Otakar Kodyš

a/ Karpíšek Mikuláš *26.08.1847, dělník na dráze, Sm. čp. 82, †01.08.1934 Sm.
   Josefa Hrubá *06.10.1853 Sm. 153, †31.03.1934 Sm.
   sňatek 06.10.1874 Holohlavy, Sm. 153

   b1/ Alois *16.12.1874 Sm. naproti č.83, †23.02.1875 Sm.

   b2/ Antonie *09.09.1876 Sm. 82 Kršovka, † 08.10.1922
       Plšek Josef *28.02.1871 Třesovice, sňatek 25.04.1899 Hol., †25.12.1930 Jaroměř

   b3/ Aloisie *10.10.1878 Sm. 82, †20.06.1879 Sm.

   b4/ Anna Karpíšková *21.05.1880 Sm. 82, †31.08.1960 Sm.        ====> Rodokmen Karpíšek
       Kodyš Josef *4.03.1875 z Černožic 29, pošťák Sm. 221, †13.02.1956 Sm.
       (syn Jana Kodyše z Černožic 29 a Anny Satránské z Černožic 4 oba čp.332
       sňatek 15.11.1904 Holohlavy

       c1/ Kodyš Otokar *21.11.1906 Sm.82, voják, npor. †03.07.1956 Sk (na smiřickém hrobě je 6.7.1956)
           Helena Šookyová *30.07.1904 Sk, Smiřice 332, †19.06.1995 Sk
           sňatek 26.12.1936 Sm. čsl. kostel

           d1/ Josef Kodyš *18.03.1935 Sm., Bratislava, †25.04.2013 + Ludmila Křupková Ol.
               e1/ Peter Brezno, Praha (5 dětí) a Zdenko Brezno Bratislava II (2 děti)

           d2/ Miloš Kodyš Roudnice + Helena Mučková
               e1/ Jaroslav (bez dětí) a Zdenka (2 děti)

           d3/ Juraj Kodyš Roudnice + Agneša
               e1/ Iveta (3 děti), Juraj (2 děti) a Peter (1 dítě)

           d4/ Otakar Karel Jaroměř, zahradník, Hamburg
               svobodná matka Libuše Karlová ze Smiřic, Kršovka 79
               *03.11.1918 Sm., ul. Nová 178, zubní technička
               v roce 1941 bydliště Kršovka 79, otec soudně určen
               odhlášena do Jaroměře II, čp.135, 04.12.1958
               dcera Josefa Karla *4.7.1882 Sm a Barbory(roz. Miškovská) *4.12.1887      ====> Rodokmen Karlovi

       c2/ Marie Čermáková, *cca 1920, přijali za svou, provd. byla Šimánková ?,
           zemřeli jí rodiče:
           (Josef Čermák, *7.7.1887 Doudleby, manžel Josefy, †14.5.1936 Sm. 313 čsl.)
           (Josefa Čermáková-Šenknerová, *4.7.1891, vdova, †21.1.1937 Sm. 313 čsl.)

2016-06-08

  Otakar Karel, syn Libuše Karlové ze Smiřic, mě upozornil na články: ,,týkajíci se mého otce Otakara Kodyše narozeného a pohřbeného ve Smiřicích". Zeptal jsem se na rozdíl v příjmení a pan Karel mi odpověděl: ,,Ano táta byl ženat a měl na slovensku ženu s kterou mél 3 syny". (Syn Miloš Kodyš je na fotografii, kde ukazuje svého otce npor. Otakara Kodyše - fotky: www.cas.sk)

Článek je přetištěn ze stránek www.lidovky.cz

Vznikl pomník obětem utajované nehody

30. července 2011
LOM NAD RIMAVICOU ( SLOVENSKO )
  Ve středoslovenské obci Lom nad Rimavicou byl odhalen památník obětem havárie československého vojenského letadla, při níž v roce 1956 zahynulo 21 důstojníků československé armády.
  Vzpomínkové akce se zúčastnily asi tři stovky lidí včetně představitelů slovenské a české armády, ministerstva obrany a místní samosprávy.

  Památník v podobě kříže a žulového pomníku se jmény obětí stojí na otevřeném prostranství poblíž hřebenové turistické stezky. Jeho vztyčení zabezpečil místní spolek, který se historii nehody věnuje. Informace o jedné z největších poválečných leteckých katastrof v Československu přitom komunistický režim dlouho tajil, zpřístupněny byly až v roce 2006 po odtajnění vojenské vyšetřovací zprávy.

  Podle těchto dokumentů vojenský letoun americké výroby D-47 havaroval u obce Lom nad Rimavicou poblíž Banské Bystrice 3. července 1956. Stroj odstartoval z pražských Kbel s náčelníkem kádrové služby 22. výsadkové brigády. V Pardubicích vyzvedl 14 dalších důstojníků, většinou z intendanční služby, která měla na starost hospodaření a zásobování armády.

  Letoun směřoval do slovenského Prešova. V hornaté oblasti za Banskou Bystricou se ale zřejmě dostal do bouřky a zřítil se. Nikdo z šestičlenné posádky a 15 cestujících nehodu nepřežil.
  "Pilotovi toho letadla jsme velmi vděční, že nespadl na vesnici. On letoun vytáhl a dopadl s ním od naší vesnice asi tři kilometry," uvedl podle portálu Topky.sk starosta obce Vladimír Vetrák.

  JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH NEHOD ČESKOSLOVENSKA
  Havárie měla řadu očitých svědků, kteří viděli letadlo padat kolmo dolů. V okolí nehody pak našli kusy stroje i části lidských těl. Krátce po tragedii ale podle pamětníků místo havárie uzavřela policie a zakázala přístup k vraku letounu. Od té doby již místní žádné informace o nehodě nedostali a komunistický režim o ní mlčel. Nehoda přitom patří mezi desítku největších leteckých katastrof v historii Československa.





Na smiřickém hřbitově je hrob se jmény:

Josef Kodyš *4.3.1875    †13.2.1956
Otakar Kodyš *21.11.1906    †6.7.1956
Anna Kodyšová *21.5.1880    †31.8.1960




Foto hrobu pořídil ve Smiřicích Otakar Karel.