Holohlavy - domy na levé straně Smiřické ulice

Popisy historie domů jsou vypsány z Holohlavské kroniky od p. Prokopa.
Kroniku dopsal v padesátých letech minulého století, proto ,,dnešní" majitel neodpovídá dnešnímu stavu.
Jestliže máte nějaké další doplňující informace, budu rád, když mi napíšete. Jsou použity materiály z Okr. archivu v Hradci Králové.

Zpět na hlavní stránku            Popis celé ulice            Domy na druhé straně ulice

Domy s č.p. 20, 21, 22 a 79, 23 a 330, 55 a 97, 53 a 56, 71, 73, 108

-- Na této stránce -- jsou opravena chybná jména majitelů domů, převzatá z holohlavské kroniky.

Smiřická ulice
Vjezd do ulice je naproti bývalé škole. Uprostřed stojí dům čp. 73. - 15.8.2010

Smiřická ulice Smiřická ulice
Vlevo: Fotografie pořízená v roce 1956, Václav Andrýs a moje maličkost v kočárku, vzadu stojí čp. 73.
Vpravo: Stará mapa od p. Kupky, ještě nezakresluje ulici U Trati. Zajímavě je zakreslen chodníček do Smiřic a k nádraží. Přecházelo se přes koleje v ohybu před ,,Hliňákem". Mostek v místě přítoku do potoku Jordán ještě nebyl ? Modrá procha byl rybník u ,,Brodku". Vykrojený pozemek u čp. 28 a 30 byl zarovnán k cestě v roce 1944, kdy obec prodala p. Andrýsovi 197 m2 pozemku. Proto se sloup se sochou ocitl za plotem. Zajímavě je zakresleno postavení domů čp. 27 a 28.


