Smiřice - představitelé města

Zpět na hlavní stránku

Původní text Ing.Milana Plška je doplněn o fotografie a popisy ze smiřického a okresního archivu, kroniky, Zpravodaje a dalších zdrojů.



V Mitiskově kronice města Smiřice najdeme tyto informace:

   Roku 1797 byla schválena žádost městečka Smiřice c.k. krajským úřadem v Hradci Králové, aby na rozdíl od okolních obcí, představený města byl purkmistr a město mohlo užívat vlastní pečeť a znak.
   Prvním smiřickým purkmistrem zvolen Matěj Černý majitel domu č.125, zámožný hostinský „U zeleného stromu" ( naproti kostelu ) a prvním radním Antonín Chotěra, měšťan a majitel domu č. 9, vyhlášený doktor.
Poznámka:
Posledním desátým purkmistrem byl r. 1882 zvolen Antonín Sehnoutka, mistr truhlářský
Od roku 1885 jsou uváděni starostové.

Pan Zeman v Pamětech Smiřic uvádí: ( kniha byla napsána na začátku minulého století )
   Severně od zámku a na místě dnešního kostela obývali smiřičtí poddaní, tvoříce tu pranepatrnou osadu Smiřice. Dle urbáře z r. 1588 měli Smiřice toliko 20 lidí osedlých. K západu, ke sklepní lávce ( kamž se chodilo přes ,,Kršovku“ ) „k hatím“ šířila se ves Smiřičky, také Malé Smiřičky zvaná.
    Smiřice i Smiřičky měly svého rychtáře. Pro Smiřice nazýval se rychtář starším nebo městským, pro Smiřičky mladším. „Úřadovali" ve svých bytech a na akta se podepisovali společně. Ještě r. 1758 připomíná se rychtář mladší a starší. Rychtáři i konšelé, jichž bylo ve Smiřicích dle záznamů z r. 1666 osm, byli voleni na rok.

Rychtářské právo
Rychtářské právo uložené ve smiřickém archivu vyfotila pí. Reichová.

   Rychtář vybíral berně, purkrechtu a jiné dávky, „honil lidi z hospod a z rynku do kostela“ a zabraňoval karbanu. Musil sám proto vést život bezúhonný. Po přísaze u vrchnosti obdržel odznak své moci a důstojnosti: rychtářské právo, jinak řečeno žílu, feruli. ( Smiřický corpus práva na radnici dosud chovaný jeví ovšem úctyhodné stáří a sešlost. Je obšit koži, na obou koncích opatřen pletivem z 9 a 16 pásků a věnečkem ze žlutých hřebíčků.)
    V manuále jmenuje se poprvé r. 1687 vedle rychtáře staršího a mladšího také rychtář císařský. Býval to vrchnosti jmenovaný čelnější občan, jenž jako dozorčí orgán dbal při správě městského dobra vrchnosti. Často zván byl také rychtářem hraběcím, ke konci 18 st. Také purkmistrem. Konšelé, jichž bylo v této době již 12, střídali se u vedení úřadu purkmistrovského měsíčně, čili „vydržovali ouřad.“ V čele stál konšelům primas, vrchnosti volený. Obecní úřad nazývali magistrátem.
    Od roku 1694 úřadovali rychtáři ve vlastní rychtě. Byla to dřevěná hospoda koupená od Anny Zímové, někdy Balcarové, vdovy po Tobiáši Zimovi za 800 kop míšenských. V přízemí nacházela se šenkovna, arest, v poschodí rychta, později „školnice“( třída )

Josef Zeman ve své knize uvádí seznam rychtářů ( primasů, purkmistrů ) ve Smiřicích.

