Holohlavy - Kniha pamětní obecné školy 1840 - 1919
první část

Zpět na hlavní stránku        Další kroniky

Kronika byla psána od roku 1840 ( 19 stránek ) německy.
Snažil jsem se zachovat originální psaní, proto ta divná slova a chyby – kde jsem si nebyl jistý „překladem“ je otazník.
Roky jsem vložil pro přehlednost textu. Vytečkován je vynechaný, většinou opakující se text.
Originál knihy se nachází v Okresním archivu Hradec Králové. Přepsal Přemek Andrýs.


od r. 1855

Smiřice a Holohlavy   Na žádost pana Vrchního v Smiřicích, pan Josefa Nováka, který 50 roku co cís. král. úředník sloužil byl na odpočinutí dán; na jehožto místo byl ustanoven od cís. král. narodního banku co provisorní Vrchní pan Chrištof Benz (?) obroční Holohlavský, který také dne 15ho prosince 1854. tento znamenitý úřad, co cís. kr. Vrchní, u přítomnosti pana cís. kr. okresního komisaře, pana Vilíma Feisehla (?), přijímal; však tento dne 15ho května roku 1855. se do Smiřického zámku odstěhoval.
  V měsíci červenci téhož roku, byl pan Václav Balin vrchnostenský kancelářský, od cís. kr. národního banku, co provisorní obroční v Holohlavech ustanoven.

  Roku 1855 byla ve Smiřicích nová škola vystavěná, která dne 14ho září 1855. s největší slávou od Jeho milosti vysoce dustojného pana školastykusa Královéhradeckého pana Antonína Stránskyho slavně svěcená byla.
  Též téhož roku byla vystavěná nová škola, která stojí mezi obci Habřinou a Neznašovém, z které velmi přijemná vyhlídka jest, anto na vašině stojí; kamž tyto dvě obce své dítky do školy posílají; neb téhož roku byli v jednu školu spojené, kde po vysvěcení té samé školy dva učitelové, pan Karel Pilnáček, který v Habřině, a p. František Horák, který v Neznášově vyučoval, nyní obadva v té nově nazvané škole Habřinské, co provísorní učitelové školní vyučování přednášejí.
  Tato škola byla dne 11ho listopadu 1855. od vysoce postaveného dustojného pana Františka Pokorného okresního Vikáře vysvěcená; kde přítomný byl cís. kr. pan podkrajský z Jaroměře pan rytíř z Madru, též více vzácných pánů.

  Roku 1857. dne 25ho listopadu pan Alois Makarius, který co kaplan v Holohlavech od roku 1853. pobyv, od slavné biskupské konsistoře Královehradecké do Hořic co provisorní ředitel, nově zřízené hlavní školy dosazen byl; na jehožto místo pan Antonín Kozák kaplan v Holicích, dne 30ho listopadu 1857. se do Holohlav co kaplan přistěhoval.
  V měsíci únoru 1858. slavil pan Václav Balin své potvrzení, od cís. kr. národního banku, co skutečný obroční v Holohlavech.
  Roku 1858. dne 22ho července, místní podučitel Václav Novotný, který od roku 1853. co podučitel v Holohlavech k největší spokojenosti sloužil; byl co provisor na školu Račickou dosazen, kde v krátkosti co skutečný učitel stvrzen byl.
  Najehož místo byl dosazen co prozatimný podučitel František Matějovský rodilý z Nechanic.

  Dne 17ho října 1858. vypukl oheň v noci v čísle 31. u Františka Sehnoutky sedláka v Holohlavech, kde mu domovní stavení, maštale a chlívy shořeli, též vedlejšímu sousedu shořeli špejchary, chlívy a kůlna, číslo 32. ; kde se pravilo /: poněváč to bylo o cís. posvícení, kde se koláče pekli :/ že máslo mělo vylítnouti. Té noci byla tak silná mlha, že ani ze Smiřic oheň viděti nebylo; nýbrž po křiku lidé k ohni přicházeli.
  V témž roce bylo darováno od normálního skladu knihkupectví do Holohlavské školy pro chudé dítky následující knihy, které také dle uznání chudým dětem rozdáni byli, a sice 1. Evangelium, 2 velké, 4 malé čítanky, 4 slabikáře a 5 katechysmu.
  zapsal Jan Daněk učitel



od r. 1859

  Roku 1859. dne 27ho srpna nastoupil podučitel Josef Relích v službu v Holohlavech.
  Dne 18ho září roku 1859. byli slavené druhotiny Vysoce dustojného pana Františka Pokorného děkana v Holohlavech a spolu okresního Vikáře okresu Jaroměřského, co 50ti letého pracovníka na vinici Páně; při které slavnosti mu byl udělen zlatý záslužný kříž s korunou, jemuž byl udělený od Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I.
  Tato slavnost měla následující pořádek: Dne 17ho září večer, shromáždilo se veškeré učitelstvo celého okresu Jaroměřského v Holohlavské škole; - první večerní hodinu vystoupil celý učitelský sbor, každý maje v ruce svíci, po předcházejících 3 Intradach, před děkanství, kde se slavně počala zpívati česká „Octeta“, tj. české 8 hlasové zpěvy, které obsahovali přání k druhotinám Vysoce dustojného pana Františka Pokorného; složená slova též nápěv od velebného pána Bedřicha Landtroka (?) ředitele na realní a hlavní škole v Králové Dvoře: napotom ze středu učitelského se odebrali 3 učitelové a sice: p. Scheibal Jan, Zralý (?) Josef z Králova Dvoru a Daněk Jan z Holohlav, do děkanství k výš jmenovanému pánu, kde pan Jan Scheibal ve jménu shromážděného učitelstva srdečné ústní přání složil; a doručil mu, na důkaz lásky veškerého učitelstva zlatý prsten s kamenem, Album skvěle svázané, kde z každé školy jeden žák jistou průpověď z písma svatého co obětní lásky školních dítek, na jeden list napsal; též krásnou zlatem štikovanou štolu.
  Školní dům byl slavně osvětlen, a před děkanským domem byl slavný postavený transparent, na kterémž se nacházeli rozličná přání.
  Dne 18ho ráno v 9 hodin přijel Jeho Excellenc náš nejmilostivější pan biskup Kralohradecký Karel Hanl a s ním více vzájemného duchovenstva, též cís. kr. pan Krajský Králohradecký pan hrabě Michna; mimo těchto všickni duchovní okresu Jaroměřského, pan podkrajský okresu Jaroměřského p. rytíř z Madru, i všickni hospodářští úředníci panství Smiřického, skladající všickni vysoce dustojnému panu děkanovi své srdečné přání.
  Duchovenstvo darovalo na důkaz lásky a ucty vysoce dustojnému pánu krásný stříbrný a uvnitř vyzlacený pokal (sklenice – pozn. P.).
  Po 9té hodině ubíral se celý průvod slavnou hudbou do chrámu páně; kde bylo počátkem, slavné „Veni Sancte Spiritus“ -; na to byl ctěn Dekret, udělený od Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. – v němž obsaženo, že pro veliké a dlouhé snáhy v úřadě duchovním, panu Františkovi Pokornému děkanu v Holohlavech udělen jest zlatý záslužný kříž s korunou, také byl vysoce dustojnému Pánu, od cís. král. pana krajského Králehradeckého pana hraběte Michný přidělán.
  Na to následovalo výtečné kázání, přednešené od velebného pána Bedřicha Landtroka (?) ředitele hlavní a reální školy v Královém Dvoře.
  Při slavné zpívané Mši se provozovala slavně provedená Mše do C (?) od Václava Horáka, a Te Deum Laudamus do D od Roberta Führera, obadva ředitelové choru v Praze.
  Hudba byla vedená od Jana Daňka místního učitele a ředitele Choru.
  Tato slavnost se skončila se skvostnou tabulí v děkanství Holohlavském.
  V Holohlavech dne 27ho září 1859 Jan Daněk, učitel.



1860

  Dne 3ho října 1859. zemřel pan Václav Ballin cís. kr. obroční v dvoře Holohlavském, a dne 5ho t.m. byl slavně pohřben.
  Dne 17ho listopadu b.r. bylo od cís. kr. normálního knih skladu 8 kusu školních knih pro chudé žáky školy Holohlavské darováno.

  Dne 15ho února 1860 v 8 hodin večer, vypukl oheň v čís. 15 u Václava Suchánka, kdéž jeho stavení též číslo 14 Josefa Tomáška a číslo 12 Václava Macháčka shořeli.
  Dne 5ho ledna 1860 nastoupil pan Josef Beneš dosavadní vrchnostenský kancelářský u stolu (?) zástupce úřadu polesenského ve Smiřicích, co prozatímní obroční v Holohlavech.
  V témž roce bylo od cís. kr. normálního kněh-skladu chudým školním dítkám školy Holohlavské 9 kusů kněh darováno.
  Na žádost Jana Daňka, byl místní podučitel Josef Relích do Chotěborek co podučitel přesazen, na jehožto místo nastoupil dne 1ho prosince 1861 Petr Skořepa rodilý z Vřeštova, který teprv v b.r. z ústavu učitelského Králohradeckého vyšedše, s vytečným vysvědčením co učitel na hlavní školu; který také v každé příležitosti co řádný učitel najevo dává.
  Dne 2ho prosince 1861, bylo od cís. kr. normálního kněh-skladu chudým školním dítkám školy Holohlavské 10 kusů knih darováno, a téhož dne u přítomnosti velebného pána, pana Antonína Kozáka místního kaplana a spolu katechaty, mezi chudé žáky rozdané byli.
  Roku 1862. dne 2ho června zavítala Jeho Excellencí Nejdůstojnější Pán, pan Karel Hanl, biskup Královéhradecký, v slavném uvítání do Holohlav. Následujícího dne tj. 3. Června, v Úterý udílel škoní mládeži a vůbec osadníkům kolatury Holohlavské svatost sv. biřmování načež Kanovnická, generalní zkouška následovala. Druhého dne t. jest 4. Června 1862. odbývala opět biskupskou zkouškou škola Sendražická; načež toho samého dne do Hořiněvsi odjel.

  Dne 7. Září 1862. na Slavnost Andělů Strážných odpoledne vypukl oheň v čísle 50. u Slezáka chalupníka v Holohlavech načež i spolu č. 49. Lorenc a č. 51 vdovy Vognarovy v popel lehly. Oheň vyšel z komory vzadu, kde podruhyně Joštka žhavé uhlí na košatce pod postelí uschovala.
  V témž roce bylo od c.k. normálního kněhskladu chudým žákům školy Holohlavské 18 kusů kněh darováno.