Čp. 71

Smiřická ulice 71
Čp. 71 - 21.3.2015

V holohlavské kronice popsané číslo popisné 70 má být asi 71, vypadá to na přehozená čísla 70 a 71
Smiřická ulice    V r. 1873 stavěl Josef Sehnoutka, vulgo Pospíšil, obuvník. Zdědila dcera Pavlína, která se provdala za Františka Macha, dovedného koláře, který tamtéž provozoval delší čas své řemeslo. Byl velmi živé letory a zúčastnil se každého veřejného podniku a různých taškařic, v té době obvyklých. Býval často jednám na výpomoc jako číšník od okolních hostinských ( většinou zemědělců ) takže byl známým v celém okolí a pro svoji společenskou povahu byl oblíben. Dosud se vyprávějí různé zajímavé historky z jeho života. Když počaly se šířiti motocykly, zanechal neznámý, měšťanský jezdec vzdorovitý motocykl v kovárně p. Huška v Černožicích – Čáslavkách do druhého dne. Všetečný kovářský tovaryš o své újmě zabýval se cizím strojem a samozřejmě i náš Mach ( pocházel z Černožic a robil cosi v kovárně ) musel býti při tom. Když motocykl začal „hovořit“ přisedl Mach na zadní sedlo, že se s tovaryšem profláknou po obci před udivenými diváky. Bylať neděle a Mach každého nadšeně zdravil. Nálada jezdců značně ochabla, když seznali, že nedovedou stroj uvedený v chod zastaviti a když po marných pokusech tovaryše tvrdohlavá mašina rychlost zvyšovala, vyjeli bezděční turisté na státní silnici a přes Jaroměř byli by se dostali až za hranice, kdyby u České Skalice nedošel benzin. Tak zůstali vězet na silnici a jezdci ( kteří měli prázdné kapsy ) tlačili „moto“ zpět do dílny. Mach dovedl velmi zajímavě líčiti tuto ztřeštěnou jízdu a na konec dodával: „Nikdy jsem se tak nezapotil !“ Vyléčen ale nebyl, jak by se seznalo z jeho dalšího počínání.
  Dle jeho vlastního vyprávění zaznamenávám i historii, která ho proslavila: Bylo to r. 1899, kdy před smiřickým výsadním mlýnem odbývala se velká komise, o které na Labi nebyla nikdy nouze, zjišťovalo se vodní oprávnění mlýna a odkýval se tzv. „práh“, který značil možnost nejvyššího nadržení vody. Macha, který šel ze Smiřic u opatrovny potkal habřinský soused, starý Hroch a ptal se ho, co znamená ten shluk lidí před mlýnem. Mach svým způsobem, s něžnou tváří vysvětloval: Víte kmotře, to je tak ! Ten veliký orel ( nalézal se na štítě mlýna ) se jednou vy…. a teď, si na to páni vzpomněli a to hovno hledaj ! Tento smělý šprk by byl zanikl, ale zvědavý Hroch zastavil se u komise a předseda v domnění, že se jedná o zájemníka, tázal se ho na jeho přání. Hroch dobrák se zeptal ,,Našli jste to ?" Předseda se zeptal co by měli najít.
  „Ale to hovno, co tu hledáte“, odvětil nic netušící Hroch.
  Předseda komise, starý rakouský ouřada se rozčílil, slovo dalo slovo a nad Machem se zachmuřilo nebe, neboť tato pohana říšského znaku mistrem Machem byla na příslušná místa oznámena.
  Snad by se to nějak zkroutilo a zaretušovalo, ale mezi tím byla zrušena t. zv. Badeniho nařízení a po vlastech českých konaly se velké demonstrace protirakouské za velké účasti lidu, které byl vojskem potlačovány. I ve Smiřicích se tak dálo za velkého množství lidu z celého okolí a i násilně byly odstraňovány říšské znaky ( na poště, trafikách a.j. ). Samo sebou se rozumělo, že při takové příležitosti nesměl chyběti ani vlastenecky založený všudybyl, mistr Mach z Holohlav, který z humorem sundával nenáviděné orly a posílal je s podobným šprochem „vy….“ poněvadž stále visíce neměly příležitost. Též tato demonstrace byla vojskem rozehnána ( i náš učitel J. Pavelka tajně léčil bodnutí bajonetem a podobně i jiní pak svoji účast zastírali ) a nastalo přímé šetření. Přes to, že tehdy již četnictvo a nižší orgánové správní stáli na straně národa ( alespoň velkou většinou ), nemohl se jinak bystrý Mach nijak vyvléknouti a přes různou pomoc a polehčující okolnosti odsouzen byl co politický provinilec a odvezen byl do vazby v Kartouzích, kde strávil rok svého rušného života. Doma zatím provedena byla sbírka, z které obecní úřad neoficiálně podporoval rodinu, aby nouzi netrpěla. Mistr Mach se též brzo ve vazbě orientoval, byl velmi zručný a z výdělku podporoval i rodinu, takže jeho Pavlínka byla tehdy spokojena. Když se Mach vracel, šlo se na nádraží a malou kutálkou a mistr byl vesele uvítán ve společnosti i doma, neboť přinesl i část ušetřené mzdy. Ještě dlouho vrtal trouby a opravoval pumpy i tehdy ještě, když vlastně již řemesla zanechal.
  Po smrti manželů Machových osídlili a převzali domek zeť Frant. Nepokoj a Marie Nepokojová roz. Machová. – Hol. archiv Smiřická ulice

----------------------------

Plán nahoře byl připojen k vystavenému plánu na dům čp. 73 dole.
Texty Zahrada J. Pultra, Koupený díl zahrady Jos. Kotlanta a Staveniště, Koupený díl zahrady Jos. Pospíšila a Staveniště, vlevo Zahrada Zylvarova, vpravo Cesta od Smiřic a do pole.
Smiřice dne 13. března 1874

----------------------------

Foto domu čp. 71 vpravo, je ze dne 26.7.2006.

