Foto s popisy jsou převzaty ze vzorně vedeného alba smiřických fotbalistů. Jeho autorem je Ladislav Černý st.
Děkuji za laskavé zapůjčení. Text je převzatý ze Sokolské a Smiřické kroniky. Děkuji panu Plškovi za ochotu.


1950
10.2.1950
   Ve schůzi předsednictva referoval br. Ing. Bor o jednání v záležitosti koupaliště, MNV u byla podána žádost o pozemek na koupaliště a hřiště kopané.

6.4.1950
   Postupem času došlo se na povolaných místech k názoru, že je potřeba zříditi v kraji aspoň jedno tělovýchovné a sportovní středisko, dobře vybavené a vším potřebným, tj. dostatečně velkým cvičištěm, hřištěm, běžeckou drahou, koupalištěm apod., opatřené, jež by se nalézalo v blízkosti dráhy, nikoliv při hranicích kraje. Jako velmi vhodné bylo shledáno „Bělidlo“ ve Smiřicích. Ve schůzi MNV dne 6. dubna bylo oznámeno, že KNV zásadně schvaluje plán tělovýchovného a sportovního střediska a ustanovuje místní šetření na den 18. dubna, při kterém bylo vyhlédnuté místo uznáno za velmi vhodné. O průběhu a výsledku místního šetření referovali ve schůzi výboru 26. dubna bratři Bor, Hlavatý a Svatoň.

  Jak bylo již zmíněno, konalo se 18. dubna 1950 ve Smiřicích místní komisionelní šetření za účelem stanovení zásad pro vybudování tělovýchovného střediska ve Smiřicích za účasti příslušných referátů KNV, ONV, MNV a Tělocvičné jednoty Sokol ve Smiřicích. Při šetření schválen byl v zásadě plán, vypracovaný akad. Architektem ing. B. Holým z Prahy, který vypracoval též podrobné profilové plány koupaliště a sportovního stadiónu. Vypracování plánů si vyžádalo nákladů v částce Kčs 196 540,-.
   Pozemek daruje MNV a správa vodních cest ( řeky Labe ). Tělovýchovné středisko, jak zní nález komise ( podrobný zápis o šetření uschován v archivu MNV a Těl. Jednoty Sokol ), by tu mělo velmi příznivé podmínky. Koupaliště by mělo dostatek čisté proteplené vody a mohlo by být až 3,5 m hluboké. Výkop koupaliště by byl proveden zdarma dobrovolnými brigádami, neboť občanstvo má o projekt velký zájem.
   Projekt počítá se zřízením sokolovny, stadiónu, seřadiště a hřišť pro házenou, košíkovou, tennis a odbíjenou. Dále bude postaveno zařízení pro branný závod. Celé středisko je vroubeno stromy a také děti by zde měly vodní nádrž a pískoviště. I táboření zde bude možno provozovat.
   Zástupci ONV v Jaroměři, Sokola i MNV ve Smiřicích považují zřízení střediska za nutné a tak také uznává komise. Uskutečněním projektu dostaly by školy, Sokol i zaměstnanci všech místních podniků dokonalé sportovní středisko.
   S výkopem koupaliště začato 2. června 1950 státní správou vodních cest, která upotřebila vyhloubené zeminy a písku pro zřízení hráze nad jezem. Výkop proveden buldozerem ( rypadlem ).
   Na výlohy, spojené s počátečními pracemi při budování tělovýchovného střediska poskytla příspěvky Tělocvičná jednota Sokol, která rovněž požádala na podzim 1950 Státní úřad pro tělovýchovu a sport v Praze na vybudování sportovního stadiónu částku Kčs 1 070 000.
  Předběžné práce, nutné před zahájením pozemních prací, tj. vyměření sportovního stadiónu a hlediště, vykolíkování a profilování náspů kolem hřiště vykonal ještě v r. 1950 z ochoty ing. Exnar ze Státního úřadu pro vodní stavby a dělníky z regulace s dalšími ochotnými spolupracovníky.
   Na pozemní úpravě pracoval pak ve dnech 23. prosince 1950 – 15. ledna 1951 ( tj. po 17 dní ) buldozer ČSSZ v Hradci Králové a provedl vyhloubení hřiště a odsun zeminy na projektované svahy v celkové kubatuře asi 3400 m3.

27.4.1950
   Obdržel MNV od ing. Holého plán výkopu koupaliště.

2.6.1950
   Byl počat výkop koupaliště, podnikla jej správa vodních cest, aby získala materiál na hráz.

9.6.1950
   Plénum MNV se ve schůzi 9. června usneslo koupiti od sl. Šrámkové 9 parcel v katastru holohlavském a vyměniti je za pozemky p. Kašpara a Jílovského „na bělidle“ na území plánovaného sportovního střediska.


Práce u buldozeru. Foto od Romana.

19.6.1950 ( červenec ? )
   Buldozer, jenž hloubil projektované koupaliště a hlínou zahrnoval bývalé labské řečiště až k novému řečišti, zajel příliš ke kraji a sjel do Labe. Celý den jej všemi poruce jsoucími auty a traktory marně vytahovali, až konečně oddíl vojska, povolaný z Josefova, silnými stroji jej dostal z Labe na břeh.

