Holohlavy - nová škola

Jsou použity materiály z archivu v Hradci Králové.

Zpět na hlavní stránku



škola Holohlavy
Nově dohotovená škola, čp. 124. Převzato z holohlavské kroniky.

škola Holohlavy
Bývalá škola v Holohlavech dne 17.1.2005.
V holohlavské kronice se píše v roce 1958: Ochranné zábradlí na cestě před školou provedl Chlupatý Míla.
Fotografie budovy z dnešních dnů jsou také na této stránce



škola Holohlavy
Ředitelství národní školy v Holohlavech.
Hlavička dokumentu ze dne 7.8.1955



Zpráva z Okresního ústavu národního zdraví v Jaroměři pro MNV Holohlavy 17.4.1957
   škola Kontrola školní kuchyně
   Zjistila jsem, že ve školní kuchyni v mateřské škole není dosud dáno linoleum. Zde se totiž stravují žáci z národní školy a tím se kuchyň značně špiní. Nelze denně stírat dřevěnou podlahu desinfekcí a proto je nutně třeba dát na podlahu linoleum, gumu nebo xilolit. Mimo to přes opětovné urgence nebylo uděláno dřevěné zábradlí kolem kamen.
MUDr. Zora Jakubcová, školní lékařka

---------------------

Razítka:
nahoře ze dne 7.8.1955: Národní škola v Holohlavech, podpis: Šejvlová
dole ze dne 1.4.1961

---------------------

Zpráva z Okresní hygienicko-epidemiologické stanice v Jaroměři pro MNV Holohlavy 13.6.1957
   Na Vaši žádost dostavil se včerejšího dne do Holohlav okresní hygienik a zjistil následující:
   škola V přízemí i v I. poschodí nutno udělat rekonstrukci záchodů. Dnešní stav jest takový, že prakticky nelze větrat místnosti, ve kterých jsou pissoiry a záchodové mísy. Nelze vůbec umývat okna, zejména jest to těžké v místnosti, kde jest pissoir, neb okno nelze vůbec otevřít. Okna jsou špinavá a aspoň 20 let, co stojí budova školy, nejsou čištěná. Z obou záchodů, jak v přízemí tak v I. poschodí vane hrozný zápach, který se šíří do chodeb.
   Navrhuji přemístění jak pissoirů tak záchodových mís na protilehlou stranu a současně zavést již splachování. Vodovod jest v budově a splachování lze tudíž provést (část materiálu pro vybudování záchodů zde jest). Odpad jest do dvou žump, velmi prostorných. Odvoz jest snadný, provádí to státní statky - šrotovna speciálními vozy.
   Totéž platí pro I. poschodí, kde jest mateřská škola. V příštím školním roce 1957 - 58 přibyde jedna třída, čímž zvedne se frekvence o 13 dětí a tím i přirozeně nápor na záchody. (Mateřská škola 30 + 2 třídy 45 - celkem 75 dětí).
Okresní hygienik: podpis)

---------------------

Ze zápisů školské a kulturní komise MNV Holohlavy
škola 1965 9.1.1967:
   V druhém pololetí došlo k personálním změnám: v 2. třídě učí s. Bronislava Krejcarová z Hradce Králové, v DM je nově ustanovena s. Weiserová - důchodkyně - rovněž z Hradce Králové

27.8.1971:
   Do ZDŠ je zapsáno celkem 38 žáků (z toho v 1. třídě 9). Vyučovat se bude ve 2 třídách a školní družině. Personální obsazení: L. Cölba, M. Teichmanová, Z. Kotlandová.
   Učitelé prošli ideologickým školením, které uspořádal ONV.

12.2.1971
   Pracovní smlouva: Anna Cölbová *2.6.1926 v Šestajovicích, bytem Holohlavy 124, zaměstnaná jako školnice, bude vykonávat vychovatelku družiny mládeže na plný úvazek, platnost: do skončení nemoci s. Kotlandové.


škola Holohlavy
Nedatované fotografie Ladislava Cölby z hradeckého archivu.

škola Holohlavy
Ladislav Cölba

škola Holohlavy
Fotografie komínu kotelny je ze stejného zdroje.



