Varhany v kostele

  Ke kostelu patří mimo jiné varhany a varhanní hudba. Ve zdejším zámeckém kostele se varhany objevily až 50 let po jeho vysvěcení – tedy v roce 1763. Vznikly v dílně Kašpara Welzela z Králík. Varhanám se říká, že je to královský nástroj. Varhany z té doby označíme jako barokní hudební nástroj. Od té doby uplynulo do současnosti zhruba čtvrt tisíciletí. To způsobilo, že zub času nahlodal varhany tak, že se nedaly používat. Protože je nyní kostel používán jako koncertní síň, bylo proto rozhodnuto dát varhany odborníkům do celkové rekonstrukce, aby i varhany svým zvukem mohly naplňovat tyto vzácné chrámové prostory patřičným zvukem. Protože „o peníze jde až v první řadě“, k tomuto kroku bylo přistoupeno až po zajištění potřebné finanční částky. Restaurování varhan bylo svěřeno odborné firmě z Krnova – v Krnově byla světoznámá firma na výrobu varhan.
  Z původních varhan zbyla k použití pouze jejich skříň, ale i tu bylo třeba restaurovat. Protože je ze dřeva, bylo v první řadě nutno zneškodnit červotoče. Ti už zde vykonali svou ničivou práci a dřevo skříně bylo nutno zpevnit pryskyřicí. Celý „stroj“ varhan je úplně nový. To proto, že jeho původní díly byly uloženy čtyřicet roků v depozitáři a byly naprosto nepoužitelné Při rekonstrukci varhan šlo o to, aby byl zachován jejich barokní ráz. I když je celý stroj varhan zcela nový, byl vyroben na základě technologií z doby vytvoření původních varhan. Proto nebyly požitý žádné umělé hmoty a jednotlivé součástky byly opracovávány jednoduchými nástroji (např. hoblíky, dláty apod.) a ne pomocí současných moderních truhlářských strojů. Na jednotlivé díly je použito smrkové a dubové dřevo. Kromě dřeva je použita při konstrukci stroje i hovězí kůže. Na celotónové klávesy je použito švestkové dřevo a na půltónové klávesy je použita hovězí kost. Zvuk ve varhanách vzniká rozechvěním sloupce vzduchu v tzv. píšťalách. Výška tónů je pak závislá hlavně na délce těchto píšťal. Pokud se díváme na varhany z přední strany, která je viditelná z chrámu, pak bychom těch píšťal napočítali poměrně málo. Ve skutečnosti je jich ve zdejších varhanách celkem 736 – ano, není to chyba – je jich skutečně tolik. Ty větší a největší jsou dřevěné. Jsou obdélníkového průřezu. Ta největší píšťala – při pohledu na ni se ani nechce použít názvu píšťala – má obdélníkový průřez 21,6 x 23,4 cm a délku 246 cm !! Ty menší píšťaly a píšťaličky jsou kovové. Na přední straně varhan – ty viditelné – jsou píšťaly do délky 150 cm. Uvnitř varhan bychom našli početnou sadu menších a maličkých kovových píšťal. U tak velkého hudebního nástroje překvapí, že v něm jsou píšťaly o průměru jen 1 centimetr a délce také jen 1 centimetr. Kromě kláves je na přední straně skříně umístěno 12 táhel, které ovládají tzv. rejstříky. Těmi se volí různý styl a zabarvení hudby. Z toho důvodu musí být tolik píšťal, kterých je mnohem více, než by odpovídalo počtu tónů daného tónového rozsahu.
  Pro vyluzování tónů je třeba u varhan proud vzduchu. Dříve se musel tento vzduchový proud vytvářet šlapáním měchu. V současné době je to jedna z věcí, která je přece jen proti baroku zmodernizována – proud vzduchu je vytvářen elektricky poháněným dmychadlem. U těchto rekonstruovaných varhan se počítá i s použitím mechanického dmýchání – tzv. šlapání měchů. Zajímavé je ladění takového nástroje. K ladění se používá elektronický přístroj, který s naprostou přesností určuje výšku tónu. Ladění jednotlivých píšťal se provádí změnou jejich délky. U těch dřevěných se k tomu používá dokonce obyčejné kladívko. Naladit všech 736 píšťal vyžaduje hodně času. Ladění bylo dokončeno v úterý 7. dubna 2009 – v den, kdy byly zahájeny Smiřické svátky hudby – tedy v poslední chvíli před prvním varhanním koncertem.
  Mohu podat i několik odbornějších údajů. Varhany mají dva manuály – to znamená dvě klávesnice. Každá klávesnice má 3 oktávy – 30 celotónových a 20 půltónových kláves. Kromě toho ty nejhlubší tóny se ovládají u varhan nohama na pedálech pod klávesnicemi - zde je 17 celotónových a 10 půltónových pedálů. Kromě toho jsou zde i výše uvedené ovladače rejstříků. Varhany zahrají tóny od tzv. velkého C až po d´´´(tříčárkované d). Proti barokní hudbě, kdy tzv. komorní áčko byl tón o kmitočtu 435 Hz, je nyní komorní áčko laděno s frekvencí 440 Hz. Nemáme-li tzv. absolutní hudební sluch, pak tento rozdíl v žádném případě nepoznáme. Uvedené ladění je nutné proto, aby ladění varhan nečinilo potíže při souhře se soudobými hudebními nástroji.
  Miroslav Volák