----------------------------

Pan Jaroslav Mach mi 3.3.2008 napsal:
František Mach a jeho žena Pavla Sehnoutková měli 4 děti:
Ludmilu *16.9.1894, Marii *23.4.1899, Josefa *29.12.1902 a Karla.
Karel Mach a Marie Šullíková ( Jaroměř č. 44 ) měli 4 syny: Mirka, Karla *5.12.1917 ( otec pisatele, Jaroměř č. 55 ), Dušana a Luďka.
Za doplnění panu Machovi děkuji.

----------------------------

Doplnění:
  Starý pan Nepokoj ( vyfocený na mé stránce o JZD Holohlavy ) stříhal vlasy pánům. Chodil jsem k němu jako malý kluk na zástřih. Mluvil jakoby nosem. Vždy jsem k němu chodil navečer a on mě nadával, že není vidět. Mám prý chodit ve dne nebo večer. Břitvu si brousil na řemenu, který visel na dveřích, čekal jsem že mě podřízne. Starou paní si také pamatuji, vybavuji si ji jako hodnou paní. Marie Nepokojová roz Machová + František Nepokoj měli dvě děti: Lídu Špryňarovou ( měla dva syny a dceru s Václavem Špryňarem, zemřela v r. 2006 ) a Jaroslava ( ten měl dva syny ). Oba bydleli ve Smiřicích. Domek byl delší dobu prázdný, noví majitelé ho opravili. Pozn. Přemek



Čp. 73

Smiřická ulice
Čp. 73 - 15.8.2010.

Ctěné obecní představenstvo !
   Chtěje si opatřiti obidlí vlastní, zamýšlím na odkoupení od Karla Andrejska pozemku při jeho domovním stavení při straně dvoru Václ. Andrysa č. 28. dle přiloženého nákresu obidlí takové sbudovati a prosím za tou příčinou ctěné obecní představenstvo, aby mi po předcházejícím komisionálním vyšetření provedení zamýšlené této stavby, kterou z tvrdého stavyva vystavěti a tvrdou střechou přikrýti hodlám, povolení laskavě udělili.
V Holohlavech p. 15. května 1873 Jozef Kottland
Zdá se, že pan Kottland chtěl stavět dům na jiném místě. - pozn. P.

----------------------------

Kottland Ctěné obecní představenstvo !
Já dole v úctě podepsaný koupil sem od Frant. Pultra č.o. 18 v Holohlavech díl zahrady, na níž sobě příbytek, jak na přiloženém plánu situačním vyděti, vystavěti hodlám. ….
Holohlavy p. 24. února 1874 Josef Kottland

----------------------------
Vpravo je podpis pana Kottlanda ze žádosti nahoře.
----------------------------

sousedé
Protokol sepsaný u obecního úřadu v Holohlavech dne 6. července 1874.
Předmětem jest komisní vyšetření žádosti pana Jozefa Kotlanta podané dne 24. února 1874 za povolení stavby nového obidelního stavení Povolaný stavitelský znalec pan Jozef Valášek tesařský mistr ze Smiřic podal o vyvedení stavby této zdání své takto:
Ježto stavení toto v Holohlavech z tvrdého staviva stavěti se bude není z ohledů stavitelských žádných námitek.
Z ohledů místních a policejních vyslovuje přítomný zástupce obce, že stran vystavení nového obidelního stavení přináležející místnímu občanu Jozefu Kotlantovi … nic nenamítá...
Sousedé také nic nenamítají, jejich podpisy jsou na obrázku vpravo:
Josef Sehnoutka soused, ? Fejgl, +++ to jest Franc Pultr
Povolení ke stavbě se vydává …. a do zdejšího chudého ústavu 1 zl. r.c. položit musíte

