Kašpárek v Sokole.
----------------------------
V minulém čísle Zpravodaje nám paní Věra Kloučková připomenula 90let činnosti loutkového divadla ve Smiřicích. Zajímavý článek mě inspiroval k nahlédnutí do sokolského archivu a vyhledání dalších informací o začátcích loutkového divadla. Je třeba si na začátku připomenout, že Sokol (Česká obec sokolská) zdaleka nebyl zaměřen jen na sportovní činnost. Spolek od svého založení(ve Smiřicích roku 1898) kladl důraz na skloubení aktivit sportovních, vzdělávacích i kulturních. Spolek se od svého počátku prezentoval jako vlastenecký a nepolitický. Pořádány byly přednášky, besedy, výlety na významná místa české historie a akce kulturní jako biograf a divadlo.
A nyní již ke Kašpárkovi. Rok 1926, v jednotě se již delší čas projevovala touha po loutkovém divadle pro mládež a 17.ledna byl učiněn první krůček. Na loutkovém divadélku, jež ochotně zapůjčil pokladník cukrovaru pan Cihlo, byla před zaplněným sálem hotelu Andrejsek poprvé sehrána „pimprlová komedie“. Jednalo se o loutkové divadlo, zvětšené Alšovo, s loutkami 25 cm vysokými. Úspěch prvního pokusu podnítil účinkující tak, že do konce února bylo sehráno celkem 8 představení, která shlédlo celkem 785 diváků. 7.března odpoledne sehrány hry Gratulanti od Franka Weniga, Život za republiku od Fr. Homoly a Naše pohádka od B. Schweigstilla. V dubnu, po skončení sezóny, bylo zapůjčené divadélko s poděkováním vráceno panu Cihlovi. Během prosince pak bylo sehráno 5 představení na divadélku, jež ochotně zapůjčila bratrská jednota Vlkov. Celkem v tomto roce sehráno 13 her s finančním výnosem 627 Kč, bylo rozhodnuto tento využít na nákup dekorace a potřebných rekvizit pro vlastní loutkové divadlo. Průměrná návštěvnost byla 130 dětí.
Stavba vlastního divadlo byla schválena roku 1929. Bratři zajímající se o loutkářství shlédli loutková divadla v okolních městech, důkladně se tak připravili k výstavbě a vedení vlastního divadla. V roce 1930 konečně dochází k zřízení vlastního loutkového divadla. Bratr Jakoubek z HK narýsoval plány, které byly předány k přezkoumání zkušenému loutkaři br. Boučkovi z Jaroměře. Br. Lefnar se zavázal, že zdarma dodá veškeré potřebné řezivo a mohlo se začít.

Rok 1931. Loutkaři a děti se konečně dočkali vlastního loutkového divadla. Jeviště zhotovil br. Machač podle plánů pečlivě přezkoumaných a schválených několika odborníky za 1.416 Kč. 7.listopadu tak zahájilo loutkové divadlo na vlastním jevišti a s vlastními loutkami, pod vedením br. Zahálky, hrou M. Kopeckého Oldřich a Božena, aneb Posvícení v Hudlicích. Zahajovací sobotní představení bylo sehráno pro dospělé, v neděli dopoledne se hrálo pro děti. Další představení v listopadu již přilákalo 310 diváků, vybráno bylo 341 Kč. Jednota může být právem hrdá na své loutkové divadlo, jemuž se málokteré z okolních co do účelnosti, praktičnosti a bohatosti vybavení vyrovná. Celkové náklady na pořízení divadla činily 10.028 Kč. Významné finanční dary poskytla Spořitelna smiřická, firma Malburg a syn, firma mlýn Voženílek, p. Pleštil a br. Kněžourek. 22.prosince sehráno loutkové představení Krejčík, švec a Kašpárek před 232 diváky. Poprvé se ve hře objevuje Kašpárek, nepochybně nejoblíbenější postava her dalšího období. Celkem sehráno 6 představení, průměr 247 diváků.