7.8.1950
   Záležitosti týkající se vybudování tělovýchovného a sportovního střediska, byly svěřeny zvláštnímu výboru, tzv. „pětce“, do níž byli vysláni: za Sokol br. Bor, Hlavatý a Svatoň, za odbor kopané Fanta a za okr. odb. radu R. Šrámek. V prvé schůzi 7. srpna si dali úkol získati plán vybudování sportovního stadionu.
   Ve druhé schůzi 29. srpna se pětka usnesla, by br. Hlavatý a tajemník NV zajeli k projektantu ing. Holénu do Prahy pro urychlení dodání plánu.

29.9.1950
   Úvěr pětce 20.9. povolený byl členskou schůzí schválen. Prostřednictvím ONV zažádala jednota o subvenci na vybudování střediska ve výši Kčs 1 070 000,-.

2.11.1950
   Ing. Holý dodal 2. listopadu plány tělovýchovného a sportovního střediska. Ing. Exnar od správy vodních cest vytýčil a vykolíkoval hřiště. Na pracovišti zřídili bratři z betonových tvárnic boudu pro nářadí. Pětce povolený úvěr byl zvýšen na 60 tisíc.

30.11.1950
   ONV nezařadil budování sport. Střediska ve Smiřicích do plánu 5M 51, po intervenci br. Hlavatého bylo slíbeno dodatečné zařazení. Jednotě byla poskytnuta peněžní podpora 30 tisíc, ale žádný stavební materiál, který bude nutno sehnat na volném trhu.

23.12.1950
   O vánocích pracoval na novém stadioně po 5 dní buldozer.

28.12.1950
   KNV vybídl jednotu, aby poslala státní správě pro tělovýchovu potřebné doklady k žádosti o subvenci, jednota byla nucena žádati o poshovění, ježto podrobné plány nejsou dosud hotovy. ( Žádost byla podána 20.1.1951 )
   Vyměření a vykolíkování na stadioně provedl z ochoty ing. Exnar za pomoci br. Hlavatého a 3 dělníků zaměstnaných při regulaci Labe.


Už se to začíná podobat.





1951
3. – 15. 1. 1951
   Na novém stadioně pokračoval buldozer v úpravě terénu, s níž počal o vánočních svátcích, do 12. ledna přemístil 3410 m3 zeminy.

26.2.1951
   Práce na novém stadioně působila členům „pětky“ nemálo starostí, 26. února intervenovali br. Hlavatý a Bor v Hradci Králové u krajské správy čsl. Stavebních závodů o přidělení buldozeru na pozemní práce, zákrok neměl kladného výsledku, ježto veškerá rypadla jsou plně zaměstnána.

28.2. 1951
   Dne 28. února zajel br. Jos. Hlavatý do Prahy žádat aby byl vyslán zástupce SÚTS do komise ku zhlédnutí krajského střediska ve Smiřicích. Bylo mu slíbeno, že se tak stane při nejbližší cestě na Hradecko.

2.3.1951
   O vyslání zástupce do komise pro shlédnutí krajského střediska zakročil u SÚTS též předseda MNV p. Josef Kutil, jemuž bylo slíbeno, že komise bude uskutečněna při shlédnutí koupaliště ve Dvoře Králové.

4.3.1951
   Přes všechno slibování a ujišťování nebyl nám poslán ani buldozer ani jiný náhradní stroj, zůstalo jen při slibech ! A čas nezadržitelně ubíhal, ač tolik nutné a neodkladné práce volalo ! Bylo nutné začít, nečekat. 29. března se začalo, pomohly hlavně šrotárna, jež pozemek zorala a cukrovar, který půjčil transportér, brigáda bratří zřídila zatímní elektrické vedení.

30.3.1951
   Energetické závody v Hradci Králové byly 30. března požádány, aby zavedly elektrické vedení na nový stadion.

7.4.1951
   Okresní akční výbor Národní fronty ( OAV NF ) připravoval na neděli 29.4. pochod míru. Jednota žádala OAV, aby tento „pochod míru“, při němž má každý účastník ujíti 20 km, byl pro Smiřice a okolí změněn v práci na krajském středisku. OAV nejprve naši žádost odmítlo, ale po dalším zákroku a vysvětlování z naší strany s navrhovanou změnou souhlasil. Organisace podniku byla projednána ve schůzi výboru dne 7. dubna, kde byl stanoven pořad a podrobný postup práce; byli též ustanoveni odpovědní vedoucí pro různé úseky.

16. dubna
   vykolíkoval br. Ing. Exnar s pomocí několika ochotníků výšky.

18. dubna
   byly vykopány jámy pro sloupy elektrického vedení.

24. dubna
   byly postaveny sloupy, vyměřeny a postaveny profily. Práce bylo všude dost, bylo i ochoty a chuti ku práci dostatek. Pomáhali ochotně a vydatně vedle vedoucích inženýrů od správy vodních cest a stavby elektrárny i mistři a zaměstnanci těchto podniků, i cikáni a zvláště soudruzi ze šrotovny, cukrovaru a dílen státních statků. Veselo a rušno bylo na pracovišti !

