Smiřice - Velkostatek / Státní statek / Velkovýkrmny

Za dokumenty a foto pečetidla ze SOA Zámrsk, děkuji Ing. Plškovi.

Zpět na hlavní stránku      Další stránky o statku



statek
Razítko z roku 1834:
Velectěný úřad K.K. Kamerálního panství Smiřice (C.K. panství náležející královské komoře )

statek
Razítko z roku 1834:
C.K. kamerální panství Smiřice

Pečeť dole: C.K. okresní kamerální úřad ...



pečeť Výpis z archivní pomůcky 555 - Velkostatek Smiřice 1588 – 1918
autor F. Zahrádka, Zámrsk 1969
Ve fondu je 3233 knih, 337 kartónů, 6540 map a plánů.
Ve fondu je ke dni 12.7.2001 78,65 běžných metrů archiválií.

   Protože materiálu opravdu starého se zachovalo velmi málo, ale i v něm často chybějí podpisy nebo není udáno, jakou funkci uvedený zastával, jsme odkázání pro prvou dobu na domněnky. Zpráva z r. 1786 nám říká, že musíme počítat s existencí vrchního ředitele a pokladníka; jistě v této době k nim připočteme i justiciára.
   Hned od prodeje Hořiněvsi císaři Josefu II. na počátku r. 1780 jsou obě kamerální panství postavena pod společnou správu a tvoří jednotné dominium. O tom svědčí i přípisek na dorsu jedné z archiválií – právě z tohoto r. 1790. Sídlo úřadu je ve Smiřicích, jakési pobočky pak v Hoříněvsi a ve Zderaze.
   Ve 2. polovině minulého století – období liebigovském – byla sídlem správy lesů a domén v Čechách a Haliči – Vídeň, Wipplingerstrasse 2. V čele stál generální ředitel. Smiřický ředitel měl označení centrální ředitel velkostatků. V centrální správě velkostatků Smiřice a Hořiněves ve Smiřicích působili ještě: šéf kanceláře, pokladník velkostatků, revident, inženýr, panský lékař, zámecký farář, panský zvěrolékař, velkostatkový účetní, účetní, vedoucí kostelního účtu, adjunkt účtárny, kancelářský asistent.
   V hospodářské správě působili hospodářský vrchní správce ve Zderaze, hospodářský správce v Holohlavech, hospodářský správce v Hořiněvsi, správce dvora ve Skaličce, zástupce správce ve Zderaze a konečně zahradník ve Smiřicích.
   Nejvyššími lesními úředníky byli nadlesní ve Vřešťově a lesní geometr v Hořiněvsi.
   Při průmyslovýchpodnicích působili: ředitel cukrovaru, účetní a zároveň pokladník, úředník účtárny, cukrmistr, techničtí adjunkti, vedoucí dílen a sládek – všichni ve Smiřicích.
   Domainen-Verwaltung Smiřitz & Hořenowes z roku 1881 V období, kdy byly Smiřice císařským rodinným statkem, stálo nejvýše ředitelství císařských statků soukromých a rodinného fondu v Praze IV – Hradčany 182. V čele byl ředitel fondových statků. Centrální účtárna měla své sídlo rovněž na Hradčanech 182.
   V inspekci statků rodinného fondu ve Smiřicích působili vedoucí inspekce statků, který byl zároveň i vrchním správcem (později zastávaly tyto funkce dvě osoby), dále oficiál statkové inspekce, účetní oficiál a důchodní. Roku 1910 se však již poslední, označovaný jako hlavní důchodní (Hauptrentmeister), mezi úřední inspekce nepočítá.
   Ve správě ekonomie působili hospodářští správci v Holohlavech, Hořiněvsi, Zderaze, Cerekvici a Skaličce, hospodářští adjunti ve Zderaze, Cerekvici, Holohlavech, Smiřicích, správce pivovaru, kancelista, stavitel a panští lékaři. Lesnictví bylo řízeno lesním správcem v Cerekvici.

