Časopis Ratibor 5.10.1907
   Strašný výbuch acetylénu v Josefově.
   V neděli po osmé hodině večer rozlehl se v Josefově a po celém dalekém okolí strašlivý výbuch s prudkým zábleskem. Rána byla tak hrozná, že ohromnou detonací zařinčela okna nejen v Josefově, nýbrž i v Jaroměři a blízkých obcích. Někde se domnívali, že explodovaly prachárny, jinde zas, že jde o vzácný úkaz meteorologický, konečně že mohl někde nastat výbuch. Poslední bohužel bylo příšernou pravdou. V hotelu "Otta" v Josefově shromáždění hosté pocítili při výbuchu prudký otřes, světla všecka okamžitě zhasla a přítomných zmocnila se nevylíčitelná panika. Okna zařinčela, sklo tabulí bylo vyraženo, ze střechy padaly tašky. V okolních domech rovněž ucítili strašný otřes a na mnoze roztříštěna okenní skla. Na hlavní stráži nedaleko hotelu "Otta" byli vojíni vrženi i s lavicí na zem, předcházející hlídka klesla, jakoby jí náhle podťal nohy.

   Po prvním vzpamatování z ohromného leknutí vyběhla choť hoteliera p. Waltera na dvůr a chtěla volat muže, o němž věděla, že šel řídit acetylen. A tu se jí naskytlo příšerné divadlo. Zatím se sběhli lidé, přispěchalo vojsko, opatřena světla a každý žasl nad spoustou způsobenou výbuchem acetylenového kotle. Komora, nalézající se ve zdech a klenutích hradebních, tedy ve zdivu na kolik cihel silném, byla rozmetena. Ohromné balvany výbuchem vrženy na kolik kroků proti zdem budovy. Uprostřed ssutin nalezena mrtvola muže, příšerně zohavená. Dle všech známek poznalo se, že leží tu v tratolišti krve roztrhané tělo p. Waltera. Ač byl několikrát varován, šel s rozžatou svíčkou upravovat acetylenový aparát. Plyn někde z kotle, jenž byl zařízen na 75 kg. karbidového plnění, ucházel, nastala explose a hotelier byl vržen na protější zeď s takovou prudkostí, že jsou tu zřejmě znát obrysy jeho těla. Odtud odražen padl k zemi do prostřed dvora. Mrtvola jeho sežehnutá, rozdrásaná. Vnitřnosti jako hadry visely po zdi hradeb, svalstvo spřetrháno, kosti zpřeráženy, hlava zohavena k nepoznání. Děsný tlak rval s nekonečnou silou v tom okamžiku všecko kolem dokola a další spoustu dovršilo rozmetané a ohromnou prudkosti vržené zdivo. Tlak byl tak ukrutný, že stříbrné zlatníky, jež měl p. hoteliér bezpochyby u sebe, byly nalezeny zkroucené a zohýbané jako plíšek. Prudkost rozmeteného zdiva možno posoudit poněkud tím, že papírové peníze, jež měl p. Walter u sebe, byly nejen roztrhány, ale dírkovány jako síto, což bylo způsobeno drobným pískem, který byl takovou silou vržen, že pronikl celé tělo, šat, papír a všecko, co bylo jen poněkud poddanější. Hoteliér p. Walter měl u sebe 1500 zl., z nich nalezeno však toliko 250 korun; ostatní peníze byly rozedrány a bůh ví, kam rozmeteny. Na dvoře hotelu stál landauer povozníka p. Wernera. Ten byl úplně rozbit a ještě poškozeny dva jiné vozy. Tašky na střeše hotelu stály jedna na druhé, ve dvoře nezůstalo ani jedinké okno ušetřeno. Obyvatelé hotelu ovšem byli v pochopitelném zděšení. Někteří, obávajíce se, že ohromnou explosí mohla být býti i budova hotelu ohrožena, že by se strašným otřesem jsouc až do základu dotknuta, mohla sesouti a proto se vystěhovali. Ostatní a s nimi celé město ztrávili noc v rozechvění a rozrušení.

   Ještě v noci stála na místě katastrofy vojenská stráž a druhý den, po ohledání soudní komisí, započato s uklizením rumu, sebrány pozůstatky mrtvoly p. Waltera a hledány peníze, jež měl v uvedeném obnosu pan hoteliér toho dne u sebe. Ve středu konal se za nevídaného účastenství pohřeb nešťastníkův.





























Je použit obrázek ze stránky turistika.cz