


|
Inzerát a fotografie nahoře na prodej bistra, jsou z vebu vychodo.ceskereality.cz/ Zavedené nostop Bistro-Trotina na hlavním tahu z Hradce Králové na Náchod E67. V bistru zůstává veškeré zařízení, které splňuje normy EU, důležité pro chod bistra. Vaří se zde teplá jídla, je to obvyklá zastávka pro kamioňáky, ale i pro zájezdy. Kapacita nyní 35míst dá se rozšířit na 50míst. V létě venkovní posezení na terase u bistra. Před Bistrem velké parkoviště pro cca10-12 kamionů, hned vedle je benzínová pumpa kde se dá doplnit palivo. Světelná reklama na střeše z dálky upoutá řidiče. Bistro zde stojí již 17let a proto je velmi známé v širokém okolí. Namontovám kamerový systém napojený na hlídací agenturu. Cena: 2.130.000 Kč. Rok výstavby: 1993. Posl. rekonstrukce: 1995 Užitná plocha: 110 m2. 24. srpna 2011 |
![]() |
![]() |
| Tento dům stojí přímo u hlavní silnice. | Nově postavený dům, na letecké mapě ještě není zachycený. |




![]() |
![]() |
| Křížek mezi domy čp.3 a 4. | Čp. jsem nenašel, dům stojí na pravé straně ulice. Na letecké mapě je nad ním 2. |
![]() |
![]() |
| Čp. 4 | Čp. 11 |
![]() |
![]() |
| Čp. 6 | Silnice vede doprava na Jaroměř. Letecký záběr je použit z webu mapy.cz. |


![]() |
![]() |
| První dům při pravé straně cesty na Rodov. Čp. jsem nenašel. | Druhé stavení při pravé straně cesty na Rodov. Čp. jsem nenašel. |

![]() |
![]() |
| Vyfoceno dne 26.7.2006. | Dělníci dodělávají kamenný břeh. |
![]() |
![]() |
| V listopadu 2006 je již most opravený, dodělávají se úpravy terénu. |
![]() Pomníček u trotinského železničního přejezdu již má odlomenou desku s nápisem. Vlevo je částečně vidět silnici na Jaroměř, mezi výstražným zařízením a památníkem nehody je vidět smiřické silo, železniční trať vpravo je zrušena. Ve Smiřické Zpravodaji 10. června 1996 popisuje pan Zdeněk Runkas své zážitky z nehody na trotinském přejezdu v roce 1949. ,,Tehdy jsem byl přeložen na nově zřízené ředitelství státních statků Cerekvice, jehož sídlem byl tzv. Důchod pří smiřickém zámku. Jel jsem motoráčkem do práce - "ve vlaku" jsme seděli dva nebo tři. Díval jsem se z okna a blízko přejezdu přes státní silnici jsem zahlédl, jak se směrem od Jaroměře poměrně rychle blíží nákladní auto. Měl jsem tehdy ještě čerstvý řidičský průkaz. I když jsem neměl zatím skoro žádné zkušenosti z řízení motorového vozidla, zajímalo mě, jak ten řidič náklaďák ubrzdí. Neubrzdil !! Nejen, že vůbec nebrzdil, ale nereagoval ani na troubení motoráku ani na skřípění brzd. Nás - pasažéry motoráčku - to možná zachránilo, protože náklaďák nenarazil do nás, ale naopak my do náklaďáku. V poslední chvíli jsem se chytil dřevěného opěradla před sebou. Následoval náraz - strašná rána - smyk - pak se vše zastavilo. Bylo ticho - žádný křik ani sténání - jen někde syčel ucházející vzduch - byla cítit rozlitá kyselina. Za chvíli se vypotácel z kabiny motoráku strojvůdce - měl zakrvácené čelo - v ruce držel kliku - snad chtěl s motorákem vycouvat. Uvědomil jsem si, že musím vystoupit. Náklaďák s vykolejeným motorákem se zarazil o telegrafní sloup - na druhé straně, než dnes stojí pomníček. Velké kabelové cívky se válely daleko v poli - nějaké tyče nebo trubky prolétly kabinou.... Vzpomínám si, že tři mrtvá těla jsme položili vedle sebe do trávy v příkopu. Toho čtvrtého jsme nemohli vyprostit - byl přitisknutý přes prsa předním kolem náklaďáku k telegrafnímu sloupu. Jak se tam dostal, nevím. Mohl