Fotografie a pohlednice vojáků 1. sv. války z Ruska

25.10.2013 mi napsal pan Materna a doplnil informace o fotografii vpravo. Děkuji.
Dobrý den pane Přemku,
   náhodou jsem našel na Vašem webu fotografii svého dědy Vincence Materny, který byl během I. světové války v zajetí a na fotografii na Vašem webu je asi z doby, kdy pracoval jako zajatec v dolech. Ale pocházel z městečka - vesnice Újezd u Nového Veselí. Pravděpodobně přímý vztah k Vaší obci má dědův druhý kolega na fotografii.....
   Děda se stal později jedním z prvních příslušníků střeleckého pluku Jana z Husi a s ním se zúčastnil i bitvy u Zborova. Do ČR se vrátil mezi posledními v roce 1921. Zemřel v roce 1956.
....
Další dopis
   Jen dodám upřesnění. Porovnáním fotografií dědy z pozdějších let je jasné, že pod fotografií jsou příjmení obou prohozena. Ten vlevo ze dvou je děda Vincenc, ten vpravo pak asi onen pan Adolf Vališ, nejspíš kamarád ze zajetí.
   A další doplnění. Děda fáral během zajetí v železorudných dolech v Krivém Rogu, dnes Ukrajina a zdá se, že tam nějaké ochranné pomůcky jako například přilby neměli, asi jenom ony kapuce jako horníci ve středověku. Oba sedí na kusech železné rudy a tak si lze představit, že když byl děda pádem kamene rudy zraněn na hlavě, tak už nemohl fárat. V roce 1917 se už jako uzdravený dostal do legií a s nimi do bitvy u Zborova, kde jako příslušník 10. roty, 1. pluku Jana z Husi zajal během ofenzivy svého bratra Františka, který jako vojín sloužil "u nepřítele", v armádě Rakousko-Uherské. Asi zafungovala prozřetelnost.
   Oba se potom jako příslušníci ruských legií přes Sibiř, Vladivostok, kolem Indie lodí, vrátili domů, i když jako první začali za republiku bojovat, jako poslední se vrátili až v roce 1921, kdy za zásluhy byly už dávno všechny trafiky rozdány. Bylo by to na román.
   Srdečně zdraví Ladislav Materna