Smiřice - lihovar / pektinka / bývalá firma Malburg

Fotografie jsou ze smiř. archivu a od Renaty Skořepové. Novější fotografie pořídil Václav Prostředník.

Zpět na hlavní stránku     Další stránky o firmě Malburg



lihovar
Letecký pohled na továrnu Malburg v roce 1932
Kliknutím se fotografie zvětší

lihovar
Pro porovnání: foto z léta 2020 Roman Andrýs. V pozadí mezi stromy teče Labe.
Kliknutím se fotografie zvětší



firma Malburg
Dvůr staré octárny, kolem r. 1910.

firma Malburg
Foto ze sbírky Jan Šťastného ukazuje osoby na lihovarském dvoře.


  Závod firmy Ed. Ad. Malburg a syn založen byl panem M. Mautnerem před rokem 1755. Výroba lihovin nalézala se tehdá v pronajatých místnostech zámku, protože tehdejší majitel měl také v nájmu smiřický pivovar. Mimo to provozovalo se hospodářství a chov dobytka ve velkém. firma Malburg
  Za obezřelého vedení podnik stále vzrůstal. K výrobě lihovin přidružil se samostatný lihovar. Později asi kolem roku 1880, když zjištěno bylo, že výpalky při destilaci lihu obsahují ještě látky užitkové ( dříve jako bezcenné byly vypouštěny do Labe ), vystavěny byly výpalkové pece a draslovna. Založení octárny stalo se asi roku 1867. Nějakou řadu let provozovala se též výroba cukrovinek, asi v letech 1881 – 1887.
  V roce 1913 vystavěna byla vlečka, čímž provoz závodu se značně zjednodušil. Před tím vše po nápravě na dráhu a z dráhy voziti se muselo. Tak vozila se i melasa v sudech ( později v kesonetách ) do továrny a byla touto hmotou ulice stále pokropena.

  Během světové války byly z nařízení a pod dozorem tehdejší vlády, ve velkém vyráběny přípravky ku výrobě třaskavin.

  V roce 1924 sestával závod z následujících podniků: firma Malburg
  Lihovar, s roční výrobní kapacitou asi 24 000 hl lihu.
  Čistírna lihu, s roční kapacitou rafinace asi 50 000 hl lihu.
  Likérka, s roční kapacitou zpracování asi 4 000 hl lihu.
  Draslovna, s roční kapacitou výroby asi 100 vagónů čistého drasla.
  Octárna, s roční kapacitou výroby asi 12 000 hl 4 nás. octa
  Výroba octanu sodného, ročně se vyrobí asi 2 000 q
  Výroba hořčice, teprve v počátcích a roční odbyt dosud neznámý.
  Výroba octanu olovnatého, též v počátcích a tudíž roční odbyt neznámý.
  Velkoobchod vínem, jako podružné odvětví likérky.
  Výroba malinové šťávy ve velkém od r. 1927

  Rozloha závodu zaujímá 29 643 m2 plochy zastavěné a 24 382 m2 plochy nezastavěné.
  V roce 1924 zaměstnával závod:
  4 technické úředníky
  19 administrativních úředníků.
  90 – 100 mistrů a dělníků v kampani
  40 – 50 mistrů a dělníků mimo kampaně.

Malburg
Podoba firemní brány za 2. sv. války. Vpravo je prodejna lihovin.

Malburg     Malburg
Rozárka Hamanová a Anna Balcarová (vpravo) byly prodavačky v pálence u Malburgů. (kabinetky)

Lihovar
Vykládka uhlí.





hlavička lístku 7.8.1947
Vpravo: Smiřické závody lihovarské, národní podnik Smiřice
Hlavička korespondenčního lístku s datem 7.8.1947


Údaje pro kroniku.
Výpis o lihovaru z městské kroniky roku 1966.

