Smiřice a Holohlavy - povodeň na konci roku 1925
Zpět na hlavní stránku
Foto z holohlavské kroniky
Rolníci Prokop Vojtěch z Holohlav, Černý a Kupka z Černožic u prorvaného labského břehu, dne 1.1.1926
Pohled na zátopu ze železničního náspu od Holohlav ke Smiřicům, dne 1.1.1926
Proudění pod průtrží 2.1.1926.
Labská průtrž pravého břehu pod Ćernožicemi po opadnutí vody 6.1.1926.
Louky pod průtrží 6.1.1926.
Obecní cesta, chodník a pozemky ,,na lávkách", dne 6.1.1926.
Obecní pozemek, cesta a chodník za kanálem dne 6.1.1926. V pozadí trať dráhy a obec Holohlavy.
Soubor fotografií dole má na zadní straně popisy psané na stroji, někdy ale nepatřící k zobrazení.
Snažil jsem se připojit popisky správně.
Podle textu je možné že fotky sloužily k podpoře dokumentů úpravy řečiště Labe
Sběrateli děkuji za možnost zveřejnění. Stejné foto jako nahoře jsem vynechal.
Datum pořízení fotek ( stejných ) se oproti horním o den liší.
Kdo jel o novém roce 1926 železniční tratí od Jaroměře ku Hradci Králové a spatřil zatopené labské údolí, byl by měl dojem, že se
nachází na březích přeplněného Žehuňského rybníku, kdyby z rozsáhlé hladiny vodní neviděl trčeti stromořadí a domy. Znatel krajiny
věděl, že pod hladiny kalné, rychle proudící vody nacházejí se úrodná luka a řepná pole, přes to ale byl překvapen záplavkou od Černožic
ku Smiřicům, kde zvykl pohledu na dobře obdělaná, úrodná pole a místo nich i zde spatřil jednolitou hladinu. Ani nejstarší pamětníci
místní nepamatují záplavu v této oblasti.
Proudy rozvodněné řeky narážely na násep železniční, který obracel je na blízké město Smiřice a částečně propouštěl je železničními
mosty na pravou stranu, kde vážně ohrožovaly dolní část obce Holohlav zatopením, kde stávající domky z nepálených cihel stíží by byly
vzdorovaly dalšímu podmočení a kde chudí domkaři a dělníci připravovali se na rychlé stěhování.
Pohled se železničního náspu od Černožic 2. ledna 1926.
Výřez z fotografie. Celá je nahoře.
Řeka mění často své řečiště, takže majitelé pozemků pobřežních při každé povodni nejsou jisti, shledají-li se se svým pozemkem a
vyskytuje se často, že paralelně běží řečiště dvě i více, než se odstavená řečiště znovu zanesou, ovšem materiálem takovým, který
znemožňuje racionelní využití pozemků.
Než ani zmíněné výtopní mosty nebyly zhoubným živlem ušetřeny. U několika kamenných mostů rozrušena klenba, poroucháno
kamenné zábradlí, vymleta dlážděná dna. Nejen tato poslední, nýbrž každá větší záplava působí ničivě na objekty mostní, o čemž
nejlepší doklad podává obraz č. 16., znázorňující výtopní most se železnou konstrukcí, u kterého před pěti lety byl vodou podemlet
kvádrový pilíř ( pravý ) tak, že se nachýlil a železná konstrukce s něho klesla. Na obrázku jest viděti, kterak pilíř jest opřen mocnými
kládami, které ho chrání před sřícením. Oprava tato stála okres Kč 80.000.- Tyto téměř každoroční škody přímo volají po konečné
úpravě toku Labského.
Okolí dnešního jezu. ( popis smiř. archiv )
Ubohý pohled skytá pohled na řečiště a přilehlé pozemky pod Smiřicemi, kde ostré zátočiny a strhané břehy a celé ha úplně
zpustošených pozemků naprosto neodpovídají jedné z nejúrodnějších částí republiky.
Tzv. oborská silnice směrem k Čibuzi zničená povodní. Cesta zvaná též v kaštanech nebo k bezedňáku.( popis smiř. archiv )
Jmenovitě silnice ze Smiřic k Čibuzi vedoucí na níž nalézá se 8 výtopních silničních mostů a sice 3 kamenné klenuté a 5 se železnou
konstrukcí, byla dravými vlnami přes ní proudícími velice poškozena. Z vozovky odnesen štěrk, štět vyrván a na jízdní dráze
způsobeny výmoly ve značné délce a šíři, tak že se stala pro jízdu naprosto nezpůsobilou.
