Holohlavští loutkáři

Následující text je opis z kroniky holohlavských loutkařů.

První loutkové divadlo ve škole má původ v roce 1932, jak o tom svědčí zápis ve školní kronice:
"Během měsíce října postaveno bylo v dílně školní loutkové divadlo, pro něž loutky upravila rodina pana Jambory. Malbu loutek a dekorací umělecky provedl pan profesor Vl. Turecký ze Smiřic. Dříví potřebné daroval místní dřevařský závod pana Bohdaneckého, plátno as 45 m firma Steinský z Hradce Králové. Pomáhali ochotně místní mladí řemeslníci a přátelé školy, by na posvícení v Holohlavech mohlo se hrát. Za režie pana V. Prokopa proveden jeho výstup "Na návsi před Posvícením", v němž vylíčen vznik našeho loutkového divadla a třikrát sehrán divadelní kus J. Kaše a Dr. Ct. Zicha "Oldřich a Božena "aneb založení posvícení Svatováclavského".
Vybráno celkem 300,- Kč. Všem srdečný dík "

11.12.32 sehráno divadlo od Jar. Průchy "Kašpárek dvorním lazarem"
05.02.33 "Kašpárek loupežníkem" , napsal ing. Fr. Čech
25.12.33 "Drak", ing. Fr. Čech
03.03.34 "Pan Franc ze zámku"
loutkáři Holohlavy

....1934 "Kašpárkovo pometlo - zametlo", B. Schweigstill
08.12.34 "Sv. Mikuláš", Fr. Čech
22.12.34 "Krakonošova vánočka", Jan Průcha
29.01.35 "Strakonický dudák", J.K. Tyl
06.12.35 "Mikuláš nadílí"
24.12.35 "Kašpárek a loupežníci"
01.01.36 "Hluchý král"
08.02.36 "Tupec a obr"
15.02.36 "Čert a Káča"
28.10.36 "Kašpárek se Šmidrou vítězí nad ježibabou"
05.12.36 "Mikuláš nadílí"
07.03.37 "Nejkrásnější boty"

Činnost loutkového divadla přerušena byla válkou 38-45.
V době okupace bylo původní loutkové divadlo vystěhováno na půdu školy. Rekvisity pak zůstaly ve skříni v místnosti, která sloužila okupantům za kancelář. K loutkám tedy přístup nebyl a proto s velkým zájmem byla opět skříň otvírána. Vše však bylo shledáno v pořádku. Uvažováno bylo nyní o opětném umístění loutkového jeviště v suterénu školy. Aby naše loutkové divadlo bylo zlepšeno, rozhodnuto, zříditi jeviště stálé probouráním příčné stěny mezi sálem a sklepem. Vzácným pochopením MNV ( Místní národní výbor) byla tato adaptace povolena. Tak mohl SČM za vedení svého agilního a nadšeného loutkáře p. Rudolfa Andrýse přistoupiti v říjnu 1945 k obnovení loutkové scény v naší škole. Ve sklepích naší školy rozvířil se čilý ruch usilovné práce. Postupem práce vyvstávaly nové a nové problémy loutkáři Holohlavy

s provedením a zlepšením stávajícího zařízení. Během práce vystřídali se mnozí pomocníci z řad mládeže i starších sousedů. Celou zimu pracováno bylo pilně na uskutečnění převzatého úkolu. Nadšením a neúmornou vytrvalostí všech pomocníků překonávány byly všechny potíže vyvstávající na každém kroku, zvláště pak pro nedostatek hmot. Když pak v rámci oslav presidenta Osvoboditele otevřeno bylo loutkové divadlo, bylo s pochvalou přijato jak místními občany, kteří s obdivem shlédli dílo naše nadějného dorostu, tak i vzácnými hosty z Jaroměře, z Hradce Králové a z Libčan. To bylo největší odměnou všem, kteří se zúčastnili na uskutečnění tohoto opravdu cenného díla. První zásluha o toto dílo patří nahoře již zmíněnému p. R. Andrýsovi a pak jeho oddaným spolupracovníkům J. Zilvarovi aj. Štréglovi, kteří nelitujíce ani času ani zdraví, byli vždy první v řadách četných pomocníků. Často pracovali i dlouho do půlnoci, ba několikráte, chtějíce dokončiti rozdělanou práci, zdrželi se zde až do dvou hodin po půlnoci, by druhý den opět ochotně dostavili se k pokračování v práci. Svoji vytrvalostí, ochotou, slušností a pílí dali si sami to nejlepší vysvědčení. Horlivost jejich podporována byla panem Bohdaneckým st. Který nejen jim dal k požívání svoji krásně vybavenou dílnu, ale sám radou a skutkem pomáhal jim tam, kde síly a zkušenosti jejich nestačily na odborné práce dřevařské.
loutkáři Holohlavy

