Cesty na Chloumek a na Pardědub

Text a fotografie Karel Trumha

Zpět na hlavní stránku



   Zajímám se o historii, a protože pocházím z Hradce Králové, tak především o historii svého města a okolí, kam jsem schopen v jednom dni dojet na kole a vrátit se zpět. A tak spojuji zájem o historii s jízdou na kole, protože sport je další můj koníček a většinou na těchto cestách fotím všechno co mě zajímá. Nejenom historické objekty, ale také architektonicky zajímavé stavby, přírodní zajímavosti, památné stromy, pomníky, kamenné kříže, apod.
   Doma se tyto digitální fotky snažím uspořádávat do kategorií v počítači a rád se k nim vracím.

   Minulou zimu mně zaujala stará tenká kniha od L. Domečky: Obchodní cesty na Hradecku v době předhistorické z r.1929. L.Domečka byl mimo jiné ředitel hradeckého muzea a podobných knih napsal mnoho, aby vzbudil zájem široké veřejnosti o historii.

   Ve stručnosti uvedu popis předhistorických (hradištních) cest v okolí Hradce Králové.

   Starodávná cesta z Moravy ( Brna ) do Slezska ( byl to nejschůdnější přístup k Hradci ) míjela Hradec ( hradiště na soutoku Labe a Orlice ) a spojovala se u Rožberku ( bývalý strážní kopec na Slezském předměstí rozvezený při stavbě pevnosti Josef II. ) s cestou z Prahy, která vedla kolem Hradce přes vesnice Vlčkovice a Plačice a obcházela opevněné hradiště k Rožberku pro ty, kteří nechtěli do města. Dále pokračovala co nejpohodlněji po levém břehu Labe přes Pouchov a Rusek brodem přes Labe pod Pardědubem, což je opukový kopec u Skaličky na okraji Labe a bylo to také strážní opevněné místo. Cesta potom pokračovala po pravém břehu Labe přes Holohlavy a spojovala se u Černožic s odbočkou ( zkratkou ) od pražské cesty do Hradce. Odbočka vznikla později v době železné, když se více rozvinul obchod a vedla od Chlumce nad Cidlinou přes Nechanice, Chlum a tvrziště Hrádek mezi Habřinou a Rodovem ( dá se lehko najít u cesty ). Vedla nejkratší cestou přímo přes vrcholky kopců, které sloužily jako orientační body. Dále cesta procházela úzkým údolím mezi kopci Chloumkem ( dnes je tam poutní kostel sv.Václava a hřbitov ) a kopcem Prašivkou, který byl tehdy opevněn kamennou hradbou jako strážní kopec. Je to krásné místo zdaleka viditelné, jedinečný orientační bod, asi zajímavé i geologicky.




Výlet na kole z Hradce Králové na Chloumek, do Smiřic a zpět do HK.

Trumha Trumha    Velikonoční neděle 8.4.2007

   Od rána bylo krásně a tak jsem, jako obvykle, když jedu na kole na tuto stranu, projel Plotiště. Zhruba na rozhraní Plotišť a Předměřic proti mlýnu Budínu stojí starobylá Boží muka z r.1567 ( foto č.0 ), potom Předměřice ( foto č.1 ) a Lochenice ( foto č.2 ).
   Až sem jsem to znal, ale dál to bylo ještě zajímavější.

   Po přejetí železniční trati z HK do Jaroměře, pokračuje pohodlná klidná cesta pro kola kolem přírodní rezervace Trotina ( foto č.3 ) a před Smiřicemi odbočuje mezi poli do vesnice Trotina ( je to jenom několik domů u hlavní cesty z HK do Jaroměře ). Dále poklidným údolím říčky Trotinky do Rodova. V první zatáčce doprava se místo nazývá Mlýn Trotina, ale je tady jenom chata. Po projetí Rodovem cesta stoupá do Habřiny.
Foto č. 0 - Boží muka Foto č.1 - krásně rozvětvená pamětní lípa v Předměřicích.


