Smiřice a Holohlavy - povodně v letech 1903, 1905 a 1906
Časopis Ratibor 14.2.1903:
Velká voda. Deště v nedávných dnech rozvodnily Labe a přítoky jeho, takže v letošní zimě podruhé již vylévají se ze svých břehův a odnášejí kry ledové. Na Labi nad Smiřicemi nastala taková zácpa ledu, že voda rozlila se daleko po obou březích. Okolí Smiřic bylo zatopeno a obyvatelé stavení při Labi ležících odváděli dobytek na bezpečnější místa. Nová silnice z Černožic do Smiřic byla pod vodou. S polí pak rozvlhlou prsť odnášely dravé proudy Labské, jež rok co rok velké škody na majetku polním působí. Jest opravdu již nejvyšší čas, aby střední Labe bylo regulováno. Mezi Hradcem Králové a Malšovicemi rozlila se Orlice přes silnici, takže kdo se chce dostati do Malšovic, buď musí dáti se na lodi převézti nebo musí zajíti si podle továrny Lhotovy. Kalná a od červené hlíny zbarvená voda labská, která ve vodárně nemůže býti s dostatek filtrována, nedá se používati ani k vaření ani ku prádlu. I bylo poslední dny viděti stojany s čistou pitnou vodou a kašnu na Malém náměstí lidmi stále obstoupeny. Snad v brzku dočkáme se již nové vodárny, v níž bude pamatováno na to, aby voda byla náležitě filtrována a aby místo čisté vody do domu červená kaše nepřicházela.
Ze Smiřic nám píši: V pondělí dne 9 února t. r. o 6. hod. večerní roznesla se zpráva městem, že mezi Černožicemi a Smiřicemi srazily se ledy na Labi v délce jednoho kilometru, a skutečně, ač stav vody v městě byl nízký, začala voda kolem Smiřic z břehu značně vystupovati a zaplavila celé okolí. Dravé proudy řečiště způsobily značné škody na nové okresní silnici k Černožicům, zaplavily a odervaly veškerou rozmrzlou prsť a osení, tak že škody právě vyšetřené jdou do tisíců. Taktéž mnoho příbytků bylo až na půl metru vysokou vodou obklíčeno a obyvatelé byli nuceni před hrozícím a nebezpečím nejen dobytek na bezpečné místo odváditi, ale i nábytek a jiné předměty na půdu vynášeti. Škody způsobeny byly veliké nastavení, Zahradách, i na různém zboží. O 11. hod. hnuly se ledy a voda poznenáhle odpadla.
Z Týniště n. O. nám píší: Náhlé oteplení a prudké deště, jež minulého týdne v sobotu a pak v neděli Kladské a Orlické hory postihly, rozpustily úplně horský sníh i ledy horské bystřiny i řeky velice spádné a obě naše Orlice zničily vše co jim v cestě stálo. U Týniště pod stokem obou řek unášely proudy vyrvané stromy, ploty, pobřežní laťové ploty, různé trámoví a dříví polenové, prkna a pod., jež mnozí pomocí hákův z vody lovili. U Týniště se nížina na níž se panská i soukromá luka od Lípy a Albrechtic až ku Petrovicům, tedy na délku skoro půl druhé hodiny cesty, prostírají, podobala obrovskému jezeru divoce přese vše proudícímu a působícímu škod zatím nedozírných. Není však naštěstí slyšeti o žádném zmaru životů lidských, hlavně z té příčiny, že nejvyšší zátopa dostavila se v pondělí za dne. Není od r. 1891 v krajině pamětníka tak veliké povodně. U orličného mostu týnišťského, před nímž mohly se divoké proudy již více směry v rozlévati, dosáhla voda výše 240 cm.