27. dubna
   byly na stadion dopraveny 2 transportéry ( z cukrovaru ), 2 plužidla a 2 navijáky s kabely a postaveny na příslušné místo.

28. dubna
  dokončili elektrikáři montážní práce, vyzkoušeli transportéry; vše bylo na „pochod míru“ připraveno

29.dubna
   konal se ve Smiřicích Pochod míru. O půl 8 hod. ranní sešli se účastníci ze Smiřic i okolí u nádraží ( též školní mládež ) v pracovním oděvu s nářadím a lopatami, motykami, hráběmi apod. Nato odešli všichni společně průvodem s hudbou městem na prostranství budoucího sportovního střediska na Štenberku u Boznerových, kde byl sraz i dalších dílčích průvodů z Holohlav a Černožic. Slavnost zahájena čsl. Státní hymnou, načež promluvila s. Víková z Jaroměře o významu slavnosti, která vyzněla v manifestaci za mír. Slavnost zakončena Písní práce, po níž se účastníci rozešli na prostranství hřiště pro kopanou a zde po několik hodin pracovali na budování hřiště za pomocí nákladních aut, traktorů, transportérů a urovnávali terén i okraje hřiště. Při práci vyhrávala místní hudba. Při značném počtu dobrovolných brigádníků vykonáno hodně práce, která byla připravena částečně již před tím buldozerem, jenž v zimě 1950 – 1951 na úpravě již několikrát pracoval. Pochodu míru se zúčastnilo 397 žáků a žákyň a 434 dospělých ( ze Smiřic bylo 607 osob ). Na hřišti pracovalo 252 mužů, 32 žen, celkem 284 pracujících, 4 traktory, 2 nákladní auta a 3 vlečné vozy. Školní mládež pracovala dopoledne na úpravě zámeckého parku.
   …..Večer byla na sokolském cvičišti zapálena mohutná vatra, při které sokolská mládež i někteří ze staré gardy družně pobesedovali.

7. května
   Na cvičišti byly již instalovány 2 tlampače nákladem 9760 Kčs.

13. května
   obešly agitační dvojice obyvatelstvo našeho města, aby získali pracovníky pro budování nového stadionu. I nové členstvo bylo získáno.

5. června
   „Pětka“ vytrvale sháněla buldozer nebo jiný stroj pro pozemní práce na stadioně; bylo vykonáno mnoho cest do Hradce Králové i do Prahy, intervenovalo se u krajských i centrálních úřadů, všude sliby, ale mlhavé, neurčité. 5. a 10. června jednali br. Hlavatý a Bor s krajskou správou státních lesů a obdrželi slib, že až v zimních měsících nebude možno v lesích pracovat, pak že by bylo možno stroj půjčit.

28. června 1951
   bylo konáno ve Smiřicích místní komisionelní řízení zástupců KNV z Hradce Králové a Státního úřadu pro tělovýchovu a sport z Prahy. Vzhledem k ideálnímu položení a možnosti provozování všech sportů vyslovila se komise pro vybudování střediska velmi příznivě. Doporučeno, aby z požárně bezpečnostních důvodů byla žádána v místech koupaliště vodní nádrž ( bazén ), která by se vystavěla ve formě koupaliště. Doporučeny též další svépomocné práce v budování hřiště podle plánů arch. Holého.
  Krajská odborová rada v Hradci Králové přidělila z Jednotného fondu pracujících závodní radě ČSSS ve Smiřicích pro potřeby tělovýchovy v roce 1951 Kčs 150 000, z čehož připadá na vybudování hřiště s atletickou dráhou Kčs 110 000, pro oddíl kopané Kčs 15 000 a pro oddíl tenisový Kčs 25 000..
  Státní úřad pro tělovýchovu a sport v Praze poukázal na vybudování hřiště s atletickou dráhou v r. 1951 Kč 85 000.
   Na stavbu tribun vyžádán projekt stavitele Vlad. Zelenky z Lomnice nad Popelkou.
   V r. 1951 odpracovalo na budování sportovního střediska ve Smiřicích celkem 530 osob 1363 brigádnických hodin a do 31. prosince 1951 přemístěno bylo celkem při všech pozemních pracích 5423 m3 zemin. Vykonaná brigádnická práce má hodnotu úhrnem Kčs 79 550.
  Celkové výdaje na vybudování tělovýchovného střediska ve Smiřicích činí do konce roku 1951 Kčs 306 757, z čehož proplaceno bylo MNV ve Smiřicích Kčs 238 905 a ZJ Sokol ČSSS Kčs 67 852.

1. července 1951
   Ve svízelné situaci naskytla se nenadále rada a i pomoc: strojmistr u stroj. závodu ČSSS v Hradci Králové, br. F. Rousek nabídnul, že by při náhodné příležitosti získal pro nás rypadlo. Šťastnou náhodou byl 25.7. dodán hradecké strojní stanici nový scripper sovětské výroby, jenž byl poslán na 3 dny ( 26. – 28. 6. ) na krajské středisko „na zkoušku“. Šrotárenská Tatra stroj přivezla; ale rypadlo pro časté poruchy a opravy mnoho práce nenadělalo – pouze asi 300 m3 – a bylo odvezeno do České Skalice k opravě.

