V Mitiskově kronice města Smiřice najdeme tyto informace:

   Roku 1797 byla schválena žádost městečka Smiřice c.k. krajským úřadem v Hradci Králové, aby na rozdíl od okolních obcí, představený města byl purkmistr a město mohlo užívat vlastní pečeť a znak.
   Prvním smiřickým purkmistrem zvolen Matěj Černý majitel domu č.125, zámožný hostinský „U zeleného stromu" ( naproti kostelu ) a prvním radním Antonín Chotěra, měšťan a majitel domu č. 9, vyhlášený doktor.
Poznámka:
Posledním desátým purkmistrem byl r. 1882 zvolen Antonín Sehnoutka, mistr truhlářský
Od roku 1885 jsou uváděni starostové.

Pan Zeman v Pamětech Smiřic uvádí: ( kniha byla napsána na začátku minulého století )
   Severně od zámku a na místě dnešního kostela obývali smiřičtí poddaní, tvoříce tu pranepatrnou osadu Smiřice. Dle urbáře z r. 1588 měli Smiřice toliko 20 lidí osedlých. K západu, ke sklepní lávce ( kamž se chodilo přes ,,Kršovku“ ) „k hatím“ šířila se ves Smiřičky, také Malé Smiřičky zvaná.
    Smiřice i Smiřičky měly svého rychtáře. Pro Smiřice nazýval se rychtář starším nebo městským, pro Smiřičky mladším. „Úřadovali" ve svých bytech a na akta se podepisovali společně. Ještě r. 1758 připomíná se rychtář mladší a starší. Rychtáři i konšelé, jichž bylo ve Smiřicích dle záznamů z r. 1666 osm, byli voleni na rok.

   Rychtář vybíral berně, purkrechtu a jiné dávky, „honil lidi z hospod a z rynku do kostela“ a zabraňoval karbanu. Musil sám proto vést život bezúhonný. Po přísaze u vrchnosti obdržel odznak své moci a důstojnosti: rychtářské právo, jinak řečeno žílu, feruli. ( Smiřický corpus práva na radnici dosud chovaný jeví ovšem úctyhodné stáří a sešlost. Je obšit koži, na obou koncích opatřen pletivem z 9 a 16 pásků a věnečkem ze žlutých hřebíčků.)
    V manuále jmenuje se poprvé r. 1687 vedle rychtáře staršího a mladšího také rychtář císařský. Býval to vrchnosti jmenovaný čelnější občan, jenž jako dozorčí orgán dbal při správě městského dobra vrchnosti. Často zván byl také rychtářem hraběcím, ke konci 18 st. Také purkmistrem. Konšelé, jichž bylo v této době již 12, střídali se u vedení úřadu purkmistrovského měsíčně, čili „vydržovali ouřad.“ V čele stál konšelům primas, vrchnosti volený. Obecní ůřad nazývali magistrátem.
    Od roku 1694 úřadovali rychtáři ve vlastní rychtě. Byla to dřevěná hospoda koupená od Anny Zímové, někdy Balcarové, vdovy po Tobiáši Zimovi za 800 kop míšenských. V přízemí nacházela se šenkovna, arest, v poschodí rychta, později „školnice“( třída )

Josef Zeman ve své knize uvádí seznam rychtářů ( primasů, purkmistrů ) ve Smiřicích.