škola Holohlavy
Staveniště školy 2.9.1931 ze strany západní. Foto z hol. kroniky.

škola Holohlavy
Foto z hol. kroniky. Staveniště školy 2.9.1931 - vchod do školy. Pohled směrem do dnešního parku a ke křižovatce se státní silnicí.

škola Holohlavy
Zvětšená fotografie nahoře. Fotografii holohlavskému archivu věnovala v roce 1997 paní Marie Balcarová čp. 179.

škola Holohlavy
Druhá část fotografie s dělníky při stavbě holohlavské školy.



Popis vzniku školy, jak je popsán v holohlavské kronice.

Přepsal Přemek Andrýs.
  Potřeba vhodné školní budovy pociťovala se již v létech předválečných a hledáno pro ni odpovídající umístění. Tehdy považovalo se za dosažitelné místo v sadě p. Fr. Macháčka.( viz zrušené čp. 53 ), poněvadž obec byla stavebně omezena neprodejnými pozemky velkostatku.
  Z nedostatečných zápisů tehdejší doby, jest zřejmo, že na základě špatných hospodářských poměrů obávala se obec přikročiti k tak nákladné stavbě. Než otázka tato byla často přetřásána v debatách nezaznamenaných. Jest to zřejmo ze zápisu schůze o.z. 25.7.1919 bod 6, kde usneseno, aby se obec všemožně zasadila o brzké zajištění stavebních míst a zvolena stavební komise. Prokop V., Jelínek František, Němeček V., Řehák V a Peřina Jos., která měla připraviti předběžný návrh. Ve schůzi o. z. 25.10.1919 přijímá se jednomyslně volný návrh V. Prokopa na zavedení pivní dávky, jejíž výnos věnuje se výhradně fondu pro postavení nové školní budovy, co základ.
  Pokračováno tudíž dvojím směrem:1. získání vhodného stavebního místa, 2. opatření potřebných prostředků.
  Jednání o získání pozemku na státním velkostatku ve Smiřicích vedl jménem stavební komise Prokop Vojtěch a za obec tehdejší starosta Andrýs Rudolf a skončila příznivě. Obec zakoupila za příznivých podmínek platebních pozemky č.k. 488/1, 497/1, 499/2 a dle zastavovacího návrhu ing. Popka z Jaroměře, nejvhodnější místo, díl …. určeno pro novostavbu školy. Rovněž díl XI. ( roh proti hostinci p. Voženílka ) byl rezervován co nezastavitelný. Obě parcely splaceny byly ze stavebního fondu.
  Pozemek výhodně položený, vyžadoval však značných úprav, se kterými ihned započato odvozem hlíny za nízkou náhradu do stavebního fondu, což později s dohledem svěřeno sousedu V. Jamborovi. Dále bylo nutno vybudovati novou cestu pro budoucí ulici a s nákladnou úpravou v trati obce bylo rovněž poměrně rychle a pomoci naturálního plnění postupováno i v zimě 1920 - 21. ( Do vysoké navážky před domkem p. Macha propadl se kůň. ) V příštích létech pokračováno s úpravou cesty dále ke Smiřicím, až tato odevzdána do správy okresu.
  Tím způsobem měnila se bývalá „stráň“ v ulici a stavební pozemek.
  Další přípravy stavební zdržela žádost města Smiřice o přivtělení katastru až po dráhu. Přes to ale usneseno poříditi náčrtky stavby, a pozemek použít co hřiště a letní cvičiště školy.
