Smiřice - lihovar, firma Malburg

Zpět na hlavní stránku



firma Malburg
Foto ze sbírky Jan Šťastného ukazuje osoby na lihovarském dvoře.


  Závod firmy Ed. Ad. Malburg a syn založen byl panem M. Mautnerem před rokem 1755. Výroba lihovin nalézala se tehdá v pronajatých místnostech zámku, protože tehdejší majitel měl také v nájmu smiřický pivovar. Mimo to provozovalo se hospodářství a chov dobytka ve velkém.
  Za obezřelého vedení podnik stále vzrůstal. K výrobě lihovin přidružil se samostatný lihovar. Později asi kolem roku 1880, když zjištěno bylo, že výpalky při destilaci lihu obsahují ještě látky užitkové ( dříve jako bezcenné byly vypouštěny do Labe ), vystavěny byly výpalkové pece a draslovna. Založení octárny stalo se asi roku 1867. Nějakou řadu let provozovala se též výroba cukrovinek, asi v letech 1881 – 1887.
  V roce 1913 vystavěna byla vlečka, čímž provoz závodu se značně zjednodušil. Před tím vše po nápravě na dráhu a z dráhy voziti se muselo. Tak vozila se i melasa v sudech ( později v kesonetách ) do továrny a byla touto hmotou ulice stále pokropena.

  Během světové války byly z nařízení a pod dozorem tehdejší vlády, ve velkém vyráběny přípravky ku výrobě třaskavin. firma Malburg

  V roce 1924 sestával závod z následujících podniků:
  Lihovar, s roční výrobní kapacitou asi 24 000 hl lihu.
  Čistírna lihu, s roční kapacitou rafinace asi 50 000 hl lihu.
  Likérka, s roční kapacitou zpracování asi 4 000 hl lihu.
  Draslovna, s roční kapacitou výroby asi 100 vagónů čistého drasla.
  Octárna, s roční kapacitou výroby asi 12 000 hl 4 nás. octa
  Výroba octanu sodného, ročně se vyrobí asi 2 000 q
  Výroba hořčice, teprve v počátcích a roční odbyt dosud neznámý.
  Výroba octanu olovnatého, též v počátcích a tudíž roční odbyt neznámý.
  Velkoobchod vínem, jako podružné odvětví likérky.
  Výroba malinové šťávy ve velkém od r. 1927

  Rozloha závodu zaujímá 29 643 m2 plochy zastavěné a 24 382 m2 plochy nezastavěné.
  V roce 1924 zaměstnával závod:
  4 technické úředníky
  19 administrativních úředníků.
  90 – 100 mistrů a dělníků v kampani
  40 – 50 mistrů a dělníků mimo kampaně.

hlavička lístku 7.8.1947

Vpravo: Smiřické závody lihovarské, národní podnik Smiřice
Hlavička korespondenčního lístku s datem 7.8.1947



Údaje pro kroniku.
Výpis o lihovaru z městské kroniky roku 1966.