14. července
   Br. Rouskovi se opět naskytla možnost získati pro nás stroj, jenž měl po opravě podniknouti zkušební jízdu. Šrotárenské auto jej 27. července přivezlo a milý bulda se 28. pustil do práce; neukázněná posádka však pracovala bez zájmu a bez chuti a chtěla jiný stroj. Byl tedy stroj i s posádkou vrácen.

10. září
   intervenovali br. Hlavatý a s. Málková z Jaroměře u KNV o vyřízení žádosti za finanční podporu a za buldozer.

13. října
   usnesla se „pětka“ aby br. Hlavatý a Svatoň zajeli do Lomnice n. Pop. shlédnout stadion generála Svobody.

15. října
   jsme obnovili u KNV svou žádost o buldozer.

16. října
   referovali br. Hlavatý a Svatoň o prohlídce stadionu v Lomnici; na jejich radu koupil výbor od architekta Zelenky plán šaten s rozpočtem a plánem střešní konstrukce za Kč 9000,-.

19. prosince
   Při intervenci u SÚTJ se zjistilo, že výstavba krajského střediska ve Smiřicích nebyla ( ! ) pojata do plánu na rok 1952. Byla podána stížnost a žádost o zařazení střediska do finančního plánu

15.. prosince
   SÚTJ poukázal 15. prosince k výplatě subvenci v částce Kčs 85 000,-.
   V r. 1951 pracovalo na novém stadioně 530 osob ve 14 brigádách; odpracováno bylo 1367 a 3/4 hod. Přemístěno bylo 5423 m3 zemin. Hodnota vykonané práce činí Kčs 79 500,-, MNV proplatil účty za Kčs 238 500,-, jednota Kčs 66 832,-.

1952
14.2.
   „Pětka“ si péči o budování stadionu upravila tak, že o šatny a hřiště budou pečovati br. Ing. Žilka a Vopinka, brigády pak budou starostí br. F. Svatoně.

21.2.
   Zařazení do investičního plánu 5M 1952 bylo nám 21. února opět slíbeno.

„Pětka“ také nezahálela; zřídila vyměření, vykolíkování a profilování hřiště; provedli br. Ing. Exnar a Vopinka se 4 br. figuranty.

31.3.
   V březnu nám vydatně pomohl slibovaný a námi toužebně žádaný buldozer; 17 dní na stadioně pilně pracoval a pěkný kus práce vykonal.

19.5.
   počal opět na krajském středisku pracovati buldozer; pracoval do 28. května, vyjma 2 dny, kdy byl opravován. Agrotechnik od statku osel hřiště a přilehlé pozemky travním semenem, jehož se spotřebovalo 200 kg.

22.5.
   projednával výbor velmi nepříjemnou záležitost, odcizení sokolského majetku. Člen jednoty J. D. potřeboval na opravu svého domu několik tzv. hurdisek, které nesehnal ke koupi nikde v okolních městech. Věděl, že jednota má hurdisky z bouračky v „galejích“ u Račic složené u cvičiště, že však nesmějí být prodány, jsouce určeny na stavbu šatny. Přesto v noci 11 hurdisek naložil na vůz a odvezl a spadlý strop jimi spravil. Kdo jej prozradil, není kronikáři známo; též nebylo zjištěno, ba snad ani zjišťováno, kdo hurdisky odvezl. J.D. byl předvolán před výbor, tam se k činu přiznal, omlouvaje se pouze naléhavou potřebou opravy, ježto hrozilo další zřícení a nemožností opatřiti si narychlo potřebný materiál. Uznávaje trestnost svého činu, podvoluje se potrestání a zavazuje se 11 hurdisek týchž rozměrů do konce května vrátiti; což také učinil.
   Za svůj poklesek byl p. J.D. z jednoty vyloučen.

6.6.
   MNV oznámil, že uvolňuje na nový stadion subvenci Kčs 200 000, kterou obdržel na koupaliště.

28.8.
   sešli se členové „pětky“ a výbor jednoty k projednání záležitostí nového stadionu – krajského střediska. Došlo povolení ONV v Jaroměři ku stavbě poloviny šaten podle projektu arch. Zelenky.

5.9.
   členská schůze …. S. J. Hlavatý oznámil, žena stadionu bylo odpracováno celkem 1141 brig. Hodin a bylo vydáno úhrnem Kčs 460 000,-, z fondu pracujících bylo přijato 150 tisíc, od SÚTJ 85 tisíc, od MNV 100 tisíc, výbor jednoty povoluje 60 tisíc a z Jednotného fondu pracujících slíbeno dalších 400 tisíc.

  Truhlářská, kovářská a zámečnická práce na stavbě šatny byla zadána komunálním podnikům okrouhle za 55 tisíc Kčs.
  Závodní rada šrotovny obdržela z Jednotného fondu pracujících Kčs 200 tisíc, tj. polovinu subvence slíbené na výstavbu lehkoatletické dráhy; druhá polovina se vyplatí příštího roku.
  Do 31. prosince bylo na středisko vydáno 211 619 Kčs a odpracováno 1493 hod.


