Smiřice - bývalý státní statek
Všechny fotografie a rozbor hospodaření za rok 1973 mám od p. Václava Vébra. Děkuji mu i za popis fotografií.Zpět na hlavní stránku Další stránky o statku
Velkovýkrmny Smiřice středisko Cihelna v roce 1972
Pracovníci na středisku Holohlavy
Zleva stojí: Kostka František, s baretem Flégr Josef, za ním v klobouku Dendis Antonín, vedle něho s brýlemi Janáček,
vpředu v klobouku Koleno Vendelín, za ním v čepici Fajmon, za ním Rozdolský Zdeněk, vpředu v bílém triku Snovák Ludvík,
za ním s baretem Novák Bohouš, za ním Bočkaj Štefan, v kostkované košili Valášek Jan, za ním Lhotský Václav, za ním Lhotský Václav ,
za ním v čepici Šolc Vladislav, za ním kousek hlavy Černý Václav, vpředu v košili Hažva Karel, Zilvar Václav, Palarik Jaroslav,
Šubjak Milan, Rutar Alois, Pícha Václav (otočená hlava), Boroš Antonín, Bača Jan, vzadu za Palarikem Rozdolský Miloš,
Suchánek Václav, Hromádko Ladislav, Láďa Karel, ?, Havrda Josef… Vedle Valáška Ďurica Lajoš…
Popisoval Václav Černý v červenci 2009.
Technici střediska Holohlavy zleva Josef Matouš, Václav Lhotský, Václav Vébr, Mirek Černý, Václav Suchánek, Václav Hroneš
Vlevo: Pánové Šolc, Jirsák, níže zleva Erleba, Rozdolský, Gondáš, Fixel - asi nejlepší pracovníci.
Vpravo: Vojtěch Knap, Provazník, Václav Mergl, Mlinkovics, ?, Václav Koleno, Kočíř, Pavel Šereš - asi nejlepší pracovníci.
Vlevo: Vedoucí střediska Holohlavy
pánové Josef Hájek - živočišná výroba, Václav Vébr - hlavní zootechnik,
dole zleva Josef Matouš - mechanizátor, Gustav Brož - vedoucí střediska, budoucí ředitel závodu,
Vlasta Votrubec - rostlinná výroba, Josef Čejka - živočišná výroba.
Vpravo: Výjezd zemědělské techniky ze střediska Holohlavy - Cihelna.
Vlevo: Obilní kombajn na středisku Cihelna.
Vpravo: Slavná rekordní kráva, při třetí laktaci nadojila 8 479 litrů mléka, byla i v novinách.
Salaš pod Chloumkem.
Informace z knihy: Ekonomický rozbor za rok 1973.
Úvod:
V polovině roku 1973 náš závod oslavil 25, výročí vzniku socialistické velkovýroby. Při tak významném výročí bylo by nesprávné nepřipomenout si průkopnickou cestu našeho závodu.
Dvouletým plánem v r, 1947 bylo stanoveno, že dosavadní státní statky přejdou na formu řízeni jako národní podniky, aby se staly vzorem velkovýroby a vysokou produktivitou práce při použití velkotechnologie a uplatňováni poznatků vědy v praxi.
K 1. červnu 1948 byly zrušeny Vrchní správy státních statků a zřízeno ředitelství státních statku a rybníku. Z bývalé Vrchní správy státních statku ve Smiřicích bylo vytvořeno: ředitelství státních statků a rybníků ve Smiřicích s hospodářstvím Zderaz, Rodov, Holohlavy, Černilov, cihelna, dílny, Ratibořice, Dubno, Heřmanice a Ostrov u Hrošky. Nadřízeným orgánem byl Inspektorát státních statků ve Smiřicích. Na podzim roku 1948 došlo k růstu půdní držby ve smyslu opatření k zajištění zemědělské výroby a revizí I, pozemkové reformy. Smiřické ředitelství sice předalo k parcelaci Ostrov, ale na druhé straně převzalo zem, půdu a zbytkové statky Doubravice, Svinišťany, V. Třebešov, dvůr Ledce a Rozkoš.