  Dne 12 ho Července 1863 o 3/4 na 10tou hodinu večer byl požár v Černožicích. U Hynků nade mlýnem č. 18. vypukl oheň ze zadního rohu u stodoly a v krátkém čase byla celá ta domovní i ostatní stavba ( bývalý panský dvůr ) v jednom plamenu. V popel lehla vystavnost Hynkova č. 18; Pecháňova č. 19. chalupa pecháňoa, Matuškova a Macháňova. Rychlou pomocí a Boží ochranou živel rozjitřený více neuchvátil. Oheň trval až do 3tí hodiny z jitra, vlastně až do rána, odkudž stříkačky jely do Miskoles (?) k ohni. Toho večera v okolí byly 3 ohně. zapsal P.P. Skořepa, t.č. uč. 1. třídy



1863

Smiřice a Holohlavy
Ukázka z kroniky - pan Skořepa měl naštěstí dobrý rukopis.


  Změna stala s panstvím Smiřickým v roku 1863. důležitá jestiť i pro školy, anto ku panství tomu škola zdejší přináleží a pročež budiž o tom i zde poněkud zmíněno. Zkrátka: panství Smiřické až posud c.k. národnímu Banku ve Vídni přináležející bylo veřejně prodáno. Nepodotýkám zde příčiny a jiné okolnosti té věci a zástoje toho se týkající, jen že panství toto koupil Roku 1863. dne 14tého Září T.T. Pan Jan Liebieg
  Onť co pán, majitel a vlastník panství Smiřického co takový jest pánem, patronem a ochráncem všech škol, v jehož šlechetné nakládání a spanilomyslnost ku škole pevně doufáme. – Bůh sám nakloniž srdce i mysl Jeho ku zdaru školství a v počínání Jeho Jej podporuj !
  Panství to ujmul a nastoupil dne 1. listopadu 1863. Toho dne slavně uvítán byl v zámku Smiřickém. Prvnější měšťané Smiřičtí, učitelstvo, které zpěvy přednášelo, městská hudba zúčastnili se na uvítání výš jmenovaného T.T. Smiřického. Že pak se to dalo večer po 6té hodině, bylo veliké osvětlení jak v zámku i v ostatních domech v průčelí pochodní a v hřímání moždířů doprovázen měšťany navštívil divadlo v hostinci u Zeleného Stromu. Četné davy lidstva hudbu, zpěv, jásot a volání hřímajícího „Sláva !“ důkazem bylo s jakým veselím lid veškerenc Jej vitá a jakých nadějí v Něho skláda.
zapsal P.P. Skořepa, t.č. uč. 1. třídy

  Dne 11ho listopadu 1863 P.T. pan Jan Liebieg pán na Smiřicích svou čestnou návštěvou poctil zdejší školu, nechal si žáky obou tříd z některých předmětů zkoušet o vší spokojenosti té školy se vyjádřil v Dennikách na ten den sám vlastnoručně jest podepsán.
  P.P. Skořepa



1864

  Dne 18ho března 1864. rozloučil se s mládeží Ctihodný Velebný Pán p. Antonín Kozák, horlivý pěstitel, pravý přítel mládeže, dostav se do Hořeňovsi za administrátora tamní fary. Tensamý byl kněz výtečných cností, výmluvný kazatel, způsobilý tatechet; byl dobrého srdce, upřímný, přístupný a mírný. Památka jeho věčná bude v srdcí nevinných chovanců Jeho. Bůh jej posiluj, kroky Jeho střež, od zlého ochraňuj. P.P. Skořepa
  V témž roku bylo darováno od c.k. normálního kněhskladu škole zdejší 23 kusů školních kněh a 2 tab. školních zákonu.
  Dne 30ho Dubna r. 1864. zakoupila obec Holohlavy a Černožice pro zdejší školu obrazový přírodopis ze 4. tabul sestávající……
  …..Obrazy byly zakoupeny vůli učitelův i zvláštni snahou a péčí panův představených J(?). Sehnoutky z Černožic a K. Kotlanta v Holohlavech ….
  P.P. Skořepa



1865

  Dne 7ho ledna r. 1865. v sobotu, ten den po sv. 3. králích o půl sedmé hodině ráno vypukl oheň, zdali neopatrností čí snad zlomyslností zlých lidí, toť nepovědomo – v 36. čísle v Holohlavech v staré hospodě Hodkově, v stavbě to starodávné ze dřeva, která dosti příhodnou stravu tomuto zůřicímu živlu dala. Vítr z cela žádný jen vanutí příznivé a šťastné působily, že plameny žhoucí na blízku stojící stodolu nezasáhly, tím pak uchráněno stavení č. 13. Prokopovo a tím samým i vícero staveb v Holohlavech. Největší neštěstí při požáru potkalo č. 41. chalupu Klouzovu, která nejdříve v plamenu byla a proto na pomoc k hasení pomyšleno ani bráněno býti nemohlo. I. č. 42. chalupa Fabianova popelem lehla. Vzdor všemu neštěstí, které Bohu poručíno buď, na zdraví uškozena a bídně popalena byla v. č. 41 dcera J. Klouzy, kreří v největším nebezpečenství byli. …(?) pán J. Liebig ( ? bez e ) sám též přítomen. Pomoc hojná. Oheň trval do poledne, střežen ale býti musil i celo příští noc.
  P.P. Skořepa

  Dne 11ho června 1865. v půldruhou hodinu po půlnoci, tj. na den Nejsvětější Trojice nešťastným pádem ohně lehlo popelem stavby domovní a hospodářské Františka Šrámka rolníka z Čáslavek č. 11. Bezpochyby jakýs zloboch mstivě oheň položil.
  P.P. Skořepa

  Dne 27ho měsíce listopadu 1865 vyhořelo stavení č. 25. Josefa Volta a když oheň skorom klesnul chytilo stavení Josefa Víta chalupníka č. 24 v Holohlavech. Původ ohně jest nejistý.
  P.P. Skořepa



1866

  Dne 14. května v pondělí 1866 vyhořela výstavnost Havrdova č. 3 a Jakoubkova č. 4 v Čáslavkách v 1/4 3 hodinu po poledni. Znítěné máslo usazeno na střeše Havrdově byl původ ohně.
  P.P. Skořepa

  Dne 12ho června večer 1865 byl požár u Jana Vyhnálka u mostu v Černožicích č. 20.
  Dne 13ho juli 1866. vyhořelo čís. 1 v Čáslavkách, Jana Veverky.

Válka s Prusy roku 1866.