Trumha Trumha
Vlevo: foto č. 2 - Lochenice - zpětný pohled na střed vesnice u kostela
Vpravo: foto č. 3 - přírodní rezervace Trotina

Trumha    V zářezu cesty se vlevo objevuje stromy a křovím zarostlé tvrziště Hrádek, ale ještě předtím v duchu jásám, protože je už vidět dvojici kopců Chloumek a Prašivka.
   Vrcholy kopců jsou vysoké kolem 300m a jsou od sebe vzdáleny sotva 500m. ( foto č. 5 ) Jako hrby velblouda jsou zdaleka nepřehlédnutelné a vytvářejí jedinečný orientační bod pro člověka od doby, kdy je poprvé uviděl.
   Potom jsem si prohlédl a nafotil tvrziště Hrádek ( foto č. 4 ), které je chráněné od severu kopcem Hořička ( 312m ). Dodnes hluboké a strmé příkopy dávají tušit jeho někdejší mohutnost, která je nejlépe vidět, pokud nejsou listy na stromech.

   Jel jsem dál na Habřinu ještě do kopce a cíl cesty, dvojice kopců, byla stále zřetelnější, za nimi byly vidět Semonice a stará prachárna na kopci před Jaroměří.( foto č. 6 )
Foto č. 4 - tvrziště Hrádek

Trumha
Foto č. 5 - Pohled k mému cíli.

Trumha
Foto č. 6 - Vlevo leží kopec Prašivka, vpravo Chloumek,
vzadu je vidět Semonický kostel a dlouhá budova staré prachárny na kopci před Jaroměří

Trumha Trumha
Vlevo: Pohled od Habřiny na dvojici popisovaných kopců. Vpravo: foto č. 7 - kopec Prašivka

   Pak už jsem byl na louce mezi kopci, vlevo je Prašivka ( foto č. 7 ), už v prehistorických dobách opevněná.
   Ale já jsem už pěšky zamířil vpravo do kopce mezi stromy a za chvíli se objevil pohled na poutní kostel sv. Václava obklopený hřbitovem se zdí. Vedle je samostatný novější hřbitov ( foto č. 9 a 10).

Trumha Trumha
Foto č. 9 - Cesta mezi stromy na kopec s kostelíkem, blíže stojí zeď nového hřbitova. Foto č. 10 - kostel a zvonice na Chloumku

Trumha Trumha    Pak už následoval sjezd na kole do Holohlav, ale ještě v poslední zatáčce před křižovatkou s hlavní silnicí z HK do Jaroměře je červený kámen s křížem se čtyřmi lipami z r.1794 ( foto č. 11), který připomíná tažení Napoleona. Další zastávka byl kostel sv. Jana Křtitele z r.1365, renesančně přestavěn r.1584 a do dnešní podoby barokně upraven v 18.stol.( foto č. 12).


   Ještě jsem v dolní části vsi u žel. trati vyfotil hodnotné barokní sochy P. Marie a sv.Jana Nepomuckého z 1.pol.18.stol. a stromořadí památných stromů ( foto č. 13), vždyť touto cestou chodili věřící ze Smiřic do kostela do Holohlav.
Foto č. 11 - Kříž při cestě z Habřiny do Holohlav Foto č. 12 - Brána s plastikou u holohlavského kostela.

Trumha
Foto č. 13 - pohled přes železniční trať k holohlavskému kostelu.

Trumha        Tečkou za cestou byl kostel Zjevení Páně u zámku ve Smiřicích a pro mě objev sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma anděli z r.1730 ( foto č. 14), která se až na detaily podobá stejnému sousoší na Malém náměstí v Hradci Králové z. r.1718. Obě sousoší totiž pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna.


   A protože se cestou postupně jasná ranní obloha zatáhla a byla mi stále větší zima, rychle jsem od zámku přes Skalici ujížděl do Hradce, abych druhý den mohl jet z Hradce podél Labe ( červená turistická značka ) na Pardědub.
Foto č. 14 - Sousoší u smiřického kostela.




Výlet na kole z Hradce Králové na Pardědub a zpět do HK.