Z Holohlav nám píší: Pravou katastrofou byly zprávy, které četli jsme minulý měsíc o ledových zácpách na Labi u Kolína. Měli jsme však poznati dosah tohoto neštěstí i v naší krajině a na vlastní oči viděti co dovede ničivá síla vody zadržené ledovými kry. Od roku 1872 kdy protržen Černožický stávek, byly osady a pozemky rozložené na pravém břehu Labe ušetřeny veškeré záplavy. Co však způsobily zadržené ledové kry v těchto místech dne 9 února t. r. , na to není pamětníka. O 3. hod. odpoledne výše uvedeného dne hnuly se ledy nad Černožicemi a nakupené v délce 1 1 km srazily se nad Smiřicemi o tvrdý a nerozpukaný ještě led v takovou hradbu, že zatarasily téměř úplně celé řečiště, aniž by mohla jimi voda prouditi. V zápětí na to kol 4. hod. vyřinuly se ohromné spousty vod na pravý břeh Labský a ve 1 hod. byly veškeré pozemky katastru holohlavského ve výměře 231 korců pod vodou a ohrožovaly poškoditi novou okresní silnici od Smiřic k Černožicům vedoucí a zaplaviti nízko položené domy města Smiřic. Poněvadž nebezpečí stávalo se čím dále tím více stoupající vodou hrozivější, požádáno okresní hejtmanství ve Dvoře Králové ze strany okresního výboru jaroměřského a městské rady smiřické o vojenskou pomoc, která byla také ihned slíbena. Zatím rozkácené proudy vod vykonaly dílo své zhouby. Stoupající voda rozlila se na celé prostranství mezi Holohlavy a Smiřicemi a odnášela sebou rozmrzlou právě prsť. V místech, kudy měla největší spád vymlela pravé výmoly až pod ornici, takže půda v těchto místech bude na několik roků neplodná. Osení v pravém smyslu vymleto aneb zaneseno hlínou. Komposty a hnůj odnešn téměř úplně. Ve Smiřicích nízko položené domy kol městské opatrovny zaplaveny vodou až 70 cm. vysoko. Podlahy v domech těchto jsou nadzvednuty, stěny rozmočeny a sklepy zaplaveny. Okresní silnice v délce 300 m. a obecní cesta od Holohlav ke Smiřicům v délce 400 m. poškozena. Situace stávala se kritickou, když hrozila voda vnikati i do domů pod Smiřickým nádražím položených. Konečně ledy o 1 11 hod. večerní za hrozného praskotu a hukotu odplavaly a v zápětí na to i voda počala opadávati. Při zátopě této ukázalo se, jak nejvýš nutné a spravedlivé jest volání po regulaci Labe. Jest to skutečně bezpráví na poplatnictvu, tak platně zdatného království páchané, když za veškeré finanční oběti není obyvatelstvo ani svým životem jisto před rozpoutaným vodním živlem. Na velmocenské postavení říše obětují se tak ohromné sumy, však na zabezpečení majetku těchto poplatníků jest zapotřebí tak dlouhého volání. Jest proto na nás všech i na našich zástupcích, abychom volání toto zdvojnásobili, by bylo přikročeno ce nejdříve k úpravě našich řek. O katastrofě této podaná zpráva ihned politickým úřadům a našemu říšskému poslanci p. Jarošovi do Vídně.
V telegrafních úřadech podél řeky Labe ležících jest zavedena v posledních dnech nepřetržitá denní i noční služba.

Labská záplava za Smiřicemi 6.5.1905
Ing. Kupka na fotku připsal: "Rozlité Labe, zcela vlevo opuková stráň (Adamírova stráň) pod vlkovským hřbitovem směrem na západ.
Vpravo asi v 1/3 pohodnice (rasovna) na Bílém kopci (tradičně patřila rodině Pružinovských).
Stromy označují cestu od Smiřic k Vachkovu mostku a ke Smržovu - říkalo se jí "hatěma", i když skutečná haťová cesta vedla s ní paralelně asi 100 m severně.
Vpravo nahoře na snímku část Hubílesa a v pozadí číbuzský kostel".
Do smiř. archivu fotku daroval Jan Kotlant z Holohlav, fotil Lud. Lorenz z Jaroměře.

Labská záplava 9.3.1906
rukou Ing. Kupky je u této fotky na rubu připsáno: "od severu nahoře uprostřed budova zámku, napravo kostel sv. Tří králů a pivovarská humna, kouřící komíny Malburgovy továrny, vpravo od nich budova mlýna (tehdy ji asi vlastnil Ignác Klein - protektor Pavly Vachkové (pěvkyně Národního divadla), později provdané Osuské. Fotografováno od Černožic".
Do smiř. archivu fotku daroval Jan Kotlant z Holohlav. Pro svou velikost je obloha oříznuta
Za obě fotky děkuji V. Reichové.