----------------------------

Protokol. Sepsaný v Holohlavech dne 28. října 1874
Předmět jest úřední ohledání nově vystavěného domu číslo 73. Josef Kotlant v Holohlavech. Za tou příčinou odebrala se komis obecní na místo stavby a nalezla, že nová stavba:
1. Dle rysu pravidelně postavená a ohněvzdorného hmotu vystavená.
2. Zaujímá v sobě 2 světnici 1 světnici k obývání neschopnou.
3. Tento dům stojí na parcelním čísle 35/63 kde nikdy ještě stavby nestálo, a obdrží číslo 73. domu.
4. Tato stavba byla dne 18. října ukončená a dnešním dnem k obývání schopna uznaná.
Tímto ukončeno a podepsáno Kamill Kučera starosta

Smiřická ulice 73
Plán domu čp. 73 ze dne 13. března 1874.


Smiřická ulice 73 Holohlavská kronika:
Dům čp. 73

stavěl Josef Kotlant vulgo Barvíř na zahradě od čp. 18. Od téhož koupil Kábr Josef
Několikerým dědictvím přešlo na stávajícího majitele, Boženu a Štěpána Kábra.

Smiřická ulice 73 Doplnění:
V šedesátých letech si pamatuji v domě Kábrovi, dále v domě prý bydleli Štěpánovi, ti ho přenechali nynějším majitelům. 2006 Přemek

----------------------------

Vlevo:
Plán na přístavbu chléva k č.p. 73 pro p. Annu Kábrovu v Holohlavech.
Rýsoval Karel Volt, mistr zednický ve Smiřicích, v červnu 1909
Kliknutím se plán zvětší.
----------------------------
lístek na frontu
Děkuji za vzpomínky, které mi poslala v květnu 2016 Hana Kubrtová:
   V Holohlavech žil můj dědeček a babička, Štěpán a Božena Kábrovi, bydleli Smiřické ulici čp.73. ( Rodiče dědy byli Jiří a Marie Kábrovi.) Narodil se tam také můj tatínek Stanislav Kábr, 8.6.1923 Bohužel po dědovi nezbylo mnoho písemností, které bych Vám mohla zaslat do sbírky. I když děda aktivně prožil 1. sv. válku, narodil se 26.12.1891. Vím, že prošel italskou frontu a byl v ruském zajetí, ale bohužel o válce nám dětem moc nevyprávěl. Teď bych to docela ráda věděla, ale o jeho válečných útrapách se už asi nic nedozvím. Válku děda přežil, 15.1.1921 se oženil s Boženou Hejcmanovou, narozenou 8.11.1896 v Černilově čp.111. Byla nejmladší z šesti dětí. Oba bratři Jan a Karel Hejcmanovi se ale z války nevrátili a doma zůstala jen čtyři děvčata. Dcera nejstarší babiččiny sestry, Emilie Štěpánová nějaký čas v Holohlavech čp.73 bydlela.

   V pozůstalosti mé tety, dědovi dcery, jsme našli fotografii zaslanou Francovi Kábrovi do Voroňěžského Bobrova. Fotografie je bohužel znehodnocena odstřižením okrajů, proto se nedá určit rok odeslání, ani adresa odesílatele. Na Vašich stránkách jsem zjistila že v roce 1910, žil František Kábr s manželkou Annou ve Smiřicích čp.190, domovská obec Holohlavy. Byl zámečníkem v cukrovaru. Domnívám se, že to byl bratr mého dědečka a na fotografii je jeho žena a děti. Zasílám ji v příloze. Další fotografie jsou z Černilova jde o zpěváky husova sboru. Možná někdo najde předka.

Vpravo je zmíněná fotografie zaslaná do Ruska,
velký formát fotky a další výše zmíněné se ukáží po kliknutí na obrázek.




Čp. 20

Smiřická ulice
Čp. 20, ve stodole vpravo také bydleli lidé, pamětník mluvil o Satránských ze Smiřic. Spojení fotografií vytvořilo zajímavý plot.
Vzadu stojí dům čp. 212, patří do ulice na Kopečku.