Trumha
Foto č. 1 - Hradec Králové
       Velikonoční pondělí 9.4.2007

   Jako východiště cesty je dobré místo například stanoviště loděk a parníčků na Tylově nábřeží u Tyršova mostu. Proti toku Labe se dá jet pohodlně až do Plácek po obou stranách po asfaltovaných stezkách, kdy je dobré povšimnout si krásných věkovitých stromů na obou březích (asi 100 -150 let starých). Když se včas otočíte, můžete vidět věže starého města ( foto č. 1). A potom přichází klenot mezi mosty v Hradci a širokém okolí, secesní most z r. 1913 přes Labe mezi Pláckami a Věkošemi ( foto č. 2).

Trumha
Foto č. 2 - Most přes Labe.

Trumha
Foto č. 3

Trumha
Foto č. 4 - Zábrany proti povodni.

Trumha Trumha           Jedeme dál po stezce už jenom po levém břehu a řeka už není tak rovná ( foto č. 3). Proti vtoku náhonu z Kydlinovského mlýna, nyní nově zajištěného proti povodni ( foto č. 4), asfaltovaná stezka končí, ale dál je to ještě zajímavější. Hned vpravo na okraji bývalého řečiště Labe ( před regulací ) stojí ohromná smuteční vrba ( foto č. 5) a kousek za ní ještě větší a starší pamětní dub ( foto č. 6).
Foto č. 5 Foto č. 6

Trumha
Foto č. 7
          Na protějším břehu je vidět budovy starobylého tajemného mlýna Kydlinova ( foto č. 7 a 8), který byl od 14.století svobodný ( manský ) dvůr s povinností hájit v případě nebezpečí královský hrad v Hradci Králové. Od r.1799 vlastnil mlýn František Střemcha, který mimo jiné poskytl pohostinství hradeckému kronikáři Františku Švendovi, jehož dům na Velkém náměstí r.1814 vyhořel a který zde 15.2.1822 jako 81-letý zemřel.

Trumha
Foto č. 8 - Kydlinovský mlýn je stále v provozu.

Trumha Trumha
   Foto č. 9
   Jez v Předměřicích slouží k zajištění odběru povrchové vody pro průmyslové a zemědělské účely, pro průběžné vypouštění 800 l/s do Velkého labského náhonu a k energetickému využití vodního potenciálu ve vodní elektrárně.
    Původní jez byl vybudován v letech 1914 - 1917. Vodní elektrárna byla postavena v roce 1923. Nevhodné založení stavby však způsobilo v roce 1932 zřícení vodního díla. Při havárii byla zničena vodní elektrárna včetně všech provozních a obytných provozů, koryto krátkého přivaděče a odpadu vodní elekrárny, krajní pilíř pravého jezového pole a část silničního mostu. Dále vznikly poruchy na stavební a strojní konstrukci pravého jezového pole.

   Zdroj textu: informační deska vpravo.
   Foto č. 10
    V místě havarované části vodního díla byl v roce 1933 vybudován hradlový jez. O pět let později dokončilo Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze projekt na úpravu Labe v trati Hradec Králové - Předměřice, jehož součástí byl i nový jez. V roce 1943 byla však stavba zcela zastavena a podle připravovaného projektu se pokračovalo až v roce 1947. Nový jez je umístěn o 45 m níže po toku oproti havarovanému dílu. Jezové těleso a pilíře byly založeny na tvrdých slínovcích. Stavba nového jezu a vodní elektrárny byla dokončena až v roce 1952.
    V roce 1961 byla provedena výstavba ochranné hráze, která zajistila zvýšenou ochranu pravobřežního území nad jezem před povodněmi. Její součástí byla i úprava vtoku do Velkého labského náhonu.