vyletět z kabiny auta stejně jako z jeho korby. Chtěli jsme sloup odříznout, ale neměli jsme pilu. Poprvé v životě jsem viděl, že to není jen mluvnický obrat, když se řekne, že někomu stojí hrůzou vlasy na hlavě. Tomuto muži se světlé vlasy ježily na hlavě jako dráty. V obličeji postupně rudnul, fialověl až zpopelavěl. Pan doktor Zlámalík, který se sem zakrátko dostavil však zjistil, že ten chudák má vzadu proraženou lebku a že nebyla naděje na jeho záchranu. Potom přijeli příslušníci dopravní policie. Nejprve se starali, zda jsme těm mrtvým něco nevzali. Prohlédli jim kapsy, podívali se, zda mají hodinky a snad i prstýnky. Ještě, že nás nešacovali ! Snad to je profesionální přístup, ale já jsem se styděl. Potom mě jako civilistu vyzvali, abych odešel. Bylo mi trapně a zatímco sem na místo srážky přijížděli zvědavci, já jsem šel domů. Na večer jsme měli lístky na estrádu. Z programu jsem však nic neměl, protože jsem stále viděl tu naježenou blonďatou hlavu toho nešťastníka od Trotiny." Pamatuji si archeologické vykopávky u Trotiny a proto jsem po nich zapátral. Upozorňuji, že se jedná o vykopávky jen z jediného období. V Archeologických rozhledech s názvem Struktura osídlení lidu s lineární keramikou od Markéty Končelové, zabývajících se krajinou východních Čech se můžeme dočíst o osídlení kraje: ,,... nejintenzivněji využívaná oblast je soustředěna mezi horním tokem Labe, Trotinou, Bystřicí a Javorkou.“ .... ,,Zatím je z tohoto prostoru známo 183 nalezišť v 77 makrolokalitách, což je téměř polovina makrolokalit ( 47 % ) ze sledovaného regionu." V této práci jsem také našel Soupis lokalit Lidu s lineární keramikou ( LnK ) ve východních Čechách Legenda: pol. – poloha; přeslok. – přesnost lokalizace; lok. – lokalizace; č. mak. – číslo makrolokality; č. komp. – číslo komponenty; kult. – kultura; akt. – aktivita; areál: bnrl – blíže nespecifikovaná rovinná lokalita; obj. – objekt; nál. – nález; dalkult. – další kultury; ulož. – uložení; lit. – literatura č. 115; Rodov Trotina; pol.: parc.č. 341/1, 343/1; okr.: HK; přeslok.: 1; lok.: 282 : 15; mapa: ZM10 13-22-13; č. mak.: 42; č. komp.: 1; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: neurčeno; nál.: zlomky keramiky, mazanice, ŠI; akce: sběr Boček; rok: 1986; dalkult.: slezskoplatěnická, latén, středověk; ulož.: M HK př.č. 82/87; lit.: Kalferst – Sigl – Vokolek 1987: 22, č. 144; BZO 1986/87, č. 473. č. 122; Rodov Trotina; pol.: „v probírce trotinské“; pole J. Holuba; okr.: HK; přeslok.: 3; lok.: x; mapa: x; č. mak.: x; č. komp.: x; kult.: LnK; akt.: sídlištní; areál: sídliště rovinné; obj.: jámy; nál.: keramika; akce: x; rok: x; dalkult.: x; ulož.: M HK, M Jaroměř; lit.: Duška 1898: 43; Šimák 1932; Poche 1937; Stocký 1926: 165; Preidel s. d.: 18. Ve smiřickém Zpravodaji z roku 2005 jsem našel článek od Ing. Milana Plška: Kde pramení Trotina ? Při jedné z návštěv restaurace došlo na otázku, kde vlastně pramení potok protékající částí našeho města Trotinou a vlévající se u Lochenic do Labe. Ukázalo se, že to nikdo pořádně neví, padaly různé názory: u Vřešťova, v oblasti Chlumu, nebo dokonce u Dvora Králové. Došlo tedy ke shodě, že je třeba nahlédnout do mapy a zároveň oslovit pamětníky, kteří se u Trotiny narodili. Z názorů rodilých Trotiňáků zaujaly zejména dva: - Trotinka odjakživa pramení pod Zvičinou - prameniště Trotinky je u obce stejného jména, tedy Trotiny - tento názor je pravdě