   úřední pečeť Archiválie velkostatku Smiřice byly původně uloženy (ze značné části) v I. patře pravého křídla smiřického zámku v místnostech ředitelství státního statku. Zčásti byly uschovány ve skříních, také však jen naházeny na hromady na zem v naprosto zanedbaném stavu. Část archiválií byla též uložena na chodbě před ředitelstvím. V roce 1950 se tohoto „archivu“ ujal – se svolením ředitelství – správce městského muzea ve Smiřicích Karel Vorel, který místnosti, nichž byly písemnosti složeny ve velkém, alespoň částečně uklidil a vyčistil. Mezitím však došlo k události, která znamenala nenahraditelnou ztrátu. Některý z úředníků státního statku dal archiválie, uložené ve velké staré skříni na chodbě – vyklidit a odvézt do sběru papíru. Nebylo možno zjistit, o jaký materiál šlo, ale byly to bezpochyby právě nejstarší archiválie z 18. století, případně věci ¨z doby ještě starší. Ze sběru se jen náhodou zachránilo několik kusů – mezi nimi i věci z konce stol. 18 a z počátku století minulého (devatenáctého – pozn. P.).
   Tento případ přinesl alespoň jednu dobrou věc, že totiž ředitelství Státního archivu zemědělského v Praze již neváhalo ani okamžik a rozhodlo, aby byl archiv převezen do Státního oblastního archivu zemědělského v Opočně. Poněvadž však město Smiřice samo žádného archivu nemělo, bylo požádáno ředitelství SAZ, aby byl archiv ponechán jako depositum ve Smiřicích v místní správě K. Vorla. Této žádosti bylo vyhověno a pro archiv byla zajištěna velká místnost v I. patře nad hlavním průjezdem do zámku, která tomuto účelu celkem vyhovovala. Protože však do místnosti přibyly i věci patřící do muzea, dále jiné archivní fondy, nebylo zde uklízeno apod., vznikl i tu brzy velký nepořádek. Veškeré urgence byly marné, a proto bylo rozhodnuto, že se smiřické depositum zruší a materiál odveze s konečnou platností do Opočna. To se také uskutečnilo v květnu r. 1956.
   Během druhé poloviny roku 1956 bylo provedeno roztřídění a hrubé uspořádání. Čistopis prozatímního inventáře byl však vyhotoven až v únoru 1958. Stalo se tak také proto, poněvadž část materiálu – správní knihy a účty lesního hospodářství – byla v Hořiněvsi, kde původně uložena odvezena do pobočky SOAZ v Hořicích a odtud teprve v červnu r. 1957 se dostala do Opočna.
   Z Opočna byl fond převezen do Státního archivu v Zámrsku, kde došlo roku 1968 k jeho uspořádání a pořízen k němu inventář.
   Ke statku patřily i podniky: pivovary ve Smiřicích a Hořiněvsi, vinopalny ve Smiřicích a Hořiněvsi a cihelny v Holohlavech a Habřině
   Nejstaršími archivními jednotkami jsou urbář smiřického panství z roku 1655 a pozemkové knihy, začínající rokem 1689. Pro důležitost bychom k nim připočetli ještě revizitaci berní ruly z r. 1713 a 1714 a knihu dekretů z let 1715-1731. Podstatná část materiálu pochází buď ze samého sklonku století 18, či spíše až z počátku století 19.