V roce 1932 loutkové divadlo „V Kašpárkově říši“ sehrálo 15 představení, z toho 3 pro dospělé, průměrně 235 diváků. Při loutkovém odboru pracovalo 16 bratří, 4 sestry a 3 dorostenci. 5.března u Andrejsků slavnostní představení 7.březen od J.Hořejšího. Začátkem září hostoval ve Smiřicích loutkař Karel Kopecký, jenž ve Dvoraně sehrál řadu starých loutkových her. Pěkné divadlo a 80 cm vysoké loutky vždy téměř zaplnily sál. Dále uvádím názvy některých her, v závorce pak počet diváků: Jak Honza čerta chytal(234), Vodníkova Hanička(225), Kašpárkovo pometlo(232), Kašpárek a krejčí Jedlička(185), Kašpárek učí Matěje(205), Princezna Včelka, Do Prahy za prezidentem(198), Jak švec čerta ošidil(198), Krakonošova zahrádka a Kašpárkův strom(131).
V roce 1933 sehráno 11 představení, z toho 1 pro dospělé. Na vstupném vybráno 4.044 Kč (máslo 1kg=18 Kč, houska 1ks=0,20Kč): Dobrá víla Jarmilka, Kašpárek jde do světa, Milion, Jak v hospodě napálili čerta(204), Čert a Káča, Kocour Felix(238), Šípková Růženka, Žádost kmotra Jahelky, Kašpárek ani čerta se nebojí(129), Kašpárek v legiích(281), Perníková chaloupka(272), Mikuláš jde k nám.
V roce 1934 sehráno 12 představení, z toho 4 pro dospělé a jedno maňáskové o dětském dnu, průměrně 175 diváků. 28.října ke dni čsl. samostatnosti slavnostní představení Hold loutek Čsl. republice a Ve službách vlasti od V. Sejkory: Pivoňka Králem(103), Kašpárek a Felix lékaří(221), Kašpárek a hvězdáři, Ve službách vlasti(202), Kašpárek a Ferdáček(165), Kašpárek, krejčí a švec(131)-v Předměřicích, Konec světa mistra Dratvičky(249).

V roce 1935 sehráno 9 představení, průměr 184 diváci. Celostátního loutkařského sjezdu v Praze se od nás zúčastnili bři. Junek, Laburda, Malík a Zahálka: Hluchý král(84), Kašpárek náčelníkem loupežníků(164), Kašpárek jede do Prahy popřát p. prezidentovi(240), Honza Orlobijec od Jar. Homoly(202), Tři zlaté vlasy děda Vševěda(223), Čert na cestách, Mikuláš a loupežníci. Pro výpravnou hru Doktor Faust(234) vyrobili mnoho kouzelných hejblat i řadu strašidelných příšer a oblud bři. Turecký a Stříbrný. Nedělní představení této hry pro děti bylo slavnostní, byl očekáván desetitisící návštěvník, kterým se stala školačka Helena Sychrovská, odměněna byla stálou vstupenkou a dalšími dárky. Přítomen byl i župní loutkař br. Polák z Hronova.
V roce 1936 bylo sehráno 9 představení, průměr 216. Dětská představení se těší stále značné oblibě, sál sotva postačuje a je těžké udržet v hledišti potřebný klid. Loutkařskou školu v Praze absolvoval br. J. Stříbrný. Bratr Kafka věnoval divadlu zdařilou loutku slona, kterou sám zhotovil jako již mnoho pěkných a vtipných věcí pro Kašpárkův inventář. Na župní loutkařské škole v Hronově přednášel i náš principál br. Zahálka, při ukázkách zaujali i smiřičtí maňásci-zahradníci. V září otevřena výstava loutek v hotelu Andrejsek, navštívilo ji 1040 zájemců: Princezna Pampeliška(235), Král Ječmínek(172), Probuzení(219), Kašpárek lékařem(188), Čertův hrad(178), Kašpárek ve službě u sv. Mikuláše(205).