1644 - Jan Pelikán
1645 - Jan Pelikán
1646 - Petr Mezlečský
1647 - Petr Mezlečský
1656 - Jiří Balcar
1657 - Václav Špička
1659 - Jan Šaršoun
1666 - Jan Kuchmistr – rychtéř starší, Martin Novohradský - rychtéř mladší
1668 - Jan Kuchmistr – starší, Lukáš Pořádek – mladší
1673 - Jan Šaršoun
1681 - Martin Novohradský – starší, Štěpán Valášek mladší
1686 - Štěpán Valášek
1687 - Mikuláš Balcar – starší, Štěpán Valášek - mladší, Jiřík Dvorský -císařský
1689 - Mikuláš Balcar – císařský, Jiřík Dvorský - městský, Václav Černuška
1695 - Jiřík Dvorský
1702 - Jiří Dušek – starší, Jiří Hešle – purkmistr
1706 - Jan Balcar – hraběcí rychtář, Václav Pelikán – mladší, Dušek – primas
1712 - Jan Jiří Dušek – primas
1714 - Jan Jiří Dušek – primas
1722 - Jan Jiří Dušek – primas
1730 - Jan Jiří Dušek – primas
1732 - Dušek – primas, Jan Janek – vydržoval purkmistrovský úřad v januari, František Černohorský - vydržoval purkmistrovský úřad v máji
1733 - Jan Dušek – primas
1740 - Jan Dušek – primas
1742 - Jan Jiří Dušek – primátor a „vůdce počtů“
1744 - týž
1755 - Jiřík Fousek – purkmistr
1758 - Václav Hodek – purkmistr, Josef Valášek – Primas, Jan Erban – starší, Štěpán Valášek – mladší
1774 - Josef Valášek – primas
1775 - Jan Moudrý – primas, Černý – „burgmistr“
1777 - Jan Moudrý – primas
1782 - Jan Sotola – mydlář, purkmistr
1783 - Matěj Černý – „držel ouřad v juni“, Václav Šotola – „ve februari“, Jan Veselovský – „v marti“, Josef Valášek – „v novembri“
1784 - Matěj Černý – primas
1785 - František Kopecký –ouřadující purkmistr v listopadu, Václav Holič – pur. v dubnu, Josef Holman – pur. v máji
1787 - Jan Veselovský – marktrychtr
1788 - Jan Veselovský - městský rychtář
1789 - Jan Veselovský - městský rychtář
1791 - Jan Veselovský - městský rychtář
1792 - Jan Veselovský
1796 - Jan Veselovský - městský rychtář

1716 - dne 19. listopadu obnovena privilegia města Smiřic od Marie Terezie z Paarů, roz. hraběnky ze Sternberku.
1787 - dne 18. srpna potvrzeny městské výsady od císaře Josefa II.
1793 - dne 23. září potvrzena městská privilegia od krále Františka II.

1797 - dekretem krajského úřadu v Hradci Králové ze dne 30. září čís. 3.918 povoleno bylo k žádosti městyse Smiřic, aby městečka představený neb rychtář purkmistrem a přísežní přísedící radními jmenovati a podepisovati se mohli. …. a pro zajímavost jej zde uvádím: Numero 3918.
   Tamější městyse obec zdeť podala písemní žádost, aby jejich městečka představenému k rozdílu vesnických představených povoleno bylo purkmistrem se nazývati a podpisovati.
   Poněvadž městečko Smiřice následkem svých nedávno potvrzených výsad neb privilegií, oprávněno jest míti regulovaný magistrát, jenžto však pro nepostačitelnost obecních příjmů jej vypláceti sto nejsou, a tamější městečka představení až doposud v činnosti ohledně politických, hospodářských i berničních věcí se nalézají, následovně nebude krajský úřad, poněvadž jméno ve věcech ničehož nemění, docela nic proti tomu, když městečka představený neb rychtář jmenován bude purkmistrem a přísežní přísedící radní se jmenovati a podepisovati budou.
   Krajský úřad v Hradci Králové dne 30. září 1797 - Z. Höflinger
Smiř. kronika