Počátkem roku 1949 bylo zrušeno Ústřední ředitelství státních statků a zřízen národní podnik. V tomto roce došlo k oddělení rybničního hospodářství pod samostatné ředitelství státních rybníků a v záři r. 1949 začala výstavba gigantu. Tato kapacita pro 10.000 ks vepřů byla uvedena do provozu již v červenci 1950. Jako předvýkrmny sloužily farmy Konecchlumí, Bědovice, Třesice » Malá Skalice, včetně objektu ředitelství smiřického statku.
Od roku 1952 byly na jednotlivých statcích vytvořeny samostatné národní podniky a zrušen jediný národní podnik ČSSS v Praze. Nadřízeným orgánem v rámci kraje byla krajská správa státních statků se sídlem ve Smiřicích. V tomto roce došlo ke sloučení státního statku Opočno pod správu smiřického statku a ze statku Cerekvice začleněno hospodářství Hoříněves. Tím byl dám předpoklad pro specializaci na výkrm prasat.
V roce 1953 byly převzaty pozemky od přídělců v Sedloňově.
Další růst půdní držby nastává v období 1954 - 56 v souvislosti s« zabezpečováním obhospodaření nezajištěné pudy a. od vesnických boháčů a kulaků, např. v Benátkách, Vrchovnici, Želkovicích, Černožicích a
Ke konci roku 1956 má Státní statek, n.p. Smiřice výměru zem. půdy 7. 087 ha, z toho orné 5.211 ha. 0d roku 1953 je to zvýšení v zem. půde o 3.830 ha a orné o 3.041 ha.
V důsledku specializace byl podnik k 1.1.1957 začleněn do ministerstva potravinářského průmyslu a jeho nadřízený orgán Sdružení velkovýkrmen se sídlem V Praze. Státní statek, n.p. Smiřice byl přejmenován na Velkovýkrmnu státní statek. Tento rok byl pro Smiřice tragický, protože v březnu vypukla na Gigantě morová nákaza a běhen 4 dní byl nuceně vyskladněn.
Během let 1958 - 53 přešli ke statku i soukromí zemědělci ze Smiřic a jiných obci, kde nebyly podmínky pro založení JZD. V roce 1960 byla výměra zem. půdy 8.796 ha, z toho orná 6. 582 ha.
V průběhu let 1960 - 63 převzal statek celkem 21 JZD. Naproti tomu předal JZD 6 svých hospodářství. Od 1.1.1960 přešlo řízení Sdružení velkovýkrmen zpět pod ministerstvo zemědělství. V tomto roce došlo k provedení rekonstrukce gigantu - pavilonů, jejichž kapacita vzrostla v roce 1963 o plných 250 %. V roce 1963 převzal statek Výzkumný ústav bramborářský Jedlová. Vnitřní organizace statku v roce 1964 vzhledem k jeho velikosti jež byla 13.523 ha zemědělské a 10.172 orné půdy byla rovněž upravena - místo oddělení byly zřízeny závody Holohlavy, Hoříněves, Česká Skalice, Nový Hrádek, Opočno, Sedloňov, Choustníkovo Hradiště a gigant. Místo hospodářství byly utvořeny výrobní skupiny rostliné a živočišné výroby.
K 1. lednu 1965 byla prověřena, delimitace statku. Ze závodů Česká Skalice a Nový Hrádek byl vytvořen statek Česká Skalice. Výrobní skupina Hajnice a Kohoutov byly začleněny do nového statku Hajnioe. Dále byly předány ZNZ mísírny krmiv ve Smiřicích a Hořenicích. Šlechtitelskému podniku Choceň předána hříbárna v Bědovicích. Dále byly delimitovány na statni rybářství Chlumec n. Cidl. dodávky vodní drůbeže ( kachen ). Výměra nového podniku po delimitaci tyla 8.400,19 ha zem. půdy a 6.502,42 orné půdy. V dalších letech již nedošlo k podstatným změnám v půdní držbě.