Místy vymlety na této silnici značné prohlubně v šíři celé silnice, tak že bude nutno téměř celou silnici znovu vyštětovati a zaštěrkovati.
Nad vůkolní pozemky zvýšený násep okresní silnice od Černožic do Smiřic vedoucí, srážel rychlý spád vody a mírnil zhoubné následky
prudkého toku. Zmrzlá silnice dlouho vzdorovala a rozdělovala jednotný proud na více slabších, které neměly již té síly, aby hloubily jednotné
nové řečiště, čemuž i zmrzlá půda bránila. Avšak i přes tento příznivý stav byla silnice značně v celé délce poškozena, až na štět vymleta
a štěrk na sousední pozemky zanesen. ( Pohled na okresní silnici dne 7. ledna 1926. )
Podobně působila i obecní příčná cesta s přilehlým chodníkem z Holohlav do Smiřic, která též doznala značného poškození. Pod touto
poslední překážkou dravému živlu již nic nebránilo, takže v řepných polích rval četné výmoly i přes 1 m hluboké a zanášel tyto štěrkem
a náplavem, dle povahy a síly proudu.Pohled na obecní cestu, chodník a přilehlé pole 7. ledna 1926.
Popis k fotce z horní série.
Příčinou zátopy bylo protržení pravého labského břehu ve strži na pozemku p. V. Nejmana z Černožic dne 31. prosince 1925, kde zřítil se
podemletý břeh do řeky, čímž rozšířila se průrva do značně klesajícího terénu a kalné vody bez překážky proudily novým směrem.
Pohled na průtrž dne 1. ledna 1926 - popis patří na první fotografii na této stránce..
Voda proudila s vyvýšeného břehu dolů a prudké vlny hloubily a šířily průtrž do té míry, že přes klesání hladiny v řece přelévalo se vody
vždy více a více, takže ani dne 4. ledna 1926 povolané oddělení zákopníků nemohlo zátopě zabrániti.
Stržené břehy tvoří nové ohyby, ve kterých mizejí celé parcely úrodných pozemků.
Přirozeným a dlouholetým řáděním dravých vln znehodnocují se pozemky stále více a více a na nákladné udržování břehů nelze ani
pomýšleti. Stav tento v popřevratové době byl shlédnut teprve při zájezdu p. sekč. schéfa Schumandla, v době letního sucha poněvadž
při jiných příležitostech bývá oblast tato naprosto nepřístupna.
Teprve dne 7. června 1926 klesla hladina Labe do té míry, že přestala zátopa a četným pozorovatelům zjevil se pravý stav
zpustošeného území.
Žalostný pohled byl na pozemky pod průrvou, na četné výmoly i nánosy písku a štěrku.
Pohled na pozemky v katastru obce Černožic, dne 7. ledna 1926.
Místy razila si voda nová řečiště až do neúrodné spodiny, čímž umožněn byl rychlejší spád na ohrožené Smiřice.
( Pohled na pole obce Holohlav, nájemce domkař Josef Hencl z Holohlav dne 7. ledna 1926. )
Řepné pole po záplavách 6.1.1926. Pohled od ,,Hliňáku" směrem ke ,,Svatým" ( svatí jsou myšleny sochy mezi Smiř. a Holohlavy ).
( popis smiř. archiv )
Pohled na vlečku firmy Malburg táhnoucí se na jižní části po celé délce města Smiřic a jediný, v náspu jejím umístěný most, jasně
zdůrazňuje stálé nebezpečí města. Vlečka tato při větším toku, než by stačil odvésti malý průtočný profil mostu, neb při ucpání téhož
ledem, neb připlavenými věcmi, tvořila by v pravém slova smyslu hráz rybníka, z jehož hladiny trčely by střechy domů města Smiřic a
dolení části obce Holohlav.
Vylíčené poměry přímo vybízí ku bezodkladným opatřením a k urychlení regulace v této nebezpečné části Labe.
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1926.
II. volební období.
I. zasedání.
Tisk 25
Návrh senátorů V. Sehnala, dr. Brabce, J. Havleny, dr. Reyla, J. Thoře, dr. Veselého a druhů ohledně katastrofální povodně a potřebě urychleného provedení regulačních prací na horním a středním Labi.
I.
V povodí řek českého severovýchodu utrpěly zemědělské kraje velikými povodněmi v posledním dnu roku minulého a prvých dnech roku letošního tak značných škod, že podepsaní konajíce svojí povinnost upozorňují vládu Československé republiky na tyto události:
Jak úžasné množství vod svedlo Labe s přítoky Úpou a Metují vysvitne z toho, že na Josefovském jezu byl zjištěn průtok vteřinový 390 m3. Podobně bylo i na řece Orlicí a její přítocích.
