nikdo pořádně neví, padaly různé názory: u Vřešťova, v oblasti Chlumu, nebo dokonce u Dvora Králové. Došlo tedy ke shodě, že je třeba nahlédnout do mapy a zároveň oslovit pamětníky, kteří se u Trotiny narodili.
Z názorů rodilých Trotiňáků zaujaly zejména dva:
- Trotinka odjakživa pramení pod Zvičinou
- prameniště Trotinky je u obce stejného jména, tedy Trotiny - tento názor je pravdě nejblíž.
Ani pohled do turistické mapy však nepotvrdil, jak tomu doopravdy je. Pod Zvičinou skutečně pramení potok Trotinka, který teče k Miletínu. O kus dál je opravdu obec Trotina, u které je vyznačen jiný potok pojmenovaný Trotina. V jednom místě je ten samý potok pro změnu označen zas jako Trotinka. Ani z mapy se tedy nepodaří jednoznačně určit zda se jedná o ten samý potok, či se jedná o dva různé potoky. Po dalších vypitých pivech bylo jednomyslně rozhodnuto uspořádat výpravu k Miletínu a na místě zjistit, jak to ve skutečnosti vlastně je. Zjištěná skutečnost je následující:
1) Na okraji obce Zvičina pramení potok Trotinka, který se coby malá bystřina vlévá u Miletínských lázní do Bystrého potoka, ten se dále pod Miletínem vlévá do potoka Bystřice, který se u Chlumce nad Cidlinou vlévá do řeky Cidliny.
2) Asi 2 km východně od Miletína se nachází malá obec Trotina a u ní lze vysledovat pramen potoku Trotina. Malinký potůček teče již asi 1,5 km od skal nad touto obcí. Přímo v obci pak vyvěrá pramen mnohem mohutnější. Pozoruhodné je, že tento pramen vyvěrá uprostřed obce a to ve sklepě pod hospodou. Dále pak potok Trotina pokračuje přes Bílé Poličany, Velký Vřešťov, Račice, kolem naší osady Trotina až do Labe u Lochenic.
Jednoznačně lze tedy konstatovat, že se jedná o dva různé potoky, což také odpovídá údajům v turistickém průvodci. Aby se Trotinka mohla změnit v Trotinu, musela by se totiž křížit s Bystrým potokem, navíc by Trotinka musela téměř 2 km téct do kopce k obci Trotina a takové zázraky se mohou dít pouze v pohádkách. Závěrem bych chtěl každému doporučit návštěvu této oblasti mezi Miletínem a Zvičinou, není to daleko a je tam vskutku zajímavá a krásná krajina.
Trotina patřila dříve k panství miletínskému, později pak k panství poličanskému. Není bez zajímavosti, že obě panství vlastnil v polovině 16. století Zikmund Smiřický ze Smiřic, pán na Skále ( dnes Hrubá Skála ).
duben 2004, Ing. Milan Plšek
V souvislosti s povídáním o říčce Trotině by bylo dobré připomenout, že na jaře roku 2003 členové Klubu českých turistů TJ Sokol Smiřice vyznačili turistickou „Prokešovu spojovací cestu“. Je značena červenobíle a začíná u starého Tyršova mostu a vede po levé straně Labe do Lochenic. Tuto trasu je možno vřele doporučit všem, kteří si ji ještě neprošli a těm, kterým nevadí jít kousek pěšky. Když dojdete k mostu u Lochenic, budete si zde moci prohlédnout bývalé řečiště Labe a vyústění říčky Trotiny. Na okraji této lokality najdete tabulku, která vás seznámí s tím, že je zde přírodní rezervace.
Pan Mir. Volák vyfotografoval železniční most přes říčku Trotinu na trati Jaroměř Hradec Králové ( vlevo ) v obci Trotina, který prochází opravou. 1.4.2008
Přírodní rezervace
TROTINA ( CHRÁNĚNÝ PŘÍRODNÍ VÝTVOR )
Státní ochrana přírody.