Podnik byl za tyto výsledky a za výsledky v socialistické soutěži v roce 1953 vyznamenán Rudým praporem vlády, v roce 1960, 1963 a 19S4 Rudým praporem HZLVH a ÚVOS, za I. pololetí 1965 Rudou standartou ředitele sdružení a ÚVOS, za rok 1965 Rudým praporem vlády a ŮRO. V I. pololetí 1967 tyla získána Rudá standarta ředitele oborového podniku a ÚVOS. K 1.5.1967 byl našemu závodu za dlouholeté dobré výsledky výrobní i hospodářské propůjčen presidentem ČSSR Řád práce.
Za rok 1967 získal závod Rudou standartu ředitele obor. podniku a ÚVOS.
Živočišná výroba v roce 1973:
Hlavní výrobou závodu je chov a výkrm prasat. V tomto roce bylo do výkupu dodáno 44 520 ks prasat. Stav prasat ve statku činil 39 354 ks. Celkem uhynulo 6 138 ks ( v roce 1972 - 7 325 ks ). Nutně poraženo bylo 4 614 ks ( 5 348 ks ) Průměrná porážková váha 104,5 kg. Bylo připuštěno 6566 ks prasnic a prasniček.
Stav skotu byl 6 747 ks. Konečný stav dojnic k 31.12.73 je 2 673 ks. Užitkovost dojnic byla na závod a den 9,16 litrů. Bylo nadojeno 8 241 753 litrů mléka. Narodilo se 2 433 ks telat.
Bylo dodáno do výkupu 2 564 q masa drůbeže.
V hospodářství Sedloňov bylo 1 172 ks ovcí, narodilo se 887 ks jehňat, bylo odevzdáno 45 q vlny, 211 q skopového masa a o 11,46 q nad plán se vyrobil ovčí sýr. Kmenové stádo bylo umístěno v Olešnici. Plemenné stádo v Deštném a v Jedlové vše v Orl. horách.
Mechanizace:
Ve střediscích Holohlavy, Hoříněves, Opočno, Sedloňov, Choustníkovo Hradiště, Gigant, ústřední dílny, stavební středisko a ředitelství bylo 231 ks kolové a pásové techniky. Např. Holohlavy vlastnily 57 ks traktorů z toho 4 pásáky a 6 jiných než traktorů
Lidé:
Průměrný počet evidovaných zaměstnanců v roce 1973 byl 1 620 ( stav ke dni 31.12.73 byl 1 545 osob ). Počet případů nemocí bylo 1 095, přitom bylo zameškáno 17 484 dnů. Během roku bylo evidováno 131 úrazů z toho 88 pracovních.
Průměrně si lidé měsíčně vydělávali:
stálí dělníci základní mzda 1 735 + prémie 184 + podíly 188 – celkem 2 107 Kčs.
technici ( vedoucí ): 1 964 + 310 + 471 --- 2 745 kčs
Výtah z knihy, která má má přes sto stran.
Smiřický Zravodaj č. 40 z roku 1977.
Živočišná výroba – hospodářství Holohlavy
Nejrozsáhlejší výrobou hospodářství je produkce mléka, která byla v roce 1976 splněna a překročena v nádoji o 57,000 l a v dodávce o 64,000 l mléka s průměrnou dojivostí 8,8 l. Došlo ke zvýšení proti roku 1975 o 1,08 l na kus a den. Nejvyšší dojivosti je dosahováno u plemenného stáda na výrobní skupině Holohlavy s průměrnou užitkovostí 10,93 l mléka.
Výrobní skupina Zderaz je zaměřena na odchov prvotelek, kde je dosaženo 9,55 l mléka na ustájenou dojnici. Toto stádo proti loňskému roku zaznamenalo vzestup o 0,46 l mléka. Je zapotřebí v tomto směru pokračovat a rezervy ve výrobě mléka neustále odhalovat.
Mléčná farma v letošním roce zaznamenala přírůstek v dojivosti na jednu dojnici 0,09 l mléka, ale prokazatelně se zlepšilo zabřezávání dojnic proti loňskému roku. Stav březích dojnic stoupl z 271 ks na 375 ks, tj. o 104 kusy více.