Paní Reichová mě upozornila na panoramatickou fotografii ze stavby stadionu, kterou mají na Měst. úřadě ve Smiřicích.


Pravá polovina obrazu. Fotografie je na obraze za sklem.

1953
11. února
   došly z Prahy pokyny o vyúčtování příspěvku 200 tisíc Kčs na lehkoatletickou dráhu.

20. února.
   Závodní radě ČSSS byl předán rozpočet jednoty na r. 1953. Výstavba šaten je rozpočtena na Kčs 1 245 518,-, lehkoatletická dráha vyžaduje Kč. 657 500.

22. února
   Ježto všechen majetek jednoty v důsledku změny organisace tělovýchovy stal se majetkem ČSSS, byl stadion, zřízený na zasypaném labském řečišti dne 22. února předán závodní radě ČSSS.

11. dubna
   Na novém stadioně pracovali pilně členové oddílu kopané od 11. dubna o výkopu běžecké dráhy.

18. dubna
   byl stadion oset jetýlkem; ale semeno bylo špatné a nevzešlo. Byl též rozbourán most v parku přes bývalé labské řečiště. Na břehu labského náhonu bylo vysázeno 140 topolů a 85 lip.

6. května
   bylo občanstvo místním rozhlasem vyzváno, aby v den „běhu vítězství“ zúčastnilo brigád na stadioně. Výzva měla úspěch; 10. května pracoval na zbudování stadionu větší sbor brigádníků, totiž 37 dospělých a 59 žáků a žaček. Byly vykopány základy prostřední nosné zdi, betonovány základy šaten přivezlo se 6 aut odpadových cihel a byl rozebrán most.

15. července
   Na novém stadionu se 15. července dokončilo betonování základů šaten a začala se zdít kamenná podezdívka.

25. července
   byla podána žádost o zařazení další stavby šaten do investičního plánu na rok 1954. K této žádosti bylo přiloženo písemné prohlášení oblastního výboru Dynama v Hradci Králové, že pro tento účel zařadí do rozpočtu 1954 částku 249 000,- Kčs.

5. srpna
   Hřiště pro kopanou bylo již blízko svému dokončení 5. srpna byla hrací plocha znovu vyměřena pro linování, byly postaveny branky a trávník byl upraven. Rozměry nového hřiště jsou značně větší než na starém stadioně.

9. srpna
   9. srpna 1953 bylo sportovní hřiště na novém stadiónu předáno oddílu kopané, který od této doby hraje všechny zápasy ve Smiřicích na větším hřišti, než dosud na malém stadionu na Šternberku Hrálo se tam první utkání se Slavojem Vyškov, který odplácel zájezd na Moravu.

15. srpna
   počalo zdění šaten.

25. srpna
   Tělovýchovnému odboru ÚRO byla 25. srpna poslána žádost, aby výstavba šaten byla zařazena do prováděcího plánu nebo do sekce I na rok 1954.

10. října
   Na stadioně se pracovalo pilně v sobotu odpoledne, v neděli dopoledne i v jiné dny po skončení práce. Brigádníci hleděli splniti své závazky. Pro armaturu betonu v šatnách bylo objednáno potřebné množství ocelových prutů dne 16. října.
   ÚRO vyslala na středisko inspekci, aby zkontrolovala práci na staveništi a čerpání subvence; byla plně spokojena.

1. prosince
   byla armatura zabetonována; práce byla vykonána brigádnicky a vedení a dohledu zkušených odborníků.

8. prosince
   bylo objednáno 2000 kg nosníků; byly dodány 23. prosince.

  Mnoho dobré práce bylo vykonáno na stadioně. Během roku 1953 pracovalo 95 brigád ( celkem 144 osob ) 2827 hodin, z toho připadá na odborné a řemeslné práce 807 hod., na výstavbě hřiště a lehkoatletické dráhy se pracovalo 1179 hod., na šatně 1648 hod.
   Proplatilo se celkem Kčs 32 770,27, a to: Jednotný fond pracujících Kčs 20736,19, Dynamo Smiřice 8158,38, MNV Smiřice 3835,70 Kčs. Z toho bylo na hřiště 451,51, na lehkoatletickou dráhu 21 793,64, na šatny 10 503,12 Kčs.
  Hodnota, tj. náklad + brig. Hodiny: hřiště pro kopanou Kčs 2280,-, lehkoatl. dráha 40 128,-, šatna 21 383,- Kčs.
  Na jaře 1953 rozebrán byl starý kamenný most u zámecké zahrady a získaného materiálu použito z velké části při stavbě šaten na stadioně. Rovněž na jaře zasázeno podél náhona od Labe ke stadiónu 140 topolů a 85 lip.
   Od r. 1951 do r. 1953 proplatily skutečné výdaje na vybudování stadionu:
  MNV Smiřice v částce Kčs 74 093,-
  DSO Dynamo Smiřice 27 435,-
  Z poskytnutých subvencí 59 820,-
  Celkové skutečné výdaje 1951 – 53 161 348, -
  Celková hodnota vybudovaná v týchž letech 1951 – 53 na novém stadionu činí:
  Hřiště a hlediště 141 212,-
  Šatny 48 270,-
  Lehkoatletická dráha 40 610,-
  Od r. 1951 do konce roku 1953 bylo celkem na novém stadionu odpracováno 5588 brigádnických hodin a vybudována hodnota na ca Kčs 230 000 v nové měně. Nový stadion je velké a krásné dílo, které po dohotovení přispěje k masovému rozšíření tělovýchovy a sportu a bude pýchou města i okolí.