  Rovněž bylo jednáno o společnou stavbu se Smiřicemi na pozemcích mezi oběma obcemi. ( Později též s Černožicemi k námětu továrníka Steinského ) Podmínky nebyly však pro obec příznivé, takže 9.4.1924 svolána byla společná schůze ob. zast., místní školní rady a stavební komise, kde usneseno zásadně přikročiti ku stavbě vlastní školy a všemi hlasy proti jednomu přijat návrh zástupce správce školy Josefa Rezka, v němž stanoven byl i stavební program a lhůta pro komisi na schválení staveniště.
  Stavební místo bylo schváleno a náčrtky stavby dobrovolně dodané od stavitelů Volta, J. Jendíka, Ing. Čeřovského, Josefa Hrubého a architekta J. Trnky zaslány byly 3.9.1924 k úřednímu řízení.
   Rovněž dotování stavebního fondu po úpravě cesty bylo vydatnější a obecní zastupitelstvem i místní školní radou určena k tomu cíli zvláštní přirážka.
  Výnosem okr. šk. výboru z 29.12.1924 čís. 3585 schvaluje na základě dobrozdání správy stavebního úřadu v Hradci Králové náčrtek arch. Jos. Trnky z Jaroměře s různými navrženými změnami. Schůze m. š. r. 26.1.1925 zabývá se výhradně stavebním programem a úhradou. Stavba měla býti provedena do r. 1927 a k žádosti m.š.r. zvolilo o. z. zvláštní stavební komisi, která byla zmocněna jménem o. z. a m.š.r. o stavbě rozhodovati. Do komise zvoleni členové obec. zastupitelstva: Andrejsek František, Pultr Josef, truhlář, Jelínek František, Merkl Josef, Valha Vít a Junek Al.
   Ve schůzích ( společných ) 18.2. a 22.2. 1925 jednáno o vypracování detailních plánů, které se zavázal arch. J. Trnka spolu s rozpočtem do 15.4.1925 dle schváleného náčrtku a dle pokynů stavebního úřadu v Hradci Králové zhotoviti za paušální náhradu 7 500 Kč, splatnou po úředním schválení plánů.
   Ve schůzi 20.4.1925 zaslané plány v tužce provedené po výměně názorů schváleny s připomínkou, aby výška stropu tělocvičny byla alespoň 5.20 m.
  Do těchto pilných přípravných prací, rušivě zasáhlo zrušení 3 třídy ( čís. 448o ai 25 o. š. v. ze dne 21.10.1925 ) a počet tříd vzdor protestu ( schůze 23.11.1925 ) redukován. Přes to ale pokračováno v přípravách a zakoupeno nové zařízení pro 1 třídu, otázka rozhraničení katastru byla sice pro obec příznivě zemským úřadem vyřízena, ale nařízená redukce tříd rozhodnutí o stavbě oddálila.
  Místní školní rada ( m.š.r. ) starala se všemožně o náležité dotování stavebního fondu, poněvadž předpoklady o příspěvku státním a továrníka Steinského ( který místo příspěvku navrhoval společnou stavbu školy s Černožicemi ), se nesplnily. ( m.š.r. 23.11.1925, 27.6.1927, 11.7.1927 a 20.7.1927 ) Obec. zastupitelstvo snahu m.š.r. účinně podporovalo a kromě položek rozpočtových přidělilo fondu zem. subvenci na výstavbu silnice ke Smiřicím, která po intervenčním jednání byla též skutečně ve výši 30 000 Kč obci poskytnuta.