Tohoto úspěchu bylo dosaženo za velkého přispění veterinární služby – jmenovitě dr. Hartmana a spolupráce provozních techniků mléčné farmy a ošetřovatelek.
Každý pracovník mléčné farmy si musí uvědomit, že zabřezávání dojnic je prvořadý úspěch v produkci mléka. Přírůstky u vepřů na žír se v tomto roce zvýšily o 2 dkg a spotřeba jadrných krmiv se snížila proti stejnému období loňského roku o 1 dkg na 1 kg přírůstku. Nejvyššího přírůstku je dosaženo na výrobní skupině Holohlavy – 0,60 kg při spotřebě 3,79 kg jadrných krmiv na 1 kg přírůstku.
Ztráty úhynem v porovnání s r. 1975 se snížily z 3,5 % na 2,35 %. Nejvýraznější snížení ztrát vykazuje výrobní skupina Rodov.
Výkrm vepřů se provádí do průměrné váhy 115 kg.
Prodej se uskutečňuje v mase za 14,75 Kčs za 1 kg. Tímto výsledkem se řadí naše hospodářství na první místo v rámci závodu.
V produkci selat jsme v tomto roce zaznamenali zvýšení, i když nejsme na úrovni, kterou nám ukládá plán.
V letošním roce si chceme vytvořit prostor pro splnění a překročení tak důležitého úseku výroby.
Podle s. Čejky vedoucího farmy Holohlavy
Úvod:
V polovině roku 1973 náš závod oslavil 25, výročí vzniku socialistické velkovýroby. Při tak významném výročí bylo by nesprávné nepřipomenout si průkopnickou cestu našeho závodu.
Dvouletým plánem v r, 1947 bylo stanoveno, že dosavadní státní statky přejdou na formu řízeni jako národní podniky, aby se staly vzorem velkovýroby a vysokou produktivitou práce při použití velkotechnologie a uplatňováni poznatků vědy v praxi.
K 1. červnu 1948 byly zrušeny Vrchní správy státních statků a zřízeno ředitelství státních statku a rybníku. Z bývalé Vrchní správy státních statku ve Smiřicích bylo vytvořeno: ředitelství státních statků a rybníků ve Smiřicích s hospodářstvím Zderaz, Rodov, Holohlavy, Černilov, cihelna, dílny, Ratibořice, Dubno, Heřmanice a Ostrov u Hrošky. Nadřízeným orgánem byl Inspektorát státních statků ve Smiřicích. Na podzim roku 1948 došlo k růstu půdní držby ve smyslu opatření k zajištění zemědělské výroby a revizí I, pozemkové reformy. Smiřické ředitelství sice předalo k parcelaci Ostrov, ale na druhé straně převzalo zem, půdu a zbytkové statky Doubravice, Svinišťany, V. Třebešov, dvůr Ledce a Rozkoš.
Počátkem roku 1949 bylo zrušeno Ústřední ředitelství státních statků a zřízen národní podnik. V tomto roce došlo k oddělení rybničního hospodářství pod samostatné ředitelství státních rybníků a v záři r. 1949 začala výstavba gigantu. Tato kapacita pro 10.000 ks vepřů byla uvedena do provozu již v červenci 1950. Jako předvýkrmny sloužily farmy Konecchlumí, Bědovice, Třesice » Malá Skalice, včetně objektu ředitelství smiřického statku.
Od roku 1952 byly na jednotlivých statcích vytvořeny samostatné národní podniky a zrušen jediný národní podnik ČSSS v Praze. Nadřízeným orgánem v rámci kraje byla krajská správa státních statků se sídlem ve Smiřicích. V tomto roce došlo ke sloučení státního statku Opočno pod správu smiřického statku a ze statku Cerekvice začleněno hospodářství Hoříněves. Tím byl dám předpoklad pro specializaci na výkrm prasat.
V roce 1953 byly převzaty pozemky od přídělců v Sedloňově.
Další růst půdní držby nastává v období 1954 - 56 v souvislosti s« zabezpečováním obhospodaření nezajištěné pudy a. od vesnických boháčů a kulaků, např. v Benátkách, Vrchovnici, Želkovicích, Černožicích a
Ke konci roku 1956 má Státní statek, n.p. Smiřice výměru zem. půdy 7. 087 ha, z toho orné 5.211 ha. 0d roku 1953 je to zvýšení v zem. půde o 3.830 ha a orné o 3.041 ha.