  Dne 1. října 1866 obdržel p. Petr Skořepa školu v Smiřicích; na jeho místo nastoupil poduč. Josef Mikeš rodilý z Poličan, který před tím v Hořeňovsi co poduč. 4 leta strávil; a poněvadž předešlý P. Skořepa opomenul o válce nadzmíněné jakéhosi pojednání podati, učinil to jeho nástupce J. Mikeš jak následuje: V záležitostech zevnějších, nebylo Rakousko v r. 1866 šťastno. Roku 1865 uzavřela vláda Rakouská s pruskou po válce šlesvicko-holštýnské smlouvu gastynskou.
   Podle této smlouvy mělo Rakousko vládnouti Holštynsku, Prusko pak ve Šlesvicku. Ale později se ukázalo, že Prusko chce míti obě tyto země. I nabízelo tedy, jak se povídalo rakouské vládě 50,000,000 zl. za Holštýnsko; avšak vláda rakouská nechtěla se ho nijak zříci ve prospěch Pruska. Tu počalo Prusko válkou vyhrožovati, a hledati si spojence, poněvadž samo přece si netroufalo udeřit na Rakousko. Brzy nalezlo společníka ve válce v italském králi Viktoru Emanuelovi, neboť ohnivý Italiánci číhali jižjiž na dobrou příležitost dobytí sobě na Rakousku země Benátské. Ačkoli Italiáni nebyli nikdy přáteli Němců, přece se tentokráte spojili s nimi, totiž s Prusy, aby dosáhli toužebně žádaných Benátek. Tu pak po dlouhém protahování a sněmování vypukla válka Rakousku na dvou stranách. V tom samém čase vypovědělo Prusko válku království Saskému, načež bez prodlení vojska pruská do Sas vtrhla. Král Saský a celý jeho dvůr uprchl před Prusy do Čech. Vojsko saské vyklídilo se do Čech, tak že Prusové bez krveprolití po celém Sasku se rozhostili. Zde však dlouho neotáleli, nýbrž rychlými pochody přes hranice české se brali. Veškeré vojsko pruské rozděleno bylo na tři armády, kteréž měli zvláštní jména: armáda první, pak armáda polabská a slezská. Proti nim stálo vojsko rakouské od Krakova v Polsku až k Chebu v Čechách, na bavorském pomezí; vrchním vůdcem jejím byl generál Benedek.
  Armáda tato se jmenovala severní.- Prusové vtrhli do Čech třemi mocnými proudy. První armáda jejich pod princem Bedřichem Karlem táhla od Žitavy v Sasku a od Hořelice (?) v pruském Slezsku k Liberci; polabská armáda a co generálem Hervartem postupovala od Drážďan po pravém břehu Labe k České Lípě, a slezká armáda pod korunním princem valila se do Čech z Kladska přes Dušník k Náchodu, jiné oddělení této armády k Broumovu a třetí oddělení přes Libavu ve Slezsku ke Trutnovu. Dne 26. června setkaly se voje pruské s rakouskými u Hodkovic, odkud naši couvali k Trutnovu, kde opět bitka se strhla, načež Rakušané ucouvli k Podolí blíže Mnichova Hradiště, kam za nimi Prusové k večeru přitáhli. Zde svedena byla seč nad míru krutá, v niž hlavně osmnáctý prápor myslivců udatnosti se vyznačil, ale také velice utrpěl. Rakouskému vojsku velel zde general hrabě Klam-Gallas, Prusové udeřili tu s přesilou na Rakušany, a to jim zjednalo vítězství. Dne 27. června bojováno bylo u Kuřivody nedaleko Mnichova Hradiště, a zároveň u Trutnova. Ačkoli naši statečně bojovali, podlehli přece četnějšímu nepříteli u Kuřivody; lépe se jim vedlo u Trutnova, kdež pod generálem Gablenzem Prusy zahnali; avšak druhého dne ( 28 ) přišla Prusům značná posila, přes kterou naši po tuhém boji ustoupiti museli.
  Téhož dne strhla se krvavá seč u Skalice nedaleko Josefova, kde opět nepřálo štěstí braním rakouským. Stejnou dobou udála se srážka mezi Prusy a Rakušany u Mnichova Hradiště, tam naši byli ustoupili.
  Výsledek boje byl, že naši couvli k Jičínu, tam za nimi táhli první a polabská armáda pruská, kteréž před Hradištěm se byly spojily. Dne 29. bojováno bylo opět u Králové Dvoru a u Jičína, kterých obou měst nepřátele po hrozném krveprolití dobyli. Po těchto nehodách shromáždil vrchní vůdce rakouský Benedek celé své vojsko mezi pevnostmi Králové Hradcem a Josefovem, ale více k západu, a zaujal tu pevné postavení.
   Nastal den 3.července, osudný pro Rakousko. princ Bedřich Karel přitáhl s generálem Hervartem k Sadové, a zde strhla se hned ranní dobou strašná bitva. Zpočátku přálo štěstí spíše Rakušanům, potom bylo vítězství a vahách; avšak po druhé hodině odpolední přirazila na bojiště pruská armáda pod korunním princem, vpadla našim v pravý bok, a rozhodla vítězství ve prospěch Prusů. Rakouské vojsko couvalo kvapně směrem k Olomouci a k Vídni po rozličných cestách. Benedek sám obrátil se s hlavním stanem svým k Olomouci, u kteréž pevnosti v několika dnech nato veškeré rozprchlé vojsko jeho se shromáždilo.
  Prusové stíhali poražené Rakušany, a nezdržujíce se dobýváním pevnosti Králové Hradec a Josefova postupovali rychle k Vídni. ještě více menších bitek bylo svedeno, jmenovitě u Tovačova a Přerova, kdežto všude rakouské vojsko ustoupiti muselo. Nic nemohlo zadržet vítězný pochod Prusů, kteří již v polovici července hranice arcivévodství Rakouského překročili a k Vídni se blížili. Co Prusům k jejich skvělým vítězstvím mimo dobré vůdce hlavně napomáhalo, byla jejich výborná zbraň; měli totiž podle novějšího vynálezu tak zvané zápalkové čili jehlové ručnice, kteréž velmi rychle od zadu lze nabíjeti, tak že pruský voják mohl vystřeliti 4 – 5 nežli náš voják podruhé nabil. Po těchto bitvách počaly úřední noviny Napoleonovi vybízet k míru, z nichž vysvítalo, že Prusko je v dobrém srozumění s císařem francouzským, a ty přiměly vládu naši, aby vyslala vyjednavatele ku králi pruskému, jehož hlavní stan tehdáž v Mikulově nedaleko hranic moravsko rakouských se nalézal.
  Zde vyjednáno bylo příměří a umluveny předběžné výminky míru, načež skutečně vyjednávání o mír bez prodlení v Praze se dělo. Výminky míru, o nichž obě mocnosti dne 23. srpna se shodly, byly tyto: Rakousko postoupilo Prusku Holštýn; dále vystoupilo z Německého Spolka, uznalo touto za zrušený a svolilo k novému utvoření Německa bez Rakouska. Císař rakouský svolil ku přivtělení Benátska k italskému království, kteréž muselo převzíti jakousi částku státního dluhu. Konečně mělo Rakousko zaplatit Prusku 40. mil. dolarů ( 60 mil. zl. ve stř. ) co náhradu outrat válečných: Od těch 40 mil. mělo se odraziti patnáct milionu dolarů, ježto se počítaly co náhrada Rakousku za jeho útraty ve válce dánské r. 1864, pak 5 milionu za vydržování pruského vojska v obsazených zemích rakouských od uzavření příměří až do ujednání konečného míru, tak že Rakousko v celku ještě 20. mil. dolarů dopláceti muselo. Mimo to usnesly se obě vlády na užším spojení zemí svých železnou dráhou. To byly vymínky míru s Pruskem.
  Čechy nejbolestivěji pocítily krutých následků této války. Celá severní část vyssáta jest takořka četnými zástupy přátelského i nepřátelského vojska, které živiti musela. Rolníkům pobráni jsou koně na přípřeže, takže nemohli na polích pracovati; krajiny, kdež bylo bojováno, jsou tak zpustošeny, že se za dlouhý čas nevzpamatují; žně, které po více nepříznivých letech pěkné naděje vzbuzovaly, jsou na mnoha místech zničeny, množství přičinlivých venkovanů na mizinu přivedeno. Když Prusové hranice české překročivše vždy dále ku předu postupovali, prchalo před nimi houfně obyvatelstvo vsi i měst, opustivše větší část majetku svého, s kterým přemnozí pak už se neshledali, ježto se ho z veliké části v zápětí nepřátel zmocnila lůza domácí. Průmysl a obchod za bouřlivých dob válečných ouplně ladem ležely.
  Po krvavých bojích u Hodkovic, Sychrova, u Podolí, Kuřívody a u Hradiště naplněna jsou města na blízku bojišť se nacházející raněnými, z čehož později jako i z výparů na bojištích vznikly zlé nemoci, které pohltily množství obětí.
  Pročež obracím se s prosbou k všemohoucímu volaje snažně: Od moru, hladu a války vysvoboď nás Pane !
  Josef Mikeš



1867

  Dne 13. srpna 1867 byl dosazen na žádost učitele p. Jana Daňka za přičinou jeho ochuravění k jeho ruce podučitel Josef Saifrt rodilý z Lanžova, téhož roku z ústavu učitelského vyšlý.
  Josef Mikeš

  Dne…listopadu 1867. zakoupily obce Holohlavy a Černožice mluvnické tabulky od Knorra, pro zdejší školu. Jest to dílo velmi prospěšné ku vyučování mluvnice. Tabulky tyto v celku 16 kusů, byly zakoupeny na žádost podučitele Josefa Mikeše zvláštní snahou p. představených Jana Prokopa v Holohlavech aj. Kratochville z Černožic, a předsedy školního výboru p. Karla Kottlanda ( Kotlant -pozn. P) z Holohlav, čímž sobě v srdci útlé mládeže zbudovali pomník nehynoucí. tabulky tyto stojí s podlepením na plátně 14 zl a 40 k.
  Josef Mikeš



1868

  Dne 16. ledna 1868 vypukl večer o 9. hodině oheň v čísle 48 vedle děkanství v Holohlavech vdově Klouzové patřícím. Že byl vítr slabý a pomoc hojná byl oheň as za hodinu uhašen, ztrávic stodolu a kryt na domovním stavení nadzmíněného čísla.

  Dne 1. června v pondělí Svatodušní byl volen nový výbor pro zdejší školu, v Černožické hospodě na „Nové“ a tu byl zvolen za předsedu p. František Sehnoutka rolník z Holohlav, do výboru byli zvoleni: p. František Valášek kovář z Holohlav, p. Václav Macháček rolník tutéž, p. Josef Kratochvílle toho času představený v Černožicích a p. J. Vyhnálek rolník tamtéž.
  Josef Mikeš toho času v Holohlavech

  Dne 16. června 1868 byla držána celoroční zkouška u přítomnosti Veledůstojného p. vikáře zdejšího p. Františka Pokornýho, pak vikariátního sekretáře Důstojného p. Františka Fischera , potom školního výboru a některých rodičů školních dítek.
  Josef Mikeš

  Na žádost pouč. J. Mikeše nechali občané Holohlavští a Černožičtí o prázdninách r. 1868 postaviti kamna v II.hé třídy zdejší školy pod dohlídkou škol. předsedy p. Fr. Sehnoutky. Kamna stály 20 zl
  Josef Mikeš



1869

   Dne 3. července r. 1869 v 11. hodin ráno udeřil hrom do zdejší panské stodoly pod spižírnou podél maštal a zapálil; oheň se vzňal a v 5 minutách byla celá stodola o tři mlaty dlouhá a celá ze dříví v jednom plamenu a lehla v popel.
  Že se oheň nerozšířil, toho příčina baly hojná a čerstvá pomoc ze všech stran; hlavně ale hustý déšť, tak že jiskry daleko lítati nemohli.
  Josef Mikeš

  Dne 22. června 1869 byla odbývána veřejná zkouška ….( žáků - pozn. P. )



1870

Mapa, divadlo.
  Dne 6. června 1870. jsem hrál se žáky divadelní hru „Učitel ve francouzském zajetí“ – čistý výnos byl věnován na zakoupení mapy Čech – Moravy a Slezska od Studničky – pro II. třídu.
  Na všeobecnou žádost jsem dne 19. června 1870. výše jmenovaný divadelní kus opakoval.
  Josef Mikeš

Smrt p. barona z Liebiegu.
  Dne 16. července 1870 zemřel baron p. Jan z Liebiegu, majitel panství Smiřice a Hořeňoves, ve 12 hodin z poledne v stáří 69 roků; načež byl až do pondělí do 2 hodin odpoledne vystaven v kostele Smiřickém, odtud pak ve 2 hodiny byl průvod na nádraží Smiřické načež byl zvláštním vlakem vezen do Liberce a úterý ráno v Liberci položen do své rodinné hrobky. Ve středu bylo ve všech patronátních kostelích panství Smiřic – Hořeňoves a Dašic čteno Requiem za zemřelého ve čtvrtek pak o 8 hodině ráno velké Requiem v Smiřické zámecké kapli.
  Josef Mikeš

Školní knihovna, založení divadelního spolku
  Přičiněním Jos. Mikeše poduč. místního zřízeno v Holohlavech stálé divadlo v místnostech p. Kotlanta hostinského; na to v brzku utvořen spolek ochotnický zvoliv sobě za ředitele J. Mikeše, což tento ochotně přijal pod ohražením, pakli z představení divadelního vždycky by nějaká částka věnována byla na knihovnu školní, což také přijato. Tím jest učiněn počátek ke školní knihovně v škole Holohlavské.
  Josef Mikeš



1872

  Koncem měsíce ledna r. 1872 bylo p. učiteli J. Daňkovi na jeho žádost, an ustavičně churav a na lůžko upoután byl, povoleno slavnou c.k. školní radou by se kvůli lepčímu ošetřování odstěhovati mohl k svému zeti p. Vác. Novotný – mu t.č. učiteli v Jeřicích okresu Kr. Hradeckého; následkem odstěhování se p. J. Daňka bylo dopisem od 12. února 1872 od důst. p. Vác. Šusta c.k. okr. školního inspektora prozatímné řízení školy Holohlavské odevzdáno Josefu Mikešovi t.č. podučiteli místnímu.
  Josef Mikeš

Divadlo
  V lednu 1872 hrál jsem se žáky II. třídy melodramu „Mladí pastýři betlémští“ na to pak 2. února opakoval, z čistého výtěžku jsem zakoupil mapu „Polokoule“ pro II. třídu a množství povídek pro knihovnu školní.
  Josef Mikeš

   V březnu 1872 byl p. Josef Saifrt dříve výpomocný podučitel zde, dopisem od …. ustanoven prozatímním podučitelem, v zdejší škole s ročným služným 280 zl.

