Smiřice a Holohlavy - myslivost

Zpět na hlavní stránku     Fotografie myslivců od Rudolfa Andrýse



myslivci
Čb. fotografie jsou z archívu Rudolfa Andrýse st. z Holohlav, pouze foto úlovku je ze smiřického archivu.

myslivci
  Ze života lidové myslivosti ve Smiřicích.
   Myslivost ve Smiřicích jako společná činnost získala tento charakter od roku 1945, kdy po našem osvobození Rudou armádou byly u nadřízených vytvořeny předpoklady pro schválení společenstevního honebního okrsku na katastru Smiřic.
   Podle § 9 zákona o myslivosti a nařízení o jeho provádění ze dne 31. března 1941 čís. 127 měla každá obec jejíž obecní katastr dosahuje nejméně 250 ha honební plochy nárok na zřízení vlastního společenstevního okrsku.
   Celková výměra katastru činila 308 ha, z toho nehonební plocha 50 ha, takže na honební plochu připadalo 256 ha.
   Arondační práce pro obec Smiřice a okolní obce prováděl již v roce 1942 Vratislav Karpíšek, tehdy prokurista fy Malburg jako okrskový myslivecký poradce. Arondační protokoly byly řádně vyhotoveny a podepsány v roce 1942 v dobrovolné dohodě se všemi zúčastněnými sousedy až na obec Skalici a předány Nižšímu mysliveckému úřadu v Hradci Králové.
   Ku zřízení honebního okrsku Smiřice v roce 1942 nedošlo jen proto, že tehdy komisař u protektorátních statků Němec Riebel, který protizákonně převzal honitbu Zderaz a požadoval k tomu také přidělení katastru města Smiřice až po tok řeky Labe.
   Z tohoto důvodu přednosta Nižšího mysliveckého úřadu v Hradci Králové Aberle uvedený návrh neprojednal a katastr města Smiřic roztrhal a přidělil až po Labe velkostatku, část do obcí Skalice, Hubiles a Vlkov.
   Ve Smiřicích bylo již tehdy několik myslivců, ale v provozu myslivosti byli odkázáni z důvodů uvedených na pozvání do jiných revírů.
  V červnu 1945 svolána schůzka místních myslivců v počtu 12, podána žádost MNV o ustavení honebního výboru ve Smiřicích. V červenci pak předseda honebního výboru Jiří Lefnar spolu s předsedou Národního výboru Josefem Kutilem podali Nižšímu myslivec. úřadu v Hradci Králové žádost o utvoření společenstevního honebního okrsku na katastru města Smiřic. Žádost byla schválena výměrem ze dne 25.10.1945 a od té doby existuje ve Smiřicích společenstevní honitba.
  Tato honitba byla předepsaným způsobem propachtována na dobu 12 let Josefu Vaňkovi za roční pachtovné Kčs 500.-. Vlastní hospodaření na honitbě a odstřel zvěře byl prováděn společně za účasti všech členů mysliveckého kroužku. Vyslovena zásada, že provoz myslivosti bude nadále umožněn každému kdo projeví o myslivost zájem, bude míti honební lístek a podrobí se myslivecké kázni. V roce 1946 jednáno o upravení hranic mezi vlastním státním honebním okrskem Rodov – Zderaz a společenstevním honebním okrskem Smiřice o výměře 79,8 ha. Od tohoto požadavku bylo upuštěno, poněvadž na pronájem Státního revíru Zderaz byla utvořena Lidová lovecká společnost ve Smiřicích za účasti myslivců z obcí Rodov, Holohlavy a Smiřice.
   Ministerstvo zemědělství tuto společnost výnosem ze dne 4. října schválilo a na podkladě toho došlo k pronájmu St. revíru Zderaz za roční pachtovné Kčs 5 829,-. Předsedou společnosti byl ustanoven Josef Zilvar, rolník, Holohlavy 37.
