Stručný výtah činnosti Národní střelecké jednoty ve Smiřicích od 1. ledna 1937 do 1. dubna 1939.

Kdy byla činnost spolku německými okupanty zastavena, jmění zabaveno a čelní činovníci ústředí pozatýkáni.
  Národní střelecká jednota ve Smiřicích byla založena v roce 1925, prováděla svoji činnost dle směrnic daných jí buď Ústředím střeleckých jednot aneb vojenskou správou nepřetržitě dle svých sil a možností, pracujíc na daném jí úkolu brannosti národa. Bohužel nebylo vždy a všude porozumění pro úkoly naše.
  Často – velmi často byli jsme vysmíváni jako ostrostřelci aneb vytýkáno nám, že jsme militaristé a fašisté – náš program však byl jasný – naučit každého Čecha, kdo má svoji vlast rád, zacházet se zbraní, aby v případě nebezpečí byl celý národ schopen se bránit vetřelcům – němcům. V roce 1937 stáli v čele střelecké jednoty bratři Krymlák A., Šmejda Rudolf, Opletal Josef a Pácalt Oldřich. Technickým vedoucím ( náčelníkem ) byl Pácalt Oldřich. Administraci vedl br. Krymlák a pokladníkem br. Opletal. Cvičení konala se v sále hostince „u Pácaltů“, v zimních době a letní době konáno cvičení na cihelně aneb v terénu. V tomto roce byl jmenován posádkovým velitelstvím v Hradci Králové, kterému jsme podléhali, našim instruktorem br. štábní kapitán Líkař. Který vždy za 14 dní přijížděl do Smiřic, vedl, aneb dohlížel na cvičení; v zimním čase vedl školu ( čtení map, odhady vzdáleností atd. ) jakou měli ve vojsku pro poddůstojníky. Od června až do srpna byla nám otevřena vždy v neděli dopoledne vojenská střelnice v Malšovicích. Kde členové střelecké jednoty z celého kraje konali povinná cvičení v ostré střelbě z pušky, kulometu a vrh granátem. V r. 1937 členové naší jednoty zúčastnili se 3krát této střelby s dobrým prospěchem a za pomoci br. štkp. Likaře. Konáno polní cvičení spolu s Jaroměřskou jednotou v úseku Smiřice – směr Chloumek. Laskavostí vojenské správy zapůjčeny i lehké kulomety, pušky jsme měli vlastní s příslušnými slepými náboji.. Tento „boj“ dle rozhodnutí komise ( důstojníci posádky z Josefova ) „vyhrála“ smiřická jednota účelnou taktikou obklíčila „nepřítele“.
  Aby získány prostředky k činnosti pořádána byla zábava pomlázková a Mikulášská.


  V r. 1937 již dle zaslaných důvěrných dopisů bylo zřejmo že chystá se k válce. Nastal rok 1938 a již brzy z jara dle rozkazů dávaných vojenskou správou bylo vidno, že schyluje se k válečnému konfliktu a že se počítá s každým mužem který dovede zacházeti se zbraní. Hlavně s nevojáky na strážní služby objektů, mostů, nádraží a vlaků a že vojenská správa poctivě se snaží abychom byli připraveni.
  20.5.1938 přišly od posádkového velitelství instrukce které měly býti prováděny. 21.5. kdy byla vyhlášena částečná mobilizace 3 členové jednoty nastoupili okamžitě auty s ostatními vojáky ze Smiřic jako členové SOS ( Stráž obrany státu - pozn. P.) na hranice ku Broumovu a ostatní členové nastoupili se zbraní a ostrými náboji hlídky na nádraží, u mostu Tyršova, přesně dle připravených proposic. Tyto hlídky po 10 denním trvání odvolány, ale nejistota zůstala. Během dalších týdnů pokračováno v prohloubení znalostí úkolů nám daných až přišla 23.9. všeobecná mobilizace. Ihned po vyhlášení této nastoupilo ku svým útvarům 16 bratrů a zbývajících 20 nastoupilo zase stráže. Poněvadž počet objektů byl rozmnožen, o hlídky v lihovaru, mlýnech a cukrovaru, a tyto se musili konati o 2 mužích, nestačila jednota se svými členy - kteří první týden sami všechny služby konali – ( tj. ve dne pracovali a celé noci konali hlídky ) požádáno všechno občanstvo a spolky „Sokol“, DTJ o spolupráci. Praxe byla, že zapůjčili jsme zbraně s náboji a vždy byl u každé hlídky 1 člen, že střídání přišlo na naše bratry vždy 3 den vždy celou noc.
  Bohužel všechna práce a námaha byla marná – přišel Mnichov a tím nastává kalvárie našeho národa. Bratři se vrací domů roztrpčeni nad zradou a nad tím jak z vysokých míst velitelských bezhlavě bylo postupováno - nad zradou spojenců. Konány dále ve středu schůzky ovšem již se necvičilo.
  Přišel r. 1939 – 15. březen, černý den …. Přišly instrukce veškeré dopisy označené důvěrné zničit. 1.4. přichází úřední rozkaz němců, rozpuštění všech střeleckých jednot, zabavení všeho majetku. Pušky v počtu 35 odevzdány do Hradce králové gestapu – ostré náboje nebyly odevzdány a počtu 1 400 kusů ponechány u Pácaltů, kde ukryty. 12.4.hradecké gestapo provedlo náhlou prohlídku u br. Krymláka, Šmejdy, Opletala a ve spolkové místnosti u Pácaltů. Hledány zbraně, náboje. U br. Krymláka prohlídka celého bytu kousek za kouskem, zabavena mu soukromá korespondence, kterou jako sběratel známek měl z Francie a Ameriky a ukradena ( zabavena ) sbírka odznaků. Jinak až na hrozby zatčením nestalo se ničeho. U br. Opletala zabaveny peníze spolku, které jsme do toho dne neodevzdali a vkladní knížka Živnostenské záložny na obnos 860,- Kč, které ovšem neopomněli ihned vybrat. Nezaplacené účty neuznali. Velké štěstí vedoucí bratři jednoty měli, že prohlídka u Pácaltů nebyla dělána důkladně, jinak kdyby se byly našly zatajené ostré náboje, tak nevím zda bych tuto zprávu ještě psal.
  Po té činnost úplně ustala, pouze as 8-10 nás scházelo se vždy ve středu k debatám. Br. Pácalt dal namontovati zvonek ku dveřím u vchodu, abychom nebyli snad překvapeni při svém jednání, někým nepovolaným.
  Ještě v r. 1943 němec Lenfeld hrozil, že ví kteří členové střelecké jednoty se schází a při nejmenším počinu, který by se snad stal, že nás udá. Chodili jsme však i nadále až do konce války.
  Po revoluci v r. 1945 nebyla znovu střelecká jednota ustanovena ve Smiřicích ani v jiných městech.
Zapsal Krymlák, Smiřice 10.8.1946