V roce 1937 sehráno 13 představení, průměr 199. Na župní schůzi loutkařů ve Starkoči byl br. Zahálka zvolen náměstkem župního náčelníka. Třídenním kursem v Praze prošli bři. Zahálka a Stříbrný: Strakonický dudák(84)-pro dospělé, Kašpárkova čtveráctví(116), Haló maňáskové, vzhůru do Prahy(129), Lešetínský kovář(276), Ivan Pecivál(149), Dva bratři od J.Schneidra(243)- s touto hrou podniknut zájezd do Vlkova za účelem probudit vlkovské loutkaře, aby nenechávali loutky spát v truhle na půdě, Raketou na měsíc(220)- raketu, která syčela, kouřila a letěla vyrobil její vynálezce a konstruktér br. lékárník J. Stříbrný, Haló maňaskové, vzhůru do Prahy(129), Lešetínský kovář(276).
V roce 1938 sehráno 12 představení s průměrnou návštěvností 237 diváků. Mobilizace, Mnichov, abdikace prezidenta Beneše: Drak(208), Kašpárek a Ježibaby(206), Kašpárkův první krok, Vodníkova Hanička(291), Žádost kmotra Jahelky(326).
V roce 1939 sehráno 13 představení s průměrnou návštěvností 250 diváků. Konec republiky, obsazení Čech a Moravy německým vojskem, těžké rány pro vlastenecky orientovaný Sokol. Dle nařízení musejí být i plakáty pro děti dvojjazyčné, tedy i v němčině. V předtuše zlých časů rozhodnuto věnovat zdejší škole cvičební nářadí v ceně 19.700 Kč, loutkové divadlo v ceně 3.578 Kč a hudební nástroje, stále se ale hraje: Pivoňka králem(167), Bacilínek, Kašpárkovy čertoviny(199), Míček Flíček(292), Kašpárek a hastrman(355), Začarovaný les(311), Ponocný a strašidlo(147).

V roce 1940 sehráno 12 představení s průměrnou návštěvností 209 diváků. Loutkařské školy v Jaroměři se zúčastnilo 6 našich členů, přednášel zde i br. Stříbrný. Dne 28.října u nás hostovalo umělecké divadlo prof. Skupy s populárními loutkami Hurvínkem, Spejblem a Máničkou. Pro děti Mániččiny laskominy a Hurvínkovo bu-bu-bu, pro dospělé pásmo Voničky od J. Kubeše. Němci stále omezují činnost spolků, veškeré zábavy zakázány: Sněženka(258), Kašpárkovo zmoudření(171), Jak napálili v hospodě čerta(114), Tři zlaté vlasy děda Vševěda(187), Perníková chaloupka, Smolíček Pacholíček(303), Pohádka o princezně Pampelišce(220), Kašpárek na prázdninách(185), Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Dobrá víla Jarmilka.
V roce 1941 rozpuštěny sokolské organizace a majetek zabaven, vlastenecké zaměření Sokola bylo pro Němce nepřijatelné. V provozu zůstal biograf, který promítal převážně německé filmy s propagačnímy žurnály na úvod. O zábavu pečoval alespoň loutkařský odbor, ovšem pod hlavičkou školy. Účast na loutkovém divadle během okupace byla stále značná, zábavy bylo málo a naopak peněz, za které nebylo co koupit, bylo dost: Buchlovský kámen(132), Nejkrásnější řeč na světě.
V roce 1942 hrány hry: 3x Čert a Káča, Budulínek(436), Perníková chaloupka, Vánoce v myslivně(344).
V roce 1943 sehráno 8 představení: Zvířátka a loupežníci(335), Vodníkova Hanička(319), Krejčí švec a Kašpárek(246), Kašpárek dvorním lékařem(318), Dobrá víla Larmilka(290), Koření z Černého vrchu(201), Kašpárek ve službě u sv. Mikuláše(373)-s nadílkou, Pohádka o princezně Pampelišce.
V roce 1944 sehráno 5 představení: Kašpárek a hastrman(257), Kašpárek u Ježibaby(274), Šípková Růženka(328), Přijde sv. Mikuláš(407)- s nadílkou, Zvířátka a loupežníci(212).