  V revíru Smiřic o výměře 256 ha bylo v roce 1946 uloveno 36 zajíců, 100 koroptví, 4 divoké kachny, 1 tchoř, 2 lasice, 1 hranostaj, 1 pytlačící pes, 1 pytlačící kočka, 1 krahujec, 1 káně, 5 šedivek, 2 vrány černé, 2 straky. Stanovená dodávka zvěře splněna a dodáno 18 zajíců o váze 67,50 kg.
   V roce 1947 dán finanční základ Lidové lovecké společnosti na státním revíru, zaplaceno pachtovné a složena kauce ve výši jednoročního nájemného a kryty náklady spojené s pronájmem. Potřebná částka byla rozpočítána na členy, kteří do provozu odevzdali vlastní prostředky.
  I když vlastní Lidovou loveckou společnost pro Státní revír podle schválení tvořilo 7 členů, 2 z Holohlav, 2 z Rodova a 3 ze Smiřic, byl provoz honitby prováděn za účasti všech členů honebních kroužků z obcí: Holohlavy, Rodov a Smiřice.
  Tak Smiřičtí myslivci provozovali myslivost jak uvedeno na společentevní honitbě Smiřice o výměře 256 ha a podíleli se na státní honitbě, kterou propachtovala Lidová lovecká společnost.
  V roce 1948 bylo uloveno v revíru Smiřice: 55 zajíců, 1 bažant, 16 koroptví, 1 tchoř, 4 lasice, 3 krahujci, 5 vran, 6 strak, 1 sojka, 3 kočky, 1 pes. Honební společ. na svém shromáždění dne 29.1.1948 zvolilo podle zák. 225/47 honební výbor, jehož starostou zvolen rolník Václav Kašpar. Usneseno, aby pachtovní smlouva s J. Vaňkem zůstala v platnosti do 31.12.1950. V témže roce tragicky zemřel zasloužilý myslivec Vratislav Karpíšek.
  Do kroužku přijato několik nových členů.
  Přebytek hospodaření Kčs 750,- věnováno na knihovnu 500,-.
  Přebytek Lidové lovecké společnosti rozdělen MNV v Rodově, Holohlavy a Smiřice po Kčs 250,- na kulturní účele.
  Na provozu Státního revíru participuje 11 členů ze Smiřic, 9 z Holohlav a 7 z Rodova. Složený podíl každého člena je Kčs 353,-.
  Na schůzi myslivců dne 24. dubna 1950 podle vyhlášky min. zemědělství č. 568 ustavena pro honitbu Smiřice Myslivecká společnost a zvoleni funkcionáři: Kašpar Václav, předseda, Soukup Karel, místopředseda, Isaides Vendelín, jednatel, Vidrna Karel, pokladník, Vaněk Josef, mysl. hospodář, Kutík Jan a Karpíšek Eduard, revisoři účtů.
  Podle záznamu odstřelu uloveno v roce 1950: 34 zajíců, 8 bažantů, 62 koroptví, 14 lasic, 5 vran, 9 strak, 3 sojky a 4 kočky.
  Ze zvěře dodáno: 60 koroptví, 5 bažantů a 25 zajíců.
  Návrh plánu odstřelu na rok 1951 - 40 zajíců, 60 koroptví a 10 bažantů.
  Podle oběžníku ONV z 22.12.1950 je proklamováno slučování honiteb. Z podnětu akčního výboru NF svoláni na 29.3.1951 zástupci mysliveckých společností z Holohlav, Černožic, Rodova a Smiřic k jednání o sdružení společenstevních honiteb. Jednání o malý zájem na sdružení u zástupců uvedených obcí kromě Smiřic nepřineslo kladný výsledek. Hana a Rudolf Andrýsovi
  Dne 15. října 1951 podána ONV žádost o povolení k obhospodařování části katastru – bělidlo – o výměře 2 ha 93 a, které užívala Myslivecká společnost Holohlavy. Žádost byla po provedeném šetření příznivě vyřízena.