úřední pečeť Některé z nás zajímavých dokumentů ve výše uvedeném archivním seznamu:
Oprava břehu, stavba kamenné zdi za radnicí ve Smiřicích 1830 - 1837
Oprava labského břehu 1842
zřízení nové lávky přes Trotinku 1840 – 1841
Zřízení nového „stávku“ přes obecní pozemky na Pitruši u Smiřic 1841
Stavba vinopalny ve Smiřicích a vodovodu ve zderazském dvoře 1849
Škola Vlkov 1816
Stavba nových varhan v Holohlavech 1846
Nadační „listiny“ - kostel Holohlavy 1846 - 1917
Účet nadace Evžena z Kleebornu 1872
Účet nadace Barbory z Kleebornu 1872
Žerotímská nadace pro školní mládež – účet 1864
Účet nadace Štěpána Langera 1881
Účet nadace Jiřího Průši 1872
Chněvčeveská nadace 1875
Účet nadace Františka Hrušky 1881
Účet nadace Anny Metelkové 1886
Účet nadace Teichlovy pro chudou školní mládež (chlapce) 1864
Účet jmění pomníku hr. Grüna 1900 - 1904
Udílení almužen chovancům špitálu 1906 – 1930
Katastrální mapa Holohlavy 1840; lit. J. Morerette a Winter 1844, kolor., 32x26 cm (15 dílů mapy)
Katastrální mapa Smiřice 1840; lit. Fröhlich a Winter, kolor., 32x26 cm (6 dílů mapy)
(další katastrální mapy z roku 1840: Starý Ples, Újezd, Boháňka, Bukovina, Černilov, Ćernožice a kolonie Čáslavky, Divec, Skalice, Habřina, Hoříněves, Lužany s Lhotou, Neznášov, Rodov s Trotinou, Rusek, Semonice, Skalice, Žiželeves,
Nájemní a deputátní pozemky (Smiřice) 1864, kolor., 33x26 cm
Situační plán Smiřice (cukrovar, pila, cihelna apod.) 1871, kolor., 56x35,5 cm
Situační plán Smiřice – Holohlavy – Zderaz – Trotina – Lochenice 1871, kolor., 200x92 cm
Situační plán – železniční stanice, restaurace, cihelna ve Smiřicích, 1870, kolor., 175x113 cm
Délkový profil odvodnění pozemků ve Smiřicích, 1884, 77,5x21 cm
úřední pečeť Délkový profil odvodnění louky Seč (Holohlavy) , 1884, 57,5x21 cm
Hospodářská mapa dvora Holohlavy,Frenzl, 1869, 64x98.5 cm
Hospodářská mapa dvora Holohlavy, kop. Holec (Holetz), 1869 98x65 cm
Plán smiřických mechanických dílen a okolo stojících budov – bývalé parní pily, 1874, kolor, 66x49.5 cm
Situační plán železniční stanice, restaurace, kůlen a cihelny, 1877, 45x56,5 cm
Situační plán dvora v Holohlavech, 1906, kolor, 50,5x66 cm
Situační plán cukrovaru ve Smiřicích, bez data, 60x42.5 cm
Plánky dvora Holohlavy, 1881, 11 kusů
Plánky dvora Zderaz – Rodov, 1881 8 kusů
Stavební plány:
Nová kůlna na obilí Holohlavy 1914, kolor, 63x41 cm
Opětné zřízení stáje (vyhořela) ve Zderaze, 1904, 67,5x55 cm
projekt zřízení zemědělské laboratoře ve Zderaze, bez data 48,5x28,5 cm
Pivovar Smiřice:
Rekonstrukce sudovny, 1908, 2 plány
Základy ve varně a zazdívka parního kotle, 1909, 5 plánů
Plán základů parního stroje, 1909, 80x62 cm
Zazdívání kotlů, 1901 – 1908, Škodovy závody, Plzeň a V. Kučera, Praha, 2 plány
Lednice, sklad piva apod., bez data 57,5x40 cm
Cihelna Smiřice:
Cihelna Smiřice, 1901, Škodovy závody Plzeň 66,5x43 cm
Plán základů cihel. lisu
Rypadlo hlíny, 1901
Uzavírání pece a další zařízení
Lis na drenážní trubky, 1902
úřední pečeť Výtopní most 1898-1899
Vedení páry a vody
Elevátor cihel, 1901
Skizza strojovny cihelny
Projekt na zřízení topících stěn
Kruhovka Smiřice – zařízení
Detail parciální kruhovky
Cukrovar Smiřice:
Půdorys vodárny cukrovaru
Přestavění skladiště
Stavba ubytoven dělnictva, 1907
Stavba obydlí kočího bez data
Vlečka Cerekvice – do cukrovaru Třebovětice 1887
Rekonstrukce části okresní silnice Smiřice – Vlkov, 1898 - 1899
Přestavění kůlny na nářadí v dílnách ve Smiřicích, 1909

---------------------------

Na vložených obrázcích je pečetidlo smiřického panství
Nápis: AMTS*SIGILL.KAY:KON:HERRSCHAFT.SMIRZIZ, (úřední pečeť Císařsko-královského panství Smiřice)
Ocelové pečetidlo vzniklo před rokem 1863.

Razítko vpravo dole
C.K. Správa velkost. nejv. rodinného fondu Smiřic bylo otištěno dne 30.7.1884.

---------------------------

Seznam dělnictva v roce 1885.
C.K. Správa velkost. nejv. rodinného fondu Smiřic 30.7.1884. Linka Karel soustružník
Adamíra Ludvig zámečník
Pospíšil František zámečník
Prušek František zámečník
Mazek Jan zámečník
Zárus(Lárus?) Eduard kovář
Chaloupecký Václav kovář
Saifryd Vincenc kovář
Vojtěch Václav kovář
Šimon karel kovář
Souček Jan slévač
Hornych František kolář
Brutar Jan kolář
Satranský Jan kolář
Vojtěch František kolář
Zvoníček Jan kolář
Koutecký Antonín topič
Kadaník Josef topič
Kupka Václav topič
Kolovratník Vincenc dělník od parního pluhu
(dole bylo Neč.)

---------------------------

Starosta Hojný z Výravy psal 2. února 1880 "Ctěnému Panu p. Fiedlerovi řediteli velkostatku ve Smiřicích..."

