Protokol
sepsaný u obecního úřadu dne 9. listopadu 1885, k žádosti c.k. vrchní správy velkostatku Smiřice, podané dne 20. října 1885 za povolení stavby nového obydelního stavení na spáleništi bývalé restaurace ,,na lednici" poblíže hranicům dráhy.
Stavební znalec Václav Kovářík (provedl stavbu):
Stavba tato provede se z důkladného ohněvzdorného staviva a bude odpovídati všem podmínkám staveb. řádu. Krytba střechy bude provedena pod dvojité tašky a stavení bude zařízeno k obývání dvou úřednických rodin jak stavební plán naznačuje.
Zástupce obce purkmistr Valášek:
Jelikož stavba jak z přiloženého nástinu viděti, provede se na těch samých základech, v těch samých rozměrech a v těch samých mezích, ano k těm samým účelům jako bývalá restaurace a lednice s kůlnami, ... nemá podepsaný ničehož k namítání a připomíná toliko, že žádoucno jest, aby stavba vzhledem k imponujícímu místu byla v technickém ohledu co nejvlídněji provedena.
Delegovaný c.k. priv. s.v.n. sp. dráhy pan Emilián Kopecký, odborný inžinýr v Pardubicích vyjádřil se takto: (bohužel německy)

Jinde: např. - C.k. vrchní správa velkostatku jakožto žadatel, jak pro sebe tak i pro právní své nástupce, zříká se nároků na každé odškodnění způsobené škody, která by této stavbě a v ní uložených předmětům skrze dráhu a jízdy této dráhy povstati mohla.
-------------------
Vpravo:
hlavička dopisu s vytlačeným textem ,,K.K. General inspector der Oesterr-Eisenbahnen" , Vídeň 5. listopadu 1885.
-------------------
Mezující soused p. Bohumil Šafář (čp. 54) nemá proti obmýšlené stavbě ničehož k namítání, vyhražuje si toliko, aby mu voda z okapu na jeho vedle ležícím pozemku žádných škod nepůsobila.
-------------------
Pan Mitiska ve své kronice píše:
Stavba lednice na 1000 vozů ledu. - 1864
Ačkoliv již velmi dávno nacházely se dva tuze dlouhé pivní sklepy v západním návrší ve Smiřičkách, tak přece shledal nový majitel, že jsou pro budoucnost nepostačitelné, poněvadž on pivovarnictví ve velkém prováděti obmejšlel. Gruntovní pán ty dva domky na návrší č. 53 a 54, Jana Čecha a Václava Chládka, zakoupil a nechal zbourat, všechnu zem skopat, pak přiveženy velké balvany a pískovce a vše klenbou roku 1864 zakončeno, s kapacitou 15 000 věder piva. Výhodou bylo místo blíže železné dráhy, aby pak tento ležák - staré pivo na všechny strany rozvážen býti mohl, takže napotom výroba piva v r.1865 se zdvojnásobiti mohla a vynesla 25 000 věder. ( vědro=34 až 40 pint= 47 až 78 litrů )
Výstavba restaurace „Na lednici“ - 1868.
Po 4 letech, tedy v roce 1868, nechal Liebig nad lednicí zříditi restauraci, u ní dlouhou prkennou verandu od zdejšího stavitele Josefa Valáška z č.104, před ní pak rondel, kdežto letního času přijede z Josefova vojenská kapela, asi 50 hudebníků a k obveselení obecenstva koncerty na rozličné nástroje foukací, zvonící a bubnující provádí. Rozeslány tištěné pozvánky, takže 6.září 1868 po prvé se koncert odbýval, vstupné se platí pán 30 a ženština 20 x. ( krejcarů )
Požár restaurace Na lednici. - 1885
Z neděle na pondělí dne 21.září 1885, ve všeobecně v okolí známé restauraci „Na lednici“, kdežto pořádány bývají letní dobou hojně navštěvované vojenské koncerty vypukl požár. Oheň v krátkosti zachvátil lehce vystavěnou, dobře vyschlou budovu a úplně ji zničil, veškerá pomoc a obrana byla marná. Je možno téměř s jistotou říci, že bylo to od bezbožných lidí založeno, čemuž nasvědčují i nalezené paličské listy, v nichž obsažena jest hrozba, že nyní bude na panství Smiřickém hořeti každý tyhoden, poněvadž prý úředníci panství ubližují pracovnému lidu. Smiřické panství je jedno z největších a nejvýnosnějších v Čechách, náleží c.k. Nejvyššímu rodinnému fondu, a pokud je nám známo, jsou zde poměry pracovní lepší než na panstvích jiných a úředníci zdejší mužové jsou řádní a spravedliví, požívají tak vážnosti a obliby. Rozumí se, že požár tento uváděn jest ve styk s požárem stodol v Holohlavech, kdežto žhář ještě není vypátrán. Dle všeho bude asi zločinným pachatelem nějaký pro různé přestupky z práce propuštěný dělník, který se míní býti ukřivděn.
Při požáru restaurace telefonoval přednosta nádraží Tomáš Charvát, jehož skladiště nachází se pod restaurací, na josefovské nádraží pro tamnější stříkačku, kteráž také hned sem byla odeslána, však bylo shledáno, že byla zlomyslně poškozena a tedy nepotřebna. Restaurace i vedlejší stavení pro cihláře až do gruntu shořely, byly však u pojišťovny Phónix pojištěny a tak vyplacena náhrada 16000 fl rak.m. Páni byli u všech dvorů a jsou všude pojištěni.
Přepsal p. Plšek.
Ještě po 2 sv. válce zde byly zábavy a tancovalo se venku na parketu.
Obrázek vpravo ukazuje prostor restaurace na Lednici v roce 1932, vzadu je vidět zastřešený kulečník. Muže neznáme.
Foto od p. Klimeše.