Činnost naší mládeže přilákala i některé cizí loutkáře, z nichž pan Ant. Šimek, vrátný fy Malburg ve Smiřicích, se stal jejich věrným pomocníkem, nešetře při tom svých vzácných zkušeností hereckých a divadelních. K nim se čestně druží všichni ostatní pomocníci a spolutvůrci našeho loutkového divadla. Pro památku dovoluji si je uvésti se stručným výčtem jejich nezištné pomoci:

Ladislav Rohlena, zedník, přispěl mnoha večery zednickou prací
Václav Štefan, zednická práce
Jaroslav Štefan, zednická práce
František Andrejsek, zednická práce
František Bohdanecký, truhlářská práce
Věra Bohdanecká, šití opony
Václav Chlupatý, kovářská práce
Josef Hlava, práce spojená se zavedením elekriky
Rudolf Bednář, Smiřice, namalování proscenia a kulis
Rudolf Dašek, natěračská práce
Jaroslava Andrýsová, Danuše Melgrová, Jitka Klouzová, Drahoslava Prokopová, Jar. Němečková, Marta Vacková, šití krojů a úklid sálu
Josef Tvrdý, Fr. Střecha, Jar. Pácalt. Jos. Pácalt, Fr. Černý, Jos. Jošt, Jaromír Maršík, Lubomír Merkl, Jos. Melgr, Mil. Špelda, drobné práce při zahájení činnosti.

Po tomto ůvodu, je již jen popis uvedených her a učinkujícich, ten neuvádím.

Z holohlavské kroniky ( zde jsou také zapsány odehrané hry):
3.3.1946 – Otevření loutkové scény.
Již od počátku roku pracovala naše mládež za pomoci některých starších příznivců na nové úpravě loutkové scény. V neděli 3. března, v rámci akce „Mládež sobě a republice“ vzpomenuto bylo narozenin T.G.M. pod heslem „V duchu Masarykově ne slova, ale činy“ a velmi pěkná scéna loutkového divadla byla předána veřejnosti. Mimo četné účastníkyy místní , přítomni byli hosté: loutkáři Holohlavy

Okr. osv. insp. Srufa ( ? ) , prof. Hofmann aj. Rykr z Jaroměře, dr. Hausmann z Hradce Kr. a spisovatel Fr. Michálek z Libčan, kteří se zúčastnili případnými proslovy. loutkáři Holohlavy

Holdem loutek presidentu osvoboditeli i vlasti slavnost končila. Všichni přítomní ocenili celozimní práci S.Č.M. s předsedou Rudolfem Andrýsem čp. 20.

Dne 30.dubna1948 přivezeno bylo p. M. Chlupatým spolkové razítko, které bylo dáno k provedení fy. František Kbán, rytectví v Hradci Králové, Stalinova tř. č.1

Představenstvo loutkového divadla kolem roku 1957
Čestný předseda: Zilvar Josef
Předseda loutk.div. : Bohdanecký Vl.
Principál: Rudolf Andrýs
Jednatel a pokladník Cölba Ladislav
Hospodáři: Klouzová, Dušek
Osvětlovač: Trojan Josef
Hlavní vodiči: Kozina, Knejp J.
Revizoři účtu : Joštová, Andrýsová M.