škola
Obecní správa zaplatila za pozemek pro Školu novou. Holohlavy 24.7.1927.


  Další vážný důvod pro odložení stavby byla chystaná reforma veřejné správy a nejistota o výši limitovaných přirážek obecních, čímž mohlo býti financování stavby ohroženo, an stavební fond dosáhl výše 120 000 Kč ( m.š.r. 20.7.1927 ) a obecní pokladna sama dlužila do stavebního fondu za 50 000 Kč ( o.z. 13.1.1928 ) a o tehdejších zájmech na financování stavby jasně mluví protokoly ( o.z. 23.3.1929, 30.8.1929, 15.9.1929 a m.š.r. 30.8.1929 a j. ) V době té nedostávalo se prostředků i ve školní pokladně na běžné potřeby.
  Vlivem těchto okolností oddáleno bylo vlastní rozhodnutí o novostavbě do r. 1930 ( o.z. 19.7.1930 ), kdy na společné schůzi ob. zast. a m.š.r. bylo znovu zásadně rozhodnutí a zvolena na návrh Josefa Křečka nová 7 členná stavební komise: Prokop V., Tvrdý Josef, Jelínek František, Andrejsek František, Dušek Václav, Vognar Josef a Trojan Josef.
  Komise tato, rozšířená o říd. učitele A. Krejčího a starostu Františka Chlupatého ustavila se 27.10.1930 a zvoleni: předsedou Prokop V., místopředsedou Andrejsek Fr. a zapisovatelem Trojan Josef.
  Rozhodnutí toto uspíšila nemožnost rozšíření 1 třídy ve staré budově, která prostorově nestačila pojmouti veškeré dítky, jihž počet rostl větším nástupem a nedostatečným postupem do třídy vyšší.
  Finančně přispělo značně rozhodnutí o. z. 29.11.1930 , kde schválen návrh ob. rady, aby přirážky velkostatku a doplatky berního úřadu byly připsány školnímu stavebnímu fondu, takže vyrostl na 350 000 Kč. ( viz o.z. 29.11.1930 )
  Stavební komise po dlouhých úvahách a debatách rozhodla se setrvati při schváleném projektu arch Trnky a nemohouc se pro různost názorů o účelnosti etapového řešení stavby a finanční schopnosti obce sjednotiti, doporučila s ohledem na nutnost a neodkladnost stavby ( okr. školní výbor povolil vyučování ve starých učebnách jen provisorně na 1 rok ), aby během měsíce ledna 1931 vypsáno bylo officiální řízení ve dvou alternativách:
  1. Na stavbu školy dle plánů arch Trnky se zvláštním bytem pro řídícího učitele.
  2. To samé bez bytu a bez jakéhokoliv provisorního řešení.
  Při alternativě prvé kalkulováno dle předběžného nového rozpočtu stavitele Volta s nákladem 590 000.- Úhrada: Stavební fond 250 000.-, subvence 50 000.-, Hansův fond 50 000.-, prodej staré školy 50 000. Neuhražený zbytek 190 000.- - dlouhodobé zápujčky.
  Při alternativě druhé: náklad 500 000.- Úhrada to samé jen zápůjčka se snižuje na 100 000. – Kč ( o náklad bytu 90 000 Kč )
  Současně ofertní řízení připravilo tak, aby veškeré pomůcky mohly býti veřejně vyloženy, což schváleno ob. zast. 17.1.1931.
  Rozpory vyvrcholily na schůzi o.z. 4.2.1931, ovšem neúplný a nejasný zápis nutno doložiti vysvětlením, že jednalo se o to, zda má se stavěti byt zvláštní dle plánu, neb zatímně zříditi uvnitř budovy z přebytečných místností ( jak se při stavbě stalo ).
  Rovněž podaná žádost o odškodnění velkostatku vážně ohrožovala novostavbu z neznámých důvodů ( m.š.r. 11.4.1931 ).
  Nejisté toto stadium ukončeno bylo, po zamítnutí návrhu o.š.v. na zřízení třídy pomocné m.š. radou ( č. 2360 o.š.v. 4.5.1931 ) ukončeno bylo obec zastupitelstvem 23.5.1931, kde přijat byl návrh Josefa Klouzy čp. 41, aby vybráno bylo veřejné offertní řízení s konečnou lhůtou do 13. června tohoto roku ve ve 12 hod v poledne ve dvou alternativách, odděleně:
  1. Hlavní budova bez bytu dle plánů arch Trnky.
  2. Zvláštní byt říd. učitele dle plánů arch Trnky.
  Otevření offert stanoveno na 13.6.1931 o 2 hod odpoledne, na kterýžto termín usneseno ( o.z. 30.5.1931 ) na návrh Fr. Andrejska svolati ihned schůzi obec. zastupitelstva, které by rozhodlo o zadání.
  K žádosti m.š.r. vyžádalo si obec. zast. na týž den odpoledne stavební komisi, aby schválila staveniště a na místě rozhodla o žádaných změnách.
  Úředního řízení zúčastnili se: za o.š.v. okres. škol. inspektor prof. L. Tiarra, za okres. úřad ve Dvoře Králové Judr M Kóchu a okres. lékař Mudr. Novák, za okres. stav. úřad v Hradci Králové rada ing. Kněžek, za m.š.r. předseda V. Prokop, říd. uč. A. Krejčí a uč. J. Tuček, za obec starosta Fr. Chlupatý a pokladník Josef Tvrdý. Komise uznala staveniště za velmi vhodné a vyslovila se o některých změnách ( vstup k budově, restrikce rozměrů učeben, předpis pro pracovnu žáků, její osvětlení a jmenovitě posoudila návrh provisorního řešení bytu říd. uč. v hlavní budově doporučujíc některé doplňky ).
  Ve vyjádření stran protestuje přítomný zástupce správy školy říd. uč. A. Krejčí proti odkladu stavby obytných místností pro správce školy a proti provisornímu řešení zařazení obytných místností do trupu školní budovy, poněvadž uznává toto zařazení za méně vhodno pro bydlení a že tím také znemožněno rozšíření školy na trojtřídku.
  K tomu podotýká státní technik toto: Bod 2 týkající se změn v projektu má na mysli pouze provizorní umístění bytu správce školy způsobem technicky proveditelným a stávajícím předpisům odpovídajícím. Tento byt bude lze od školní části úplně stavebně odděliti. Tím není řečeno, že zbývající třída v přízemí, jež má sloužiti prozatím za zimní tělocvičnu, nebude moci býti v případě rozšíření školy o třetí třídu proměněno v učebnu a i při budoucím rozšíření o další učebnu dá se stavební program celé školy dodržeti zcela dle původního projektu i se samostatnou přízemní budovou pro byt správce školy i se samostatnou školní tělocvičnou. Neboť prozatímní byt správce školy dá se vybouráním jednoduchých příček snadno proměniti v místnosti školní dle původního projektu. Vyřešení této okolnosti pro dobu přítomnou závisí na finanční možnosti obce.
  Při odpoledním otevírání ofertu zjištěn výsledek ( o.z. 13.7.1931 )
  Jméno – budova školní: – byt: - celkem:
  Arch. Kubeček a Stehlík – 510.884.06 – 92.594.14 – 603.447.20 – 1 procento sleva
  Stav. V. Volt, Smiřice – 543.208.03 – 98.351.78 – 641.539.83 2 procenta sleva
  Václav Lelka, Dvůr Králové – 566.368.15 – 101.345.71 – 667.713.86
  K. Andrejsek, Smiřice – 599.457.64 – 102.933.07 – 702.384.71 – 1 procento sleva
  Ing. R. Čeřovský, Smiřice – 444.353.95 82.404.10 526.750.05
  Arch. J. Trnka, Jaroměř – 568.842.39 – 102.273.86 – 671.716.25
  Mimo 11 ofert na jednotlivé práce řemeslné. Ve schůzi ob. z. 5.7.1931 jednáno o zadání stavby a po delší debatě přijat návrh J. Matějčka, aby se letos ( 1931 ) přikročilo ke stavbě budovy bez bytu. Rozhodnutí o stavbě bytu ponecháno na rok příští. Rovněž schválen návrh téhož zadati stavbu podmíněně.
  Při hlasování 11 hl. přijat návrh J. Tvrdého zadati stavbu dle hořejší podmínky V. Voltovi ze Smiřic.