firma Malburg   Stav a činnost lihovaru ve Smiřicích - úřední název: Východočeské konservárny a lihovary, n. p. Nové Město nad Metují – závod Smiřice:
  Od r. 1956 do r. 1960 v lihovaru ve Smiřicích žádných podstatných změn nebylo – pokračovala tradiční výroba lihu z melasy – výroba lihovin a kvasného octa.
  V roce 1960 byla ve smiřickém lihovaru zrušena dlouhodobá tradiční výroba lihovin. Výrobky této likérky byly světoznámé, značka „Malburg“ měla své dobré jméno jak na domácím trhu, tak v zahraničí a i v zámoří, zvláště pak známý speciální výrobek Vegetal, který byl velmi často požadován jako zdravotní likér. Ke zrušení výroby lihovin došlo v souvislosti s reorganizací výroby lihovin v rámci podniku a podnikovým ředitelstvím v Pardubicích.
  Po tomto roce 1960 byla v lihovaru ve Smiřicích jen výroba průmyslového lihu ( z melasy ) s denní výrobou cca 120 hl a jako přidružená výroba kvasného octa. Lihovarské kampaně trvaly od tří až do šesti měsíců, některý rok i déle podle úrody cukrovky.
  Výroba octa trvala zpravidla po celý rok – kvasný proces lihu pomocí bukových třísek na dvou moderních ocetnicích zn. „Frings“. Denní výroba cca 45 hl. Mimoto plnění octa do lahví při denní výrobě s osmi ženami cca 4 000 ks lahví. Za dobrou kvalitu octa samotného i za velmi dobrý vzhled lahví s octem byl závod vyhlášen za „Závod vzorné jakosti.“ Lihovar
  V dubnu 1965 byla úplně zastavena – zrušena průmyslová výroba lihu a závod přestal být prakticky lihovarem.
  Nadále zůstala jen výroba octa a jako náhradní výroba na přechodnou dobu do výstavby nového závodu plnění lihovin, výrobků závodu KORD v Hradci Králové do malých tvarových lahviček pro každý druh lihoviny zvlášť, t.zv. miniaturek. Měsíční výroba cca 50.000 kusů.
  Důvodem ke zrušení lihovarské výroby jest uvažovaná přestavba závodu na výrobu Pektinu ( zahušťovací prostředek v konzervárenském průmyslu ).
  Občanstvo ze Smiřic i z okolí toto omezení výroby nepřijalo příznivě vzhledem k tomu, že to je opět další omezení možností zaměstnání občanů, především žen, v místě, zvlášť pak i proto, že dlouho slibovaná přestavba závodu se neuskutečňuje v daném plánovaném termínu. Mnozí občané poukazují i na zkušenosti z nedávné doby, kdy ve Smiřicích zrušeny byly i dřívější místní závody ( pivovar, v r. 1961 též cihelna ), aniž by byly nahrazeny jiným průmyslem.
  1.března 1965 začato bylo ve smiřickém lihovaru z demontáží strojního zařízení v kvasírně a odparu ( v důsledku plánované výstavby nového závodu – viz předchozí údaje ).
  1. května 1965 na zásah ČSD ukončen byl provoz na tovární vlečce místního lihovaru.
  Z kroniky vypsal kronikář Petr Zahálka ( zápisy zpracovány podle údajů s. řed. Adamíry aj. )

Etiketu VÉGÉTAL Východočeské lihovary národní podnik závod Smiřice mi nechal okopírovat Roman Andrýs