   Majitelé čp. 20
   V roce 1654 Václav Karpíšek
   V roce 1713 Mikoláš Karpíšek
   V roce 1730 Mikoláš Karpíšek
   Josefínský katastr Jan Karpíšek
   Rudolf Andrýs
   Názvy polí: Rodovská, Na Hořičkách, Chlumecká, U Líbání, Od Zahrady - celkem 64 strychu a 2 v. ( ? )
   Názvy luk: Katouka, Suchá

   Původní majitel Karpíšek po dřívějším oddělení pole na hořičkách ( nyní drží Pácalt, Smiřice ) rozdělil živnost na 2 poloviny, asi z důvodů rodinných ( mají dceru a 2 syny ). Tak vzniklo ( již po josefinském katastru ) č.p. 21 ( nyní Václav Sehnoutka ) které držel starý Karpíšek a přivtělena byla k němu polovina polí: 8 korcú Rodovské, 0.5 Chlumecké, celá u Líbání a 0.5 louky Katouky, a původní stavbu s druhou polovicí polí předal dceři Anně která se v té době, provdala za Jana Poláka, kteří měli též dceru Annu, Která se provdala za Václava Hofmana.Smiřická ulice
   Josef Pražák z Vrchovnice a Anna roz. Hochmalová z Jeníkovic živnost koupili a jejich dcera Anna vzala si Václava Andrýse z čis. 28 a tito dočasně drželi obě sídla.
   Původní domovní stavení, které stálo podél cesty ke brodku, shořelo i se stodolou r. 1895, stodola znovupostavena r. 1897 a domovní 1910.
   Stará studna s typickou váhou, původně na dvorku u záspi umístěná, ocitla se v síni novostavby.
   Andrýs Rudolf, první starosta obce po převratu, zemřel, po druhé ženat, r. 1924 přispěním neduhu z války ( učastnil se též co četař okupace Bosny).
   Živnost po něm převzal syn Rudolf a Marie roz. Skořepová (+ 2007 ) z Lochenic.

----------------------------

Smiřická uliceFotografie ze dne 4.5.2008 ukazuje popisované hospodářství z budované cesty v Lipové ulici.

Vpravo je podpis Josefa Pražáka na povolení pro souseda Jana Kotlanta pro stavbu domu z roku 1868.




Čp. 21

Smiřická ulice
Čp. 21 - 23.3.2006 Plán dole se týká stodoly za domovním stavením.

   Číslo toto vzniklo rozdělením čp. 20 ( statku Karpíškovu v tom smyslu, že tento rozdělen byl ve dva celky, as se stejnou výměrou polností. Původní rod Karpíšků držel dále toto nově oddělené číslo. As v r. 1867 koupil vše Václav Kotlant z čp. 47 ( druhor. syn ), který původní dřevěné stavby přestavěl ( nynější domovní a stodolu ). Týž v r. 1831 koupil od svého strýce Karla Kotlanta čp. 11, kde již stál dnešní hostinec, a polnosti přičlenil k čp. 11. Stavení čp. 21 prodal Matěji Skořepovi z Habřiny, který býval kočím u děkana Pokorného. Týž oženil se s dcerou Jana Martince z čp. 19 a drželi při hospodářství i nájem hostince čp. 36 ( tehdy Kamila Kučery ). Z finančních důvodů koupil stavení Josef Sehnoutka ( broďák ) z čp. 56 ve veřejné dražbě r. 1892 a pozemky, které držel, přivtělil k čp. 21.Smiřická ulice
   Jeho syn Václav Sehnoutka a ,,dnešní" majitel Josef hospodářství dále rozšířili.

   Doplnění:
    Tehdejší ,,dnešní" majitel Josef Sehnoutka s manželkou měli dvě dcery. V roce 2013 rodina stále vlastní tento majetek.
Celá rodina Sehnoutkova je vyfocena na této stránce

----------------------------

Na fotografii vpravo je Václav Andrýs *1915 se synem Václavem *1948, vzadu stojí ještě nepřestavěný dům čp. 21.