---------------------------

Statek razítko 19.6.1901 Stavební správaStatek
K. und K. Gutsverwaltung Smiric ze dne 15. června 1908, C. a k. správa nejv. rodinného statku Smiřice je ze dne 19. června 1901
C.a k. stavební správa Smiřice, Vrchní správa státního velkostatku v Smiřicích (meziválečné razítko).

statek
Razítko c. a k. vrchní správa Smiřice bylo otištěno 5. prosince 1908.

razítko 7.11.1902 statek
Razítko C. a k. inspekce nejv. rodinných statků ve Smiřicích bylo otištěno 7. listopadu 1902.
C. a k. hospodářská správa Holohlavy v dubnu. 1915

statek
Razítko: Státní hospodářská správa v Holohlavech 13.12.1923.

statek
Hlavička dopisu z roku 1928.

statek
Práce ve Dvoře. Foto od pí. Vojkůvkové

statek
Práce ve Dvoře. Foto od pí. Vojkůvkové

statek
Foto od pí. Vojkůvkové



plán
Plán skleníku rýsoval 3. ledna 1881 j. Andrejsek
Protokol k žádosti správy velkostatku Smiřice, podané dne 12. ledna 1881,
za povolení stavby nového skleníku byl sepsán 30. ledna 1881.
... střecha papírovou lepenkou kryta bude.
Kliknutím se plán zvětší.

statek statek
Státnímu velkostatku stavební správě v Smiřicích
Na zdejší kostelní věži, patrně následkem vyhnití nosného trámu, vychýlil se kříž do té míry, že jest nebezpečí spadnutí a stržení hromosvodu. Na závadu upozorňujeme opětovně, dokládajíce, že případná oprava zdejšími řemeslníky s ohledem na nebezpečí práce není proveditelnou.
Světí 15.7.1924 razítko: Státní hospodářská správa ve Světí.



Velkovýkrmny, oborový podnik, závod 03 Smiřice nositel řádu práce

štítek   Osvobození naší vlasti Sovětskou armádou před 40 lety v květnu 1945 a vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 připravilo podmínky pro položení základů socialistického zemědělství. Hospodaření na zestátněné půdě umožnilo a vyžadovalo zavádět moderní technologie pěstování a chovu. Státní statky se staly vzorem zemědělské velkovýroby s vysokou produktivitou práce.
  Smiřice se významně podílely na socializaci venkova východních Čech, staly se důležitým zemědělským střediskem kraje, kde postupně převzaly garanci za chov prasat a výrobu vepřového masa.
   hospodářství RatibořiceJiž k 1. červnu 1948 byly zrušeny vrchní správy státních statků. Z Vrchní správy ve Smiřicích bylo tehdy vytvořeno ředitelství státních statků a rybníků ve Smiřicích s hospodářstvími Zderaz, Rodov, Holohlavy, Černilov cihelna, dílny, Ratibořice, Dubno, Heřmanice a Ostrov. Jako nadřízený orgán byl ve Smiřicích Inspektorát státních statků.
  Na podzim 1948 došlo při revizi pozemkové reformy k rozšíření půdní držby státních statků. Ředitelství ve Smiřicích převzalo zbytkové statky Doubravice, Svinišťany, V. Třebešov, Tašov, Ledce a Rozkoš. K parcelaci naopak předalo Ostrov.
  Na počátku roku 1949 bylo zrušeno Ústřední ředitelství státních statků v Praze a byl vytvořen jediný národní podnik. Rybniční hospodářství se od státních statků oddělilo a vzniklo samostatné ředitelství státních rybníků. Ve Smiřicích bylo sídlo Trastu státních statků.
  V září 1949 byla ve Smiřicích zahájena výstavba gigantu. Kapacita pro výkrm 10 000 kusů prasat byla uvedena do provozu ve velmi krátké době – již v červenci r. 1950.
  V roce 1952 byl zrušen národní podnik Československé státní statky v Praze. Z jednotlivých statků vznikly samostatné národní podniky. V Praze byla zřízena hlavní správa státních statků. Ve Smiřicích bylo sídlo Krajské správy státních statků. V tomto roce došlo ke sloučení Státního statku Opočno pod správu smiřického statku a ze statku Cerekvice bylo přičleněno hospodářství Hořiněves. Tím byl vytvořen předpoklad pro specializaci na výkrm prasat.

statek
Statková výzdoba před smiřickým zámkem ke květnovému výročí, bylo zde ředitelství.
Vpravo nahoře je znak Československé státní statky. Foto od Ing. Plška.