Navážení náspů 1954

1954
9. ledna
   S. Jos. Hlavatý, vedoucí činitel při budování nového stadionu, vypracoval dokumentaci plánu výstavby stadionu r. 1954; rozpočet vykazuje potřebu částky 107 000,- Kčs.

10. ledna
   Plán vchodu dodal zdarma stavitel Josef Hájek, za plány hlediště bylo zaplaceno staviteli Šubrtovi Kčs 2800,-.

28. ledna
   Z přídělu 40 tisíc Kčs na vybudování stadionu nebylo do 3112.1953 spotřebováno Kčs 16 872,21: tato částka se musela vrátit.

Výstavba běžecké dráhy byla pojata do plánu na r. 1954. Za sjednáním této záležitosti zajeli s. Hlavatý a Adamíra do Prahy. SÚTS uvolnil na běžeckou dráhu částku Kčs 50 000,-.

9. září
   Josef Hlavatý obdržel závazný slib – ovšem po 9 osobních intervencích v Praze – že na stavbu běžecké dráhy udělí ÚRO podporu 50 tisíc Kčs. Tato podpora byla poukázána 13. září.

21. září
   byla na stadioně komise SÚTJ v Praze shlédnout vykonanou práci, bylo nám slíbeno, že stavba šaten bude pojata do plánu na rok 1955.

15. prosince.
   Plán stavby šaten v r. 1955 byl SÚTS v Praze schválen; byl povolen příspěvek 40 tisíc Kčs.

V roce 1954 odpracovalo 95 členů na středisku 3234 brig. Hodin ZR ČSSS přispěla částkou 1706 Kčs.


Článek z Pochodně 17.srpna 1954.


Brigádníci na stavbě šaten pro sportovce na stadioně 1954.
Zleva: Klíž, Rudolf Zákravský, Kundr, Adamíra, Sláma, Koza, Hlaváček, Jiří Frei, Václav Dušek, Ladislav Černý sedí na valníku, Tomíček.

1955
Krátce po Novém roce opustil naše řady horlivý a neúnavný budovatel stadionu s. František Pánek, zaměstnanec šrotovny. Vzpomínaje práce a ochoty zesnulého, posteskl si právem s. L. Ježek: „Kdo na jeho místo ?“.

Březen
   Na výstavbu stadionu bylo jednotě z akce T přiděleno 10q cementu a 10q vápna.

3. října
   bylo při stavbě šatny na stadioně dosaženo rovnosti.

13. října
   S MNV byla sjednána dlouhodobá smlouva o pronájmu pozemku nového stadionu naší jednotě.


Ještě střecha a bude to...

1956
12.února 1956
   udělil MNV ve Smiřicích v uznání zásluh úspěšné, horlivé a vytrvalé činnosti při budování nového stadionu diplom uznání a díků činovníkům TJ Dynamo Smiřice s. Josefu Hlavatému, Ladislavu Černému, Ludvíku Ježkovi a Václavu Pavlíčkovi. Také 10 dalších nejpilnějších brigádníků bylo odměněno pochvalným uznáním. Diplomy byly odevzdány u příležitosti výroční členské schůze zvláštní delegací MNV, kterou tvořili předseda MNV K. Novák a tajemník MNV J. Zilvar.
  V roce 1956 byla dosažena „glajcha“ a provedeno zastřešení, v roce 1957 vnitřní úpravy, mezitím náspy kolem stadionu, atletická dráha a oplocení. Nechybělo nikdy porozumění. Vedoucí Zemědělského stavebního závodu s. Pour pomáhal materiálem, dopravou i pracovními silami, s. Hlavatý sháněl finance, s. Ježek L. dovedl brigádu vydupat doslova ze země.
  Výstavba stadionu v r. 1956 nepokročila tak, jak bychom si byli přáli a jak jsme právem předpokládali. Bylo nám sice přiděleno 60 q cementu, 3 000 cihel, 4 balíky střechové lepenky a 5 m3 řeziva, ale těžkopádné úřadování zdržovalo vyřízení objednávek tak, že bylo stále potřeba osobních intervencí.
  Státní výbor pro tělovýchovu a sport podle oznámení ze dne 22.6.1956 zařadil dokončení výstavby stadionu jako inventární stavbu do akce I pod evidenčním číslem 40 135. Teprv 5. července bylo jednotě poukázáno Kčs 40 540, takže mohl objednávat potřebný materiál; i státní statek pomohl, proplativ zálohově účet částkou Kčs 1640,-.