Parcielně provedené regulace na těchto řekách ukázaly se nejen nedostatečnými pro pojetí takovýchto katastrofálních vod, ale svými nedohotovenými partiemi (stavba jezu na Orlici nad Hradcem Králové) i velmi škodlivými, poněvadž na mnohých místech způsobily naprosto nový směr i rozměr zátop, tak že zátopy dostavily se i v takových místech, kde nemohly býti ani očekávány, a tím ovšem nebezpečí i škody se jen zvětšily.
Tak bylo na Labi nad Smiřicemi, kde vznikla průrva, jíž unikající spousty vod sebraly do značné hloubky a šíře nejen ornici ale i spodinu a přenesly vše na níže položené louky, a odtud řítily se vody novým směrem na Holohlavy a Smiřice, prorvaly silnice, poškodily a prorvaly mosty silniční a strhaly mosty na vlečce továrny Malburgovy, zaplavily skoro celé Smiřice a šířily spoušt dále po toku, vyryvše si místy úplně nové koryto mimo staré břehy. Úprava zničených pozemků bude vyžadovati mnoho nákladu a práce, místy i po řadu let.
Podobné případy v poněkud menším rozsahu objevily se i jinde; tak nad Josefovem, u Lochenic, nad Náchodem u Bělovse, na Orlíci pak obrovské zátopy ve Svinarech, Blešně, Nepasících, kdež jen usilovnému přičinění hasičských sborů lze děkovati za záchranu lidských životů i mobilního majetku. Jinak ovšem škody na pozemcích, hospodářských a obytných budovách jsou veliké. Podobný stav nastal i u Třebechovic, u Týniště nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí, Častolovic, Ústí nad Orlicí, Jabloném a jiných obcích přilehlých ku řece Orlici, Zdobnici a Dědině.
Tam všude jest třeba zaříditi záchranné a podpůrné akce.
Pevný jez nad Opatovicemi ukázal se opětně škodlivým, způsobiv vzdutí vod až do výše vrchní hladiny vodní ve Hradci Králové a tím zatopiv všecky sklepy i sklepní byty domů v Hradci Králové, Pražském Předměstí, Farářství a Březhradě. Také tyto škody jsou obrovské.
Spousty vod z uvedených řek, jejichž úžasné množství dá se představiti z toho, že, jak výše uvedeno, průtok na jezu Josefovském obnášel 390 m3 za vteřinu a že nádrž v Lese Království nad Králové Dvorem přes svůj veliký retenční prostor byla naplněna během několika málo hodin a na to po několik dnů se přelévaly vody přes hráz v hloubce vlny 43 cm, zavinily přirozeně další ohromné zátopy na Pardubicku, Přeloučsku, Chlumecku, Poděbradsku a všude dále po toku řeky i na přítocích dalších jež rovněž byvše rozvodněny stouply zpětnou vodou labskou ještě výše.
Žádáme proto vládu Československé republiky, aby, pokud již tak neučinila, zařídila ihned řádné vyšetření škod a aby poškozeným dostalo se náhrady.
II.
Povodně z 31. prosince 1925 na řekách českého severovýchodu, podobně jako všecky podobné v jiné době a jiných oblastech, ukazují zřejmé, že dosavadní způsob parcielních úprav toků nikterak nezabezpečuje ochranu před zátopami, naopak jak jíž výše poukázáno mnohdy ještě stav zhoršuje a jest vůbec svojí pomalostí, v důsledku nedostatečných prostředků peněžních, nejen nepraktický ale i nehospodárný, upozorňujeme, že nutno zároveň s regulací toků zříditi potřebné nádrže, které by podobné přívaly vod zadržely.
Jest nám známo, že připravuje se stavba nádrže na Rozkoši pro zadržení vod na řece Úpě a Metují, dále nádrží na Orlíci a přítocích (v Pastvinách nad Orlicí, v Pečíně na Zdobnici, na Hvězdě na Orlici Tiché) a tu připomínáme, že jest také třeba studovati otázku nádrží pod Hradcem Králové pro záchranu středního Labe před katastrofálními povodněmi. Zřízení takových nádrží a všech úprav vodotečí jest velíce akutní a nynější pomalý způsob provádění v důsledku nedostačujících ročně povolených 50ti milionů Kč přináší více škod než užitku, proto žádáme, aby vláda Československé republiky postarala se o rychlejší postup prací výše uvedených, což jest snadno možno tím, když ve smyslu II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. ročně do rozpočtu zařazených 50.000.000 Kč použije na zúročení a amortisaci přiměřeného obnosu, kterýž opatří se půjčkou v dohodě mezi příslušnými resortními ministerstvy.
