Stručný výtah činnosti Národní střelecké jednoty ve Smiřicích od 1. ledna 1937 do 1. dubna 1939. Kdy byla činnost spolku německými okupanty zastavena, jmění zabaveno a čelní činovníci ústředí pozatýkáni.
Národní střelecká jednota ve Smiřicích byla založena v roce 1925, prováděla svoji činnost dle směrnic daných jí buď Ústředím střeleckých jednot aneb vojenskou správou nepřetržitě dle svých sil a možností, pracujíc na daném jí úkolu brannosti národa. Bohužel nebylo vždy a všude porozumění pro úkoly naše.
Často – velmi často byli jsme vysmíváni jako ostrostřelci aneb vytýkáno nám, že jsme militaristé a fašisté – náš program však byl jasný – naučit každého Čecha, kdo má svoji vlast rád, zacházet se zbraní, aby v případě nebezpečí byl celý národ schopen se bránit vetřelcům – němcům. V roce 1937 stáli v čele střelecké jednoty bratři Krymlák A., Šmejda Rudolf, Opletal Josef a Pácalt Oldřich. Technickým vedoucím ( náčelníkem ) byl Pácalt Oldřich. Administraci vedl br. Krymlák a pokladníkem br. Opletal. Cvičení konala se v sále hostince „u Pácaltů“, v zimních době a letní době konáno cvičení na cihelně aneb v terénu. V tomto roce byl jmenován posádkovým velitelstvím v Hradci Králové, kterému jsme podléhali, našim instruktorem br. štábní kapitán Líkař. Který vždy za 14 dní přijížděl do Smiřic, vedl, aneb dohlížel na cvičení; v zimním čase vedl školu ( čtení map, odhady vzdáleností atd. ) jakou měli ve vojsku pro poddůstojníky. Od června až do srpna byla nám otevřena vždy v neděli dopoledne vojenská střelnice v Malšovicích. Kde členové střelecké jednoty z celého kraje konali povinná cvičení v ostré střelbě z pušky, kulometu a vrh granátem. V r. 1937 členové naší jednoty zúčastnili se 3krát této střelby s dobrým prospěchem a za pomoci br. štkp. Likaře. Konáno polní cvičení spolu s Jaroměřskou jednotou v úseku Smiřice – směr Chloumek. Laskavostí vojenské správy zapůjčeny i lehké kulomety, pušky jsme měli vlastní s příslušnými slepými náboji.. Tento „boj“ dle rozhodnutí komise ( důstojníci posádky z Josefova ) „vyhrála“ smiřická jednota účelnou taktikou obklíčila „nepřítele“.
Aby získány prostředky k činnosti pořádána byla zábava pomlázková a Mikulášská.
V r. 1937 již dle zaslaných důvěrných dopisů bylo zřejmo že chystá se k válce. Nastal rok 1938 a již brzy z jara dle rozkazů dávaných vojenskou správou bylo vidno, že schyluje se k válečnému konfliktu a že se počítá s každým mužem který dovede zacházeti se zbraní. Hlavně s nevojáky na strážní služby objektů, mostů, nádraží a vlaků a že vojenská správa poctivě se snaží abychom byli připraveni.
20.5.1938 přišly od posádkového velitelství instrukce které měly býti prováděny. 21.5. kdy byla vyhlášena částečná mobilizace 3 členové jednoty nastoupili okamžitě auty s ostatními vojáky ze Smiřic jako členové SOS ( Stráž obrany státu - pozn. P.) na hranice ku Broumovu a ostatní členové nastoupili se zbraní a ostrými náboji hlídky na nádraží, u mostu Tyršova, přesně dle připravených proposic. Tyto hlídky po 10 denním trvání odvolány, ale nejistota zůstala. Během dalších týdnů pokračováno v prohloubení znalostí úkolů nám daných až přišla 23.9. všeobecná mobilizace. Ihned po vyhlášení této nastoupilo ku svým útvarům 16 bratrů a zbývajících 20 nastoupilo zase stráže. Poněvadž počet objektů byl rozmnožen, o hlídky v lihovaru, mlýnech a cukrovaru, a tyto se musili konati o 2 mužích, nestačila jednota se svými členy - kteří první týden sami všechny služby konali – ( tj. ve dne pracovali a celé noci konali hlídky ) požádáno všechno občanstvo a spolky „Sokol“, DTJ o spolupráci. Praxe byla, že zapůjčili jsme zbraně s náboji a vždy byl u každé hlídky 1 člen, že střídání přišlo na naše bratry vždy 3 den vždy celou noc.
Bohužel všechna práce a námaha byla marná – přišel Mnichov a tím nastává kalvárie našeho národa. Bratři se vrací domů roztrpčeni nad zradou a nad tím jak z vysokých míst velitelských bezhlavě bylo postupováno - nad zradou spojenců. Konány dále ve středu schůzky ovšem již se necvičilo.
Přišel r. 1939 – 15. březen, černý den …. Přišly instrukce veškeré dopisy označené důvěrné zničit. 1.4. přichází úřední rozkaz němců, rozpuštění všech střeleckých jednot, zabavení všeho majetku. Pušky v počtu 35 odevzdány do Hradce králové gestapu – ostré náboje nebyly odevzdány a počtu 1 400 kusů ponechány u Pácaltů, kde ukryty. 12.4.hradecké gestapo provedlo náhlou prohlídku u br. Krymláka, Šmejdy, Opletala a ve spolkové místnosti u Pácaltů. Hledány zbraně, náboje. U br. Krymláka prohlídka celého bytu kousek za kouskem, zabavena mu soukromá korespondence, kterou jako sběratel známek měl z Francie a Ameriky a ukradena ( zabavena ) sbírka odznaků. Jinak až na hrozby zatčením nestalo se ničeho. U br. Opletala zabaveny peníze spolku, které jsme do toho dne neodevzdali a vkladní knížka Živnostenské záložny na obnos 860,- Kč, které ovšem neopomněli ihned vybrat. Nezaplacené účty neuznali. Velké štěstí vedoucí bratři jednoty měli, že prohlídka u Pácaltů nebyla dělána důkladně, jinak kdyby se byly našly zatajené ostré náboje, tak nevím zda bych tuto zprávu ještě psal.
Po té činnost úplně ustala, pouze as 8-10 nás scházelo se vždy ve středu k debatám. Br. Pácalt dal namontovati zvonek ku dveřím u vchodu, abychom nebyli snad překvapeni při svém jednání, někým nepovolaným.
Ještě v r. 1943 němec Lenfeld hrozil, že ví kteří členové střelecké jednoty se schází a při nejmenším počinu, který by se snad stal, že nás udá. Chodili jsme však i nadále až do konce války.
Po revoluci v r. 1945 nebyla znovu střelecká jednota ustanovena ve Smiřicích ani v jiných městech.
Zapsal Krymlák, Smiřice 10.8.1946