  V roce 1953 se Státní statek Smiřice rozrostl o půdu přídělců v Sedloňově. Tehdy již obhospodařoval 3 257 ha zemědělské půdy, z toho 2 170 ha orné půdy. V témže roce došlo k významné změně ve vedení podniku. Po s. Ladislavu Koldrtovi nastoupil na místo ředitele dnes již nežijící ing. Václav Prýmek, který se významně podílel na stabilizaci statku Smiřice.
  štítek V průběhu padesátých let dále rostla půdní držba statku. V letech 1954 – 1956 převzal nezajištěnou půdu a půdu velkých rolníků v Benátkách, Vrchovnici, Želkovicích, Černožicích a dalších obcích. Nadřízeným orgánem Státního statku byl v této době Trast velkovýkrmen Praha. Řada změn v půdním fondu souvisela se zakládáním nových jednotných zemědělských družstev. Statek předával některá hospodářství a objekty nebo docházelo ke směně pozemků (např. JZD Světlá, Konecchlumí, Třešice, Pulice). K 1.1.1954 převzal statek hospodářství ze zrušeného Státního statku Choustníkovo Hradiště. Převzal i objektu školního statku Smiřice. štítek
  Na konci roku 1956 obhospodařoval již Státní statek, n.p. Smiřice 7 087 ha zemědělské půdy, z toho 5 211 ha orné půdy. Vzhledem ke specializaci podniku na výrobu vepřového masa došlo k 1.1.1957 k jeho začlenění pod Sdružení velkovýkrmen se sídlem v Praze v působnosti ministerstva potravinářského průmyslu. Státní statek, n.p. Smiřice byl přejmenován na Velkovýkrmnu – státní statek, národní podnik. Toho roku vypukla na gigantě morová nákaza a celý objekt musel být nuceně během několika dní vyskladněn.
  K 1.4.1958 byla s ohledem na velikost podniku upravena vnitřní organizace statku. Reorganizací byly z oddělení vytvořeny hospodářsky samostatnější závody. štítek
  V průběhu roku 1958 a 1959 přešli ke statku soukromí zemědělci ze Smiřic a dalších obcí, kde nebyly podmínky pro založení jednotných zemědělských družstev. Od 1.1.1960 přešlo řízení Sdružení velkovýkrmen opět pod ministerstvo zemědělství. V tomto roce byla zahájena rekonstrukce pavilonů gigantu.
  Na vůbec největší rozlohu se statek Smiřice rozrostl na počátku šedesátých let. V průběhu let 1960 – 1963 převzal převážně na Náchodsku celkem 21 JZD. Naopak statek předal šest hospodářství jednotným zemědělským družstvům.
  V roce 1963 byla dokončena rekonstrukce gigantu s tím, že jeho kapacita vzrostla o více než dvojnásobek. V témže roce převzal statek pozemky Výzkumného ústavu pro štítekchov ovcí v Jedlové.
  Na konci roku 1964 činila výměra zemědělského podniku 13 522 ha zemědělské a 10 169 ha orné půdy. Statek se skládal ze závodů Holohlavy, Hořiněves, Česká Skalice, Nový Hrádek, Opočno, Sedloňov, Choustníkovo Hradiště a gigant. Na závodech byly výrobní skupiny rostlinné a živočišné výroby. Na místo ředitele podniku nastoupil v tomto roce s. Jiří Šámal.
  K 1.1.1965 byla provedena rozsáhlá delimitace podniku Velkovýkrmna – státní statek Smiřice s tím, že ze závodu Česká Skalice a Nový Hrádek byl vytvořen n.p. Státní statek v České Skalici a výrobní skupiny Hajnice a Kohoutov byly přičleněny k nově štítekutvořenému n.p. Státní statek v Hajnici. Současně byly předány ZNZP mísírny krmiv ve Smiřicích a Hořenicích a ŠSP v Chocni hříbárna Bědovice. Po této delimitaci se snížila výměra podniku na 8 400 ha zemědělské a 6 502 ha orné půdy.
  V roce 1966 byla předána výrobní skupina Bačetín v rámci delimitace JZD Bačetín a Domašín.
  K 1.1.1967 byla provedena reorganizace Velkovýkrmen. Byl vytvořen oborový podnik Velkovýkrmny s generální ředitelstvím v Praze. Velkovýkrmny, státní statek Smiřice se staly závodem 03 oborového podniku. Ze závodů se staly opět hospodářství.
  K 1.5.1967 byl našemu závodu propůjčen Řád práce.
  V následujících letech se půdní držba stabilizovala zhruba na 8 000 ha zemědělské a 6 000 ha orné půdy, postupně se zvyšovala úroveň zemědělské výroby.
  V roce 1970 byl do funkce ředitele závodu jmenován s. Gustav Brož.

statek
Moderní čtyřřadový kravín Velkovýkrmny ve Smiřicích. Zdeněk Menec fotil v roce 1975 Foto od Ing. Plška.