Vlevo: restauraci Na Lednici měl pronajatou Václav Klimeš, srpen 1930.
Zleva: Božena Šturmová rozená Klimešová ( dcera V. Klimeše )
Milena Šturmová ( Humpolcová ) dcera Boženy Šturmové.
Josefa Klimešová, maminka Boženy Šturmové, žena Václava Klimeše.
Václav Klimeš ( letec ) bratr Boženy Šturmové, syn Václava Klimeše.
Fotografii mi poslal Jaroslav Humpolec,
popisovala jeho maminka paní Milena Humpolcová – Šturmová v říjnu 2008.
Zdroj: Padesát let české reálky v Hradci Králové 1874 - 1924:
První celodenní výlet reálky byl podniknut r. 1877 do Smíříc. Žáci se svými profesory vyšlí před 7. hod. ranní a po 9. hod. byli ve Smiřicích. Po mši v zámecké kaplí prohlédli si zámek a město, načež rozešli se po městě k rozličným hostitelům na oběd. Po obědě přijeli za nimi rodiče a v zahradní restaurací „Na sklepích" setrvalí ve společné zábavě až do 8. hodiny večerní, kdy se vrátili všichni zvláštním vlakem do Hradce.

Pohled na budovy čp. 52 od nádraží, dne 22.ledna 2005.
Dnes už název „Lednice“ pro objekt
u železničního přejezdu přetrvává jen historicky. Ale ještě před 2. světovou válkou se tam led
opravdu vozil a skladoval. A dopravovali ho těžcí koně nebo mohutní bílí voli s dlouhými rohy.
A na „Lednici“ byla Srkalova hospoda s kuželníkem, který – nově přebudován – tam zůstal
dodnes. Pamatuji si, že v hospodském sále se odbývala různá představení kočujících loutkářů
a kouzelníků. Kolem vysoké zdi vedla ještě druhá cesta a schody na hřbitov a směrem ke
Zbuzanům. Přesně nad nádražím se cestička stáčela do pravého úhlu, vedla podél aleje krásných
třešní na okresní silnici u cihelny. Na špici pravého úhlu stála lavička, odkud byl překrásný pohled
na celé Smiřice. Dnes už z té romantické scenérie zbyly jen rozložité koruny třešní, jež svými
polozasypanými kmeny žalují na nevděčnost lidí.
Ve smiřickém Zpravodaji v roce 1975 vzpomínal Karel Novák ze Smiřic
---------------------------
Zdroj: vychodoceskearchivy.cz
Název fondu: Schűtzner Břetislav
Značka: SP – Schűtzner
Stručná historie původce:
Břetislav Schűtzner se narodil 24. února 1885 v Hrušovanech v okrese Znojmo. Zemřel 18. dubna 1964 v Hradci Králové. O mládí a době dospívání B. Schűtznera toho mnoho nevíme. V roce 1903, ve svých osmnácti letech byl odveden do armády. V době první republiky pobýval na jižním Slovensku, kde pracoval jako číšník a hoteliér. Zde měl v nájmu restauraci a hotel. Odtud ho vyhnali Maďaři a Břetislav Schűtzner se vrátil do Čech.
V rozmezí let 1938/1939 se objevil ve Smiřicích nad Labem. V říjnu 1939 zde začal podnikat. Získal restauraci Na lednici, kterou zrekonstruoval a ve velice krátké době přeměnil v místní kulturní a zábavní centrum. V roce 1940 založil v obci kuželkářský spolek Zálabáci. Jeho kuželkářské nadšení ho zavedlo až ke členství v Akčním výboru severo východočeské župy kuželkářů sportovců v Hradci Králové, a to od toku 1948. Byl členem smiřického ochotnického divadelního spolku. V roce 1947 se přestěhoval do Hradce Králové, přesněji do Kuklen. Od této doby se Břetislav Schűtzner začal podepisovat v počeštěné podobě – Šicner. Břetislav Schűtzner se významnou měrou podílel na rozvoji kopané u nás. Patřil k zakládajícím členům Českého svazu kopané a spolupracoval na vytvoření organizačního řádu svazu. Za své zásluhy na poli sportovním – konkrétně v kopané, získal v roce 1961 Stříbrný odznak kopané ČSTV.