V roce 1945 sehráno 5 představení s průměrnou návštěvností 238 diváků: Kašpárek loupežníkem. Po osvobození, na den sv. Václava zahájeno hrou Míček Flíček(172), Lešetínský kovář(290), Dobrá víla Jarmilka(376). Vybráno na vstupném 3.905 Kč.
V roce 1946 sehráno 5 představení a jedno maňáskové. Snahy o vytvoření jednotné tělovýchovy, jednání nikam nevedou, výpady proti Sokolu. Župní divadelní školu v HK absolvovali br. Zahálka, Šimek a dorostenka Šimková: Ivan Pecivál(197), Psohlavci(93), Probuzení, Oldřich a Božena + Perníková chaloupka(262), Budulínek + Mikuláš a loupežníci(229)-s nadílkou.
V roce 1947, 28.října Na lednici slavnostní představení na pohyblivém jevištním pásu, hra O pejskovi a kočičce od Dr. Širokého sehrána 3x: Sněhurka a trpaslíci, v květnu 3x maňáskové představení, Kašpárkův sv. Mikuláš(321)-s nadílkou.

V roce 1948 sehrána 4 představení: 2x Janek v pekle, Mikulášská nadílka a Koblížek na cestách. Po únorových událostech povolána vláda obrozené národní fronty, odhodlaně nastoupena cesta k socialismu, v jednotách ustaveny akční výbory. Vyhlášena nutnost jednotné tělovýchovy, tentokrát direktivně vládním nařízením. Loutkaři měli krušné podmínky ve školní tělocvičně, kde stále více času zabíral biograf. Hrát bylo možné 1x za měsíc, v neděli odpoledne, na zkoušky nezbývalo místa ani času. Jeviště a rekvizity bylo nutné rychle rozebrat a uklidit, aby v 17 hod mohl začít biograf. Když se pak naskytla možnost získat menší, ale vlastní sál v hostinci Na lednici, nerozmýšleli se loutkaři dlouho a zřídili tam stálé jeviště. Na nové moderní loutky obdržel loutkařský odbor od jednoty úvěr 10.000 Kč.
V roce 1949 sehráno již 16 představení a 3 maňásková: Napravení lupiče Kolbaby, 2x Kašpárkovo zmoudření(151+78). Loutkaři obdrželi nové moderní loutky od ak. malíře V. Šedivého z Prahy. Jsou pohyblivější, moderní umělecká díla. Vodičům poskytují daleko více možností, vyžadují však bedlivé pozornosti a pilného cviku. První hrou s novými loutkami byla parodie Šnofonius a Mordulína od Al. Gallata(70). Další hry: 3x Exekuce od Ign. Herrmanna a Aloise Poláka, 2x Pastýřova Liduška(126+46), 2x Kouzelný koberec(167+24), Jindy a dnes. Loutkaři měli delší prázdniny, neboť sál byl zabrán pro cizí pracovníky cukrovaru jako noclehárna. V prosinci byly sehrány hry 2x Princezna Pampeliška(200+162) a Kašpárek lékařem(55).
V roce 1950 sehráno 7 představení a 2 maňásková. Loutkařskou školu v HK absolvovalo 5 členů. Bratři Pádr a Čech pořídili novou dekoraci, byl zakoupen nový dvoutalířový gramofon a zesilovač: 2x Dračí komedie(174+79), Kašpárek čarodějem(242), Zlatá skříňka(195), Jak se napil Honza rozumu(199), Dlouhý, Široký a Bystrozraký(305) a Šípková Růženka(129).
V roce 1951 sehráno 5 představení ještě pod Sokolem, celkem pak 13. Vládním nařízením Sokol začleněn pod závodní jednotu státních statků. Nepolitický Sokol nevyhovuje komunistům, z bratrů se tak postupně stávají soudruzi. V režii P. Zahálky sehrána hra Pivoňka má smůlu(283), dále hry Drak(178), 2x Děd Vševěd(206) a 2x O nespokojeném kohoutkovi(153). Loutkové divadlo, dobře prosperující a činné, je direktivně přidruženo k osvětové besedě a odloučeno od Sokola. Tím tedy skončil Kašpárek v Sokole, naštěstí pro malé diváky ale dále úspěšně pokračuje samostatně. Samostatná činnost Sokola pak končí o rok později. Ze sálu Na lednici přemístěna loutková scéna usnesením MNV z 12.6.1953 do Malburgovy vily, kde působí dodnes.
