Zkrácený článek ze smiřického Zpravodaje 3/1990
   Jak ubíhají dny po 17. listopadu 1989, mění se názorová jednota na nutnost odstranit monopol vlády KSČ v názorovou pluralitu na způsob, jak ho odstranit. V této souvislosti jsou často osobní představy vydávány za záměry skupin nebo sdružení lidí.
   Mluvčí Občanského fóra ve Smiřicích si jsou vědomi nebezpečí, které vyplývá z fám a pověstí a překroucených zpráv. Proto mluvčí OF vyvracejí i neopodstatněné pověsti o snaze nahradit předsedu a tajemnici MěstNV svými kandidáty. Tato otázka v této formě nebyla na setkání mluvčích nikdy projednávána. Pokud taková zpráva mezi občany kolovala, šlo buď o informaci mylnou nebo o záměrně šířenou desinformaci.
   V zájmu informace občanů proto svolali mluvčí OF setkání s občany do místního kina na den 27. března 1990. Na tomto setkání mluvčí OF informovali veřejnost o plánovaných změnách ve složení poslaneckého sboru a složení rady MěstNV. Přítomní občané byli informováni o výsledku jednání u „kulatého stolu“ mezi zástupci MěstNV a mezi Občanským fórem se zástupci existujících i nově vzniklých politických stran.
   Hned následně proběhlo 29. března 1990 plenární zasedání Městského národního výboru, kde byly provedeny dohodnuté změny:
   Byla dohodnuta redukce počtu poslanců z počtu 60 na 41 poslanců. Po vzájemné dohodě byli odvoláni poslanci, kteří téměř vůbec nebo málo plnili své poslanecké povinnosti (neúčastnili se ani plenárních zasedání MěstNV!).
   Při reorganizaci poslaneckého sboru bylo přihlédnuto i k novým politickým realitám ve státě. Proto byli pro doplnění poslaneckého sboru MěstNV vybráni noví poslanci z řad Občanského fóra, z řad nových politických stran i z řad nestraníků. Dohodou u „kulatého stolu“ bylo určeno, aby z počtu 41 poslanců bylo jen 14 poslanců z řad KSČ. Na tomto plenárním zasedání složili noví poslanci předepsaný slib.
   Protože rada Městského národního výboru podala 29. března demisi, zvolili poslanci již v novém složení novou radu MěstNV. Opět na základě dohody u „kulatého stolu“ byli do jedenáctičlenné rady navrženi pouze 3 členové KSČ. Na přání poslanců se hlasovalo veřejně. Protože zástupce Občanského fóra Ladislav Hofman nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů, bylo zvoleno pouze 10 členů rady. Potřebný počet hlasů získali: Miloslav Koudelka – zůstává nadále předsedou, Karel Malý – místopředseda, Jana Heřmanová – tajemnice. Dalšími členy rady jsou: Jiří Brandejs, Ing. Miroslav Burian, Josef Holeček, Jana Müllerová, prof. Karel Novák, Jiří Piter a Přemysl Rousek.
....
   Za OF Smiřice Ing. Lubomír Kupka

Článek ze smiřického Zpravodaje 5/1990
   … ano, už je odhlasováno, že Holohlavy budou od 1. ledna 1991 samostatnou obcí. S konečnou platností o tom bylo rozhodnuto na mimořádném plenární zasedání Městského národního výboru ve Smiřicích dne 30. srpna 1990 v kině Máj.
   Účast poslanců i občanů byla s ohledem na závažnost rozhodnutí velmi malá. Proto jistě jen díky ústnímu podání se tato zpráva dostala i k ostatním občanům. Našim čtenářům předkládáme stručnou zprávu z tohoto zasedání:
   Odůvodnění požadavku holohlavských občanů na osamostatnění obce přednesl holohlavský občan pan Václav Lindr. V první řadě řekl, že ke sloučení se Smiřicemi došlo podle dřívějších praktik administrativní cestou bez souhlasu většiny občanů. Pan Lindr vyjádřil mínění holohlavských občanů, kteří se cítili „v postavení kolonie Smiřic“. Vůči Holohlavům nebyly plněny slíbené volební plány. Holohlavy na spojení se Smiřicemi doplácely.
   V další části svého projevu pan Lindr vysvětlil, jak byl získáván názor holohlavských voličů.
   Nejdříve jim byly předány anketní lístky se třemi dotazy:
   1) Jste pro osamostatnění naší obce Holohlavy? ano – ne
   2) Koho ze svých spoluobčanů navrhujete do budoucího obecního zastupitelství?
   3) Které náměty pro zlepšení života v obci navrhujete?
   V prvním kole ankety se pro odtržení Smiřic vyjádřilo 263 voličů – tj. 52 % (potřebná je nadpoloviční většina). Občané ve svých odpovědích uvedli mnoho podnětných návrhů. Do vedení obce navrhli 57 svých spoluobčanů.
   Je už všeobecně známo, že v tomto „prvním kole“ ještě s odtržením Holohlav nesouhlasili občané bydlící na smiřické straně železniční trati – tj. občané bydlící v ulicích Na lávkách, v Luční apod. Zdálo se, že obyvatelé těchto ulic zůstanou věrni Smiřicím.
   Nicméně došlo k dalším agitacím a ke změnám stanovisek. Proto v konečné fázi rozhodování se k odtržení Holohlav od Smiřic vyjádřilo kladně z 504 holohlavských voličů celkem 390 – tj. 77,4 %. Na základě tohoto téměř jednoznačného hlasování byla zaslána předsedovi Okresního národního výboru v Hradci Králové žádost o osamostatnění Holohlav. Nebylo pochyb o tom, že žádosti bude vyhověno.
   Konečné slovo měli k této otázce vyslovit poslanci Městského národního výboru ve Smiřicích na mimořádném plenárním zasedání. Ze 40 poslanců bylo na zasedání přítomno jen 23 poslanců. Ti však rozhodli jednomyslně – s návrhem na osamostatnění Holohlav ke dni 1. ledna 1991 souhlasili.