----------------------------

Ctěné představenstvo !
    Já níže podepsaný ustanovil jsem se natom, při mé usedlosti č. 21 v Holohlavech potřebná domovní a hospodářská stavení vy\stavěti.K tomu cíly předkládám tuto stavební nákres i s polohou stavební místo značící, a žádám obecní představenstvo Jan Kotlanttímto slušně, aby žádost mou i s přiloženym nákresem proskoumali a neshledavší žádných překážek, an z tvrdého hmotu stavěti a lepenkou krýti se bude, k provedení stavby té mi povolení udělilo.
    V Holohlavech 28. března 1868. Jan Kotlant
Zdroj: Okr. archiv HK.
----------------------------
Slavné obecní zástupitelstvi !
   Josef Sehnoutka Níže psaný zamýšlím při domovním stavení vazbu s krytinou předělati a nové půlpatro dle plánu přiloženého vystavěti.
    Slavný obecní zástupitelstvi řáčiž mně po zhlédnutí té věci potřebné povolení k této zamýšlené stavbě uděliti, neb se uvoluji veškeré stavební i policejní předpisy šetřiti a stavbu oprávněnému znalci panu |Václavu Holubovi z Jaroměře nechat provésti.
    V Holohlavech dne 26ho. unora 1896 Josef Sehnoutka

----------------------------

Smiřická ulice
Plán na přístavbu kolny u čp. 21. majitel pan Václav Sehnoutka rolník v Holohlavech.
Rýsoval Václav Volt stavitel Smiřice n.L v květnu 1926. Poznámka uprostřed: Použito při komisi dne 14.5.1926. J. Andrejsek.
Smiřická ulice
Pohled na tuto část ulice dne 29.3.2009, vpravo je vidět pařez čerstvě poražené lípy zasazené v roce 1919.


Čp. 22 a 79

Smiřická ulice Smiřická ulice
23.3.2006 - Vlevo: Čp. 79, vpravo: čp. 22
Dům vlastnila v čase Josefínského katastru vdova Voláková, v roce 1930 Václav Volák,
v padesátých letech Emilie Nováková. Prý se potom vdala, protože si pamatuju jméno Kudyvejsová.

Paní Kudivejsovou si pamatuji dobře. Jednou když šla kolem nás slušně jsem pozdravil, ona zase neodpověděla.
Když jsem podotkl, že ,,kráva aspoň zabůčí", samozřejmě to slyšela. Doma byly problémy.


9.1.2010  Dle trhové smlouvy z r. 1881 ( 7.5. koupili manželé František a Josefa Pultrovi části stavební parcely 24/2 a zahrady 58/3 od Václava a Kateřiny Prokešových na kterémžto pozemku stál již domek s krámkem přestavěný sroubek od starého čp. 22, kteréžto oddělená část po koupi dostala nové čp. 79 a byla znovu upravena. Po ohni r. 1912 byly přikoupeny část od číslo katastrální 59 ( Andrýse Rudolfa ) a č. kat. 60 ( Sehnoutky Václava ), aby na značně stísněném místě mohl býti domek přestavěn do dnešní podoby.
   V r. 1929 zdědil jejich syn Josef Pultr a manželka Marie.

Doplnění:
   Syn Pultrových Josef dům prodal nynějšímu majiteli.

----------------------------

Foto vpravo je ze dne 9.1.2010.
Vpravo domy čp. 22 a 79.
Řidič traktoru s pluhem Lubomír Merkl mi s úsměvem řekl, že jsem si ho měl vyfotit ve tři hodiny ráno, když s traktorem zapadl. Moc sněhu nenapadlo, ale vítr nafoukal velké závěje.