Smiřickým loutkářům přeji hodně tvůrčí energie do dalších let, principálovi dobrou partu a Kašpárkovi nejlépe zcela zaplněný sál rozesmátých a spokojených dětských diváků.
2016-01-01 Milan Plšek, předseda TJ Sokol
Vložené fotografie Vladimír Sladký a p. Lochman
Zleva:Jaromír Sladký, Jiří Zahálka, Slávka Klimešová, Jan Suchánek ml., Věra Kloučková, Miluše Černá, před ní Daniela Koubová, Jiří Řízek, Tomáš Zemek, Nikola Motyčková, dole klečí Zdeněk Klouček, Denisa Motyčková, Libuše Zemková, Růžena Hlaváčková, Milan Motyčka, Iva Trnečková, Jan Suchánek nejml., Honzík Kočí, Markéta Kočí, ve dveřích Filip Menger.
Text Jaromír Sladký, foto Vladimír Sladký
Zleva stojící vzadu: Libuše Zemková, Jiří Zahálka, Jiří Řízek, Jaromír Sladký, Tomáš Zemek, Jan Suchánek ml., Milan Motyčka ml.
Zleva stojící: Honzík Kočí, Květoš Menger (sedí uprostřed), Jan Suchánek nejml., Denisa Motyčková, Milan Motyčka, Miluše Černá.
Sedící zleva: Stanislava Klimešová, Iva Trnečková, Tereza Sladká, Kateřina Sladká.
Vpředu ležící a sedící zleva: Zdeněk Klouček a Věra Kloučková.
Za foto a popis děkuji Vl. Sladkému
V první řadě zleva stojí: Jiří Voženílek, Pavel Suchánek, Petr Hnik, Míla Bartošková a Ladislav Žižka.
Druhá řada zleva: Marie Marková, Jarča Šimánková, Hana Marxová, Milena Laburdová, Otakar Hnik ml., Věra Novotná, Jaroslav Motyčka,
Třetí řada zleva: Jaroslava Suchánková, za ní vykukuje Zdena Burešová, s brýlemi učitel František Mach, učitel Petr Zahálka, Věra Lášková, František Krtička, s tmavšími vlasy Milan Motyčka, se sponou Josef Marek, Slavoj Lochman a Karel Šíp.
Poslední řada zleva: František Dušek, hlava za ním ?Ivan Nitka?, Ladislav Bureš, Zdeněk Trmal, s brýlemi Milan Jaško, Josef Lášek, před ním Jan Suchánek, pan Černilovský (?) se dívá doleva, za ním stojí ? Jaroslav Šíp a až vzadu ing. Vladimír Hájek, Jiří Zahálka, s brýlemi p. Ladislav Žampa, s se sponou Miroslav Šmejda, Josef Kňourek, Otakar Hnik st., před ním stojí až napravo Josef Pikola.
Popisoval Petr Hnik v březnu 2011. Nejsem si jistý s „Ivanem Nitkou“!!!!
Na stránkách
--- www.mestosmirice.cz ----- se mimo jiné píše:
,,O své činnosti vede přesné statistické záznamy. Z nich se můžeme dozvědět, že za dobu své existence sehrálo 1073 představení, které zhlédlo 160 992 diváků.
V době největšího rozmachu v 60. letech vystupovalo i na četných zájezdech, z nichž nejpamátnějším byl téměř čtyřtýdenní pobyt v Itálii.
V této době i několikrát vystupovalo na různých loutkářských přehlídkách, z nichž si přiváželo četné ceny.
Za nejúspěšnější je možno považovat primát na tradiční celostátní Loutkářské Chrudimi v roce 1961 s Generálskou operkou ...."