Výzkum polykulturního pohřebiště v Lochenicích
Pavel Horník, Jana Nácarová, Pavel Sybr, MVČ, 1. 11. 2013

  V průběhu října zahájili pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové záchranný výzkum známého polykulturního pohřebiště v Lochenicích. Pohřebiště bylo objeveno a poprvé zkoumáno v 50tých letech 20. stol. Další etapa výzkumů následovala v 70tých a 80tých letech. Přítomnost starších sond a částečně nebo zcela v minulosti prozkoumaných objektů, klade na současný výzkum velmi vysoké nároky.
  Jedná se o unikátní situaci, která umožní stanovit metodiku, jak v obdobných případech v budoucnosti postupovat. Lokalita je situována na mírném návrší s dobrým výhledem do krajiny a s dostupností vodních zdrojů. Pravděpodobně proto zde nejprve stálo sídliště kultury s vypíchanou keramikou s rozsáhlou kruhovou svatyní - rondelem. Pohřbívat se zde začalo v závěru eneolitu. První kostrové hroby patří kultuře zvoncovitých pohárů. Znovu zde bylo pohřbíváno v mladší době bronzové lužickou kulturou a šlo o hroby žárové. Po časové odmlce zde začali v době stěhování národů pohřbívat Germáni. Nejmladší hroby jsou datovány do 10. – 11. století a patřily Slovanům.
  Aktuální výzkum zde odkryl celkem 11 hrobů. Tři žárové hroby se hlásí k lužické kultuře. Jeden kostrový hrob je s jistotou možné přiřadit do přelomu 5. a 6. století, kdy na zdejším pohřebišti pohřbívali Germáni. Zbývající pohřby je velmi obtížné datovat, protože se v nich nedochoval žádný doprovodný materiál, který by umožnil stanovení stáří. Mimo hrobů výzkum odkryl řadu objektů sídlištního charakteru, které jsou spojeny s osídlením neolitickou kulturou s vypíchanou keramikou.
  Mezi ty nejzajímavější objekty patří rozsáhlá kumulace kamenů, mezi nimiž spočívají přepálené zvířecí kosti a kousky mazanice. Hypoteticky by se mohlo jednat o velmi špatně dochovanou pec na přípravu pokrmů. Tato interpretace je prozatím předčasná neboť výzkum stále probíhá. K co nejpodrobnější dokumentaci tohoto objektu byl použit 3D scanner. Využití 3D scanneru jako standardního dokumentačního prostředku archeologických situací pracovníci Muzea východních Čech v letošním roce testují. Tato poměrně mladá metoda prozatím přináší cenné výsledky a postupně začíná být integrována co by běžná součást výzkumu.

Text a obrázek nahoře jsou převzaté ze stránky Muzea východních Čech v Hradci Králové Jsou zde i další fotografie.

Reportáž o vykopávkáchi v televizi ČT24

Text ze zmíněné stránky:
Záhadu kamenů ze 7. století pomůže objasnit 3D scanner
28. 10. 2013 13:59, autor: ČT24

  Lochenice (Královéhradecko) - Archeologové zkoumají ojedinělou lokalitu na východě Čech. Germánské pohřebiště z pátého a šestého století v Lochenicích připomíná období stěhování národů. Archeologové si lámou hlavu především nad tajemnou hromadou kamenů, jejíž záhadu se snaží odhalit pomocí nejmodernějších technologií.
  Málokterý z řidičů zřejmě tuší, že na silnici mezi Hradcem a Jaroměří projíždí místem, které na východě Čech nemá obdoby. "Lokalita má obrovský význam, protože pohřebiště ze stěhování národů v celých východních Čechách známe prozatím jen tady," uvedl archeolog Pavel Horník.
  Rozsáhlý výzkum zde naposledy probíhal v osmdesátých letech. Teď se sem archeologové vrátili a stále mají co objevovat. A to nejen hroby z pátého a šestého století. Otázkou pro ně je například záhadné seskupení kamenů. "V první fázi výzkumu jsme si mysleli, že se jedná o pec, to se bohužel nepotvrdilo," dodal Horník.
  Pomoci rozluštit, co to vlastně je, má moderní technologie. Archeologové přivezli scanner. "Jsme si jisti jen základní datací, která je do neolitu. 3D scanner nám dovoluje zachytit všechny detaily tak, jak jsou teď. Až se tato situace zničí, my budeme vědět, kde co bylo," podotkl archeolog Marek Pacák.
  Někdy jsou však lepší tradiční metody. Při dokumentaci hrobu to bez tužky a papíru nejde. "Ani na fotografii, když svítí špatně sluníčko, nevidíme všechno nejlíp, tak si to ještě dokreslíme," doplnila Jana Nácarová z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Právě v tomto muzeu by archeologové rádi své výsledky příští rok prezentovali.