Tak v rámci programu prací vodohospodářských pro celou republiku bude možno zrychleným tempem pracovati i na nutně potřebných pracech na něž tímto návrhem upozorňujeme.
Navrhujeme tedy:
Slavný senáte račíž se usnésti:
1. Vláda Československé republiky račíž ihned provésti vyšetření katastrofálních škod na českém severovýchodě, způsobených novoroční povodní a povoliti příslušné prostředky na náhradu poškozeným z běžného rozpočtu.
2. Vláda Československé republiky račíž ve smyslu našeho návrhu starati se o rychlejší provedení národohospodářských prací ve smyslu zákona č. 227 tím způsobem, že bude uzavřena co nejvyšší půjčka, jejíhož výnosu se k provedení národohospodářských prací použije, a z položky ročních 50.000.000 Kč, citovaným zákonem povolené, nechť se výpůjčka amortisuje a úročí.
V Praze, dne 20. ledna 1926.
V. Sehnal, dr. Brabec, J. Haviena, dr. Reyl, J. Thoř, dr. Veselý,
dr. Šrobár, K. Sáblik, J. Vraný, dr. Rozkoąný, Roháček, Sechtr, C. Pivko, F. J. Kroiher, dr. Okánik, F. Olejnik, Jan Prinz, J. Strľil, F. Šabata, V. Donát, F. Hybą, Prosek.
Ze stránky: www.senat.cz
II. volební období.
I. zasedání.
Tisk 25
Návrh senátorů V. Sehnala, dr. Brabce, J. Havleny, dr. Reyla, J. Thoře, dr. Veselého a druhů ohledně katastrofální povodně a potřebě urychleného provedení regulačních prací na horním a středním Labi.
I.
V povodí řek českého severovýchodu utrpěly zemědělské kraje velikými povodněmi v posledním dnu roku minulého a prvých dnech roku letošního tak značných škod, že podepsaní konajíce svojí povinnost upozorňují vládu Československé republiky na tyto události:
Jak úžasné množství vod svedlo Labe s přítoky Úpou a Metují vysvitne z toho, že na Josefovském jezu byl zjištěn průtok vteřinový 390 m3. Podobně bylo i na řece Orlicí a její přítocích.
Parcielně provedené regulace na těchto řekách ukázaly se nejen nedostatečnými pro pojetí takovýchto katastrofálních vod, ale svými nedohotovenými partiemi (stavba jezu na Orlici nad Hradcem Králové) i velmi škodlivými, poněvadž na mnohých místech způsobily naprosto nový směr i rozměr zátop, tak že zátopy dostavily se i v takových místech, kde nemohly býti ani očekávány, a tím ovšem nebezpečí i škody se jen zvětšily.
Tak bylo na Labi nad Smiřicemi, kde vznikla průrva, jíž unikající spousty vod sebraly do značné hloubky a šíře nejen ornici ale i spodinu a přenesly vše na níže položené louky, a odtud řítily se vody novým směrem na Holohlavy a Smiřice, prorvaly silnice, poškodily a prorvaly mosty silniční a strhaly mosty na vlečce továrny Malburgovy, zaplavily skoro celé Smiřice a šířily spoušt dále po toku, vyryvše si místy úplně nové koryto mimo staré břehy. Úprava zničených pozemků bude vyžadovati mnoho nákladu a práce, místy i po řadu let.
Podobné případy v poněkud menším rozsahu objevily se i jinde; tak nad Josefovem, u Lochenic, nad Náchodem u Bělovse, na Orlíci pak obrovské zátopy ve Svinarech, Blešně, Nepasících, kdež jen usilovnému přičinění hasičských sborů lze děkovati za záchranu lidských životů i mobilního majetku. Jinak ovšem škody na pozemcích, hospodářských a obytných budovách jsou veliké. Podobný stav nastal i u Třebechovic, u Týniště nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí, Častolovic, Ústí nad Orlicí, Jabloném a jiných obcích přilehlých ku řece Orlici, Zdobnici a Dědině.
Tam všude jest třeba zaříditi záchranné a podpůrné akce.
Pevný jez nad Opatovicemi ukázal se opětně škodlivým, způsobiv vzdutí vod až do výše vrchní hladiny vodní ve Hradci Králové a tím zatopiv všecky sklepy i sklepní byty domů v Hradci Králové, Pražském Předměstí, Farářství a Březhradě. Také tyto škody jsou obrovské.