26.června
   bylo zažádáno o Kčs 6700,- na vybavení šaten; teprve po 4 měsících bylo nám oznámeno, že částka se povolila.
   Ku konci července počalo se s dovozem písku, cihel a vápna a objednaly se dveře a okna.)

13. července
   byl počat výkop; skončil 9. září, kdy se začalo vyzdívati; dosažení rovnosti ( glajcha ) se oslavilo 10. října.

20. září
   byl přivezen bagr na těžení písku. Do 30. listopadu odpracovalo 39 členů jednoty celkem 487 brigádnických hodin.

19.prosince
   J. Hlavatý zjistil, že na stadion bylo do dnešního dne vydáno Kčs 615 650,-.


Tesaři mají glajchu.


Zblízka


Zdálky


Starý vchod.


Nová brána.

1957
  Na stadionu byla postavena hlavní brána a pokladny.
  Částka 33 592,44 Kčs převedená z roku 1956 a určená na dobudování stadionu, byla vyčerpána do konce června 1957. Bylo zakoupena potřebné zařízení do šaten, sloupky a drát na pletivo k oplocení, dále železné nosiče na vstupní bránu, plech, cihly, vápno, písek, okna a dveře. Buldozerem bylo upraveno okolí brány poslední část náspů. V brigádách se vystřídalo 62 členů, odpracovali 1623 hodin. Zásluhu o to má především s. Hlavatý a Ježek.


Fotbalové utkání Wroclav - Hradec Králové, možná ze slavnosti Trotina. Foto od Romana.

1958
   Na stadionu bylo odpracováno 957 hodin.

20. září 1969
   byla uspořádána na novém stadionu slavnost Trotina při příležitosti zahájení meliorací na říčce Trotině. Ve Smiřicích bylo na 40 000 návštěvníků.

1962
   Konec května přinesl těžkou ztrátu pro naši TJ. Po těžké nemoci ( rakovina plic ) zemřel 30. května 1962 s. Josef Hlavatý. Bylo mu 66 let. Po působení na různých místech republiky ve službách ČSD ( Opava, Horná Dvořiště aj. ) usadil se ve Smiřicích a dojížděl na ředitelství ČSD v Hradci Králové, kde až do penzionování sloužil ve funkci inspektora. Od mládí se věnoval sportu, hlavně turistice a lyžaření. Ve Smiřicích se staly jeho sportem kuželky. Stál řadu let v čele oddílu a zasloužil se o přestavbu kuželníku. Pracoval i v krajské kuželkářské sekci. Hlavním jeho cílem byla však výstavba velkého sportovního stadionu. Jako člen výboru TJ a předseda stavební komise věnoval této akci stovky a snad i tisíce hodin při zajišťování plánů, finančních prostředků, materiálu, vyměřování i vlastních brigádnických prací, i když mu v posledních letech zdraví příliš nesloužilo. Bez nadsázky možno říci, že nový stadion byl vybudován hlavně jeho zásluhou A přitom byl dlouholetým funkcionářem lidosprávy, člen rady MNV a náměstkem předsedy MNV. Žil nenápadně, ale zanechal po sobě památku pracovitého člověka, zaníceného pro tělovýchovu a sport.
   Pohřeb se konal 4. června 1962 v 13,30 hod.od brány nového stadionu, městem ho doprovodily zástupy občanů. Popel byl uložen v rodinné hrobce ve Skuhrově v Orlických horách. Odpočívá na tichém vesnickém hřbitově a žije ve vzpomínkách spolupracovníků.

30. září 1962
   utrpěla Tělovýchovná jednota opět velkou ztrátu. Ještě nepřebolela bolest nad úmrtím s. Hlavatého a odešel na stejnou, těžkou chorobu ( rakovina ) s. Ludvík Ježek ve stáří 59 let ( narozen 25.10.1903 ). Ještě na jaře člověk plný životní energie a plánů do budoucna – v několika měsících u konce své životní dráhy. Původně zahradník u fy. Malburg, později majitel vlastního zahradnictví, nakonec vedoucí komunálního podniku. Člověk nesmírně pilný, obětavý, který vždy šel příkladem a dovedl potřebnou brigádu vydupat doslova ze země. Také on se velmi zasloužil o dostavbu stadiónu a o dobrou činnost oddílu kopané, ve kterém byl několik období agilním a obětavým předsedou. Byl velmi činným členem MNV ve Smiřicích, pracoval i v jiných organizacích. – Je pochován na místním hřbitově a žije v paměti spolupracovníků jako dobrý, pracovitý a obětavý člověk.

Podzim 1962
   Na velkém stadionu se objevila houba ve dvou místnostech, kde byly dřevěné podlahy – v klubovně a u hospodáře. Musely být vytrhány a nahrazeny betonem. Ze stejných důvodů byly vyměněny prahy a dveřní rámy u záchodu a sousední kabiny pro hráče hostí.