Koníček se může stát i zaměstnáním
  Policie České republiky okresní ředitelství Hradec Králové má mezi sebou i odborníky - sportovce. Jednoho z nich vám dnes chceme představit. Je jím npor. Josef Hojný, policejní inspektor skupiny pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy OŘ PČR Hradec Králové. Josef Hojný je státní reprezentant ve sportovní brokové střelbě v disciplíně UNIVERSAL TRAP, KLUBU Asociace střelců na asfaltové terče (ASAT). Pod hlavičkou ASAT se účastní soutěží mistrovství Evropy a mistrovství světa.
  K tomuto sportovnímu odvětví se dostal ve čtrnácti letech, kdy ho vzal tatínek s sebou na hon. Zkusil si střelit na asfaltové holuby a trefil se. A tak se u něho zrodila láska k tomuto sportu, kterému se věnoval až do roku 1980. Ve stejném roce ještě absolvoval olympiádu v Moskvě, kde obsadil jako jednotlivec čtvrté místo. Průběžně sbíral různé trofeje a poháry ze soutěží v rámci České republiky, např. Grand Prix Brno, Velkou cenu Prahy a Velkou cenu Znojma. Po několikaleté odmlce se k tomuto sportu vrátil.
  Průběžně dosahuje velmi dobrých výsledků jak na mistrovství světa, mistrovství Evropy i domácí mistrovství. V letošním roce ( 2002 ) se zúčastnil celkem tří závodů: Na mistrovství ČR, které se konalo v Hradci Králové, obsadil 7. místo (nastřílel 179 z 200 možných zásahů), MS Itálie - 42. místo (175 z 200 možných) a ve dnech 17.-24. září 2002 odletěl spolu s další šesticí střelců z ČR na ME, které se konalo na Kypru. Ubytováni byli kousek od pobřeží v hotelu ve městě Larnaca. Následující den po příletu probíhal na střelnici vzdálené asi 35 km trénink, kterého se zúčastnilo celkem 66 střelců. V dalších dnech se uskutečnil vlastní závod, který trval celkem čtyři dny. Každý den se soutěžilo ve střelbě na 50 terčů, z toho 25 dopoledne a 25 odpoledne. První den závodu nastřílel 47 z 50 možných zásahů, druhý den se mu moc nedařilo a nastřílel pouze 46 z 50 možných, třetí den se začal zlepšovat a nastřílel 48 z 50 možných, poslední den závodu se mu dařilo nejvíce, kdy nastřílel celkem 49 z 50 možných. V celkovém hodnocení, kdy nastřílel 190 z 200 možných zásahů na ME obsadil krásné 13. místo.
  Jeho záliba ve zbraních se panu Hojnému promítá i do trávení volného času, kdy od roku 1976 je členem České myslivecké jednoty, a to při Mysliveckém sdružení ve Smiřicích.
  Panu Hojnému přejeme i v dalších letech mnoho úspěchů ve sportovní brokové střelbě. por. Anna Pešavová
Přetištěno z web.mvcr.cz