  Na státním revíru v dubnu 1949 provedeno vysázení lesních stromků a keřovin za závratským mostem členy ze Smiřic. V roce 1949 bylo na státním revíru odstřeleno 236 zajíců a 1 bažant. Hospodářskému družstvu bylo dodáno 115 zajíců a 23 zajíců předáno závodní radě Státních statků jako 10 % kvota z odstřelu. Honcům bylo rozprodáno 30 zajíců . Po vyúčtování rozdělen výtěžek pro Holohlavy, Rodov a Smiřice po Kčs 1 000 na zalesnění. Zbytek hotovosti věnován na postavení památníku ve Smiřicích ( Kčs 250,- ).
  V roce 1951 členové Lidové lovecké společnosti ( na státním revíru Zderaz ) z obcí Holohlavy a Rodov zřekli se účasti na Lidové lovecké společnosti, s tím, že ponechávají provozování myslivosti na Státním revíru Zderaz jen členům Smiřickým. V důsledku toho provedeno úplné vyúčtování Lidové lovecké společnosti ve Smiřicích a příslušné podíly členů z Rodova a Holohlav byly vyplaceny. Současně bylo provedeno vyúčtování mysl. společnosti, která existovala na společenstevní honitbě ve Smiřicích od roku 1950, jak výše uvedeno.
  Utvořena společnost nová: Lidová myslivecká společnost pro revíry Zderaz a Smiřice ve Smiřicích, která pachtovala společenstevní honitbu ve Smiřicích o výměře 256 ha za Kčs 500,- a Státní honitbu Zderaz o výměře 536 ha za Kčs 5 829,-.
  Členy společnosti se stali: Voltr Václav, Rybín Josef, Vít Adolf, Hlava František, Soukup Karel, Vaněk Josef, Kašpar Václav, Absolon Václav, Hak Karel, Hájek Josef, Isaides Vendelín, Karpíšek Eduard, Kutík Jan, Mahler Adolf, Šebek Josef, Špráchal J. a Vidrna Karel.
  Předsedou společnosti zvolen Václav Voltr, zaměstnanec státního statku a hospodářem Karel Soukup, zaměstnanec ČSD.
  Tato společnost jakož i předcházející byly schváleny ONV.
  Členové společnosti složili podíly po Kčs 690,-.
  poněvadž se jednalo o státní honitbu a společenstevní honitbu nedošlo podle oběžníku ONV ze dne 8. března 1951 ke sloučení honiteb, ale ke sdružení s jednou společností. Jinak zůstaly revíry Smiřice a Zderaz jako samostatné zachovány.
  Z výsledků hospodař. roku 1951 byl v roce 1953 dán příspěvek mateřské škole ve Smiřicích Kčs 1 000,-, OMS příspěvek na střelnici 1 000 a příspěvek na Korey 1 000.
  V roce 1953 přistoupili členové J. Malec a V. Joudal, zaměstnanci st. statku a Jiří Voltr, zaměstnanec škodových závodů. V témže roce ze společnosti vystoupili č. Hak Karel, Absolon Václav, Hájek Josef a Kutík Jan. Jejich podíly byly vyplaceny. Pro společnost zakoupen dalekohled a OMS poskytnuta zápůjčka Kčs 3 000 na stavbu střelnice ve Velichovkách, při čemž členové na výstavbě pracovali jako brigádníci.
  V roce 1954 odstřeleno 430 zajíců, 78 bažantů na revíru Smiřice i Zderaz. Dále byl proveden odchyt do sítí pro ČSMJ – 150 kusů koroptví a 29 bažantů.
  Ze škodné odstřeleno: 6 lasic, 4 krahujci, 5 kání, 21 šedivek, 8 sojek, 11 strak, 5 pytlačících psů a 18 koček. myslivci
  Z odstřelené užitkové zvěře bylo dodáno HD 231 zajíců o váze 809 kg, 105 zajíců a 43 bažantů bylo zdarma rozdáno honcům a střelcům.
  Z dřívějších členů se opět do společnosti vracejí Jan Kutík a Josef Hájek.
  V roce 1955 odstřeleno 150 koroptví, 117 bažantů a 224 zajíců.
  Výkupnímu závodu dodáno 90 koroptví, 81 bažantů a 157 zajíců.
  Tržba za zvěř činila Kčs 3 565, 60.
  Zdarma vydaná zvěř honcům a střelcům: 60 koroptví, 36 bažantů a 37 zajíců. ....
   ( Dokončení je psáno tužkou a je málo čitelné. - pozn. P )
Sepsal Vaněk