  Stav a činnost lihovaru ve Smiřicích - úřední název: Východočeské konservárny a lihovary, n. p. Nové Město nad Metují – závod Smiřice:
  Od r. 1956 do r. 1960 v lihovaru ve Smiřicích žádných podstatných změn nebylo – pokračovala tradiční výroba lihu z melasy – výroba lihovin a kvasného octa. firma Malburg
  V roce 1960 byla ve smiřickém lihovaru zrušena dlouhodobá tradiční výroba lihovin. Výrobky této likérky byly světoznámé, značka „Malburg“ měla své dobré jméno jak na domácím trhu, tak v zahraničí a i v zámoří, zvláště pak známý speciální výrobek Vegetal, který byl velmi často požadován jako zdravotní likér. Ke zrušení výroby lihovin došlo v souvislosti s reorganizací výroby lihovin v rámci podniku a podnikovým ředitelstvím v Pardubicích.
  Po tomto roce 1960 byla v lihovaru ve Smiřicích jen výroba průmyslového lihu ( z melasy ) s denní výrobou cca 120 hl a jako přidružená výroba kvasného octa. Lihovarské kampaně trvaly od tří až do šesti měsíců, některý rok i déle podle úrody cukrovky.
  Výroba octa trvala zpravidla po celý rok – kvasný proces lihu pomocí bukových třísek na dvou moderních ocetnicích zn. „Frings“. Denní výroba cca 45 hl. Mimoto plnění octa do lahví při denní výrobě s osmi ženami cca 4 000 ks lahví. Za dobrou kvalitu octa samotného i za velmi dobrý vzhled lahví s octem byl závod vyhlášen za „Závod vzorné jakosti.“
  V dubnu 1965 byla úplně zastavena – zrušena průmyslová výroba lihu a závod přestal být prakticky lihovarem.
  Nadále zůstala jen výroba octa a jako náhradní výroba na přechodnou dobu do výstavby nového závodu plnění lihovin, výrobků závodu KORD v Hradci Králové do malých tvarových lahviček pro každý druh lihoviny zvlášť, t.zv. miniaturek. Měsíční výroba cca 50.000 kusů.
  Důvodem ke zrušení lihovarské výroby jest uvažovaná přestavba závodu na výrobu Pektinu ( zahušťovací prostředek v konzervárenském průmyslu ).
  Občanstvo ze Smiřic i z okolí toto omezení výroby nepřijalo příznivě vzhledem k tomu, že to je opět další omezení možností zaměstnání občanů, především žen, v místě, zvlášť pak i proto, že dlouho slibovaná přestavba závodu se neuskutečňuje v daném plánovaném termínu. Mnozí občané poukazují i na zkušenosti z nedávné doby, kdy ve Smiřicích zrušeny byly i dřívější místní závody ( pivovar, v r. 1961 též cihelna ), aniž by byly nahrazeny jiným průmyslem.
  1.března 1965 začato bylo ve smiřickém lihovaru z demontáží strojního zařízení v kvasírně a odparu ( v důsledku plánované výstavby nového závodu – viz předchozí údaje ).
  1. května 1965 na zásah ČSD ukončen byl provoz na tovární vlečce místního lihovaru.
  Z kroniky vypsal kronikář Petr Zahálka ( zápisy zpracovány podle údajů s. řed. Adamíry aj. )