V důsledku specializace byl podnik k 1.1.1957 začleněn do ministerstva potravinářského průmyslu a jeho nadřízený orgán Sdružení velkovýkrmen se sídlem V Praze. Státní statek, n.p. Smiřice byl přejmenován na Velkovýkrmnu státní statek. Tento rok byl pro Smiřice tragický, protože v březnu vypukla na Gigantě morová nákaza a běhen 4 dní byl nuceně vyskladněn.
Během let 1958 - 53 přešli ke statku i soukromí zemědělci ze Smiřic a jiných obci, kde nebyly podmínky pro založení JZD. V roce 1960 byla výměra zem. půdy 8.796 ha, z toho orná 6. 582 ha.
V průběhu let 1960 - 63 převzal statek celkem 21 JZD. Naproti tomu předal JZD 6 svých hospodářství. Od 1.1.1960 přešlo řízení Sdružení velkovýkrmen zpět pod ministerstvo zemědělství. V tomto roce došlo k provedení rekonstrukce gigantu - pavilonů, jejichž kapacita vzrostla v roce 1963 o plných 250 %. V roce 1963 převzal statek Výzkumný ústav bramborářský Jedlová. Vnitřní organizace statku v roce 1964 vzhledem k jeho velikosti jež byla 13.523 ha zemědělské a 10.172 orné půdy byla rovněž upravena - místo oddělení byly zřízeny závody Holohlavy, Hoříněves, Česká Skalice, Nový Hrádek, Opočno, Sedloňov, Choustníkovo Hradiště a gigant. Místo hospodářství byly utvořeny výrobní skupiny rostliné a živočišné výroby.
K 1. lednu 1965 byla prověřena, delimitace statku. Ze závodů Česká Skalice a Nový Hrádek byl vytvořen statek Česká Skalice. Výrobní skupina Hajnice a Kohoutov byly začleněny do nového statku Hajnioe. Dále byly předány ZNZ mísírny krmiv ve Smiřicích a Hořenicích. Šlechtitelskému podniku Choceň předána hříbárna v Bědovicích. Dále byly delimitovány na statni rybářství Chlumec n. Cidl. dodávky vodní drůbeže ( kachen ). Výměra nového podniku po delimitaci tyla 8.400,19 ha zem. půdy a 6.502,42 orné půdy. V dalších letech již nedošlo k podstatným změnám v půdní držbě.
Podnik byl za tyto výsledky a za výsledky v socialistické soutěži v roce 1953 vyznamenán Rudým praporem vlády, v roce 1960, 1963 a 19S4 Rudým praporem HZLVH a ÚVOS, za I. pololetí 1965 Rudou standartou ředitele sdružení a ÚVOS, za rok 1965 Rudým praporem vlády a ŮRO. V I. pololetí 1967 tyla získána Rudá standarta ředitele oborového podniku a ÚVOS. K 1.5.1967 byl našemu závodu za dlouholeté dobré výsledky výrobní i hospodářské propůjčen presidentem ČSSR Řád práce.
Za rok 1967 získal závod Rudou standartu ředitele obor. podniku a ÚVOS.
Živočišná výroba v roce 1973:
Hlavní výrobou závodu je chov a výkrm prasat. V tomto roce bylo do výkupu dodáno 44 520 ks prasat. Stav prasat ve statku činil 39 354 ks. Celkem uhynulo 6 138 ks ( v roce 1972 - 7 325 ks ). Nutně poraženo bylo 4 614 ks ( 5 348 ks ) Průměrná porážková váha 104,5 kg. Bylo připuštěno 6566 ks prasnic a prasniček.
Stav skotu byl 6 747 ks. Konečný stav dojnic k 31.12.73 je 2 673 ks. Užitkovost dojnic byla na závod a den 9,16 litrů. Bylo nadojeno 8 241 753 litrů mléka. Narodilo se 2 433 ks telat.