  V září 1872 obdržel jsem pro zdejší školu od sl. c.k. okr. šk. rady obrazy k názornému vyučování v celku 43 kusy, pak do I. třídy písmenky vystříhané v schránce a pak návod k tomu.¨
  Josef Mikeš

Oheň
  Dne 1. listopadu 1872 ( na Všechny Svatý ) ve 2. hodiny odpoledne vypukl oheň v obci Holohlavech v čís. 36. u p. Kamila Kučery a sice ve stodole a strávil v malé chvíli stodolu dřevěnou i se všemi zásobami; odtud pak chytilo v čís. 13 u p. Jana Prokopa představeného obce jemuž shořelo domovní stavení, stodola pak srub (?) a všechny zásoby; na to u protějšího V. Suchánka čís. 15. shořel kryt na stodole, a jen vydatnou pomocí a potom jest domovní stavení u Suchánka zděné, ubránilo se dalšímu postupu živlu tohoto zhoubného.
  Josef Mikeš



1873

Oheň.
  Dne 8. ledna 1873 v 9 hodin večer vypukl oheň v Holohlavech v čís. 32 u Matěje Fejgla ve stodole a v malé chvíli byla tato v jednom plameni; štěstí, že právě vál příznivý vítr, který celý plamen hnal na panské pole, pročež jiného nic neshořelo.

  Dne 15. ledna 1873 odebral se odtud p. Josef Saifrt osobní podučitel zdejší, byv jmenován prozatímním dekretem …. podučitelem v Červeném Kostelci.
  Josef Mikeš

Oheň.
  Dne 26. ledna 1873 ve 4. hodiny ráno vypukl oheň v Černožicích v čís. 37 patřící V. Šotolovi kteréžto číslo ač ještě nedostavěné téměř z cela vyhořelo.

  Dne 6. února dosazen byl podučitel prozatímní ….. na zdejší školu p. J. Polický absolvent reální žák z Dvoru Kr.

  Dne 28. května 1873 přehlížel zdejší školu slav. c.k. okresní školní Inspektor Veledůstojný pán p. Vác. Šust děkan z Josefova, při tom se podepsal v deníku.
  Josef Mikeš

  Dne 8. dubna 1873. obdržel podepsaný potvrzující dekret co řídící učitel školy Holohlavské, načež dne 9. dubna t.r. vzat pod přísahu; avšak dle vůle … Rady povinnost svou nastoupil přesídlením svým ze Semonic dne 22. srpna 1873.
  Ignác Čepek



1874

  Tehdejší prozatímní podučitel Jan Polický vystoupil ze služby své, obdržev prozatímní místo učitele na jednotřídní škole v Česlicích u Českého Brodu dne 4. listopadu 1873. Až ke dni 2. ledna 1874 vyučoval řídící učitel obě třídy, kde nastoupil co prozatímní podučitel absol. realní žák p. Jaroslav Chmelík.
Ignác Čepek

Požár.
  Dne 9. března 1874. o 6 1/4 hodině raní vypukl v hospodářském stavení v č. 7. u Noska požár, který anto vítr všechen plamen na školu vrhal, hrozil této nebezpečím vyhoření; okna k straně té obrácená, velikým žárem všechna popraskala; podepsaný však maje přítomnost ducha, zásobou vody půdu, na niž len, složen byl, před požárem zachránil.
asi Ignác Čepek



1875

  Dne 8. listopadu 1873. zemřel zdejší Důstojný pan Fr. Pokorný děkan v 86 roku žití svého; načež dne 12. slavně pohřben byl. Děkanství administroval tehdejší kaplan Pan Josef Procházka. Konečně byl presentován co děkan pro Holohlavy. Důst. pan farář v Jasenem Jan Laušman, který dne 25. března 1874. se přesídlil. Avšak nebylo mu určeno dlouhého pobytu, nebo již dne 6. červnence 1874 v Praze, kamž k vyléčení těžkého neduhu se byl odebral zemřel a pochován byl ve vší tichosti na hřbytově volšanském. Děkanství zastupoval opět p. P. Procházka. Presentován Důst. Pan N. Ryba, farář z Dobřenic, který však před samým přesídlením vraceje se z Holohlav, kde byl o povozy požádal, na cestě v Hradci králové zemřel, a sice dne 21. dubna 1875.
  Na opětně uprázdněné děkanství byl presentován Důst. pan Josef Citta, farář Černilovský, který však následkem vyjádřenému proti němu nepřátelství, důstojnosti své se zřekl, i presentován opět Důstojný Pán Alois Nyvlt, farář ve Velké Zdobnici, jenž přesídlením se dne 3. března 1876. nastoupil činost úřadu svého.
  První a největší péče Jeho byla zřízení a důstojné upravení chrámu Páně, který, an po 50 roků ničeho v něm opraveno nebylo, a takřka běhu času zustaven byl; a proto že téhož roku po velikonocích byl staven nový strop, staral se usilovně, aby při jednom i okrášlen byl. K tomu cíli nechal povolati schopného malíře p. Šindlera z Kuksu, kterýž zakrystii, boží hrob, presbiterium a strop nový v lodi chrámové velmi dovedně vymaloval za část 300 zl a stravu čtyřem lidem as po 5 týdnů, a to věnoval Pan Děkan chrámu Páně ze svého. Nyní povolal pozlačovače p. N Honka (?) z Hrádku, který všech 5 oltářů a kazatelnu natře a vyzlatí za část 600 zl a stravu, kteroužto částku zařízenými sbírkami od přifařených docíliti se snaží. Chvála činnosti a obětavosti Jeho.

  V dubnu 1875. byl pro okres školní Semili a české oddělení Dvůr Králové jmenován Pan František Ryšavý učitel měšťanské školy v Kostelci c.k. okr. šk. dozorcem.
  V květnu pak r. 1876. byl jmenován c.k. okr. šk. dozorcem Pan Karel Jelínek učitel měšťanské školy v Dobrušce, a dozoru Jeho svěřen okres Králo-hradecký, novo-městský, hořický a české oddělení okresu králové-dvorského. Prohlídku místní školy předsevzal dne 10. června 1876

Školní harmonium.

   Nastoupiv podepsaný v r. 1873. službu řídícího učitele v Holohlavech, pohřešoval ve škole nevyhnutelně k vyučování zpěvu potřebnou pomůcku – harmonium. I ustanovil se na tom, takové pro školu zříditi. Než odkud náklad na takové sehnati. Žádal jsem představenstva přiškolených obcí, aby z prostředků majetku obecního takové zřídili; bylo mi však záporně odpovědíno pod obyčejnými výmluvami a spolu pokynutí dáno, bych prostředkem zařízení dětských besed takového se dodělal. Uznávaje, že nijakým jiným způsobem jeho se nedodělám, zařídil jsem v r. 1874 – 1875 a 1876. dětské besedy, jichž čistý výnos 60 zl 70 Kr vynesl. zaznamenáti sluší ku cti zdejších Pánu divadelních ochotníků, kteří v letech 1874 a 1876. šestero dívadelních představení zařídili a čistý výnos k cíli onomu určený od 29 zl 80 Kr. mně odvedli; začež jménem dítek školních volám: Zaplať Pán Bůh. Že takto dokázali vzdělání pokročilost, netřeba dokazovati.
  Nyní cestoval jsem do Trutnova k Panu varhanáři Františku Kuncovi, bych takové zakoupil; i schválil mně harmonium za část 150 zl. Ovšem zpěčoval jsem se jej vzíti, nevěda z čeho tak značný nedoplatek sehnati. Pan Kunc mně však dodal zmužilosti tvrdě, že až představenstva obcí věc uvidí a uslyší, nedoplatek onen jistě zapraví; pro případ ten, kdyby takový zapraviti se zdráhali, že harmonium ono ve 3 měsících vrátiti mohu.
  Tehdejší páni starostové, Kamil Kučera místní obce a Václav Hynek obce Černožické zaručili se veřejně čestným slovem, abych harmonium nevracel, nýbrž že se splatí z obecního jmění. Důvěřujíc slovu tomu podržel jsem harmonuim ono; Když však nadešel čas doplacení, tu oba jmenování p. starostové dané mně slovo zrušili a na splátku jeho ničeho mně nedali. Nyní naléhala na mně tíseň, z čeho povinnou část zapraviti. poznamenati sluší, že v r. 1876. byl jsem od nepovědomého přítele u sl. c.k. okr. školní rady pro zařízení besedy dětské udán, a málem by se mi za všecku snahu o tak potřebnou pomůcku školní, bylo dostalo důtky.
  Nevěda sobě jiné rady, zařídil jsem sbírky dobrovolných příspěvků, které 19 zl 50 Kr vynesli. Poznamenati sluší, že Pan administrator P. Josef Procházka před svým vysídlením do Dobřenic ještě 5 zl naň věnoval. A tak bylo 115 zl zapraveno; o ostatních splatných 35 zl vešel jsem v opětné vyjednávání s P. Kuncem, jenž vezma zřetel na neblahé okolnosti, požadavek svůj snížil na 13 zl, které jsem mu také odeslal, jež nastoupivší p. starosta místní Jan Šandera z obecního jmění mně splatil.
  Aň tedy harmonium místní školy stálo 127 zl, které výšeřečenými prostředky sebrané byli.
  Vřelé díky každému, jenž k účelu tak šlechetnému obětavostí svou přispěl, tak že v roce 1876. v měsíci březnu ve škole umístiti se mohlo.
  Ignác Čepek řídící učitel


  Koncem měsíce července 1877. došla činnost výpomocného podučitele Jaroslava Chmelíka následkem jmenování podučitele absolvovaného kandidáte učitelství pana Františka Radoně při škole Holohlavské dekretem … ze dne 25. srpna 1877., kterýžto také dne 1. září t.r. službu svou nastoupil.