---

Pochodeň 19. června 1953
Po stopách pravěku na Hradecku.

  Hradecký kraj a s ním i celé Východní Čechy jsou jedním z míst naší země, které má velmi bohatou minulost. První stopy po osídlení datují se již z pravěku, kdy úrodný kraj kolem břehů Labe přímo vybízel dávné zemědělce k pěstování prvních zemědělských plodin. Během pěti tisíciletí se na Hradecku vystřídala řada kmenů, některé přišly jako pokojní kolonisátoři, jiné opět jako nájezdníci, kteří si podrobovali usedlé obyvatele. Je přirozené, že tato bohatá minulost našeho kraje lákala vždy mnoho historiků, kteří se snažili poznat dávnou minulost a provedli četné nálezy. Všechny provedené výzkumy sice určily, jaké kultury v kterých dobách zde byly, ale dovedly jen málo říci o společenské struktuře a vzájemném poměru těchto lidí.
  Teprve výzkumy prováděné v poslední době již podle moderních method si všímají ekonomického a společenského vývoje pravěkých lidí a nedávné překvapující nálezy vnášejí značné světlo do těchto dosud nevysvětlených otázek.
  Jedním z nejstarších obydlených míst v našem kraji je malé údolí u osady Trotina na silnici Hradec Králové – Jaroměř. Údolím protéká říčka, a proto dostatek vody, úrodná půda a dobrý rozhled po krajině přilákal již před 5000 lety první obyvatele do těchto míst. V tomto údolí je dnes známo celkem pět osídlení od mladší doby kamenné až do X. století našeho letopočtu.
  Další bohaté objevy na tomto místě byly učiněny v druhé polovině května letošního roku, kdy dělníci, pracující na úpravě silnice Hradec Králové – Jaroměř, narazili při hloubení země na různé kosti a předměty rozličného tvaru. Zarazili práci a přivolali vědeckého pracovníka hradeckého muzea dr. Tomského, který zjistil, že jde o staroslovanské řadové pohřebiště z konce X. století. O nálezu byl vyrozuměn archeologický ústav Československé akademie věd v Praze, který pověřil soudruha Tomského prováděním dalšího výzkumu. Dr. Tomský si přivolal na pomoc několik žáků z Tylova a pedagogického gymnasia v Hradci Králové, s kterými objevil celkem 7 staroslovanských hrobů.
  Ve čtvrtek 21. května učinili další významný nález. Byl objeven hrob, starý 4000 let, ve kterém byla kostra 16leté dívky ( dle zjištění antropologa dr. Vlčka ). Dívka byla pohřbena v sedě. Měla zlaté náušnice a u pasu dva nožíky, jeden z pazourku a druhý ze sopečného skla. U jejího pravého boku ležela hliněná nádoba a kolem zápěstí měla ovinutou kostru hada, což je dosud prvním nálezem toho druhu v Evropě. Dívka byla příslušnicí „lidu zvoncových pohárů“, který přišel do našich zemí na sklonku doby kamenné ( před 4000 lety ) ze středozemní oblasti a přinesl s sebou vyspělou a svéráznou kulturu. Tito lidé byli lukostřelci a hráli významnou úlohu ve společenském vývoji pravěkých obyvatel střední Evropy. jelikož poznatky z této doby jsou u nás dosud vzácné, je nález u Trotiny velmi důležitý pro studium pravěku v naší zemi vůbec.
  Nejcennější objev učinil však dr. Tomský počátkem června. Spolu se studenty odkryl další pohřebiště, skládající se ze 6 hlubokých kostrových hrobů, ve kterých byly různé železné zbraně, jako kopí a nože, rozličné nářadí, nůžky a četné nádoby. Bylo zjištěno, že jde o germánské pohřebiště asi z V. století našeho letopočtu a spadá do údobí, kdy došlo v Evropě ke stěhování národů. tato doba je až do dnešních časů jedním z nejméně známých období našich dějin a germánských pohřebišť bylo objeveno v celém našem státě dosud jen několik. Byly to nálezy ponejvíce ve středních Čechách a na východ od Poděbrad je to vůbec první nalezené germánské pohřebiště.
  V objevných pracích u Trotiny se dále pokračuje a v těchto dnech odkrývá dr. Tomský se svými spolupracovníky obydlí mladší doby kamenné ( 5000 let ), které bylo sídlem primitivních zemědělců, žijících ještě v období matriarchátu. Obydlí bylo vyhloubeno hluboko do země a je zatím nejstarší památkou, dokazující osídlení tohoto místa. J. Rosůlek.