Na fotografii nahoře
jsou Hana a Rudolf Andrýsovi se srnkou, která přišla o matku.

Na fotografii vpravo je Hana Andrýsová.
Její bratr Rudolf měl také dravce. Pamatuji se, jak mi říkal: ,,nestavěj se za něho". Nechápal jsem proč, dokud nezvedl ocas a nevystřelil svou dávku dva metry daleko. :-)



  V roce 1963 došlo ke slučování honiteb. Tím došlo ke sloučení myslivecké společnosti Smiřice a mysl. společnosti Rodov. Vznikla nová mysl. společnost, která uzavřela smlouvu o výkonu práva myslivosti s Velkovýkrmnou – státní statek Smiřice. Společnost obhospodařovala 950 ha honebních pozemků na které dodatečně byla provedena ONV honitace a začlenění honitby do jednotlivých skupin. Smlouva byla uzavřena na 10 let. Po sloučení byla členská základna 19 členů. V nově založené společnosti vykonával funkci mysliveckého hospodáře s. Soukup a funkci předsedy s. Škarytka J. Pro novou sloučenou mysl. společnost byl přijat název „Labská rovina“ se sídlem ve Smiřicích.
  Činnost mysliveckého sdružení spočívá nejen v lovu zvěře, ale i jejím chovem a ochranou, ale také v kulturní a brigádní činnosti. Brigádní činnost je hlavně M.S. zaměřena na práci v myslivosti t.j. výstavba mysl. zařízení, krmení a pomoc při zalesňování, práce v zemědělství. Nemalá pomoc M.S. byla i v akci Z. myslivci
  V kulturní činnosti bylo provedeno několik přednášek s mysl. tematikou. M.S. uspořádala i zájezdy na různé mysl. akce ( výstavy psů a trofejí ). M.S. pořádá již po řadu let už tradiční myslivecký ples. V roce 1971 se M.S. zúčastnilo i agitace k volbám.
  Každoroční mysl. žně tj. při odstřelu zvěře jsou vedeny dle mysl. tradic a zvyků.
   Postupem let se členská základna měnila. Někteří členové odcházeli a noví přicházeli. Naše sdružení je převážně polní honitbou a proto naší hlavní lovnou zvěří je zvěř drobná tj. zajíc a bažant. Je u nás lovena i zvěř srnčí, kachny, holubi, králík.
   Ze zvěře škodné se v naší honitbě vyskytuje liška, jezevec, tchoř, kuna, lasice. Z pernatých dravců je to jestřáb, káně lesní a rousné, poštolka, krahujec, vrána šedivka i vzácně vrána černá, straka, sojka, sovy, moták. Z těchto druhů ze škodné zvěře jsou některé druhy z hlediska myslivosti škodlivé a proto jejich lov je povolen. U většiny perných dravců se jedná o druhy vzácné, užitečné, které je nutno chránit. V roce 1972 byla v naší honitbě dokonce zjištěna i zatoulaná zvěř černá. Jedno sele bylo dokonce uloveno. Z velmi vzácné zvěře se u nás občas vyskytují labutě.
  Koroptev – která byl dříve hlavní polní zvěří se nás vyskytuje nyní v malém množství a již od roku 1957 se neloví a je jí věnována ze strany myslivců co největší péče. Na pokles stavu koroptví zvěře mělo největší vliv scelování pozemků a používání herbicidů a insekticidů.
  Ročně je v naší společnosti uloveno průměrně 4 – 6 ks srnčí zvěře. Trofeje této zvěře mají dobrou úroveň a dokonce byl uloven srnec, jehož trofej byla na výstavě v Brně hodnocena bronzovou medailí.
  Zaječí zvěře je u nás uloveno ročně asi 350 ks to představuje 1 225 kg zvěřiny. Dále je prováděn odchyt zaječí zvěře, vždy po 3 letech. Do Interlovu se dodává vždy asi 50 ks této zvěře. Živá zvěř je exportována převážně do zahraničí.
   V bažantí zvěři je průměrně ročně uloveno 350 ks. I u této zvěře je prováděn odchyt. Ulovená zvěř je částí dodána do VP a část je rozprodána občanům v místě a část je rozdělena mezi členy M.S.
   V roce 1965 odešel s. Soukup z naší společnosti a novým hospodářem se stal s. Škarytka J. V letošním roce zemřel jeden ze zakládajících členů s. Voltr Václav.
Oba články jsou ze smiřického archivu.

myslivci
Zasloužilí myslivci okresního mysliveckého sdružení v Jaroměři 1945 - 1960, při ukončení činnosti.
Sdružení přecházelo do Hradeckého okresu. Rudolf Andrýs je třetí zprava v horní řadě.



smlouva
Smlouva mezi p. Františkem Hlaváčkem, c. a k. správcem lesů v Cerekvici, v zastoupení c. a k. nejvyššího rodinného fondu ve Smiřicích,
co najímatelem, ze strany jedné, a honebním výborem obce Holohlav ze strany druhé, co pronajímajícím.
Smlouva trvá 6 let za 160 korun ročně.

smlouva
Podpisy vpravo: Matějček, starosta honebního výboru, členové honebního výboru Josef Tuček a Kottlant.
Jsou použity materály z SOA Hradec Králové.