1878

  Dne 18. února 1878. bylo slaveno 25 leté jubileum zachránění Jeho c.k. Apoštolského Veličenstva. Mládež školní slavnostně oděna byla přítomna slavným službám božím, které s zpěvem ambroziánským: Tebe Bože chválíme, ukončené byly. Podepsaný za spolupůsobení venkovských p. učitelů provedl na choru fikuralní mši aTe Deum; načež zapěli s mládeží s doprovodem varhan císařskou hymnu.
  Ignác Čepek

  Podučitel Pan František Radoň setrval v činnosti při zdejší škole toliko v běhu roku 1877 / 8, byv v prázdninách téhož roku prozatímním zprávcem jednotřídní školy v Doubravici …… jmenován. Uprázdněné místo podučitele zde obsazené bylo nezkoušenou silou Františkem Petrákem, kterýžto v čase 2 měsíců neschopnost k stavu učitelskému z důstatek prokázal, následkem čehož byl dne 28. listopadu 1878 své služby zbaven, a na jeho místo pan Karel Vaněk studující 8. gimn. třídy podučitelem jmenován, kterýžto povinnost svou dne 1. ledna 1879. nastoupil.
  Ignác Čepek

Oslava stříbrné svatby Jeho c.k. Apoštol. Veličenstev.

  Den 24. dubna 1879. byl za příčinou slavení stříbrné svatby Jich c.k. Apoštolských Veličenstev dnem radosti, a veškerá města a pokročilé obce říše Rakousko-Uherské vynasnažili se všemožně, aby lásku a úctu Panovníku svému na jevo dali. Mám za to, že nižádná třída poddaných Rakouska větším díkem a nejhlubším vděkem povinna není Panovníku svému, jako národní učitel. Přesvědčením tím puzen, vynaložil jsem všechny své slabé síly, aby den ten v škole Holohlavské dle možnosti nejokázaleji oslaven byl.
  Následkem oběžníku Slavné c.k. š.Rady ze dne 24. března t.r. č. 625. bylo svoláno sezení místní školní rady na den 30. března. Kde se ustanovilo, aby bylo zřízeno 100 exemplářů brožůrky z Císař František Josef I. a v den samý mládeži rozdáno; dále aby se zjednaly dvě lipky k památce k zasazení. K ozdobení domu školního slíbil p. předseda Jan Šandera, že dvěma velikými prápory škola se skrášlí. Avšak ostalo při pouhém slibu; teprve dne 21. dubna sám mně sdělil, co máme, dá se na věž. Proto v největším spěchu nechal jsem zříditi 6 loket dlouhý prápor černožlutý a takový červenobílý mimo šesti malých, a tudy v předvečer slavnosti škola 8 prápory ozdobena byla.
  Když pak v 8 hod. obec. výborem zjednána střelba z hmoždířů, zahájena byla , dal jsem ve všech oknech po 5 svíčkách rozsvítiti, tak že škola celá v ohni býti se zdála. O 8 1/2 hod.rozsvícen byl bengálský oheň před školou, a tu při malebném svitu jeho u přítomnosti velikého počtu obecenstva, za slavnostního šelestění práporů, od shromážděné mládeže školní a jich učitelů byla zpívaná císařská hymna, načež provoláno třikráte hřímavé „Sláva“ a mládež se rozešla.
  Osvětlení pak potrvalo do 10 1/2 hod . S radostí připomínám, že i důstojný pan děkan, Tit. p. Alois Nývlt, sdílel náhled můj, a děkanský dům ve všech oknech jasně osvítiti dal, a proto škola u výkonu tom osamocena nebyla.
  V den slavnosti samé bylo o 8 1/2hod. ranní všemi zvony slavně sezváněno k slavné mši sv. kterou Důstojný pan děkan za assistence dvou panů duchovních sloužil, při níž podepsaný spolupusobením ostatních pánů učitelů slavnou figurální mši a po ni slavné Te Deum provedl. Na to se mládeže všech škol a jich učitelů s doprovodem varhan zpívaná císařská hymna. Nyní vedena mládež do II. třídy ozdobené obrazy Jich c.k. Veličenstev, chvojím, kvítím a věnci hojně okrášlené, zde u přítomnosti velebného duchovenstva, členů místní šk. rady a četného obecenstva zapěl podepsaný s mládeží, k tomu cíli cvíčený slavnostní sbor s průvodem harmonia „Náš Císař Pán“ na to oslovil dítky, dovodiv, že nás Císař Pán jest mocný, dobrý a zbožný Pán; poukázal, jakých díků a vděčnosti především dítky školní a školy vůbec svému dobrému Panovníku povinni jsou za to, že co pečlivý Otec, hledě k dobrému jich vychování, školy tak upraviti dal, aby důležitému úkolu svému dostáti mohly. Načež poděleny dítky brožůrkami a odebraly se pospolně ku chrámu Páně a zde dvě památných lípek zasadily. Připomenouti suší, že při osvětlení budovy školní jedno okno v přízemí ozdobeno bylo průsvitnými obrazy Jich c.k. Veličenstev Císaře a Císařovny, a jedno transparentem, z něhož bylo čteno: Tak vládniž nám dále ve lásce slíbené, nechť dočekáme se zlaté, jak dnešní stříbrné. Mám za to, že zařízení této dojemné slavnosti značně k tomu přispělo, aby pravá láska a hluboká úcta k svému dobrému Panovníku probuzena a v srdcích dítek upevněna byla.
  Psáno dne 26. dubna 1879, Ignác Čepek, řídící učitel.

Úmrtí Ignáce Čepka 1879
   Dne m. července povolal Pán na věčnost p. Ignáce Čepka, řídícího učitele.
  V sobotu dne 5. m. července 1879 sešli se v hojném počtu okolní učitelové a doprovodili zesnulého v slavném průvodu k hrobu. Spi v pokoji !

Ustanovení zatimné 1879
  Cís. kr. okresní školní rada v Králové Dvoře ustanovila pány: Františka Karla ze Smiřic a Aloise Růžičku z Jaroměře na uprázdněná místa učitelská. Zatímný učitel p. Karel Vaněk odebral se za svým novým jmenováním do Dobré Vody co učitel.

František Karel
  Dekretem vys. c.kr. zemské školní rady v Praze byl p. František Karel jmenován mladším učitelem v Holohlavech dne 15. m. listopadu r. 1879.



1880

Josef Novohradský
  Dekretem …. ze dne 29. měs. prosince 1879 byl jmenován Josef Novohradský řídícím učitelem zde a nastoupil úřad svůj dne 1 měs. března 1880. tentýž jest narozen dne 15. měs. března 1834 v Dobrušce, studoval nižší realné školy r. 1848 v Hradci Králové, r. 1850. v Náchodě, kurs učitelský na něm. vz. škole v Praze na Malé Straně r. 1851 – 1853. Na to ustanoven co podučitel v Josefově r. 1853 a působil tam co ml. učitel, učitel a ředitel kůru od 27. m. září 1853 až do 1. m. března r. 1880.

Služné řídícího obnáší:
  ročních - 500 zl. rm., funkční plat – 100 zl rm., quinquenálka – 1) 35; 2) 60 95 zl Úhrnem 695 zl.
  Služné mladšího učitele obnáší – 400 zl.

Josef Růžička.
  Ml. učitel Josef Růžička odebral se dme 29. m. února 1880 do Josefova

Čištění tříd
  Ct. místní školní rada povolila vyčištění obou tříd o svátcích velikonočních dne 24 m. března 1880.

Krucifix
  do II. třídy daroval ctěný p. starosta Josef Šandera.

Počasí
  Od 17. m. dubna, 1880. rozvíjí se stromy a dne 21.m. dubna t.r. kvetou třešně.

Obraz
  Dne 24. dubna 1880 zaslán byl obraz J. c. Výsosti kor. prince Pána arcivévody Rudolfa od c.k. kr. okresní šk. rady, aby v nejvyšší třídě vyvěšen byl. Rytinu tu opatřil nížepsaný rámcem i sklem. ……
  Josef Novohradský.

Prápor
  k okrášlení školní budovy 6 loket dlouhý, při návštěvě Jeho Cís. Král. Apoš. Veličenstva od obce zdejší pořízen. Látka stála 3 zl 60 kr, žerď 1 zl 50 kr.

Cesta J.c.k.apoš. Veličenstva císaře a krále Františka Josefa.
  O 7. hodině odp. dne 7.m. června 1880 byly dítky vedeny na nádraží v Smiřicích, aby přivítaly …. císaře Františka Josefa I. Počasí nebylo příznivo neb skoro neustále pršelo. Byliť se shromáždily dítky škol: Smiřických, Holohlav, Habřiny, Semonic, Vlkova, Čibuze, Rodova mimo nepřehledné davy obecenstva. Jak mile vlak se přibližoval hrána a zpívána jest „Národní hymna“ za střelby hmoždířův. Na nádraží rozestaveny dítky po celé délce a za nimi stálo obecenstvo vítajíce J.V. hromovým „Sláva“. Vlak se sice nezastavil, avšak tvář milovaného zeměpána jsme dobře viděli, neb stoje u okna děkoval císař Pán salutuje.
   Hlavní však uvítání bylo v Josefově, kdež se veškerá představenstva shromáždila.
  Na to dne 8.m. června v úterý, měly dítky prázdno, aby se slavností v Josefově i v Jaroměři účastniti mohly ( S povolením ct. m. šk. rady. )

16. června 1880. Zkouška náboženství
  Zkouška náboženství v kostele všech dítek zdejší kollatury. P.T. děkan A. Nývelt podělil dítky vkusnými obrázky svatých a chudým daroval rys papíru.

13. červce. Zkouška
  byla veřejná zkouška ve škole za předsednictví p. A. Nývelta velec. děkana zdejšího a za přítomnosti sl. místní školní rady.

15.7.1880 ukončen školní rok službami Božími.


Smiřice a Holohlavy
Obrázek vpravo ukazuje razítka:
Obecní úřad a Místní školní rada v Holohlavech a podpis J. Šandera ze dne 16. září 1880.



Školní rok 1880 – 81

Zahájení
  …..celkem bylo žáků 210.