Bylo dodáno do výkupu 2 564 q masa drůbeže.
V hospodářství Sedloňov bylo 1 172 ks ovcí, narodilo se 887 ks jehňat, bylo odevzdáno 45 q vlny, 211 q skopového masa a o 11,46 q nad plán se vyrobil ovčí sýr. Kmenové stádo bylo umístěno v Olešnici. Plemenné stádo v Deštném a v Jedlové vše v Orl. horách.
Mechanizace:
Ve střediscích Holohlavy, Hoříněves, Opočno, Sedloňov, Choustníkovo Hradiště, Gigant, ústřední dílny, stavební středisko a ředitelství bylo 231 ks kolové a pásové techniky. Např. Holohlavy vlastnily 57 ks traktorů z toho 4 pásáky a 6 jiných než traktorů
Lidé:
Průměrný počet evidovaných zaměstnanců v roce 1973 byl 1 620 ( stav ke dni 31.12.73 byl 1 545 osob ). Počet případů nemocí bylo 1 095, přitom bylo zameškáno 17 484 dnů. Během roku bylo evidováno 131 úrazů z toho 88 pracovních.
Průměrně si lidé měsíčně vydělávali:
stálí dělníci základní mzda 1 735 + prémie 184 + podíly 188 – celkem 2 107 Kčs.
technici ( vedoucí ): 1 964 + 310 + 471 --- 2 745 kčs
Výtah z knihy, která má má přes sto stran.
Smiřický Zravodaj č. 40 z roku 1977.
Živočišná výroba – hospodářství Holohlavy
Nejrozsáhlejší výrobou hospodářství je produkce mléka, která byla v roce 1976 splněna a překročena v nádoji o 57,000 l a v dodávce o 64,000 l mléka s průměrnou dojivostí 8,8 l. Došlo ke zvýšení proti roku 1975 o 1,08 l na kus a den. Nejvyšší dojivosti je dosahováno u plemenného stáda na výrobní skupině Holohlavy s průměrnou užitkovostí 10,93 l mléka.
Výrobní skupina Zderaz je zaměřena na odchov prvotelek, kde je dosaženo 9,55 l mléka na ustájenou dojnici. Toto stádo proti loňskému roku zaznamenalo vzestup o 0,46 l mléka. Je zapotřebí v tomto směru pokračovat a rezervy ve výrobě mléka neustále odhalovat.
Mléčná farma v letošním roce zaznamenala přírůstek v dojivosti na jednu dojnici 0,09 l mléka, ale prokazatelně se zlepšilo zabřezávání dojnic proti loňskému roku. Stav březích dojnic stoupl z 271 ks na 375 ks, tj. o 104 kusy více.
Tohoto úspěchu bylo dosaženo za velkého přispění veterinární služby – jmenovitě dr. Hartmana a spolupráce provozních techniků mléčné farmy a ošetřovatelek.
Každý pracovník mléčné farmy si musí uvědomit, že zabřezávání dojnic je prvořadý úspěch v produkci mléka. Přírůstky u vepřů na žír se v tomto roce zvýšily o 2 dkg a spotřeba jadrných krmiv se snížila proti stejnému období loňského roku o 1 dkg na 1 kg přírůstku. Nejvyššího přírůstku je dosaženo na výrobní skupině Holohlavy – 0,60 kg při spotřebě 3,79 kg jadrných krmiv na 1 kg přírůstku.
Ztráty úhynem v porovnání s r. 1975 se snížily z 3,5 % na 2,35 %. Nejvýraznější snížení ztrát vykazuje výrobní skupina Rodov.
Výkrm vepřů se provádí do průměrné váhy 115 kg.
Prodej se uskutečňuje v mase za 14,75 Kčs za 1 kg. Tímto výsledkem se řadí naše hospodářství na první místo v rámci závodu.
V produkci selat jsme v tomto roce zaznamenali zvýšení, i když nejsme na úrovni, kterou nám ukládá plán.
V letošním roce si chceme vytvořit prostor pro splnění a překročení tak důležitého úseku výroby.
Podle s. Čejky vedoucího farmy Holohlavy