Situace závodu lihovaru od roku 1967 – 1970

Lihovar   Opis ze zprávy s. řed. F. Adamíry - zapsal P. Zahálka.
  Ani v tomto období nebyla zcela vyjasněna přestavba závodu na výrobu Pektinu. Zavádění této výroby ve Smiřicích je stále aktuální a jednání na vyšších místech pokračuje.
  Nadále v tomto období zůstává jen výroba kvasného octa a plnění octa do lahví, které se distribují pro celý Východočeský kraj a dle možností a požadavků vypomáhá se v tomto výrobku i jiným krajům.
  Stáčení octa do lahví děje se na stáčecí lince zastaralé výroby a splnění plánu na této lince jest velmi náročné zvláště pak ve špičkovým měsících ( cca 150 000 ks měsíčně ) je pro zaměstnané ženy v této provozovně velmi náročné a bylo nutno pracovat i na dvě směny. Podnikové ředitelství na tuto situaci je neustále upozorňováno s požadavkem postavení nové výkonnější stáčecí linky.
  Díky uvědomění a dobré pracovní morálce zaměstnaných žen ve stáčírně octa byl požadovaný plán výroby vždy splněn a včas distribuován při I. jakosti výrobku.
  Plynulou výrobu octa a ocetnic narušovalo časté vypínání elektr. proudu.
  Ve jmenovaném období provádí se i nadále stáčení lihovin do miniaturek a z původně náhradní výroby v tomto období stává se normální plynulá výroba a požadavky na tuto výrobu neustále rostou a sortiment stáčených lihovin z původních10 druhů se neustále rozšiřuje a současně s tím i tvary lahviček.
  Vzhledem na velmi dobrou kvalitu možno říci i representativních výrobků jsou tyto velmi žádány.
  Z hospodářského hlediska na omezené výrobní možnosti závodu pomáhá tento výrobek k dobrým hospodářským výsledkům. Velmi těžko se zajišťovaly pracovní síly a díky jen starším ženám smiřickým penzistkám se dařilo na tomto úseku výroby.všechny požadavky splnit včas.
  Současně s touto omezenou výrobou prováděli se adaptační práce v závodě pro zajištění nové výroby.
  Na tyt práce byla uzavřena vzájemná smlouva s patronátním JZD Smržov, jehož prostřednictvím byly adaptační práce v závodě prováděny ( likvidace starých budov – tovární vlečky uvnitř závodu – zbourání jednoho ze tří továrních komínů apod. ) Lihovar
  Současně s tím, prováděly se vlastními zaměstnanci závodu zbývající demontážní práce, jak ve várně lihu – odparce – kotelně apod.
  V krisovém období v srpnu 1968 pochopili zaměstnanci závodu jako celek vážnost situace a vědomi si své odpovědnosti normálně zajišťovali plynulý chod výroby a závodu a plánované úkoly byly bez nejmenších ztrát plně zajištěny.
  Vzhledem k tomu, že výstavba Pektinky nebyla stále pro závod ve Smiřicích dořešena, bylo během roku 1969 – 1970 rozhodnuto postaviti dvě úplně nové linky Holandské výroby na zpracování brambor a to jednu na výrobu sterilizovaných hranolků a jednu linku na výrobu bramborových předsmažených hranolků ( pamanes Fritas ).
  Začalo se urychleně na adaptaci starých budov pro tyto linky – na vyrobené lince ater. brambor byly již koncem roku 1969 a počátkem roku 1970 provedeny výrobní zkoušky za přítomnosti zástupce výrobce linek.
  Během roku 1971 byla postavena druhá linka a provedeny výrobní zkoušky.
  Současně s výše uvedenou novou výrobou byla v r. 1969 s konečnou platností rozhodnuto postavit novou linku při octárně na výrobu sodovek a limonád.
  Tato výroba byla zajišťována v těsné spolupráci s ONV v Hradci Králové, který měl o tuto výrobu velký zájem, vzhledem na nedostatečné zásobování obyvatelstva v letních měsících těmito výrobky.


Rok 1971

  V březnu 1971 byla zahájena výstavba nové výrobny - na předsmažené bramborové hranolky. Byla provedena příprava staveniště mezi varnou a kotelnou. Na výstavbě pracovali vedle zaměstnanců provádějících závodů i brigádníci z řad zaměstnanců. Dobrou organisací práce a úsilím zaměstnanců se podařilo takřka z bouračky po vymontovaných strojích lihovarské výroby postavit novou halu tak, že celá linka byla připravena k výrobě již koncem října 1971.
  Zařízení linky bylo koupeno z Holandska od fy Kiremko. Uvedení strojů do provozu provedli montéři holandské firmy. Linka má kapacitu 3,5 t hranolků za směnu. Zaměstnány jsou převážně ženy. Protože tento velký úkol výstavby byl splněn v předstihu, nebyl podnikovým odbytem zajištěn odběr výrobků a proto byl proveden pouze zkušební provoz a s normální výrobou započato až v měsíci lednu 1972, kdy jsou hranolky dodávány k mražení do np. Mrazírny 0pava. Zásobování z naší výrobny je prováděno do území Moravy.
  Současně s touto výrobou byla stavěna i druhá linka - na výrobu sterilovaných brambor do sklenic. Tento výrobek má ulehčit práci ženám v domácnosti, kdy pro rychlou potřebu je nutná příloha k masu. Brambory ve sklenicích jsou uvařeny ve slané vodě a stačí pouze ohřát a je možno je podávat k jídlu. V zahraničí je o výrobek zájem a rozšíření sortimentu na domácí trh bude jistě kvitováno příznivě. Linka býla postavena včas, ale s výrobou nemohlo být započato, protože dodavatelský závod Strojírny potrav. Průmyslu nezajistili včas generální opravu kotelny a nebyl potřebný zdroj páry. Výrobek nemohl být proto uveden na trh v roce 1971 a zůstává úkol pro příští sezónu, protože k výrobě jsou potřeba čerstvé brambory přímo po sklizni.
  V měsíci září bylo také započato se stavebními pracemi na výstavbě nové sodovkárny. Vinou nekvalitní a pomalé práce pracovníků provádějícího závodu JZD Pilníkov se výstavba zpožďuje. V měsíci listopadu přešla zásahem orgánů ONV skupina přidružené výroby JZD Pilníkov pod řízení JZD Černilov. Byla provedena výměna skupiny a jejím úsilím bylo zpoždění dohnáno, takže termín dokončení hrubé stavby bude dodržen. lihovar
   5. září 1971 odešel dosavadní ředitel závodu s. Adamíra do důchodu a na jeho místo nastoupil s. ing. Rejhon Václav - doposud ved. hospodářství Velkovýkrmna.

