Převzato z biologického průzkumu v lokalitě Obora Smiřice ze smiřických stránek 3.10.2025:

Náměty pro péči o lokalitu
   udržovat zdejší tůně, oddělit je od hlavní vodní plochy (i za vyššího stavu vody) a odstranit z nich ryby,
   nastavení vhodného rybničního hospodaření – to by mělo zajistit menší tlak ryb na zooplankton, ponořenou měkolistou vodní vegetaci atd.
   zachování heterogenního litorálního pásma (gradient od holých až po zarostlé plochy)
   zapěstovat (uvolnit z okolního porostu) některé stromy, ze kterých by časem vyrostly mohutné solitéry,
   udržování či tvorba hlavatých vrb, veteranizace vhodných dřevin pro podporu saproxylického hmyzu,
   zapojené (stinné) plošné porosty náletových stromů a keřů plošně do budoucna redukovat ve prospěch nelesních suchozemských stanovišť (luk a písčin) nebo dalších mělkých tůní,
   k potlačení konkurenčně silných druhů přítomných v mezofilních loukách a trávnících (především ovsík vyvýšený, zlatobýl kanadský, pcháč oset) tato otevřená stanoviště séct a sklízet 1–2krát ročně (1. seč v červnu, 2. seč v srpnu až září), případně přepásat,
   udržovat mozaiku biotopů s rozptýlenými keři, kvetoucími loukami a místy s mohutnými stromy, zachování mozaikovité seče a rozšiřování ploch s druhově pestrými rostlinnými společenstvy, likvidace/ odnos posečené biomasy
   zachování částečně zarostlých i osluněných ploch zídek a ponechaného mrtvého dřeva,
   udržovat stěnu při SV břehu kolmou, udržování ploch prostých vegetace či jen se sporou vegetací (kolmá stěna, okolí JV tůní, západní pláž)
Závěr
   Na základě provedeného přírodovědného průzkumu v roce 2025 v lokalitě Obora Smiřice a při srovnání s průzkumem v roce 2017 (dopis Agentury č.j. 02716/VC/17 ze dne 6.11.2017) lze konstatovat, že si lokalita udržuje svoji vysokou přírodovědnou hodnotu zvláště pak z hlediska výskytu vzácných druhů bylin. Nejméně přírodovědně cenným biotopem se zdá být vodní plocha vlastního písníku. Důvodem je zřejmě příliš vysoká obsádka ryb.

Pan Malínský, bývalý starosta Holohlav, vzpomíná na historii tohoto místa:
   V roce 1980 jsem pracoval v Pektince ve Smiřicích, s tím, že jsme se zúčastnili předvánočního klání ve vinárně nad restaurací Labe na Náměstí Míru, kde zástupci smiřických podniků si měli připravit scénky na téma "Otevření nového koupaliště ve Smiřicích". Ano, byl to fejeton na radní z MěNV, že nejsou schopni ve městě vybudovat koupaliště, o kterém se léta mluvilo.
   V 90tých letech min. století Vodohospodářské stavby a.s. vyvezly tisíce tun tříděného nejkvalitnějšího betonářského písku v celém okolí. S tím, že po vytěžení určitého množství provedou pro občany Smiřic rekultivaci a vybudují písčitou pláž s domečkem aj. dle schváleného urbanistického projektu. Písku odtěžili daleko více než měli a pláž udělali ze zbytku špatně NEprodejného kačírku. ANO - Smiřice a okolí měli krásné přírodní koupaliště, s tím, že místní rybáři nasadili do koupaliště ryby, brigádně upravili (i rákosí), aby voda zůstávala čistá a nedopadlo to jako v Holohlavech s požární nádrží, která zarostla žabincem. Užitek z toho měli jen místní čápi.
   Nejdříve jsem Vodohospodářské stavby a. s. Hradec Králové s majitelem Boštíkem za rekultivaci budoucího koupaliště kačírkem haněl z důvodů záměny "písčité pláže" za kamenitou pláž, ale časem po povodních v r. 1997, 2002 (?), kde se prohnala labská voda jsem říkal, že díky kačírkové pláži se nestal z "Obory" bahňák!
   Dnes se ptám! Jelikož začátkem září 2025 byla voda v Oboře s "vysokou přírodovědnou hodnotou" silně zakalená sinicemi a koupání jsem odmítl. Jestli město Smiřice jako středisková obec uvažuje o jiné rekreační lokalitě pro své občany, když lokalitu "Obora" v blízkosti města změnila koupaliště na přírodovědný cenný biotop ?
   Díky za odpověď - odpovědných a fundovaných pracovníků Města Smiřic.
   Miloš Malínský, kronikář obce Holohlavy 9.10.2025