  K dalšímu rozšíření Velkovýkrmen Smiřice došlo až v roce 1976, kdy závod převzal JZD Lužany a Žíželeves.
  Brzy na to provedl náš závod, na základě rozhodnutí ministerstva ČSR, dvě delimitace s platností od 1.1.1977. Na základě rozhodnutí č. j. 64/77-214, ze dne 25.1.1977, byl začleněn Státní statek Hradec Králové do Velkovýkrmen o.p. závod 03 Smiřice. Takto bylo přičleněno k našemu závodu 3 171 ha zemědělské a 2 910 ha orné půdy s odpovídajícím rozsahem rostlinné a živočišné výroby. K závodu bylo převedeno 307 pracovníků; 65,3 mil. Kčs a 5,5 mil. Kčs zisku.
  Druhá delimitace se týkala převodu našeho hospodářství Opočno do šesti JZD okresu Rychnov nad Kněžnou. Předáno bylo 908 ha zemědělské a 800 ha orné půdy s odpovídající zemědělskou výrobou. Delimitací odešlo 124 pracovníků, převedeno bylo 27,7 mil. Kčs výkonů a 1,65 mil. Kčs zisku. Po provedených delimitacích činila rozloha statku 11 166 ha zemědělské, z toho 8 826 ha orné půdy. vlaječka
  K úbytku půdy došlo ještě v roce 1981, kdy hospodářství Sedloňov předalo zbývající pozemky v kat. ú. Bačetín místnímu jednotnému zemědělskému družstvu. Jednalo se přibližně o 160 ha orné půdy.
  V roce 1983 se vrátil na místo ředitele závodu Velkovýkrmny Smiřice s. Jiří Šámal z funkce ředitele Okresní zemědělské správy v Hradci Králové, aby se přičinil o další rozvoj zemědělské výroby statku.
  Při delimitaci k 1.1.1984 jsme převzali část pozemků zrušeného JZD Černilov a naopak jsme předali vzdálené pozemky ve Slatině a Bukovině JZD Pouchov.
  K 1.1.1985 hospodaří Velkovýkrmny Smiřice na 10 580 ha zemědělské půdy ve třech okresech Východočeského kraje. Těžiště výroby je soustředěno na okrese Hradec Králové, kde se nacházejí hospodářství Holohlavy, Hořiněves, Světí, Černilov a Jeníkovice, velkovýkrmna Smiřice, mechanizační a dopravní středisko Smiřice s ústředními dílnami a skladem a stavební středisko Černožice. Na zámku ve Smiřicích je ředitelství závodu.
  Na okrese Trutnov u Dvora Králové máme hospodářství Choustníkovo Hradiště a inseminační stanici kanců ve Zboží.
  Na okrese Rychnov nad Kněžnou obhospodařuje celou západní část Orlických hor naše horské hospodářství Sedloňov.
  Z rozdílných přírodních podmínek vyplývá i různá struktura a zaměření rostlinné a živočišné výroby na jednotlivých hospodářstvích.
  Údolní hospodářství jsou v rostlinné výrobě zaměřena na produkci obilovin, cukrovky a zelené píce pro potřeby živočišné výroby specializující se dle hospodářství v chovu skotu na výrobu mléka nebo masa. Úzké specializace se na hospodářstvích rozvíjí v chovu prasat. Šlechtitelské a rozmnožovací chovy realizují pokrokové myšlenky v práci, jsou předpokladem garance za výrobu vepřového masa.
  Horské hospodářství Sedloňov je svým zaměřením zcela odlišné. Klimatické podmínky neumožňují vysoce intenzívní rostlinnou výrobu. Vedle pěstování obilí je na převážné většině ploch včetně trvalých travních porostů zajišťována výroba píce pro chov skotu a ovcí. Hospodářství je využíváno pro letní pastevní odchov jalovic z celého závodu.
  Za léta existence Velkovýkrmen Smiřice se podstatně zvýšily výnosy jednotlivých zemědělských plodin a vzrostla užitkovost jednotlivých kategorií hospodářských zvířat.

statek
Když ještě nebyly kombajny.
Z mlátičky na obilí je sláma odváděna do řezačky, rozsekaná je fukarem vyfukována na stoh.
Někde kolem Smiřic.