Noviny "Náš kraj" pátek 22. března 1946
Svaz české mládeže loutkáři Holohlavy

  Svaz české mládeže v Holohlavech se velmi zasloužil a důstojnou oslavu narozenin TGM. Po několikaměsíční obětavé práci vybudoval a dne 3. března 1946 ve výstavné školní budově otevřel krásné stálé loutkové divadlo, vybavené všemi vymoženostmi moderní loutkové scény. Již mohutné řezbované proscenium překvapí každého návštěvníka. Poměrně malá scéna s kruhovým horizontem, pěti světelnými rampami a dokonalou rozvodnou deskou, umožňující bohaté světelné efekty, je ideálním hracím prostorem pro 50 cm loutky, které ovšem zatím jsou bohužel ještě všechny na drátech. Zvuková aparatura a reprodukce hudby v sále je překvapivě čistá: neméně naprosto čistá je slyšitelnost recitátorů, kteří samozřejmě jsou odděleni od loutkovodičů.
   Již dopolední slavnostní otevření loutkového divadla za účasti četného obecenstva a čestných hostů a zároveň slavnostních řečníků pp. Spis. F. Michálka, o.o. J.A.Grufa, prof. V.Hofmana a místních činitelů prokázalo ve třech ukázkových scénách, že nebylo opomenuto nic, aby nebylo jen postaveno dobré divadlo, ale aby mělo dobré základy pro svou působnost. Recitační i zpěvní ukázky byly hodny každé dobré loutkové scény i ve velkém městě, a vedení loutek prokázalo, že pečlivá a zkušená ruka režiséra A. Šimka ani v tomto směru nezahálela, ukázky vedení loutek byly velmi dobré.
  Není pochyby, že do vínku bylo dáno divadélku nejen mnoho lásky ( a jistě i peněz ), ale i mnoho a mnoho píle a obětavosti. Jak jinak by se mladý soubor mohl odvážiti zahrát ( a s velkým úspěchem ! ) jako zahajovací představení Jiráskovu "Lucernu" a během dalších 4 dnů vypraviti ještě "Psohlavce", tedy dvě náročné hry, na které se pravidelně odvažují jen zapracovaná a "zaběhnutá" loutková divadla. Bude-li mít soubor i budoucně tolik elánu jako dosud a bude-li mu stát v čele vždy tak dobrý odborník jako nyní, není pochyby, že holohlavské loutkové divadlo bude jedním z prvých loutkových divadel ve východních Čechách.

Hana Týfová roz Andrýsová vzpomíná na další úspěšnou etapu holohlavského loutkového divadla:
.... u tohoto znovuzrození stál Mirek Hlava pod hlavičkou tehdejších svazáků. Nějakou činnost jsme vykazovat jako vesnická organizace museli a na poli kultury to bylo nejjednodušší. A bylo to znovuzrození moc dobré, protože jsme se umístili v soutěži loutkářských souborů v našem okrese.Tenkrát - ( byl to rok asi 66-67 ) přijela komise do našeho divadélka a hrála se hra od pana Žižky. Jmenovala se Kašpárek na konci světa ( alespoň myslím-blíže by Ti to řekla paní Žižková, protože tuto jeho hru uváděli i v rozhlase H.K. ). Pan Žižka si taky zahrál,já jsem mluvila Kašpárka. ( a mluvila jsi ho perfektně, já jsem Kašpárkovi věřil každé slovo, byl to můj hrdina :-) a později jsem ho dokonce i vodil - Přemek Andrýs )
  Vše začalo v roce 1964-65. Sešla se dobrá parta-kluci Levínských, Jirka Hroch a Jirka Samek, já, Věrka a Zdena Bohdanecká, Franta Jakubský, Venda Andrýs, Ryšavý, Franta Chlupatý a bráškové Hlavovi a další, které si už moc nepamatuji.
  V této sestavě jsme hráli asi dvě až tři zimní sezony. Nacvičili jsme cca dvě představení za sezonu.Hlavně se hrálo na Mikuláše.Jednalo se nejvíce o lidi,co nebyli na intru a do škol dojížděli a mohli se v týdnu účastnit zkoušek.
  V této době jsme pořádali i plesy (loutkářský a svazácký),sbírali staré železo. Tím jsme si vydělali na nové loutky,které nám dělal loutkář z Jaroměře-už nevím jak se jmenoval. Loutek bylo kolem dvanácti,byly krásné,velké.
  A jak skončily? Byly rozkradeny,některé prý skončily v kamnech ve svazácké klubovně nad obecním úřadem.Toho,kdo to dovolil a podílel se na tom,bych hnala i teď po letech k odpovědnosti.
  Na počátku sedmdesátých let jsem se tohoto dění už neúčastnila,takže nevím,kdo do divadla docházel.
únor 2012

V sedmdesátých létech se snažil divadlo obnovit Václav Andrýs *1948, po několika představeních jsme ale skončili. Již mi vypadly z paměti data a detaily. Dnes je divadélko dávno zaniklé a na jeho místě je posilovna. - Přemek