Podobizny
  Dne 16. m. září daroval zdejší statkář podobizny …. prince Rudolfa a princezny Stefanie belgické co nevěsty J.c.V., které dne 19.m. září v neděli v II. třídě vyvěšeny a věnci ozdobeny byly. Po ranních službách Božích shromáždily se dítky ve škole a zazpívavše národní hymnu poslouchaly oslovení důst. p. děkana a ř. učitele.

4.m.října
  slaveny byly Jmenoviny našeho ….císaře a krále Františka Josefa I.

Rozvodněné Labe
  V pátek o 2. hod. ráno 29.m. října r. 1880 protrhl se stávek ( hráz ) u mlýna v Černožicích. Valnými dešti rozvodnilo se Labe a veliká část vody rozléva se otvorem as 15 metrů širokým k Vlkovu, Hubilesu a Velké Skalici přes pole i louky. Hráz tato jest velmi zanedbaná a po mnoho let nebyla opravována.
  Josef Novohradský

Přehled učitelů od r. 1870 do 1880
  Kompletní seznam učitelů bude na jiném místě.

29.m. listopadu 1880
  Za příčinou rozšíření školy odebrala se deputace sestávající z pánů: Jan Šandery starosty holohlavského, J. Jakoubka starosty černožického, P. Aloisa Nývlta děkana a nížepsaného k p. Baronovi za účelem odkoupení špitálu pro školu. Ujednáno s p. řiditelem panství Fiedlerem buď školu rozšířiti přístavkem do hřbitova neb odkoupením špitálu. Cena se říditi bude dle rozpočtu.
  Josef Novohradský

5.m. ledna 1881. Vánoční stromek.
  ….Chudých dítek bylo devadesát podarováno; a sice potřebnostmi školními, obuví, vlněnými šátky a punčochami, zástěrkami, vánočními koledami ořechy a každé denníkem.
   K tomu přispěli: Obě obce po 5 z, cukrovar v Černožicích 20 zl. důst. p. děkan P. A. Nývelt 500 archů papíru, 15 mal. katechismů, a 18 vánočních koled, pak p. Anna Feltlová 12 zástěrek.

8. leden 1881 Rozšíření školy.
   při valné schůzi usnesli se volení vyslanci obou obcí, že lépe bude, když nová třída se na obecním pozemku před školou postaví, poněvadž přístavkem do hřbitova jen třída pro 40 žáků by se získala. Stavitel p. Valášek má nový plán shotoviti.

24.m. dubna, víno ( révy )
  Na žádost nížepsaného obdržel pro školní zahradu 33 sazeček od svého bývalého žáka P. Matěje Deyla, chemického úředníka u knížete Jan Lobkovice v Dol. Beřkovicích …. a nasázel ku plotu hřbitovnímu i na slunných místech
  Josef Novohradský

10.m. květen 1881
  Oslava sňatku kraleviče Rudolfa s princeznou Stefanií belgickou.
  Již v pondělí dne 9.m. května t.r. ozdobeny všecky budovy naši tiché vísky prápory, okna průsvitnými obrazy …. Výsosti a nápisy. O 9. hod. večer zaduněly hmoždíře, hudbala začala Rakouskou Národní Hymnu, šk. dítky s jásotem zpívaly, okna zářila světlem, a dítky i sousedé přiškolených obcí Holohlav, Černožic a Čáslavek nesouce rozžaté lampiony ubíraly se v četném průvodu ostatních obyvatelů po celé dědině, by tak svou upřímnou radost a loylnost domu Habsburskému projevili. Průvod ukončen hřímavým „Sláva“ u školní budovy.
  Dne 10. na to o 4. hod. bylo zase stříleno z hmořdířův a hudba spustila pochod veselý, by pozdraven byl slavný den. O 6. hod. sloužena slavná mše při níž dávána mše L.W. Mozarta s vložkami od Baura a Vavř. Woisse. Přítomni byli: Patronátní úředníci, sl představenstva obcí: Smiřic, Holohlav a všech přifařených osad, spolky: zpěvácký spolek smiřický, rolnický spolek černožicko-čáslavský, hasičský sbor z Černožic a Čáslavek a všecky dítky celé kollatury se svými pány učitely mimo valné části obecenstva. Děkanský chrám Páně neobsáhl všechno množství lidu. Ku konci zpívána Národní hymna ze všech hrdel tak mocně, že skoro varhany přehlušeny. ….
  O 5.hodině téhož dne provedli žáci zdejší školy v sále hostince paní Františky Kotlandové pěveckou, deklamatorní a divadelní zábavu v následujícím pořadu:…..
  III. Činohra dětská „Císařův příjezd“ se zpěvy ve dvou jednáních, sepsal K. Tuček
Osoby:
  Paní Záleská, chudá vdova – Anna Novohradská, uč. ruč. prací
  Růženka, její dcera – Josefa Andrýsková
  Malí vojáci:
  Jiřík – Josef Kotland
  Václav - František Valášek
  Jan – Petr Novohradský
  František – František Hynek z Černožic č. 18
  Josef – Václav Pácalt z Čáslavek
  Provedení této hry velmi se líbilo.
  Čistý výnos věnován na zakoupení školního práporu. obnášel 21 zl 16 kr.
  Konec učiněn zase „Národní rak. Hymnou“.
  Josef Novohradský

10.m. března 1881. Pomůcky učební darované c.k. okresní školní radou

15.m. července 1881. Ukončení školního roku.
  …Nově zvolený výbor školní, totiž: pp. Jan Šandera, starosta, František Kotland šk. dozorce, Josef Hynek z Černožic, František Prokop z Holohlav a Václav Macháň z Černožic…..

21.m. červenec 1881. Počasí, Lípa.
  Po velikém 10 dní trvajícím vedru přivalila se tento den po 4. hodině odp. strašná mračna s velikou vichřicí a spůsobila mnohých škod na polích, zahradách i staveních. V pravém slova smyslu válely se mraky po zemi. Síla větru dá se posouditi z toho, že zvonek „Umíráček“ vichřicí rozhoupán čtyřikrát zazvoniv ze zděří se vymknul a na podlahu ve vížce spadnul. Zuřícímu živlu padla za oběť pověstná „Lípa u Červeného kříže“. Starý tento strom měl půl metru nad kořeny přes 5 metrů v objemu, kmen až k první větvi 3 1/4 m,a průměr koruny obnášel 40 metrů.
  Výška celého stromu 22 metrů. Krajina ztratila touto, praví se přes 300 let starou lípou hlavní svou okrasu, neb ač stála v rovině přece ji daleko široko bylo viděti. Při kopání kořenů přišli dělníci pod hlavním kořenem na setlelé zčernalé kosti. Občané hodlají na tomto památném místě nyní tři lípy vsaditi a rozdrcený dřevěný kříž novým, dubovým červeně natřeným nahraditi.
  Josef Novohradský

27.m. července. Povětrnost, Úroda.
  Ačkoliv obilí na polích velikým přívalem k zemi přihnáno jest, předc ujišťují mnozí občané, že dávno již tak krásná úroda nebyla. Jen dej Bůh nyní pohodlné počasí, aby úroda se sklidit mohla. Panují ustavičné jihovýchodní větry a přinášejí hojné vláhy. Žita i ječmeny se kosí. Rolníci s obavou hledí žním vstříc.

18.m. srpna
  Den narozenin J. Veličenstva oslaven slavnými službami Božími a odpoledne uspořádán výlet s dítkami do sadu P. Macháčka. při té příležitosti učiněná sbírka na školní prápor vynesla: 7 zl, tak že již nyní 30 zl 16 kr se sešlo.



Školní rok 1881 – 1882

  Do třídy I. přijato bylo 91 žáků, do II. přijato 123 žáků, celkem 214 dětí.
  Z těchto jde do 13 roku 24 žáků, do 14 roku 16 žáků.

1.m. listopad 1881. Učební pomůcky

10.1.1882. Vánoční stromek,
  dary přispěli ….p. Feltlová, choť účetního 4 jupkami a 8 rukávníky …. p. P. Alois Nývlt, děkan, a p. správce Merkl cukrovinkami…

Počasí.
  Od 23. m. února 1882 panovalo až do 23.m. března t.r. velmi mírné počasí. Byla vůbec zima mírná. Na den sv. Řehoře v pravdě se oralo i selo již. Na sv. Josefa kvetly fialky, petrklíče již 23. března. Ba i někteří rolníci ( p. Jan Jakoubek, starosta v Černožicích ) zaseli již 13. března cukrovku. Na velkostatku začala setba cukrovky 2. m. dubna.

Školní prápor
  Ve schůzi m. šk. rady dne 12.m. března 1882 bylo ujednáno, aby se školní mládeži prápor pořídil, na kterýž již ze dvou divadelních představení a sbírkou se 62 zl sešlo.
   ( Poslední dětské divadlo vyneslo čistých 32 zl. )

Nový školní prápor.
  Prápor objednán u p. Josefa Neškudy Jablonném n. Orlicí, kterýž na Bílou Sobotu dne 8. m. dubna před vzkříšením od důst. Pána p. P. Aloise Nývlta posvěcen a praporečníkům odevzdán byl. Při oslovení dítek odevzdal ř. učiteli pochvalný dekret b. konsistoře. Přítomni hosté: P.T. pan Fr. Mergl, správce dvora, ctěná místní školní rada….
   Prápor jest z cela hedvábného grolsgrénu bílého a červeného, olejové obrazy: Ježíš žehná maličké a Anděl strážce jsou lemovány zlatou pravou portou, kraje p. obrubují těžké třepení bullionové (?), zlatý třapec přivěšení na dolním konci, stužky dvě s tištěnými zl. slovy: a) Školní mládeži dne 12.m. března r.1882, b) Holohlavy, Černožice, Čáslavka, též se zlatým třepením. Pro nosiče dvě šarpy červenobílé se zlatým třepením. Žerď vyřezávaná má v ohni zlacenou špic.
   Účet od p. J. Neškudy obnáší – 78 zl. Prápor jest postaven v kostele a zabalen vosk plátnem.
  Praporečníky si zvolili žáci sami, a sice: Josefa Šanderu z Holohlav a Františka Hynka z Černožic č. 18.