  Výrazně se posunula hranice výnosů obilovin z necelých 2 tun po hektaru v padesátých letech přes 5,5 tun za statek a přes 6 tun po hektaru na okrese Hradec Králové v loňském roce. Obdobně se podařilo v průběhu let posunout hranici průměrné denní dojivosti z 8 litrů na krávu na téměř 10,5 litru za statek v roce 1984. Významně se zvýšil průměrný denní přírůstek u výkrmu prasat z 0,36 kg v roce 1957 na 0,62 kg v roce 1984 při současném poklesu spotřeby jadrných krmiv na kilogram přírůstku.
  Přitom máme na paměti, že naše rezervy nejsou dosud vyčerpané. Tak u cukrovky jsme již v roce 1967 dokázali vyrobit 46,9 tun z každého hektaru a u výkrmu skotu jsme již v roce 1958 dosahovali průměrného denního přírůstku 0,82 kg za celý statek.
  Velkovýkrmny Smiřice jsou v současné době moderním zemědělským závodem vybaveným potřebnou mechanizací s vybudovanými kapacitami pro rozvinutou živočišnou výrobu. V závodě pracuje 1 800 zaměstnanců.
  Velkovýkrmny Smiřice zabezpečují roční výrobu více než 20 000 tun obilí, přes 44 000 tun cukrovky a přes 200 000 tun zelené píce. Živočišnou výrobu pak zabezpečují dodávkou 14 mil. litrů mléka a na 12 000 tun masa.
  Jedině stabilizovaná zemědělská výroba na vysoké úrovni intenzity a efektivnosti je schopna zabezpečit řádnou výživu národa a tak podstatně přispět k dalšímu zvýšení životní úrovně nás všech.
  Naším úkolem je stabilizace dobrých výsledků ve výrobě obilovin, ovoce a vepřového masa a další zvyšování intenzity cukrovky, pícnin, mléka a hovězího masa. Stejnou měrou je nutné zabezpečování materiálových vstupů.
   Na našem závodě byl zpracován „Soubor aktivních opatření k zabezpečení závěrů 11. zasedání ÚV KSČ“. Hlavními směry tohoto souboru jsou:
  - péče o půdní fond, využití každého hektaru zemědělské půdy a rozvoj a intenzifikace rostlinné výroby
  - další intenzifikace živočišné výroby cestou zvyšování užitkovosti a reprodukce, pokračování v realizaci hybridizačního programu v chovu prasat.
  - dosažení souladu v úrovni rostlinné a živočišné výroby ve srovnatelných přírodních podmínkách
  - upevňování závodové ekonomiky cestou zvyšování hospodárnosti, zvýšení úrovně vnitropodnikového řízení a sociálního programu.

  S tímto souborem opatření byli seznámeni pracující závodu na jednotlivých hospodářstvích, střediscích a chozrasčotních jednotkách a k zajištění jeho splnění orientovali své socialistické závazky.
  Na závodě pracuje 19 kolektivů BSP, ve kterých je sdruženo 261 zaměstnanců. Do závazkového hnutí se zapojilo 1 225 stálých zaměstnanců závodu, bylo uzavřeno 606 individuálních a 39 kolektivních závazků. Statek
  Celková hodnota závazku uzavřeného na počest 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje československého lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou představuje částku 4.160.500,- Kčs.
  Do roku 1985 obdržel závod, kolektivy a jednotliví pracovníci řadu vyznamenání a ocenění za příkladné pracovní výsledky. Řád práce byl propůjčen celému závodu, dále dvěma kolektivům a dvěma jednotlivcům. Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu bylo uděleno jednomu kolektivu a čtyřem jednotlivcům. Státní vyznamenání Za vynikající práci obdržel jeden kolektiv a tři jednotlivci.

  Resortní vyznamenání Zasloužilí pracovník MZVž, Vynikající pracovník MZVž a Budovatel soc. zemědělství získalo 102 našich zaměstnanců. Oborové vyznamenání Vynikající pracovník oboru obdrželo jen v posledních dvou letech 13 zaměstnanců. Závod získal celkem třikrát Rudý prapor vlády ČSSR a Ústřední rady odborů a dvakrát Rudý prapor MZLVH a ÚVOS a jednou Standartu MZLVH a ÚVOS.
  Mezi závody oborového podniku Velkovýkrmen Praha se závod Smiřice umisťuje stále na jednom z předních míst, o čemž svědčí řada udělených Standart ředitele oborového podniku (Sdružení) a ÚVOS (PV ROH).
  Zemědělský závod byl jmenován Závodem XII. sjezdu KSČ, obdržel tři čestné diplomy vlády a ÚRO k 50. výročí VŘSR. K 25. výročí osvobození obdržel závod čestné uznání. chata Ozon
  U příležitosti výročí založení strany získaly čtyři kolektivy titul Kolektiv 50. výročí vzniku KSČ.
  Vláda ČSSR a ÚRO udělily Velkovýkrmnám o.p. závodu Smiřice za příkladné výsledky iniciativy pracujících k 65. výročí VŘSR a X. všeodborovému sjezdu čestné uznání.
  Mimo tato vysoká ohodnocení získal závod mnoho diplomů a čestných uznání od krajských a okresních orgánů.
  Úspěšná práce uplynulých let a její vysoké ocenění nás zavazují pro léta příští.

Redakční rada Velkovýkrmen Smiřice

Na obrázku vpravo je horská chata Ozon v Krkonoších, dříve patřila státnímu statku. V malém domečku vlevo se také spalo.
Petr Hnik chatu vyfotil 21.10.2012.

