Kolaudace opravných prací na cukrovarském jízku ve Smiřicích a opravy po velké vodě na jaře r. 1940.
Zápis sepsaný 2.12.1940
Tato nutná práce byla zadána výnosem ředitelství pro stavbu vodních cest ze dne 3.srpna 1939 za pevné jednotkové ceny v úhrnné částce 39 579,30 K.
Opravné práce sestávaly hlavně z doplnění jízku záhozovým kamenem pískovcovým , prolití tohoto záhozu cementovou maltou, opravy přilehlých březových opevnění záhozem i dlažbou a částečného doplnění vyhnilých neb odplavených součástí dřevěných.
S pracemi bylo započato dne 16.srpna 1939 a ukončeny byly dne 7.listopadu 1939. Bylo při nich na místě zaměstnáno 1 předák, 2 zedníci, 5 dělníků, 1 auto vozilo kámen, 2 dělníci lámali kámen v lomu.
Kolaudační komise prohlédla uvedenou opravu jezu a přesvědčila se o dobré jakosti provedených záhozů a dlažeb, pokud byly přístupny. Zához v opravené koruně jezu nemohl býti prohlédnut, jelikož přes jez přepadalo značnější množství vody. Soudě však dle pravidelného tvaru přepadávajícího paprsku v celé šíři jezu, není jezové těleso nikde porušeno a možno tuto okolnost považovati za postačující průkaz solidního provedení, jelikož jez jest již rok v provozu a přestál velkou vodu s odchodem ledu na jaře 1940.
Pouze v břehových svazích těsně pod jezem jeví se dvě nově porušená místa a to na patě dlažby na levém břehu o ploše 2 m2 a pod proplachovacím kanálem při pravém břehu v délce as 20 bm vypláchnuto původně provedené drnkování dlažby, ačkoliv dlažba sama jest jinak neporušena. Závady byly způsobeny letošní jarní velkou vodou spojenou s odchodem ledů.
Celková částka za stavbu se zvýšila o 12 749,05 K o škodu způsobenou velkou vodou dne 18.září 1939, která odplavila část již hotového záhozu a dlažeb. Vyúčtování znělo na částku
48 180,- K včetně navýšení, tím vznikla oproti původní částce úspora 4 148,35 K
Rozpočet nákladů na opravu jízku, strženého velkou jarní vodou v r. 1942.
1. Násyp jílovité zeminy do výmolu za štětovou stěnou na pravém břehu ku zamezení dalšímu propadávání dlažky. Tento jílovitý materiál získá se v odstaveném řečišti tzv. Čeřovského kouta při levém břehu Labe nad cukrovarnickým jízkem.
2. Vybrání záhozového kamene v řece Labi nad i pod vodou z odplaveného tělesa cukrovar. jízku a odvozem do vykázaného místa a s vyrovnáním do snadno měřitelné figury.
3. Vytrhání staré dlažby z lomového kamene do písku neb cementové malty položené s očištěním.
4. Zához z lomového kamene.
5. Zához z lomového kamene, řádně prolitý cementovou maltou.
6. Dlažba z lomového kamene
7. Dodání a ponechání v zemi dřevěné hraněné kleštiny 10krát14 cm.
8. Dodání a ponechání v zemi dřevěných borových pilot o průměru 25 cm, délky 5 m
9. Práce spojené s beraněním pilot.
10. Dodání kovaných botek 4 – 6 kg na dřevěné piloty.
Plus 10 procent nepředvídaného
Stavební náklad celkem 83 837,09

V textu zmiňovaný Čeřovský kout kolem roku 1910. Díváme se ke smiřické škole. Smiř. archiv.
Rekonstrukce cukrovarnického jízku pod Smiřicemi v roce 1942.
Provedeno firmou Ing Rudolf Kunc, Pardubice ( Kolaudační elaborát - 1942 )
Stavba opravy cukrovarnického jízku byla povolena úřadem práce v Hradci Králové dne 25. srpna 1942 na původní částku 48 928,- K.