Situace závodu lihovaru od roku 1967 – 1970

Lihovar   Opis ze zprávy s. řed. F. Adamíry - zapsal P. Zahálka.
  Ani v tomto období nebyla zcela vyjasněna přestavba závodu na výrobu Pektinu. Zavádění této výroby ve Smiřicích je stále aktuální a jednání na vyšších místech pokračuje.
  Nadále v tomto období zůstává jen výroba kvasného octa a plnění octa do lahví, které se distribují pro celý Východočeský kraj a dle možností a požadavků vypomáhá se v tomto výrobku i jiným krajům.
  Stáčení octa do lahví děje se na stáčecí lince zastaralé výroby a splnění plánu na této lince jest velmi náročné zvláště pak ve špičkovým měsících ( cca 150 000 ks měsíčně ) je pro zaměstnané ženy v této provozovně velmi náročné a bylo nutno pracovat i na dvě směny. Podnikové ředitelství na tuto situaci je neustále upozorňováno s požadavkem postavení nové výkonnější stáčecí linky.
  Díky uvědomění a dobré pracovní morálce zaměstnaných žen ve stáčírně octa byl požadovaný plán výroby vždy splněn a včas distribuován při I. jakosti výrobku.
  Plynulou výrobu octa a ocetnic narušovalo časté vypínání elektr. proudu.
  Ve jmenovaném období provádí se i nadále stáčení lihovin do miniaturek a z původně náhradní výroby v tomto období stává se normální plynulá výroba a požadavky na tuto výrobu neustále rostou a sortiment stáčených lihovin z původních10 druhů se neustále rozšiřuje a současně s tím i tvary lahviček.
  Vzhledem na velmi dobrou kvalitu možno říci i representativních výrobků jsou tyto velmi žádány.
  Z hospodářského hlediska na omezené výrobní možnosti závodu pomáhá tento výrobek k dobrým hospodářským výsledkům. Velmi těžko se zajišťovaly pracovní síly a díky jen starším ženám smiřickým penzistkám se dařilo na tomto úseku výroby.všechny požadavky splnit včas.
  Současně s touto omezenou výrobou prováděli se adaptační práce v závodě pro zajištění nové výroby.
  Na tyt práce byla uzavřena vzájemná smlouva s patronátním JZD Smržov, jehož prostřednictvím byly adaptační práce v závodě prováděny (likvidace starých budov – tovární vlečky uvnitř závodu – zbourání jednoho ze tří továrních komínů apod.)
  Současně s tím, prováděly se vlastními zaměstnanci závodu zbývající demontážní práce, jak ve várně lihu – odparce – kotelně apod.
  V krisovém období v srpnu 1968 pochopili zaměstnanci závodu jako celek vážnost situace a vědomi si své odpovědnosti normálně zajišťovali plynulý chod výroby a závodu a plánované úkoly byly bez nejmenších ztrát plně zajištěny.
  Vzhledem k tomu, že výstavba Pektinky nebyla stále pro závod ve Smiřicích dořešena, bylo během roku 1969 – 1970 rozhodnuto postaviti dvě úplně nové linky Holandské výroby na zpracování brambor a to jednu na výrobu sterilizovaných hranolků a jednu linku na výrobu bramborových předsmažených hranolků ( pamanes Fritas ).
  Začalo se urychleně na adaptaci starých budov pro tyto linky – na vyrobené lince ater. brambor byly již koncem roku 1969 a počátkem roku 1970 provedeny výrobní zkoušky za přítomnosti zástupce výrobce linek.
  Během roku 1971 byla postavena druhá linka a provedeny výrobní zkoušky.
  Současně s výše uvedenou novou výrobou byla v r. 1969 s konečnou platností rozhodnuto postavit novou linku při octárně na výrobu sodovek a limonád.
  Tato výroba byla zajišťována v těsné spolupráci s ONV v Hradci Králové, který měl o tuto výrobu velký zájem, vzhledem na nedostatečné zásobování obyvatelstva v letních měsících těmito výrobky.