Trumha
Foto č. 11 - Most u Lochenic

Trumha Trumha
Vlevo: foto č. 12, vpravo: foto č. 13


   Jedeme dál a stezka, už jenom vyježděná kolej v trávě se vine zákrutami již regulovaného Labe k jezu a mostu s elektrárnou u Předměřic ( foto č. 9 a 10). Dále je možno jet po obou březích řeky k ocelovému mostu z r.1917 mezi Lochenicemi a Skalicí ( foto č.11).
   Pokud pojedeme po levém břehu opět míjíme staré velké stromy a skupinu hlavatých vrb, které získaly svůj vzhled dlouhodobým pravidelným ořezáváním, které zabraňuje rozlámání starých těžkých větví.
   Pokud pojedeme po pravém břehu Labe, naskytnou se nám za cenu horší ( pomalejší ) cesty krásné pohledy na řeku takřka z úrovně hladiny, jak je znají hlavně rybáři ( foto č.12).
   Potom narazíme na odbočku se stavidlem ( foto č.13) do Labského kanálu, který byl vybudován někdy brzo po r.1533 jako odbočka od náhonu mlýna v Předměřicích ( někde proti stávajícímu Voženílkovu mlýnu ) pro provoz několika vzdálenějších mlýnů a vlévá se zpět do Labe v úrovni Březhradu.
   Samotný Labský náhon stojí za projetí, prozkoumání a fotografování, což už jsem udělal.

   S brodem přes Labe na prehistorické cestě souvisí několikanásobné osídlení prostoru mezi pravobřežními přítoky Labe: Olšovkou, Sendražickým potokem a Trotinou. Tyto přítoky dělí říční terasu pokrytou velice úrodnými vrstvami naváté spraše na mělké úvaly a zajišťovali dostatek pitné vody pro velké osídlení. Vyšší kopce, táhnoucí se od severu k západu, chrání toto místo před větrem a mrazem. Blízkost velké řeky, Labe je také výhodou-rybolov, vodní cesta, atd. A v neposlední řadě byl pro tyto osídlence důležitý daleký rozhled přes Labské údolí až k vrcholům Orlických hor, kde viděli vycházet každé ráno slunce, jednu z mála jistot, kterou měli.
   Za mostem je dále možno jet na kole jen po levém břehu. Na pravém břehu je přírodní rezervace Trotina, tvořená mrtvým ramenem Labe s ústím Trotiny a přilehlými lužními porosty, kterou je možno pěšky prozkoumat.
   Dále se cesta pro jízdu na kole zhoršuje, ale okolí je o to zajímavější. Následuje lesík, dále otevřený břeh s velkými stromy a pohled na Labe a protější břeh je úchvatný.
   Je jaro, velikonoce, a okolí cesty oživují trsy květin mezi suchým listím.
   Pravá strana cesty je stále strmější, porostlá křovím i velkými stromy a pod slabou vrstvou ornice se skrývá opuka, ze které je Pardědub ( 257m ) tvořen. Jen na jednom místě vystupuje opuka pod horním okrajem srázu na povrch.
   Na staré mapě z r.1938 je mezi Skalicí a Pardědubem nakreslený lom na opuku, která byla použita na zpevnění břehů při regulaci Labe v roce 1917.
   Pardědub byl osídlen jiř na počátku doby železné, v jejím stupni platenickém, asi 900 roků před n.l. V době hradištní byl ohrazen ze tří přístupných stran příkopem, nad nímž byl nasypán hliněný val s dřevěnou hradbou.Obyvatelé hrádku měli za povinnost střežit cestu z Hradce Králové ke Skalici a Smiřicům a mimo to i brod, kterým tu přes Labe cesta k Jaroměři procházela. Brod se nalézal před regulaci r.1917 pod Pardědubem východně od něho u soutoku Malostranského potoka s Labem ( foto č.14). V roce 1928 se brodu ještě užívalo a vedla k němu jedna hluboká cesta od Skalice a druhá cesta od Skaličky.


Trumha Trumha
Vlevo foto č. 14 - Soutok Malostranského potoka s Labem. Vpravo: foto č. 15


   Ale teď, po 80-ti letech je tu všechno změněné, zarostlé, překopané, zasypané a upravené, takže dostat se od mostku u soutoku trním zarostlými stráněmi nahoru na vrchol Pardědubu je velice obtížné a s kolem skoro nemožné. Jednodušší je projít mezi poli vlevo od cesty mezi Skaličkou a Skalicí. Jen velká fantazie a možná archeologické průzkumy nám dokáží představit si Pardědub bez stromů a křoví, opevněný a bráněný stálou posádkou.
   Proto ani fotografii vrcholu Pardědubu nepřikládám, byla by příliš obyčejná a nic neříkající. Každý ať si udělá představu sám.
   A tak pěknou tečkou na konci cesty je trs žlutých blatouchů na břehu soutoku pod Pardědubem ( foto č.15).