nejblíž. Ani pohled do turistické mapy však nepotvrdil, jak tomu doopravdy je. Pod Zvičinou skutečně pramení potok Trotinka, který teče k Miletínu. O kus dál je opravdu obec Trotina, u které je vyznačen jiný potok pojmenovaný Trotina. V jednom místě je ten samý potok pro změnu označen zas jako Trotinka. Ani z mapy se tedy nepodaří jednoznačně určit zda se jedná o ten samý potok, či se jedná o dva různé potoky. Po dalších vypitých pivech bylo jednomyslně rozhodnuto uspořádat výpravu k Miletínu a na místě zjistit, jak to ve skutečnosti vlastně je. Zjištěná skutečnost je následující: 1) Na okraji obce Zvičina pramení potok Trotinka, který se coby malá bystřina vlévá u Miletínských lázní do Bystrého potoka, ten se dále pod Miletínem vlévá do potoka Bystřice, který se u Chlumce nad Cidlinou vlévá do řeky Cidliny. 2) Asi 2 km východně od Miletína se nachází malá obec Trotina a u ní lze vysledovat pramen potoku Trotina. Malinký potůček teče již asi 1,5 km od skal nad touto obcí. Přímo v obci pak vyvěrá pramen mnohem mohutnější. Pozoruhodné je, že tento pramen vyvěrá uprostřed obce a to ve sklepě pod hospodou. Dále pak potok Trotina pokračuje přes Bílé Poličany, Velký Vřešťov, Račice, kolem naší osady Trotina až do Labe u Lochenic. Jednoznačně lze tedy konstatovat, že se jedná o dva různé potoky, což také odpovídá údajům v turistickém průvodci. Aby se Trotinka mohla změnit v Trotinu, musela by se totiž křížit s Bystrým potokem, navíc by Trotinka musela téměř 2 km téct do kopce k obci Trotina a takové zázraky se mohou dít pouze v pohádkách. Závěrem bych chtěl každému doporučit návštěvu této oblasti mezi Miletínem a Zvičinou, není to daleko a je tam vskutku zajímavá a krásná krajina. Trotina patřila dříve k panství miletínskému, později pak k panství poličanskému. Není bez zajímavosti, že obě panství vlastnil v polovině 16. století Zikmund Smiřický ze Smiřic, pán na Skále ( dnes Hrubá Skála ). duben 2004, Ing. Milan Plšek V souvislosti s povídáním o říčce Trotině by bylo dobré připomenout, že na jaře roku 2003 členové Klubu českých turistů TJ Sokol Smiřice vyznačili turistickou „Prokešovu spojovací cestu“. Je značena červenobíle a začíná u starého Tyršova mostu a vede po levé straně Labe do Lochenic. Tuto trasu je možno vřele doporučit všem, kteří si ji ještě neprošli a těm, kterým nevadí jít kousek pěšky. Když dojdete k mostu u Lochenic, budete si zde moci prohlédnout bývalé řečiště Labe a vyústění říčky Trotiny. Na okraji této lokality najdete tabulku, která vás seznámí s tím, že je zde přírodní rezervace. ![]() Pan Mir. Volák vyfotografoval železniční most přes říčku Trotinu na trati Jaroměř Hradec Králové ( vlevo ) v obci Trotina, který prochází opravou. 1.4.2008 ____________________________________ Přírodní rezervace TROTINA ( CHRÁNĚNÝ PŘÍRODNÍ VÝTVOR ) Staré labské rameno s přítokem Trotiny s dobře zachovanými pobřežními porosty dřevin (lužního charakteru) a vodních rostlin. Zachovaly se zde mnohé druhy rostlin, které v okolních tůních již nerostou: stulík žlutý, rdest plovoucí, růžkatec ponořený, lakušník, dále zblocha vodní, rákos, šmel okoličnatý, kosatec žlutý aj. Husté křoviny a rákosiny slouží jako útočiště drobné zvířeny, volné bezlesé plochy jsou jedinou známou českou lokalitou vzácné myšice malooké. Ochranné území v nadmořské výšce asi 250 m n. m. bylo vyhlášeno v r. 1983 na 9,68 ha ( s ochranným pásmem 19,18 ha ). Státní ochrana přírody. |