Během stavby však zjistilo se, že tuto částku nutno zvýšiti na 90 000,- K, neboť přišlo se na hluboké výmoly jak jezového tělesa, tak i pilíře jezového i porušené betonové desky jezového kanálu při pravém břehu v podjezí.
Výnosem ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze ze dne 16.září 1942 byla oprava dodatečně povolena a náklad zvýšen na 90 000,- K.
Poněvadž bylo nutno opraviti nejen vlastní těleso jezové, ale i také přilehlé oba břehy ( zavázání jízku do břehů ) podala stavební správa zvláštní žádost na ředitelství. Toto podání stalo se dne 25.září 1942 a rozpočet zněl na 160 000,- K.
Výnosem ředitelství 6. listopadu 1942 oznámilo stavební správě, že po nejpřísnějším přezkoušení podalo vodocestné ředitelství dne 16.září 1942 žádost o válečnou důležitost stavby opravy cukrovarnického jízku ve Smiřicích o povolení výjimky ze zákazu staveb. Rozpočet, odhadnutý původně na 90 000,- K, byl zvýšen ku žádosti stavební správy na částku 155 000,- K
Výběr ze stavebního deníku:
Dne 24.srpna 1942 pondělí.
Počasí: Slunečno.
Dnešního dne byly zahájeny přípravné práce pro konstrukci cukrovarnického jízku pod Smiřicemi v říč. km. 170.170 a to svážením stavebního materiálu a potřebného inventáře, započato se stavbou lešení pro beranění pilot a beranění pilot. Práce tato jest ve vodě v řečišti.
Stav zaměstnaných: 2 tesaři, 2 kováři, 1 strojník, 1 zedník, 1 figurant, 1 sluha, 1 hlídač, 15 dělníků; celkem 24 lidí.
Dne 29.srpna 1942 sobota.
Počasí: Slunečno.
Pokračování v beranění pilot v koruně cukrovarnického jízku. Při beranění pilot a při pečlivém a zevrubném ohledání ostatních stávajících pilot shledala stavební správa, že čtyři staré piloty jsou prohnilé a nutno je nahraditi čtyřmi pilotami novými, čímž zvětšil se počet pilot z osmi ( původně navrženými ) na celkový počet 12 kusů pilot. Následkem toho zvětší se také běžná délka nových příslušných kleštin i s patřičným kováním.
Dne 15. října 1942 čtvrtek.
Počasí: Oblačno, mlhavo.
Dlažbovité rovnání záhozu s proléváním cementovou maltou na pravém břehu řeky Labe, vykopání a znovu přeložení dlažby s vyspárováním cementovou maltou nad záhozem.
Znovu odláždění a vyspárování v podjezí cukrovarnického jízku pod pilířem.
Stav zaměstnaných: celkem 25 lidí.
Dne 17. října 1942 sobota.
Počasí: Oblačno.
Dnešního dne 17.října 1942 v sobotu, byly veškeré stavební práce, spojené s rekonstrukcí cukrovarnického jízku úplně dokončeny.
Výplata dělníků.
Část dělnictva odchází na cukrovarskou kampaň. Ostatní dělníci byli zaměstnáni na úklidu inventáře na stavbě Smiřice – Černožice n. L.I. díl.
Stav zaměstnaných: celkem 25 lidí.
Zdroj: archiv smiř. jezu.
Pan Spurný se k ,,betonku" ještě chodil koupat. Jez byl odstraněn trhavinou v roce 1949, protože prý bylo potřeba snížit stav vody pro smiřickou elektrárnu.
Pan Kupka ve smiřickém zpravodaji píše:
Zrušení cukrovarského jízku na Labi, zvaného ,,u betonku" způsobilo pokles vodní hladiny o poctivé dva metry. Rychlý důsledek - 180 studní bez vody. Pro město, které nemělo vodovod to byla takřka katastrofa. Dlouhodobý důsledek - vysychání štěrkopískového lože, usazeného na opukové vrstvě. Po letech se projevil pohyb základů budov a snad nejhůře na to doplatila místní kaple, kterou bylo nutno časem opravit.