Smiřická kronika:
Srpen 1995
   Firma Perfect vyslovila námitku proti výsledku výběrového řízení na přestavbu Dvorany. Když město začalo V souladu se zákonem tuto námitku řešit, sdělili pánové Klok a Marek, že šlo o pouhé upozornění na blíže nedefinované nesrovnalosti okolo firmy Stor s.r.o. vedené panem ing Březinou. Protože nešlo námitku, nebyl důvod k vrácení rozhodnutí.

Září 1995
   Rada schválila sjednané podmínky s firmou Stor Náchod, jež předloží v konečně podobě panu starostovi k podpisu p. Vajnlich. Novou podmínkou je maximální cena díla a to 16 mil. Kč bez DPH.

Červenec 1996
   Firma Stor, provádějící rekonstrukci Dvorany předložila 3.7. ke kontrolnímu dni výsledky své práce. Ty však nepostupují v souladu s dohodnutými termíny, takže p. Marek st. byl požádán o stálé sledování kvality a postupu prací.

Leden 1997
   Závěrem měsíce přijeli z novináři sondovat situací okolo naší výpůjčky, představy města o budoucím vzhledu a vybavení Dvorany i okolo způsobu úhrady a jejím konečném termínu.
   Představa rady je poměrně jednoduchá. Dokončit v roce 1998 rekonstrukci a zabezpečit nezbytné vybavení. Sledovat provádění prací tak, aby jejich kvalita odpovídala účelu. Vytvořit ve financování obce takové podmínky, aby po skončení volebního období, tedy s podzimem 1998 bylo město zbaveno dluhů. To poslední je i mé osobní přání, proto že případný dluh by nepochybně použili ti, kteří truchlí po minulé době, jako vítanou záminku pomlouvačné (oni tomu říkají o světové) kampaní.

Březen 1997
   Pokud se vláda domnívá, že výběrové řízení vyřeší problémy s nepoctivými firmami, praxe ukazuje, že tomu tak není. Vidíme to na stavbě Dvorany. Pokud přes zimu z práce pokulhávaly, bylo to vysvětlitelné nepřízní počasí. Pokud už teď přes měsíc stojí, je to buď neschopnost vedení firmy, nebo její rozptýlenost.
   Protože se začínáme přesvědčovat o tom, že i jiní zákazníci mají s firmou STOR potíže(Česká Skalice, Hostinné, Chvalkovice). Budeme nuceni vyhledat jiného realizátora stavby. Optimální by v tomto případu bylo nalézt firmu, která by dobrovolně a přímo převzala závazek od p. Březiny, který v mezidobí změnil svou firmu s.r.o.. Zde by bylo možné zachovat právní kontinuitu pro případná a takřka jistá jednání o vzájemném vyrovnání závazků.
   Zjistili jsme totiž, že nám firma předložila doklady na zakoupený materiál (měděný plech, regulační systém a pod.), materiál ve skladu firmy není. O dění okolo Dvorany píší regionální i celostátní deníky.

Listopad 1997
   “Mladá fronta dnes” věnovala část své regionální stránky rekonstrukci Dvorany. Zpovídali paní Trávníkovou, ředitelku kulturního střediska i mě. co vlastně budeme s Dvoranou dělat. Novináři byli velice udiveni tím, že chce město provozovat zařízení samo a zejména, že zde nechceme diskotéky. Riziko poničení pěkného prostředí, a ono je vidět, že bude pěkné, je příliš veliké. Program Dvorany se již začíná plnit a jen věřit, že na provoz nebude město příliš doplácet.