Rok 1971

  V březnu 1971 byla zahájena výstavba nové výrobny - na předsmažené bramborové hranolky. Byla provedena příprava staveniště mezi varnou a kotelnou. Na výstavbě pracovali vedle zaměstnanců provádějících závodů i brigádníci z řad zaměstnanců. Dobrou organisací práce a úsilím zaměstnanců se podařilo takřka z bouračky po vymontovaných strojích lihovarské výroby postavit novou halu tak, že celá linka byla připravena k výrobě již koncem října 1971.
  Zařízení linky bylo koupeno z Holandska od fy Kiremko. Uvedení strojů do provozu provedli montéři holandské firmy. Linka má kapacitu 3,5 t hranolků za směnu. Zaměstnány jsou převážně ženy. Protože tento velký úkol výstavby byl splněn v předstihu, nebyl podnikovým odbytem zajištěn odběr výrobků a proto byl proveden pouze zkušební provoz a s normální výrobou započato až v měsíci lednu 1972, kdy jsou hranolky dodávány k mražení do np. Mrazírny 0pava. Zásobování z naší výrobny je prováděno do území Moravy.
  Současně s touto výrobou byla stavěna i druhá linka - na výrobu sterilovaných brambor do sklenic. Tento výrobek má ulehčit práci ženám v domácnosti, kdy pro rychlou potřebu je nutná příloha k masu. Brambory ve sklenicích jsou uvařeny ve slané vodě a stačí pouze ohřát a je možno je podávat k jídlu. V zahraničí je o výrobek zájem a rozšíření sortimentu na domácí trh bude jistě kvitováno příznivě. Linka býla postavena včas, ale s výrobou nemohlo být započato, protože dodavatelský závod Strojírny potrav. Průmyslu nezajistili včas generální opravu kotelny a nebyl potřebný zdroj páry. Výrobek nemohl být proto uveden na trh v roce 1971 a zůstává úkol pro příští sezónu, protože k výrobě jsou potřeba čerstvé brambory přímo po sklizni.
  V měsíci září bylo také započato se stavebními pracemi na výstavbě nové sodovkárny. Vinou nekvalitní a pomalé práce pracovníků provádějícího závodu JZD Pilníkov se výstavba zpožďuje. V měsíci listopadu přešla zásahem orgánů ONV skupina přidružené výroby JZD Pilníkov pod řízení JZD Černilov. Byla provedena výměna skupiny a jejím úsilím bylo zpoždění dohnáno, takže termín dokončení hrubé stavby bude dodržen. lihovar
   5. září 1971 odešel dosavadní ředitel závodu s. Adamíra do důchodu a na jeho místo nastoupil s. ing. Rejhon Václav - doposud ved. hospodářství Velkovýkrmna.

  I v r. 1971 závod vyráběl v dosavadním sortimentu výroby.
  Ocet z ocetnice - plán 12 000 hl - skutečnost 12 277 hl
  Ocet lahve - " 11 250 hl - " 9 320 hl
  Lihoviny miniat, - M 350 hl - " 589 hl

  Nesplnění výroby octa bylo z důvodů nedostatku poptávky na trhu vinou špatné konservárenské sezóny. Náhradou byly vyráběny lihoviny - miniaturky a cílem dosáhnout splnění hrubé výroby závodu. Po velkém úsilí pracovníku za cenu pracovních směn o sobotách a prodloužených směn se závod vyrovnal s úkolem plánu a splnil na 100 procent.
  Pracovnice závodu na středisku octárna a stáčírna lihovin utvořily kolektivy brigád socialistické práce. Vedoucím kolektivu na octárně je s. Komárková, na likérce s. Fejglová. Kolektivy převádějí pravidelné výrobní porady, které jsou velmi dobrou pomocí v práci mistrů s kolektivem, tak i pro plněni úkolu. Ostatní pracovnici závodu uzavřeli závazek pomoci soutěžícím kolektivům, takže v soutěži jsou zapojeni prakticky všichni zaměstnanci. Jako celek se přihlásili k soutěži o titul „Dílna socialistické práce".
  V měsíci říjnu uspořádal ZV ROH spolu s vedením závodu zájezd - exkursi do pivovaru v Pardubicích, kde pracovnici shlédli stáčírnu piva a nealko nápojů, dále navštívili hřebčinec v Kladrubech a besedu při společné večeři. Všem účastníkům se zájezd velmi líbil a podobná akce bude provedena i v příštím roce.
  Do r. 1972 jde závod s vyššími výrobními úkoly - montáže a uvedení do provozu sodovkárny výroby steril. brambor a vytvoření předpokladů pro výstavbu Pektinky. lihovar
  Pracovníci závodu se také aktivně zúčastnili nejdůležitější politické události v roce - voleb do zákonodárných sborů. 6 pracovníků pracovalo ve volebních komisích. Z kolektivu byli navrženi do užšího výběru kandidátu 2 pracovníci. Z toho byl s. Kopecký zvolen předsedou MNV ve Slatiné, kde úspěšné pracuje.