Anna Novohradská 22. března 1882
  industrialní učitelka, dcera ř. uč. 21 roků stará vzdálila se z nepatrné příčiny dne 22. m. března z domu byla viděna na hřbitově josefovském, sestoupila se strmé skály v josefovských sadech vedle vyhlídky a vrhla se do vln Labe. Marné bylo hledání po 5 neděl, až mrtvola její dne 26.m. dubna před česlicemi mlýna černožického vytažena a dne 27. pohřbena byla.
  Pohřeb byl velkolepý. Téměř celé obyvatelstvo z Josefova, Smiřic, Holohlav, Černožic a okolí naplnilo prostranství mezi školou a děkanstvím. Lékařským vysvědčením oznámeno: Skončila utoním v návalu šílenosti. Okolní jednoty ochotnické, jimž nešťastná s největším prospěchem ( úkoly zvlášť tragödní ) na se brávala věnovaly krásné věnce, také družky její z Černožic i Holohlav ,zpěvácké spolky z Josefova věnce skvostné na rakev položily.
  „Dřímej pokojně a Bůh přijmi tě na milost dcero drahá !“ Ztratili jsme mnoho, bylas výbornou pěvkyní, matce své druhé: přítelkyní i rádkyní.
  „Josef Novohradský

František Karel ml. učitel.
  dlel na zkouškách učitelských od 1.m. května do 10 t.m. 1882. Obě třídy zaměstnával ř. uč. Zkoušky přestál s výborným prospěchem.

Sbírka na nedoplacený školní prápor.
  …přispěli:….po 2 zl. p. správce Mergl a statkář K. Kučera, ostatní pak statkáři p. 1zl 50 a po 1zl, chalupníci po 50 kr – 40 kr ….

Počasí v květnu 1882
  do 9. m. května velmi teplé a vlhké, takže se pšenice přižínají a žita lehají. Dne 5.m května udeřil blesk do kostela, prorazil zdi, ale značných škod nenadělal. Cukrovka je skoro všude vzešlá, a dává dělníkům plejícím již výdělek.
   Návštěva školní již ochabuje. Chudé dítky buď opatrují za nepřítomnosti rodičů mladší své bratry neb sestry buď – pasou housata.

Knihovna květen.

Harmonium.
  Opatřeno novým povlakem z voskovaného plátna dle účtu p. V. Slezáka 4zl 90 kr, Obal na prápor – 1 zl 40 kr, Řemen pro praporečníka – 3 zl.

Polodenní vyučování.

Veřejná zkouška 14.m. července 1882

Počasí srpen.
  při stále deštivém počasí zrostlo obilí všeho druhu a tím naděje rolníků zmařena.



Školní rok započal 1.m. září 1882

Školních dítek zapsáno vůbec 233, z těchto tři odešli na gymnasium, 2 se přiučují něm. jazyku na výměnu, a 5 navštěvuje měšťanské školy.

Září 1882
  Tělocvična zřízena počátkem školního roku 1883 na svahu před šk. budovou a tvoří nepravidelný čtyřúhelník. Od rovnání zaplaceno dělníkům 12 zl.

Ženské ruční práce
  Za ind. učitelku ustanovena p. B. Fűrstová, choť učitele ze Smiřic. Dochází ve středu a v sobotu – ale děvčata na mnohé oznámení ř. učitele nepřicházejí.

Jmeniny …Jejího Veličenstva

Lavice, leden 1883
  Pro budoucí novou třídu pořízeny lavice podvojné s deskami. Z těch se 10 upotřebilo v starých třídách, aby žactvo poněkud pohodlněji seděti mohlo.

Divadlo dětské.
  21.ledna 1883 provedli žáci „Melodrama“ Pastýři Betlémští; čistý výnos obnášel 17 zl 28 kr….

1.únor 1883, Missie.
  Téhož dne zavítali do Holohlav velect. OO (3) Redemptoristé a započali křesť. cvičení s duchovní přípravou dítek k sv. zpovědi v sobotu dne 3. února. Na to v neděli přistoupili k stolu Páně, obnovili křestní slib a vykonali společné dojemné modlitby, kteréž na četně zastoupené rodiče veliký dojem způsobilo. Po horlivém díle svém odebrali se dne 12.m února 1883 do Prahy. Dítky se účastnily 2 průvodů a sice: dne 9. v pátek před svěcením mís. kříže a dne 11. velmi slavného průvodu s velebnou svátostí. Poprvé též se průvodu súčastniil nový zdejší hasičský sbor i ostatní spolky z Černožic.

11. únor 1883. Lipka u kostela
  Nějaký zlosyn rozkroutil památnou lípku sazenou ke cti a oslavě stříbrné svatby J. cís. král. apod. Veličenstev.

Školní pomůcky.

Rozšíření školy.
  Dne 1. března předsevzata byla dražba na přistavení třetí třídy dle plánu p. Valáška, stavitele ze Smiřic. Vyvolací cena: 2828 zl 77 kr. na to učinil nejmenším podání p. Josef Andrýsek a sice 2455 zl. též stavitel smiřický. Dle staršího plánu měl být malý pokojík pro mladšího učitele vedle nové třídy nade dvorkem umístěn. Místní školní rada však se usnesla místo pokojíku východ z tříd s několika schody ku kostelu vystavěti a záchody rozšířiti. Změna tohoto plánu státi má o 394 zl více.

3. duben 1883
  Sbouráním hřbitovní zdi započal pan stavitel v úterý dne 3. měs. dubna. Při kopání základů shledalo se, že by roh nové zákl. zdi přišel postaviti nad klenutý sklep školní. Přivolaná komise znalců uznala za dobré, aby základní zeď severozápadní na pevné základy z 6 metrů hlubokého sklepa položeny byly. Změna tato zdraží opět stavbu o mnoho.

14. července 1883, ukončení školního roku.

23. srpna 1883.
  Přístavba školy jest ukončena a přijata a stála celkem – 326 zl 39 kr.

24. srpna 1883.
  Komise od c.k.o.š. rady vyvolaná uznala novou třídu za úplně přiměřenou. … Přiškolené obce uvolili se přinésti ještě jednu obět, totiž platiti zatímného p. učitele z obecních přirážek ( do I.ledna 1884 )

31.m. srpna 1883
  ustanoven p. František Prokeš kandidát učitelský roz. v Černožicích dne 22.11.1861 na nové místo učitelské ….. prozatímně.



1.m. září 1883 Začátek vyučování.

Dobrodincové školy.
   Paní K. Hochmalová na krucifix. 6zl. …. Ct. P. Al. mérgl, správce dvoru holohlavského mapu …

Radostná událost 2.m. září 1883.
   Jak mile došla zvěst o šťastném narození princezny, ihned zavlály prápory na škole, kostele, děkanství i mnohých soukromých budovách. Večer osvětlení a průvod po obci, při němž zpíváno „Zachovej nám Hospodine“ i „Kde domov můj“. Včele kráčel sbor hasičů nesa lampiony. za ním obecní zastupitelstvo s učitelským sborem. Krásný byl pohled na školu, když císařské rodině provolán třikrát „Hromové“ Sláva.

3. březen (?)1883
   Narození princezny slaveno službami Božími, při nichž veškeré žactvo škol přifařených se svými p. učitely se účastnilo…. Odpoledne uspořádán výlet pro školáky holohlavské do Čáslavek, kdež písněmi, tělocvikem a hrou se do večera příjemně bavili a tak tento den jim dlouho v paměti utkví. S provoláním Slávy: celé císařské rodině nastoupen o 7. hodině zpáteční pochod plesající a zpívající mládeži. Josef Novohradský

Nový školní rok

III. třída
   Začátek šk. roku 1884 započal slavnými službami Bož. Veni sanote Spiritus. Mládež se seřadila před novými schody u kostela p. děkan P. Al. Nývlt vysvětil novou třídu vně i zevně. Žáci vstoupivše do nové šk. světnice zapěli cís. hymnu a řídící uč. Josef Novohradský poděkoval přítomné místní školní radě za veliké oběti, které přístavbu přiškoleným obcím povstaly.

P. František Prokeš, z. ml. učitel
   Poněvadž se m. šk. rada uvolila ml. učitele za vyučování v měs. září až do konce prosince 1883 odměniti, byl pan František Prokeš s. okr. šk. radou co zatímní ml. učitel ustanoven. Obec odvádí měsíčně 20 zl renumerace do c.k. okr. šk. pokladny, z níž výše jmenovaný vyplácen bude.

1.září
   Hned začalo vyučování v třech třídách

Obrazy J.J. Veličenstva.
   ….dne 2.m. listopadu t.r. v nové třídě zavěšeny byly. Cena jejich obnáší 22 zl 50 kr.

21.12.1883 Vánoční dárky.
   Ctěná firma „Čerych a sp“ cukrovar v Černožicích darovala 20 zl. na dárky pro chudé školní dítky. Z toho zakoupeno:: 4 páry botek po 2 zl 60 kr 3 páry botek po 2 zl 40 kr 3 páry punčoch po 50 kr 5 šátečků vlas po 50 kr Botky dostali: Škop, Štěpán, Satranský J., Rohlena, Hynek V., Kodyš Josef Punčochy: Baudyšova, Peckova, Bartoň Šátky: Hynková Marie, Jošt Anna, Pour Anna, Řeháková M. Vaněková Františka Poz. Přebývající částku 1 zl 60 kr slevil p. A. Exner v Jaroměři pro chudé a dal pevnou obuv. …. Vánoční dárky a na štědrý den večeři obdařila choť p. účetního cukrovaru v Černožicích A. Feltlová školní dítky a sice: Seidlovu Annu IiI tř. Fabianovu Kateř. III tř Kroupovu Annu I. tř. Dvořákovu Annu II. tř. …..obce přispěly na chudé dítky 8 zl. …. Z těchto 8 zl podělí se následující žáci botkami: Felgr, Mocr, Baudyšova, Šanderova.



Školní rok 1884 - 1885.

1. září
   Za příčinou onemocnění řídícího učitele pana Josefa Novohradského ( kterému na vlastní žádost dána 6 ti měsíční dovolená ) jmenován prozatímním podučitelem …. pan p. Mrkos z Neznášova, absolvovaný kandidát ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové. Jmenovaný p. Mrkos místo své 3. září nastoupil. Prozatímním správcem školy jmenován učitel p. Karel

23. září 1884 Úmrtí říd. učitele Josefa Novohradského
   Ráno o 8 1/2 hodině odebral se řídící učitel pan Josef Novohradský - na věčnost, jsa ještě pln mužné síly – v nejlepším věku ( 50 let ). Učitelstvo ztrácí v něm vychovatele i učitele výborného, hudebníka neobyčejně nadaného, obec – občana svědomitého, rodina – otce laskavého, vlast a národ – syna věrného – vlastence upřímného. Za velkého účanstenství všech vůkolních pánů učitelů, divadelních jednot a spolků, občanů: pohřben 15. září 1884 řídící učitel p. Josef Novohradský.

