---

Házená ve Smiřicích, hrála se česká házená.
zdroj: Sokolská kronika, vzpomínky B. Šmejdy
24.11.1915 rozpuštění Sokola po vypuknutí války, činnost shledána státu nebezpečnou, protihabsburskou
31.08.1919 založena DTJ Smiřice, zaměřena politicky na ČSSD, zakládá skupina nespokojenců ze Sokola
1921 dorost házené Sokola sehrál vítězné zápasy s Hoříněvsí a Dvorem Králové, na školním hřišti cvičí a hrají společně Sokol i DTJ, o propůjčení hřiště žádají i fotbalisté, hráli u Plivátek na louce
1924 házenkáři Sokola se probojovali do finále mistrovství župy
1928 ustaven samostatný odbor házené So
1929 házenkáři So vyhráli utkání na Vinohradech
1931 házenkáři So přeborníkem župy, postupují do kraje
1934 házenkáři So na mistrovství ČOS druzí
24.1.1935 ustaven Sportovní klub Smiřice, zpočátku házená, později již jen kopaná, hrálo se u Plivátek na louce /Smržovský potok/ brankář Michal Halák - pekař
1938 házenkáři So přecházejí hrát na nově zbudovaný malý stadion
1941 Sokol Němci úředně rozpustili
1942 obnova činnosti házené v DTJ, hrálo se společně pod hlavičkou DTJ, po zákazu DTJ pod Národním souručenstvím, pod kontrolou Němců, společně hrají hráči Sokola i DTJ, kteří unikli nasazení na práci do říše, „házená Smiřice“
1945 po válce Sokol obnovuje činnost, házená se opět hraje na malém stadionu
1948 sjednocení tělovýchovy do Sokola, direktivně
1952 opět ustaven oddíl házené, koncem roku se však rozpadá
1953 změna názvu, místo Sokol - DSO Dynamo Smiřice
1954 činný oddíl házené Dynama, časem se ale rozpadá
Někteří hráči pak přecházejí do Holohlav kde ustavují oddíl házené, ale i zde se házená časem rozpadá. Šmejda a Runkas hráli dokud se nerozpadlo smiřické družstvo, pak kuželky.
sestavil: Milan Plšek

Házená Sokol  Smiřice.
   Sokol Smiřice pěstuje již několik roků, zásluhou vedoucího dorostu br. Edy  Nováka, ušlechtilou hru házenou, ve které docílil vydatným a vytrvalým traininkem takové výše, že se stal nejobávanějším soupeřem v házené všech jednot sokolských českého severovýchodu. Aby přátelům pěkného tohoto sportu poskytl mimořádného požitků, pozval na neděli dne 13. července pražský Sokol k zápasu . Házená Praha (cvičitelé Tyršova ústavu)  hráli nerozhodně s mistrem republiky československé, takže jsou jistě z nejlepších mužstev republiky a při zápasu  nedělním se vynasnaží, aby odčinili předloňskou citelnou porážku, kterou ve Smiřicích utrpěli. Na shledanou na hřišti u školy v neděli 13. července odpoledne.
Zdroj: Pokrok 10.7.1924
Týdeník republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu pro župu královéhradeckou

Pan Jaroslav Litomiský z Prahy rodák ze Smiřic vzpomíná pro smiř. Zpravodaj:
  Smiřice měli vůbec na brankáře štěstí, hlavně při tehdy nejpopulárnější házené - výborných gólmanů bylo opravdu dost. Nejslavnější Karpa ( Karpíšek ) byl velmi populární a opravdu výborný brankář. Postupně nastoupilo docela slušné množství dalších a všichni byli opravdu dobří. Populární byl „Palacký“ - Karel Jech, malý Olda Šubrt a Pepík Laburda. Poslední, kterého si ještě tak pamatuji, byl výborný brankář M. Šmejda. Smiřická házená byla na velmi dobré úrovni a to bych musel jmenovat moc a moc hráčů a nerad bych ve svých 86 létech na některého zapomněl.

Hřiště IKARU, dnes Anenské nám., za prodejnou Signa pumpy v Kuklenách.
stojící IKAR Kukleny zleva:
1. župní předseda házené Holeček, 2. ?, 3. Vondrouš František, 4. Kříž Bedřich, 5. Getz František – brankář, chytal též v hokeji za Meteor HK, 6. ?, 7. ?, 8 ?,
věhlasný byl útok Ikaru: Vondrouš, Kříž, Chalupa
v podřepu výběr župy: Sokol Smiřice, Plačice
1. ? z Plačic, 2. Štěpánek Karel, 3. ? z Plačic, 4. Šmejda Bohumír, 5. ? z Plačic, 6. Semrád Miroslav, 7. Runkas Zdeněk
Foto zapůjčil Miroslav Svatoň, popis B. Šmejda