  Ve schůzi ob.z. 11.7.1931 po referátu V. Prokopa o třech nejlevnějších nabídkách po stránce věcné zadány byly veškeré práce nutné ku hrubé výstavbě definitivně V. Voltovi ( návrh F. Kvasničky )s doplňkem Josefa Křečka na písemné zajištění různých změn.
  Dozorem pověřen projektant J. Trnka, za obnos 15 000 Kč včetně plánů, všech potřebných detailů, měření a konečného přezkoušení účtů.
  Se stavbou započato dne 12.července 1931 a postupováno bylo za příznivých podmínek, takže brzy narazilo se na nedořešenou otázku bytu v přízemí. Dozorce stavby Trnka již 12.8.1931 prosí o neodkladné rozhodnutí, aby podnikatel stavby nebyl v postupu práce zdržován.
  Tentýž zastavuje 15.8. práci v partii bytu.
  Schůze ob. zast. sice na 16.8. svolána byla ale za účasti 6ti členů nemohla rozhodovati ( o.z. 16.8.1931 ).
  Z opatření předsedy stavební komise vyvozena byla nechutná kontroverse a stavební komise, zbavená pravomoci, nemohla zabrániti některým vícepracem, které později ukázaly se nutnými. Obec. zast. rozhodovali opožděně a otázka bytu dána na programu až 28.3.1932, když ani na schůzi stav. komise 6.3.1932 nedošlo k rozhodnutí.
  Při stejném počtu hlasů, rozhodl starosta Andrejsek, aby se postavil byt zvláštní dle plánů J. Trnky s odůvodněním, že řešení toto bude levnější. Proti tomuto rozhodnutí podáno odvolání, ač postup stavby vyžadoval určitá rozhodnutí.
  Ve schůzi ob.zast. 7.5.1932 znovu se jedná a uznává se že finance obecní ku provedení stavby nepostačují, ale zásadní rozhodnutí opět odloženo a provisorní byt schválen 17.6.1932, kdy se prováděly veškeré vnitřní práce.
  Při stavbě provedla obec i novostavbu transformátoru, který z technických a finančních důvodů nemohl se v novostavbě školy umístiti, jak bylo původně míněno a jednotné provedení plotu provedeno i u parcely obcí reservované.
  Na stavbu získala obec 30 000.- a 10 000.- Kč zemské a 5 000.- Kč mimořádné státní podpory.
  Značné námahy a nákladu vyžádala si i úprava zahrady a okolního terénu. Chodník, kanalizace a výdlažky vjezdů provedeny za přispění okresu a zahrada jakož i park se hřištěm upraveny byly dle návrhu okres pomologa V. Špačka – za pomoci asistenta Hroudy.
  Velkou část výsadby věnoval okres ze své školky, ostatní dodal zahradník Černý z Jaroměře, Ježek ze Smiřic a Viktorin Hradec Králové.
  Stavbu solidně provedl stavitel V. Volt, mimo práce truhlářské, kterou samostatně dodal místní truhlář Voňka, a mimo hromosvodů a osvětlení p. Laburdy ze Smiřic, takže byla 14.9.1932 hladce kolaudována toutéž komisí, která udílela stavební povolení.
  Celkový stavební náklad činil 642.085.10 Kča byl uhražen stavebním fondem 286.855.90 Kč, subvencemi 45.000.-, Hansovým fondem 40.164.70 Kč, prodejem staré školy 30.000.- a zbytek 240.064.50 Kč obec dluhuje a splácí.
  Zápůjčku ochotně poskytla městská spořitelna Smiřická a dočasně V. Volt, stavitel.
  Ve škole zahájeno bylo vyučování 1. září 1932 nově jmenovaným řídícím učitelem Josefem Mikešem ( dříve v Rodově ), který o dokončení prací a vnitřní vybavení školy účinně se staral a svým konsiliantním jednáním ku vyjasnění poměrů platně přispěl.
  O školním loutkovém divadlu postaveném v pracovně žáků hlavní zásluhou p. V. Jambory u prof. státní rolnické školy z. Tureckého ze Smiřic pojednáno bude ve stati kulturní. Vydatně přispěli ku zřízení též Fr. Bohdanecký, L. Mach, Fr. Křeček, firma Steinský, starosta Fr. Andrejsek aj.