Na fotografii nahoře jsou pracovníci octárny v lihovaru. Vpravo stojí Adalbertina Šedivá. Zdroj a popis L. Reichová
Paní Vágnerová doplnila: zcela vlevo je pí.Voltrová, uprostřed pí. Adamírová
Vpravo: foto ocetnic, asi r. 1973



Adresováno: MNV Smiřice letopisecké komisi s. Zahálkovi.
K Vašemu dopisu, ve kterém jste nám zaslali výpis z kroniky do r. 1966 zasíláme údaje za rok 1971 a další. 3.11.1972
  Dne 15.9.1970 bylo na schůzi zástupců Vých. konserváren s ONV v Hradci Králové rozhodnuto vybudovat ve Smiřicích výrobnu nealkoholických nápojů, protože závod má dostatek volného místa pro výstavbu a nezávadné pitné vody. Tímto opatřením by se vyřešila kritická situace v nealkoholických nápojích v okrese.
  V této době také nastoupil do závodu do funkce výrobního náměstka s. Kopecký Zdeněk – poslanec NS za kraj Východočeský. Rozsah výstavby zůstal v tomto roce v dosavadním stavu.
  Z výroby zde byly nadále stáčeny lihoviny do miniaturního balení, výroba octa a stáčení octa do lahví.
  Vyrobeno bylo:
  ocet z ocetnice – plán 12 000 skutečnost 12 008 hl
  ocet láhve – 862 500 lt skutečnost 1 091 613 lt
  lihoviny miniaturky – 35 hl skutečnost 330 hl.
  Plán výroby miniaturek nebyl splněn z důvodů menšího odbytu zboží na trhu.


lihovar lihovar
Ocetnice v lihovaru, vedoucí octárny byl Zd. Kašše. (asi rok 1973)

Lihovar
Předvolební výzdoba vjezdu do závodu v roce 1976

Lihovar
Vrátnice a vrata do závodu, pohled směrem do ulice.

lihovar

lihovar

lihovar

Lihovar
15.5.1982

Lihovar
Palackého ulice, domy u bývalé Malburgovy továrny a vjezd do dvora.
V prvním domě zleva, byla kdysi dole výroba likérů, v patře bydlívali úředníci.
Před ním stála až do konce války benzínová pumpa. Druhý dům zleva - v patře bydlívali majitelé Malburgovi, dole byla kancelář.
Nejblíže stojí Čertnerův dům - bývalé holičství. V době fotografování je již celý blok připraven k demolici, která byla zahájena v listopadu 1984
a dokončena v prosinci téhož roku. Foto je z července 1984 - foto z měst. archivu.

lihovar

Lihovar
Pohled z věže kostela na přestavěný lihovar.

lihovar

Pektin
červenec 1987

Danisco

DANISCO - pokračovatel malburgovy továrny a lihovaru:
    Společnost Danisco Czech Republic, a.s. je dceřinou firmou Dánské společnosti Danisco. Byla založena v roce 1995 jako nástupce závodu Pektin Smiřice. Vyrábí citrusový pektin ze sušených citrusových výlisků importovaných převážně z jihoamerického kontinentu. Nabízí několik desítek různých typů vysokoesterifikovaných pektinů pro použití při výrobě kysaných mléčných nápojů, jogurtů, ovocných pomazánek, pekařských náplní, nealko nápojů a cukrovinek. 98% produkce je exportováno. ( www.smirice.cz )


DUPONT
Na zdi továrny se v roce 2012 objevilo logo společnosti DuPont. 30.10.2012

DUPONT
Milan Plšek pořídil snímek v roce 2017.