----------------------------

Smiřická ulice 79
Karel Volt, úředně oprávněný mistr zednický ve Smiřicích n. L. rýsoval
Plán na rekonstrukci domu č.p. 79, pana Františka Pultra v Holohlavech
v dubnu 1912. Texty půdorysu zleva: Světnice, Spíž, dvě Světnice, Chodba, Pokoj, a Kuchyň.

Smiřická ulice
Plán přístavby dílny truhlářské ku domku čís. pop. 22 v Holohlavech
rýsoval Václav Týč, úředně oprávněný zednický mistr Černožice n. L.
Na plánu je podpis Josefa Pultra. V půdorysu je dílna truhlářská 9,30 (7,70) krát 5,28 m a menší kolna.

Slavný obecní výbore !
   Zamýšlím ku svému domku čís. pop. 22 v Holohlavech přistavěti dílnu truhlářskou a kolnu na prkna.
   Za tou příčinou předkládám plán ku laskavému přehlédnutí a prosím za povolení ku stavbě té.
   Josef Pultr Holohlavy, 2. března 1912

----------------------------

Protokol sepsaný u obecního úřadu v Holohlavech dne 1. srpna 1922
   za povolení stavby rodinného domku a dílny truhlářské.
   …. povolaný stavitelský znalec pan Jan Skalický, úř. oprávněný mistr zedn. v Hořiněvsi podal dle § 36. stav. řádu ze dne 28. ledna 1889 o vyvedení stavby této své zdání takto:
   Zamýšlená stavba rodinného tohoto domku, jest přízemní, s malým sklepem pod chodbou. Základy sahají 80 cm pod. mírou domu, vyzděné z hradebních(?) cihel. Zdivo přirozeně vyzděné z dobrých pálených cihel na maltu vápennou. Světlá výška obytových místností jest předepsána a udržována dle staveb. řádu 2.80 m. Konstrukce stropu 45 cm opatřeno vrstvou násypu a mazaninou podle ustanovení staveb. řádu, a počítána jest za ohnivzdornou. Krytina tvrdá taškami cementovými krytá. Konstrukce krovu vázána jest z náležitě silného a zdravého dříví stavebního.
   Dílna rovněž vyzděná z dobrých cihel na maltu vápennou. Krytina dílny jest dřevocement(?)
   Sousedé:
   Zástupce hospodářské správy v Holohlavech uvádí
   1. Žádné svádění vod srážkových a jakýchkoliv jiných na panský pozemek.
   2. Žádné otvory ve zdi proti panskému pozemku.
   3. Oplocení na straně k panskému pozemku (dohoda; hosp. správa vypomůže material a p. Pultr práci)
   4. Okap střešní i s odpadními rourami …. nesmí zasahovat do panského pozemku.
I druhý soused p. Kučera Jan souhlasí i pro sebe s podmínkami prvého souseda.

----------------------------

Zemská správa politická v Praze 2. února 1924.
   Pánům manželům Josefu Pultrovi, truhláři a Františce Pultrové v Holohlavech
   Výnosem ze dne 21. prosince 1923 sděluje Vám ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací a ministerstvem financí na novostavbu 1 rodinného domku s 1 bytem o 3 obytných místnostech na stavební parcele čís. kat. 448/12 …. finanční podporu …. zákona o stavebním ruchu …. v částce 37.200 Kč na 6% úrok, 1% úmor...
   Stavební náklad, z něhož se podpora vyměřuje, stanoven byl takto:
   I. náklad na stavební pozemek - 677 Kč
   II. náklad na stavbu – 61.843 Kč
   III. Výlohy spojené s opatřením úvěru - 380 Kč


Čp. 23 a 330

čp. 23

Čp. 23
Josefínský katastr – Jan Pácalt
Václav Němeček
   Od Rudolfa Kvasničky koupil staré dřevěné stavení r. 1908 Václav Němeček, zedník v cukrovaru smiřickém, který když r.1910 shořelo, postavil nové obytné stavení k cestě.