  Dohotovená stavba byla odevzdána veřejnosti při slavnosti 27.8.1933, která překvapila účastí i zájmem o školu a byla podnětem ku vzpomínkám i darům příznivců školy.
  Při té příležitosti pořádaný sjezd bývalých učitelů a žáků ( dopoledne ) byl hojně navštíven; pokud se dalo zjistiti zúčastnili se učitelé Rezek J., Štupl E., Al. Růžička, Tuček Jos., Macháňová A., Pavelka, J. Mikeš aj.
  Dojemná bylo shledání bývalých žáků, mezi nimiž bylo mnoho hlav šedivých a které pro množství a i neznalost jmenovati není možné. Při sjezdu, který zahájil uč. Tuček velmi vhodně promluvil J. Polák, starosta z Lochenic a se starou budovou na místě se rozloučil p. J. Kotlant, vzpomínkou na doby svého dětství. Slova řečníkova zanechala u všech, jmenovitě starších pamětníků, hluboký dojem.
  Impozantní průvod k nové školní budově zahájil vlastní slavnost. Hosty a účastníky za místní školní radu uvítal předseda V. Prokop, stručně nastínil vznik a postup stavby. Úřadující náměstek Jos. Klouza v uvítacím proslovu za obec. zastupitelstvo poděkoval úřadům a jejich zástupcům, všem kteří na stavbě se zúčastni prací, nebo dary, jakož i za spolupráci členům obecních zastupitelstev, místní školní rady a stavebních komisí a odevzdal novou školní budovu do správy školních úřadů.
  Účast omluvili: Minist. školštví a nár. osvěty, zemská školní rada, posl. Dr. Josef Černý, čl. zem. výboru Fr. Hlavatý a Josef Crha ( ? ), zem. škol. insp. Štěpánek, okr. lékař Mudr. Josef Nosek, arch. Trnka, prof. Jan Šandera, uč. Václav Polák, hol. Al. Junek, strojmistr V. Šrámek a j.
  Děkovné projevy žáků zdařile přednesené mile dojaly ( Luboš Merkl, Vlasta Tučková ). Vrcholem slavnosti byl hluboce založený projev okr. insp. prof. L. Piazzy, o významu vzdělání a školství. Škoda, že není pro budoucnost v plném znění zachován, jak by zasluhoval.
  Řeč jeho krátkým proslovem doplnil předseda okr. šk. výboru a okres. hejtman Em. Pacovský.
  Budovu oficiálně převzal do správy říd. uč. J. Mikeš, který svým vlastním, milým způsobem vyslovil potěšení, že na sklonku své aktivní služby vede správu nejkrásnější obecné školy jaroměřského venkova, kterou pomohli vybudovati jeho bývalí žáci. Znovu děkoval všem příznivcům školy, i těm kdo se o zdar školní slavnosti přičinili. Zve ku prohlídce školy, která všeobecně uspokojila. V místnostech suterénu překvapila výstavka loutkového divadla.
  Po prohlídce školy rozvinula se přátelská veselice v rozsáhlé školní zahradě. Důstojný průběh slavnosti zvýšily z ochoty přednesené sbory pěveckého spolku „Hanka“ e Smiřic, za řízení p. říd. uč. v.v. Pacáka. O občerstvení a příznivý výsledek finanční se zasloužily místní dámy a vedoucí zábavních atrakcí: Pinkas R., Dašek R., Pfeifer Lad., Prokop Vojtěch Ml., Němeček Václav obchodník aj.
  Na slavnost přispěli mimo sbírku f. Steinský, Malburg, Voženílek, Konsumní spol. a stát. pivovar Smiřice.
  Hotový výtěžek slavnosti Kč 2862.40 určen byl co základ fondu pro udržování zahrady. Hodnoty v ceně Kč 482. uloženy pro další použití ( 3 stánky, dekorační látky, pohlednice a j. ).
  U příležitosti slavnosti věnovali: Škole p. Jan Kotlant hotově 1 000 Kč na trvalé pomůcky a Žulové lomy sdružených okresů ve Skutči 1.701.55 Kč v úctě za dodané žulové kostky. Ve prospěch desky padlým věnoval V. Šrámek 100.- Kč, které byly uloženy co základ fondu k témuž účelu. Celkový efekt slavnosti 6.145.95 Kč.
  I v těžkých dobách přináší občanstvo ochotně oběti svému školství a dovede oceniti význam národní školy a práci svědomitých učitelů na venkově.

  Suchý rok 1934 i přes všechnu péči částečně poškodil nově založený porost zahrady a několik cenných sazenic uschlo.
  Otázka zaknihování a prodej staré budovy, která rovněž neodůvodněně rozčeřila hladinu zdejší veřejnosti a dlouho se vlekla ( o.z. 15.8.1932 ) zdárně zakončena r. 1934.
  Ve schválené postupní smlouvě vyhradila si obec zasedací síň ( sborovnu ) pro schůze a veřejnou knihovnu s archivem a používání parkové části škol. zahrady veřejností. ( bez újmy škol. vyučování ).
  Též osvětová komise nalezla ve školních místnostech trvalého umístění. V roce 1934 povoleno užití místnosti a hřiště pro woleyball.