  I v r. 1971 závod vyráběl v dosavadním sortimentu výroby.
  Ocet z ocetnice - plán 12 000 hl - skutečnost 12 277 hl
  Ocet lahve - " 11 250 hl - " 9 320 hl
  Lihoviny miniat, - M 350 hl - " 589 hl

  Nesplnění výroby octa bylo z důvodů nedostatku poptávky na trhu vinou špatné konservárenské sezóny. Náhradou byly vyráběny lihoviny - miniaturky a cílem dosáhnout splnění hrubé výroby závodu. Po velkém úsilí pracovníku za cenu pracovních směn o sobotách a prodloužených směn se závod vyrovnal s úkolem plánu a splnil na 100 procent.
  Pracovnice závodu na středisku octárna a stáčírna lihovin utvořily kolektivy brigád socialistické práce. Vedoucím kolektivu na octárně je s. Komárková, na likérce s. Fejglová. Kolektivy převádějí pravidelné výrobní porady, které jsou velmi dobrou pomocí v práci mistrů s kolektivem, tak i pro plněni úkolu. Ostatní pracovnici závodu uzavřeli závazek pomoci soutěžícím kolektivům, takže v soutěži jsou zapojeni prakticky všichni zaměstnanci. Jako celek se přihlásili k soutěži o titul „Dílna socialistické práce". V měsíci říjnu uspořádal ZV ROH spolu s vedením závodu zájezd - exkursi do pivovaru v Pardubicích, kde pracovnici shlédli stáčírnu piva a nealko nápojů, dále navštívili hřebčinec v Kladrubech a besedu při společné večeři. Všem účastníkům se zájezd velmi líbil a podobná akce bude provedena i v příštím roce.
  Do r. 1972 jde závod s vyššími výrobními úkoly - montáže a uvedení do provozu sodovkárny výroby steril. brambor a vytvoření předpokladů pro výstavbu Pektinky.
  Pracovníci závodu se také aktivně zúčastnili nejdůležitější politické události v roce - voleb do zákonodárných sborů. 6 pracovníků pracovalo ve volebních komisích. Z kolektivu byli navrženi do užšího výběru kandidátu 2 pracovníci. Z toho byl s. Kopecký zvolen předsedou MNV ve Slatiné, kde úspěšné pracuje.