1644 - Jan Pelikán
1645 - Jan Pelikán
1646 - Petr Mezlečský
1647 - Petr Mezlečský
1656 - Jiří Balcar
1657 - Václav Špička
1659 - Jan Šaršoun
1666 - Jan Kuchmistr – rychtéř starší, Martin Novohradský - rychtéř mladší
1668 - Jan Kuchmistr – starší, Lukáš Pořádek – mladší
1673 - Jan Šaršoun
1681 - Martin Novohradský – starší, Štěpán Valášek mladší
1686 - Štěpán Valášek
1687 - Mikuláš Balcar – starší, Štěpán Valášek - mladší, Jiřík Dvorský -císařský
1689 - Mikuláš Balcar – císařský, Jiřík Dvorský - městský, Václav Černuška
1695 - Jiřík Dvorský
1702 - Jiří Dušek – starší, Jiří Hešle – purkmistr
1706 - Jan Balcar – hraběcí rychtář, Václav Pelikán – mladší, Dušek – primas
1712 - Jan Jiří Dušek – primas
1714 - Jan Jiří Dušek – primas
1722 - Jan Jiří Dušek – primas
1730 - Jan Jiří Dušek – primas
1732 - Dušek – primas, Jan Janek – vydržoval purkmistrovský úřad v januari, František Černohorský - vydržoval purkmistrovský úřad v máji
1733 - Jan Dušek – primas
1740 - Jan Dušek – primas
1742 - Jan Jiří Dušek – primátor a „vůdce počtů“
1744 - týž
1755 - Jiřík Fousek – purkmistr
1758 - Václav Hodek – purkmistr, Josef Valášek – Primas, Jan Erban – starší, Štěpán Valášek – mladší
1774 - Josef Valášek – primas
1775 - Jan Moudrý – primas, Černý – „burgmistr“
1777 - Jan Moudrý – primas
1782 - Jan Sotola – mydlář, purkmistr
1783 - Matěj Černý – „držel ouřad v juni“, Václav Šotola – „ve februari“, Jan Veselovský – „v marti“, Josef Valášek – „v novembri“
1784 - Matěj Černý – primas
1785 - František Kopecký –ouřadující purkmistr v listopadu, Václav Holič – pur. v dubnu, Josef Holman – pur. v máji
1787 - Jan Veselovský – marktrychtr
1788 - Jan Veselovský - městský rychtář
1789 - Jan Veselovský - městský rychtář
1791 - Jan Veselovský - městský rychtář
1792 - Jan Veselovský
1796 - Jan Veselovský - městský rychtář
1799 - Jan Janák - městský rychtář, od října Matěj Černý – hostinský, purkmistr
1801 - Matěj Černý – purkmistr
1802 - Matěj Černý – purkmistr
1803 - Matěj Černý – purkmistr
1805 - Antonín Choděra – purkmistr
1808 - Jan Janák - purkmistr
1809 - Jan Hodek – purkmistr
1811 - Jan Janák – purkmistr
1813 - Jan Hodek – purkmistr
1815 - Jan Hodek – purkmistr
1823 - Jan Drahoš – purkmistr
1825 - Jan Drahoš – purkmistr
1828 - Antonín Choděra – purkmistr
1830 - Antonín Choděra – purkmistr
1835 - Antonín Choděra – purkmistr
1848 - Antonín Choděra – purkmistr
1849 - Antonín Choděra – purkmistr
1850 - Antonín Choděra – purkmistr
1853 - Karel Sedláček – purkmistr
1856 - Karel Sedláček – purkmistr
1861 - Karel Sedláček – purkmistr
1864 - Karel Sedláček – purkmistr
1866 - Za K. Sedláčka, jenž před invazí pruskou prchl, úřadoval Jan Čeněk

   2. května 1919 zemřel Jan Juliš, bývalý dlouholetý zasloužilý starosta města, předseda místní školní rady, místní dozorce školní a člen všech místních vlasteneckých a dobročinných spolků, velkoobchodník ve Smiřicích, v 74. roce svého věku. Z nemajetného pekařského dělníka stal se neúnavnou prací apotcivou přičinlovostí a šetrností váženým občanem a velkoobchodníkem a obec smiřická, pamětliva jsouc jeho píle a zásluh, zvolila ho svým starostou.
   Škola smiřická děkuje mu za zřízení rozsáhlého hřiště, za pečlivou úpravu a zvelebení libosadu před školou, město pak za svou elektrisaci a zbudování nákladné a výstavné Městské dvorany.