1963
   Na stadionu si dorostenci lehké atletiky vybudovali doskočiště. Hlavní zásluhu o to má M. Moník a St. Dohnálek.
  Poněvadž se ztratila voda ze studně na velkém stadionu, požádala TJ o připojení na městský vodovod. Přípojka je vedena od hlavního potrubí za zahradou p. Jilovského, přes mlýnský náhon. Všechny práce byly prováděny brigádnicky.
  Byly postaveny nové brány a staré přeneseny na malý stadión.
  Fotbalisté na stadiónu odpracovali 180 brigádnických hodin, na kopání vodovodu 195 hodin, při sekání a sušení trávy na hřišti 120 hodin, dorostenci při budování doskočiště a úpravě běžecké dráhy 100 hodin, žactvo na úpravě malého stadionu 50 hodin. Všichni dohromady 1662 hodin.


Akce ,,Z" na stadioně v roce 1965.

1964
srpen 1964
   stavba skladiště byla v hrubém zdivu dokončena a zakryta taškami. Stálo to 60 hodin brigádnické práce. Nejvíce se přičinili F. malý, Lakatoš, Halák, Hojný, Černý, Berger, M. Holeček aj.

září 1964
   Na stavbě skladiště bylo odpracováno dalších 46 hodin ( vydláždění podlahy, vnitřní úpravy ).

1965
   Péči oddílu byly vybudovány šatny, obnovena fasáda na šatnách a pokladnách, natřeny žlaby, brána a plot v průčelí. Dále byla vybudována betonová tribuna – taneční parket a sociální zázemí pro diváky. na podzim bylo vysázeno 20 bříz a vydrnovány vydupané prostory před brankami. Členové oddílu spolu s ostatními brigádníky odpracovali včetně příprav pro okrskovou spartakiádu 2170 hodin a vybudovali dílo v hodnotě 35 000 Kčs.
  Na velkém stadiónu byla uspořádána okrsková spartakiáda, za špatného počasí od nás cvičilo 163 chlapců, 185 dívek, 8 mužů a 10 žen, nácvik dětí vedli učitelé ZDŠ.


Obrázek vpravo:
Akce ,,Z" na stadioně v roce 1965.



1966
   leden 1966 Ze zápisu: Bylo jednáno o výsadbě stromů za bránu velkého stadionu. Bude jednáno se svazem zahrádkářů o případných druzích jabloní.
  Ovocné stromy nebudou před stadionem osázeny protože je svaz zahrádkářů nesehnal.
  Část pozemku za stadionem převedena Jednotě – Stavebniny pro skladové prostory.

1967
   Na stadion byl položen nový kabel. Výkop strojem provedl s. Suchý, kabel dodal Eram HK, uložil s. Malý, zapojil s. Skákal. Část zahrne strojem s. Holeček, zbytek 70 m ručně s. Černý. OV ČSTV vyhověl žádosti o úhradu a poskytl částku do 2000,- Kčs.
  Po prohlídce plotu na velkém stadionu ( s. malý a Novák z KS ) bylo objednáno 300 m pletiva 120 š. á 8 Kčs/m. Objednávku napíše s. Preclík.
  Byla provedena oprava dlažby na stadionu u pokladen. Provedli s. Malý, Hojný a Černý.

1969
   Byla zahájena údržba šaten na velkou stadionu.

1970
   Ve spolupráci s MNV je organizován filmový festival na velkém stadionu.

1972
  Uvažuje se o zastřešení parketu, o projekt je požádán s. Marek a ing Hájek.
  Parket byl brigádnicky zastřešen hliníkovým plechem, materiál darovaly Velkovýkrmny, všechno sehnal, organizoval a 200 hodin odpracoval předseda oddílu s. Malý. 550 hodin odpracovali členové oddílu.

1977
   oddíl kopané připravuje stavbu sociálního zařízení na stadionu, MěNV vydal povolení a OV ČSTV uvolnil 15 000 Kčs.

1978
   V měsíci listopadu se konala na stadionu kontrolní návštěva metodické a zdravotní komise OV ČSTV. Celkové hodnocení velmi příznivé.

1979
   Byla předána ( konečně ) smlouva o propůjčení velkého a malého stadionu včetně příslušenství mezi TJ Sokol a TJ Dynamo VOP Smiřice.

1982
  Položení kabelu na osvětlení. Zapojení čerpadla na zavlažování hrací plochy.
  Od roku 1982 do r. 1989 byly pořádány na stadionu každoročně filmové festivaly.

1983
   Práce na budování kiosku, výměna střešní krytiny.

1984
   Malování, nátěry, zabudování mříží, oplocení stadionu podle vyměření.

1985
   Nová vstupní branka u kabin.

1986
   vykopání zeminy pro sklep.

1987
   vybudování konstrukce na reflektory. Byl otevřen kiosek.

1989
   Dokončení studny a rozvod vody po stadionu pro zavlažování.

1990
   Malování kabin a příslušenství.

2000
   Na stadiónu byly zprovozněny moderní sprchy.

2003
   Bylo dokončeno převedení pozemků SK Smiřice. Veškeré pozemky v katastru velkého stadionu jsou nyní majetkem SK Smiřice ( s výjimkou části pozemku za branou, která patří městu).
  Na stadiónu se od roku 2003 pořádají každoročně koncerty Smiřického hrnce.

Foto vpravo:
Pohled na stadion dne 4.5.2003. Malý škvárový stadion ohraničují stromy vlevo vzadu.