Na fotografii nahoře jsou pracovníci octárny v lihovaru. Vpravo stojí Adalbertina Šedivá. Zdroj a popis L. Reichová
Paní Vágnerová doplnila: zcela vlevo je pí.Voltrová, uprostřed pí. Adamírová



Adresováno: MNV Smiřice letopisecké komisi s. Zahálkovi.
K Vašemu dopisu, ve kterém jste nám zaslali výpis z kroniky do r. 1966 zasíláme údaje za rok 1971 a další. 3.11.1972
  Dne 15.9.1970 bylo na schůzi zástupců Vých. konserváren s ONV v Hradci Králové rozhodnuto vybudovat ve Smiřicích výrobnu nealkoholických nápojů, protože závod má dostatek volného místa pro výstavbu a nezávadné pitné vody. Tímto opatřením by se vyřešila kritická situace v nealkoholických nápojích v okrese.
  V této době také nastoupil do závodu do funkce výrobního náměstka s. Kopecký Zdeněk – poslanec NS za kraj Východočeský. Rozsah výstavby zůstal v tomto roce v dosavadním stavu.
  Z výroby zde byly nadále stáčeny lihoviny do miniaturního balení, výroba octa a stáčení octa do lahví.
  Vyrobeno bylo:
  ocet z ocetnice – plán 12 000 skutečnost 12 008 hl
  ocet láhve – 862 500 lt skutečnost 1 091 613 lt
  lihoviny miniaturky – 35 hl skutečnost 330 hl.
  Plán výroby miniaturek nebyl splněn z důvodů menšího odbytu zboží na trhu.

Lihovar Lihovar
Po znárodnění se v továrně vyráběly limonády. Foto z knihy o Smiřicích.
Výroba miniaturních lahviček s alkoholem v roce 1976.

Lihovar Lihovar
23.12.1986, figurantku dělá p. Kundrtová.Za fotografie děkuji Renatě Skořepové, fotil p. V. Prostředník
Bývalá vrátnice a vrata do závodu, pohled směrem do ulice.

Lihovar Lihovar
Předvolební výzdoba vjezdu do závodu v roce 1976
Palackého ulice, domy u bývalé Malburgovy továrny a vjezd do dvora.
V prvním domě zleva, byla kdysi dole výroba likérů, v patře bydlívali úředníci.
Před ním stála až do konce války benzínová pumpa. Druhý dům zleva - v patře bydlívali majitelé Malburgovi, dole byla kancelář.
Nejblíže stojí Čertnerův dům - bývalé holičství. V době fotografování je již celý blok připraven k demolici, která byla zahájena v listopadu 1984
a dokončena v prosinci téhož roku. Foto je z července 1984 - foto z měst. archivu.

Lihovar Lihovar
14.2.1981 - lokomotiva sloužila k vytápění objektu. + Vpravo: 15.5.1982

Lihovar Lihovar
14.2.1981 demolice kvasírny vlevo dole. Zcela vpravo stály ( 1980 ) rezervoáry na melasu, zbořeny jsou kalcinační ( černé ) pece,
vpředu vpravo stará destilace a rafinérie.
Vpravo :9.2.1985

Lihovar Lihovar
Pohled z věže kostela na stavební práce před lihovarem.
Letecký pohled na prostranství před bývalým lihovarem 4.5.2003.

Lihovar Lihovar
Pohled z věže kostela před rokem 1942. Továrna měla tři komíny.
Vpravo: Pohled z věže kostela na přestavěný lihovar asi v roce 1984.

Danisco

DANISCO - pokračovatel malburgovy továrny a lihovaru:
    Společnost Danisco Czech Republic, a.s. je dceřinou firmou Dánské společnosti Danisco. Byla založena v roce 1995 jako nástupce závodu Pektin Smiřice. Vyrábí citrusový pektin ze sušených citrusových výlisků importovaných převážně z jihoamerického kontinentu. Nabízí několik desítek různých typů vysokoesterifikovaných pektinů pro použití při výrobě kysaných mléčných nápojů, jogurtů, ovocných pomazánek, pekařských náplní, nealko nápojů a cukrovinek. 98% produkce je exportováno. ( www.smirice.cz )


DUPONT
Na zdi továrny se v roce 2012 objevilo logo společnosti DuPont. 30.10.2012

DUPONT
Milan Plšek pořídil snímek v roce 2017.