Spousty vod z uvedených řek, jejichž úžasné množství dá se představiti z toho, že, jak výše uvedeno, průtok na jezu Josefovském obnášel 390 m3 za vteřinu a že nádrž v Lese Království nad Králové Dvorem přes svůj veliký retenční prostor byla naplněna během několika málo hodin a na to po několik dnů se přelévaly vody přes hráz v hloubce vlny 43 cm, zavinily přirozeně další ohromné zátopy na Pardubicku, Přeloučsku, Chlumecku, Poděbradsku a všude dále po toku řeky i na přítocích dalších jež rovněž byvše rozvodněny stouply zpětnou vodou labskou ještě výše.
Žádáme proto vládu Československé republiky, aby, pokud již tak neučinila, zařídila ihned řádné vyšetření škod a aby poškozeným dostalo se náhrady.
II.
Povodně z 31. prosince 1925 na řekách českého severovýchodu, podobně jako všecky podobné v jiné době a jiných oblastech, ukazují zřejmé, že dosavadní způsob parcielních úprav toků nikterak nezabezpečuje ochranu před zátopami, naopak jak jíž výše poukázáno mnohdy ještě stav zhoršuje a jest vůbec svojí pomalostí, v důsledku nedostatečných prostředků peněžních, nejen nepraktický ale i nehospodárný, upozorňujeme, že nutno zároveň s regulací toků zříditi potřebné nádrže, které by podobné přívaly vod zadržely.
Jest nám známo, že připravuje se stavba nádrže na Rozkoši pro zadržení vod na řece Úpě a Metují, dále nádrží na Orlíci a přítocích (v Pastvinách nad Orlicí, v Pečíně na Zdobnici, na Hvězdě na Orlici Tiché) a tu připomínáme, že jest také třeba studovati otázku nádrží pod Hradcem Králové pro záchranu středního Labe před katastrofálními povodněmi. Zřízení takových nádrží a všech úprav vodotečí jest velíce akutní a nynější pomalý způsob provádění v důsledku nedostačujících ročně povolených 50ti milionů Kč přináší více škod než užitku, proto žádáme, aby vláda Československé republiky postarala se o rychlejší postup prací výše uvedených, což jest snadno možno tím, když ve smyslu II. hlavy zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. ročně do rozpočtu zařazených 50.000.000 Kč použije na zúročení a amortisaci přiměřeného obnosu, kterýž opatří se půjčkou v dohodě mezi příslušnými resortními ministerstvy.
Tak v rámci programu prací vodohospodářských pro celou republiku bude možno zrychleným tempem pracovati i na nutně potřebných pracech na něž tímto návrhem upozorňujeme.
Navrhujeme tedy:
Slavný senáte račíž se usnésti:
1. Vláda Československé republiky račíž ihned provésti vyšetření katastrofálních škod na českém severovýchodě, způsobených novoroční povodní a povoliti příslušné prostředky na náhradu poškozeným z běžného rozpočtu.
2. Vláda Československé republiky račíž ve smyslu našeho návrhu starati se o rychlejší provedení národohospodářských prací ve smyslu zákona č. 227 tím způsobem, že bude uzavřena co nejvyšší půjčka, jejíhož výnosu se k provedení národohospodářských prací použije, a z položky ročních 50.000.000 Kč, citovaným zákonem povolené, nechť se výpůjčka amortisuje a úročí.
V Praze, dne 20. ledna 1926.
V. Sehnal, dr. Brabec, J. Haviena, dr. Reyl, J. Thoř, dr. Veselý,
dr. Šrobár, K. Sáblik, J. Vraný, dr. Rozkoąný, Roháček, Sechtr, C. Pivko, F. J. Kroiher, dr. Okánik, F. Olejnik, Jan Prinz, J. Strľil, F. Šabata, V. Donát, F. Hybą, Prosek.
Ze stránky: www.senat.cz
Blíže neurčená fotografie ukazuje pohled směrem k holohlavskému kostelu.
Pohled směrem k holohlavskému kostelu.
Blíže neurčená fotografie a nedatovaná fotografie.
Velká voda se opakovala také v roce 1937. Fotky ze dne 15.3.1937. Smiřický archív.
Vlevo: Pohled od jezu k Čibuzi, tzv.,,Haťová cesta" ke Smržovu byla 80 cm pod vodou.
Vpravo: Pohled od jezu směrem k Hubilesu.
Pohled od železničního náspu směrem ke ,,svatým" ( ulice ,,Na Lávkách").