Leden 1998
   Ještě jednou ke Dvoraně. K 30.1. již byla zkolaudována. Zdá se, že opravdu budou mít občané solidní prostor pro svá setkání a kulturní aktivity. Dvorana byla postavena v roce 1911 nákladem města. Přestože zde měl v posledních měsících války Wehrmacht sklad veterinárních léčiv a vybavení veterinárních nemocnic, nebyla budova ani zdevastována ani rozkradena. To začalo až střídáním nejrůznějších “majitelů” či správců, kteří pouze užívali, ale neopravovali. Poslední ráda byla zasazena tím, že prostor byl pronajat polské firmě jako sklad pro stavbu teplárny. V roce 1989 město převzalo již opravdovou ruinu. Pustit se do její opravy ihned nebylo možné. Něco bylo ještě rozestavěné, něco jen rozbourané. Konečně, po prodej Restaurace Labe mohlo dojít i na Dvoranu. Práce trvaly přibližně 3 roky, přičemž První stavební firma dorazí Březina - Náchod nám předvedla jak pracují podvodníci. Celkové škody, které způsobila činily přibližně 900 tis. Kč. A také celkové zpoždění stavby. Práce dokončila dobrovolným předáním a převzetím smluvního závazku firma KPM.

Březen 1998
   Původně plánovaná prohlídka otevírané Dvorany musel být přesunuta z 6.3. na 5.3.. Zájem občanů byl podle orientačního průzkumu takový, že by kolidoval s dohodnutým koncertem skupiny Lokálka. Lze říci, že tohle je snad nejmenší problém spojený s rekonstrukcí. Takže - den otevřených dveří - již 5.3. Jeho popis je prostý - návštěvníci projevovali spontánní nadšení. Přišlo jich v průběhu dne několik set. Včetně dětí z MŠ.
   Samozřejmě, jak tom naší zemi bývá, leží na rekonstrukci stín v podobě cca 900 tis. Kč, které zcizila firma Stor Náchod.

Vložené obrázky ukazují schodiště do patra.

Smiřická kronika:
   6.3. otevřelo město opět po mnoha letech důstojné zařízení, určené pro kulturní život občanů. Zahajovací program zajistila “Lokálka.” Návštěvníky, který stál i balkon zcela naplnili přivítal starosta města Smiřice Ing. Lubomír Kupka.
   Protože, jako při všech ostatních příležitostech neměl projev napsaný, lze ho rekonstruovat pouze podle poznámek, které použil a které jsou mezi přílohami ke kronice. Uvítal nejen občané města, ale i četné hosty. Přednostu Okresního úřadu p. Ing. Bradíka a jeho spolupracovníky z nich hodnostně nejvýznamnější byli p.p. Dr. Dvořák a Ing. Nejedlý. Těm poděkoval i za pochopení při uvolňování dotací. Vysoce ocenil nápady, zkušenosti a péči pánů architektů Ing. Králíka a Ing. Kadečky. Vyzdvihl operativní postup firmy KPM, jmenovitě pánů Peška, Košťála a Vlčka, při převzetí smlouvy tak, aby nebyla narušena její právní kontinuita. Upozornil na kvalitu prací, provedených truhlářstvím pana Matušky, firmami Mosef a TOP.
   Oznámil, že neocenitelné jsou zásluhy pana Zdeňka Marka st., který po celou dobu dbal nejenom o kvalitu prací, ale i o jejich maximální úspornost. Neopomněl ani zámečníka - důchodce v Show měla - p. Kodýtka, který byl vždy připraven odvést svoji práci. Poděkoval těm členům zastupitelstva, kteří u daleké práce vytrvalý i těm, kteří po odstoupivších převzali.
   Zmínil se o historii Dvorany. Zřízení schváleno 20.5.1912, první vystoupení 31.12.1912 - pěvecké sdružení Zora.
   Uvedl některé z nezapomenutelných, kteří zde vystoupili, paní Podvalovou, Nedošínskou, plány Vojtu a Skupu, vzpomněl místních ochotníků svérázného řezníka, pana Pepíka Kaube. Ten občas “v dobré náladě” půllitrem piva na hlavě chodil po úzkém zábradlí balkonu nad sálem.