Nahoře je plechová cedule, přišroubovaná na smiřickém zámku - bývalém ředitelství. 1.5.2013

--------------

Zápis č. 54 ze zasedání Závodního výboru odborového svazu Státního statku Smiřice konaného dne 24.8.1992 - část Ing. Porubčanský podal zprávu o výsledcích hospodaření:
  za 7 měsícú - 4 612 000 Kčs ztráta
  za 6 měsícú - 10 487 000 Kčs ztráta
za statek je v průměru
  1 L mléka za 5,14 Kčs - zisk
  telata - ztráta
  jalovice - ztráta 911 000 Kčs
  výkrm býků - ztráta
  selata - ztráta
  běhouni - ztráta
  výkrmová prasata - zisk
  včely - zisk
  přidružená výroba - ztráta
  pomocná výroba ( kuchyň... ) - ztráta
  Finanční situace, - máme odblokovaný účet, máme přes 40 mil. Kčs nazaplacených faktur. Nám dluží 20 mil. Kčs cukrovar, 15 mil. jiní ( Salma ) - ( jeden z největších masokombinátů na východě Čech, nevyráběla od roku 1999, kdy vstoupila do likvidace - pozn.P.)
  Ředitel ing. Hrubý
   - jednotlivé objekty, které jsou ztrátové se mohou uzavírat - pomocná a přidružená výroba. Živočišná výroba, kravín Neděliště .... zůstanou jen objekty se ziskem.
  -1500 žádostí o vydání majetku, ale do konce roku mají možnost se ještě přihlásit.
  - jen asi 15 lidí je ochotno hospodařit, z 99 procent zvířata jdou na jatka.
Privatizační projekt byl zamítnut, byl vrácen na region. Státní statek se musí zprivatizovat sám, bez pomoci nadřízených orgánů a ministerstev.



 22. srpna 1935 Statková střediska postupně ukončovala svoji činnost a na jejich místě vznikaly nové firmy. Např. středisko MDS zaniklo k 31.12.1992 a druhý den 1.1.1993 z jeho části vznikla firma Kotas. Další části si rozdělily tři další firmy. Středisko Holohlavy zaniklo 30.04.1993

  Statek financoval smiřické fotbalisty, pořádal zahraniční rekreace v bulharském městě Primorsko, v Německu u moře, měl své chaty na Ozoně a v Deštné v Orl. horách a jiné. Statek financoval stavbu bytů a domů ( např. Okály ve Smiřicích, domy v Černožicích ), ty si po transformaci zemědělství odkoupili nájemníci a zaplatili za dům restituentům. Byty a domy od statku dostávali lidé tak, že se zavázali pracovat 10 let u firmy.


statek statek
Pohled k bráně dvora v Holohlavech. Hol. kronika + Část holohlavského dvora. Hol. kronika.

statek statek
Vlevo: Statek v Holohlavech - asi 1949, je vidět tehdejší zemědělskou techniku. Vozy zvané prkeňáky na hnůj, řepu a brambory. Jezdily na "chlupatý benzín". Ve dvorech používali k tahu zejména velké bulíky.
Vpravo: Josef Smrkovský ( druhý zleva ) navštívil statkové středisko Gigant.
( V letech 1949-51 byl Smrkovský náměstek ministra zemědělství a generální ředitel Státních statků. V letech 1966-69 byl člen ÚV, od března 1968 do dubna 1969 člen předsednictva ÚV KSČ. Na podzim roku 1969 byl postupně zbaven všech funkcí a v roce 1970 vyloučen z KSČ.)   Fotka pochází od paní Liškové, manželky učitele Josefa Lišky, který také dělal tajemníka MNV Smiřice ( třetí zprava ).

statek statek
Úspěšná doba trvala dost dlouho.
Jako dlouholetého ředitele si pamatuji p. Gustava Brože. Potom p. Šámala, ing. Rajse a nakonec ing. Hrubého.
Statek byl asi největší zaměstnavatel ve Smiřicích. Foto z 1. Máje

statek statek
Je zajímavé, že vedoucí jsou většinou chlapi a ženy musely makat.
Vpravo: Dříve se hrál fotbalový ,,Pohár zemědělských novin". Statek se ho také pod vedením p. Jiřího Skalického zúčastňoval. Byli vybráni ti nejlepší fotbalisté z celého statku.
Toto však nejsou oni, tato fotka ukazuje družstvo MDS - Dílny Smiřice při poháru Svazu česko - sovětského přátelství na smiřickém stadioně v listopadu 1983. Byly přihlášeny družstva ( podle pořadí umístění ): Vajíčkárny Černožice, MDS dílny Statek, Silo Smiř., Cihelna Statek, Dřevotvar Smiř.,
Zleva stojí Přemek Andrýs, Jiří Skalický, Kubeš, Kulhánek, Petr Prokop, dole zleva Míra Klapka, Srba, Fikar, Milan Blažek, Jonáš


statek
Luboš Řehák na fotografii z traktorárny na Dílnách ve Smiřicích. (fotil jsem v letech 1980 - 90 ?)

statek statek statek statek
Statek vydal také sérii ( asi pěti ) odznaků. + Propagační vlaječky.

statek
Pamětní hodinky s nápisem 30 let Velkovýkrmen Smiřice. Zdroj: Aukro.