Doplnění:
   Václav Němeček byl prý bratr pana Němečka, který vlastnil obchod v ulici Na Kopečku. Dcera Václava Němečka si vzala dědečka nynějšího majitele.

Na zahradě za domem stojící budova má číslo popisné 330.




Smiřická ulice 23
Panu Křečkovi děkuji za fotografii, která ukazuje čp. 23 před přestavbou. - kliknutím se obrázek zvětší
a ukáže také rodinu Josefa Křečka, starosty Holohlav v roce 1943. S rodinou jsou vyfocení dne 1.4.1929.
O žních pracují v srpnu 1956.


Čp. 55 a čp. 97

Smiřická ulice 97 a 55
Zleva domy s čísly 97 a 55 - 21.3.2015

Čp. 55 a čp. 97

   Na obci r. 1857 ( při stavbě dráhy ) stavěl Mikuláš Andrejsek, původem z čp. 29, po něm převzal František Andrejsek st. a jeho syn František Andrejsek, strojník ( ? ) a též starosta obce v r. 1923 – 1927, týž přistavěl v zahrádce čp. 97, r. 1926 získal některé polnosti v pozemkové reformě a přikoupil část obecní zahrady.

Z protokolu sepsaného při schůzi obecních výborů dne 30.11.1905:
Žádost pana Františka Andrejska za odprodání obecních pozemků podle čísl. pop. 56.
Žádost pana Františka Andrejska jest jednohlasně přijata a má zapravit za 1 čtverečný sáh 5 Kor. s podmínkou by stavení jeho bylo řádně na všech stranách oploceno.

Čp. 53 a čp. 56

Smiřická ulice 53
Vlevo čp. 53. dům s čp. 56 je postavený dál od cesty. 21.3.2015


Čp. 53 a 56 čp. 56
   V roce 1857 ( při stavbě dráhy ) postavil Václav Sehnoutka ( zvaný Broďák ) a předal synu Josefovi, který po rozšíření hospodářství a přístavbě zděného obytného stavení v r. 1892, zakoupil čp. 21, kam se přestěhoval a pole k němu přičlenil. Od téhož koupil stavení bez polí Václav Veselý, bratr majitele čp. 39, který se vrátil z Ameriky, ale brzy prodal opět Josefu Bergrovi. Týž prodal opět 1907 Josefu Feifrovi, šafáři v Holohlavech. Od dědiců téhož koupil r. 1924 nynější majitel, Jan Hlava, zedník, který starou stavbu ( se stodolou ) přestavěl a znovu přikryl. Zděný domek, Sehnoutkou postavený, dostal v nové době čp. 53 za zrušené čp. 53 Macháčkův sad.

----------------------------

Matrika oddaných Vlkov na str. 141 píše:
Josef Sehnoutka, 21 let, chalupník a manželský syn Václava Sehnoutky, chalupníka z Holohlav č.d. 56 a jeho manželky Anny, roz. Matěj Kovanda, chalupník z Habřiny č.d. 54
si vzal za manželku 9.července 1878
Anna, 23 let, manželská dcera Václava Černyho, chalupníka z Oujezda č.p. 25, teď ve Vlkově č.d. 11 a jeho manželky Kateřiny, roz. Jan Andrejs, chalupník ve Vlkově č.d. 11


Smiřická ulice
Foto ze dne 7.8. 2008. Zprava čp. 53, 55, 97 a 23.
Nová střecha na domě čp. 23 byla zhotovena v roce 1983.


Čp. 108

Smiřická ulice
Poslední dům v této řadě čp. 108 patříl do ulice U Trati, v roce 2015 je evidovaný také v této ulici,
(18.3.2015 má v katastru dvě adresy) - Foto ze dne 29.3.2011
Původní podoba domu čp. 108 je vidět na hlavní stránce této ulice.