3.říjen 1884
   Výnosem ze dne 3. října ustanovila ….. rada učitele na zdejší trojtřídní škole Františka Karla proz. říd. učitelem a p. Josefa Mrkose z Neznášova, absolvovaného chovance ústavu ku vzdělání učit. v Hradci Králové – prozatímním učitelem na téže škole.

1. listopadu 1884
   stěhovala se vdova po řídícím učiteli p. Josefu Novohradskému i s rodinou do Hradce králové.

1. prosince 1884
   Výnosem slavné c.k. okr. škol. rady jmenována paní Julie Prokšová, choť podučitele na zdejší škole výpomocnou industriální učitelkou, kterýžto úřad dnem 1. prosince nastoupila.

Zpověď.
   5. prosince zavítali do Holohlav missionáři. ….

Dětské divadlo
   Dne 1. ledna 1885 sehráli žáci školy holohlavské divadelní kus Slepá babička. Z čistého výtěžku 17 zl zakoupeny pro škol. knihovny 43 svazky v ceně 14 zl, ostatní částka věnována na vazbu těchto knížek.

Vánoční dárky.



Školní rok 1885 - 1886

Počátek školního roku
   Dítek školou povinných jest počátkem tohoto roku 242; z těch nachází se v třídě první 95, v druhé 64 a v třetí 83 dítek.
  Po, dne 13. září 1884 v Pánu zesnulému řídícímu učiteli p. Josefu Novohradským, ustanoven dekretem Vysoce Slavné c.k. zemské školní rady z dne 22.srpna 1885 p. Karel Možíš správce školy v Rodově.
  Karel Možíš narodil se dne 5. května 1852 v Hořičkách. Předběžného vzdělání nabyl v trojtřídní škole svého rodiště a nápotom na nižší realné škole v Trutnově.

Krátký životopis řídícího učitele.
   Do Trutnova dal jej otec jeho a příčinou naučení se německé řeči by nápotom vyučil jej svému puškařskému řemeslu. A skutečně po absolvování druhé nižší německé realné školy musel se Karel u svého otce řemeslu puškařskému učiti.
  V roce tom ( 1868 ) nebylo na trojtřídní škole jeho rodiště druhého podučitele a proto byval Karel Možíš častokráte od tamního řídícího učitele a spolu ředitel kostelní hudby pana Jana Šimka žádán, by v době odbývání pohřbu za něho ve škole vyučoval.
  Patnáctiletému puškařskému učedníku, který již dříve náklonnost k stavu učitelskému jevil, tak zalíbilo se vyučování dítek, že zanechal řemesla a učil nápotom denně dítky I. třídy, sdokonalovav se při tom v hudbě a literním učení.
  Počátkem školního roku 1869 podrobil se přijímací zkoušce a po té byl přijat do ústavu učitelského v Hradci Králové.
  Po absolvování tříletého učitelského kursu dosáhl l. 1871 vysvědčení dospělosti pro školy obecné a stal se od 1. září 1871 podučitelem v Novém Hrádku a po 15 měsících podučitelem v Úpici.
  Od 1. ledna 1874 stal se učitelem tři obecné škole v Čibuzi , kdež oženiv se s dcerou tamějšího řídícího učitele p. Václava Horáka, stal se tam po smrti tchánově prozatímním řídícím učitelem jakož i řídícím kostelní hudby. Od 6. února 1876 stal se správcem jednotřídní obecné školy v Rodově, kdež do 30. srpna 1885 působil.
  Dne 31. srpna 1885 odstěhoval se do Holohlav a ještě téhož dne služební přísahu v Dvoře Králové složiv, nastoupil službu co řídící učitel při trojtřídní obecné škole v Holohlavech.

Ředitel kostelní hudby
   Poněvadž Černožičtí jakož i Holohlavští občané silně se vynasnažovali, by na, po Josefu Novohraským uprázdněné místo říd. učitele, pana Františka Karla¨, zdejšího zatímního říd. učitele dostali, tu, aby tím spíše pány; kompetenty o místo to se ucházející odvrátili; žádali zdejšího děkana p. Aloise Nývlta by učiteli Františku Karlovi bylo předem řízení choru zdejšího chrámu uděleno, k čemuž důstojný p. děkan svoliv, panu Karlovi chorový klíč, na den sv. tří králů, v kostele před hlavním oltářem slavnostním způsobem odevzdal,
  A skutečně se plán občanů těch počal dařiti; neboť mnozí z pánů kompetentů, kteří již o místo to byli zadali a kteří největší nároky na ono místo měli, vzali své žádosti zpět.
  Pan Fr. Karel však ačkoliv již předem ředitelem choru učiněn, přece místa říd. učitele při zdejší škole neobdržel.

6.9.1885, Oheň
   Dne 6. září o 1. hodině zrána vypukl v zdejším dvoře oheň a zničil stodoly i se zásobami nevymláceného obilí. Holohlavští hasiči střídali se v střežení ohně po 3 dny, neboť tak dlouho obilní zásoby hořely.

13. září 1885 Oheň
   V noci na den 13. září vyhořela v Smiřicích restaurace na lednici.

Vánoční dárky.
   …úhrnem 35 zl.
  Z toho zakoupeny 3 páry botek za 5 zl 22kr, 8 párů kalhot a dva abátky 12 zl 80 kr, 12 párů punčoch za 5 zl 80 kr, 17 šátků za 11 zl 50 kr.
  Botky dostali: Satránský Josef I. tř., Nolova Anna I. tř., Felgrova Anna III. tř.
  Kalhoty obdrželi: Holeček J. I. tř., Pekárek Václav I. tř., Řehák Václav II. tř. Saifrt Josef II. tř., Satránský Josef III. tř., Škop Josef III. tř., Hladík František III. tř.
  Kabátky obdrželi: Chlupatý Karel II. tř., Kodyš Josef III. tř.
  Punčochy: I. tř. Špryngrova Josefa, Satránská Marie, Najvirtova Josefa, Bartoň Karel, Michal Josef, Hlavatá Marie, Joštová Anna – II. tř. Hubáčkova Fr., Hlavatá A. III. tř.Dvořáková Anna, Hanouskova Anna, Pácaltova Fr.
  Šátky obdrželi: I. tř. Brožova, Matuškova Anna, Tomáškova Josefa, Hynkova Antonie, II. tř. Broučkova, Kroupova, Pourova, Mucrova, Doubicova, Peckova, III. tř. Fabianova Kateřina, Hladikova, Jirkova Anna, Řehákova Marie, Kroupova Marie, Bucharova Anna, Novák Václav.
  Celkem byly poděleny 42 dítky.
   Karel Možíš

Členové c.k. okresní školní Rady
  V roku 1886 zasedali v c.k. okresní školní Radě:
  Vysoce ctěný pan Hotowetz, okresní hejtman v Dvoře Králové
  Vysoce ctěný p. Ant. Regal, c.k. šk. inspektor
  Důstojný p. J. Sedláček, děkan a vikář v Dvoře Králové.
  Vážený p. Ducke Dr práva v Dvoře Králové.
  Vážený p. Ant. Tkadlec, ředitel měšť. školy v Dvoře Králové.
  V.p. Petr Pavel Skořepa, ředitel obecné školy v Smiřicích.
  V. p. K. Hala, lékárník v Jaroměři.
  V. p. Berger, mlynář
  V. p. Václav Černý, rolník v Hoříněvsi.
  V.p . Kavalír, rolník a starosta v Rostokách.
  V. p. Josef Jakoubek, rolník v Černožicích.

P.T. členové místní školní rady:
   Důstojný pan Alois Nývlt děkan v Holohlavech.
  Pan František Prokop, rolník v Holohlavech ( doz )
  Pan Antonín Mérgl, správce c.k. dvoru v Holohlavech ( viril. )
  Pan František Kotlant, rolník v Holohlavech.
  Pan Karel Možíš, řídící učitel v Holohlavech.
  Pan F. Sehnoutka, mlynář v Černožicích.
  Pan Václav Macháň, chalupník v Černožicích.
  Pan J. Jaroš, rolník v Čáslavkách.

Zpověď a přijímání 20.května 1886

Průvody do polí
   Církevních průvodů účastnila se mládež o sv. Marku a po dva dny ve dnech prosebních.

Školní inspekce
   Dne 28.ledna 1886 vykonal Velectěný p. Ant. Regal ….školní prohlídku….
   Při prohlídce školy seznal velectěný p. inspektor že školní místnosti pro zdejší počet žáků nedostačují a proto radil, by ze stávajících třech tříd upravily se vybořením příček třídy dvě a třída třetí by se prozatím najala. A skutečně, ve čtyřech nedělích obdržela zdejší míst. školní rada od slavné c.k. okresní školní rady v Dvoře Králové ve smyslu tom přípis. Povolala tedy ze Smiřic panského stavitele p Kovaříka, který potřebný nákres a rozpočet shotovil o čemž potom s.c.k.okr.šk. radě zpráva podána byla.

Školní zprávy
   Školní zprávy rozdány byly žákům: dne 28. listopadu 1885, II. dne 12. února 1886, III. dne 5. května a IV. dne 15. července 1886.

Dovolená
   Během školního roku byla udělena dovolená
  a) od slavné c.k. ok. šk. rady Františku Karlovi za příčinou jeho svadeb se slečnou Marií Fleigrovou z Holohlav na den 22.,23. a 24. února 1886
  2. Prozatímní industr. učitelce pí Julii Prokšové, choti zdejšího mladšího učitele p Fr. Prokše, za příčinou skládání zkoušek z ženských ručních prací pro školy obecné a měšťanské.
  b) Za příčinou účastenění se pohřbu v P. zesnulého c. Budárka učitele na odpočinku v Neznášově, povolena sboru učitelskému místní školní radou prázdnina na dopoledne dne 16.1.1886.

Dary
   …..
  Při čtyřicetiletém kněžském jubileum dne 26. července 1886 v Holohlavech odbývaném, učinili Důst. p. p. jubilanti mezi ssebou sbírku pro osoby při jubileum v kostele, při kuchyni a p. posluhující, kteráž vynesla 60 zl. Z částky té daroval zdejší p. děkan pro chudou zdejší mládež na školní potřeby deset zlatých…

Ukončení školního roku.

Statistický výkaz za rok 1886

Statistický výkaz