1799 - Jan Janák - městský rychtář,
od 29. října 1799 - Matěj Černý, hostinský v č. 125, první purkmistr a Martin Hanza, radní. Za jeho úřadování položena městečkem kamenná dlažba.
1801 - Matěj Černý – purkmistr
1802 - Matěj Černý – purkmistr
1803 - Matěj Černý – purkmistr
1805 - Antonín Choděra – purkmistr
1808 - Jan Janák - purkmistr.
Ode dne 19. června 1756 do 20. února 1826 žil zasloužilý soused smiřický purkmistr Jan Janák, jsa po 19 let v úřední činnosti městyse Smiřic
1809 - Jan Hodek – purkmistr
1811 - Jan Janák – purkmistr
1813 - Jan Hodek – purkmistr
1815 - Jan Hodek – purkmistr
1823 - Jan Drahoš – purkmistr
1825 - Jan Drahoš – purkmistr
1828 - Antonín Choděra – purkmistr
1830 - Antonín Choděra – purkmistr
1835 - Antonín Choděra – purkmistr
1848 - Antonín Choděra – purkmistr
1849 - Antonín Choděra – purkmistr
1850 - Antonín Choděra – purkmistr - z čísla 9, zemřel 24. listopadu 1853
1853 - Karel Sedláček – purkmistr
1856 - Karel Sedláček – purkmistr
1861 - Karel Sedláček – purkmistr
1864 - Karel Sedláček – purkmistr
1866 - Za K. Sedláčka, jenž před invazí pruskou prchl, úřadoval Jan Čeněk

Jan Čeněk
Městská rada v Smiřicích dne 7ho. května 1865 úřaduje radní Jan Čeněk.

Sedláček
Dopis na adresu Carl Sedlaček zaslal Johann C. Heumann z Prahy.



Jan Beck - purkmistr v letech 1867 - 1882

Podepisoval se Bek.
Beck Beck 1877 V tomto roce byl purkmistrem Jan Beck, 1 radním Antonín Sehnoutka, 2 radním František Horák a 3 radním Abrecht Malburg.
Výboři: Petr P. Skořepa, řídící školy, František Spurný, obuvník, Eduard Veselovský, kupec, Josef Fejgl, rolník, Jan Valášek, soused, Václav Hanka, krejčí, Josef Herman, hostinský, František Čeřovský, inženýr, Ignác Matějček, sklenář, Josef Karel, řezník, Jan Zeman, kožišník, Petr Pekárek, stavitelský mistr, Josef Kučera, soused, Jan Kottland, tesařský mistr a František Pácalt. Ředitel kanceláře, právní zástupce velkostatku.


25. července 1906 zemřel náhle bývalý dlouholetý zdejší purkmistr Jan Bek.

Beck Text na lístku vpravo:
Blahorodý Pán, pan Beck purkmistr ve Smiřicích majitel domu čp. 14



Malý obrázek vpravo, s opisem seznamu Městské rady a Obecního výboru z roku 1877, se po kliknutí zvětší.


Náhrobní kámen z hrobu rodiny Beckovy na smiřickém hřbitově je zobrazen zde.


Jan Beck
Podpisy na listině při zakládání Mautnerovy nadace 10. července 1870.



Antonín Sehnoutka - purkmistr v letech 1882 - 1885

Sehnoutka 14. – 15. března 1882 konány nové volby do obecního zastupitelstva smiřického.
Do výboru zvoleni Antonín Sehnoutka, truhlář, Josef Beran, krejčí, Alois Hlavatý, řezník, František Spurný, obuvník, Petr P. Skořepa, řídící školy, Josef Valášek, tesařský mistr, Antonín Valášek, řezník, Jan Juliš, krupař, Vincenc Nievelt, lékárník, Bedřich Bartošek, klempíř, Josef Hojný, puškař, Josef Kaube, obuvník, Josef Míchal, pekař, Josef Litomyský, pekař, Jan Čeněk, koželuh, Jan Schiefner, obchodník, Jan Motyčka, skladník, Vincenc Slezák, hostinský.
Z předešlého zastupitelstva zvoleni opět toliko 2 členové: Antonín Sehnoutka a František Spurný. Sehnoutka

5.dubna 1882 zvolen Antonín Sehnoutka starostou (měšťanostou) smiřickým, Vincenc Nievelt 1. radním, Josef Valášek 2. radním a Josef Hojný 3. radním.

11. ledna 1898 zemřel bývalý starosta města, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a člen místní školní rady Antonín Sehnoutka, muž prostý, avšak poctivý. Za starostu zvolen 5. dubna 1882 a úřadoval do 29. května 1885.



Josef Valášek - starosta v letech 1885 - 1891

Valášek, spolek Hanka 1868 Valášek - smiř. archiv 29. května 1885 konaly se volby do obecního zastupitelstva.
Za starostu zvolen Josef Valášek, do městské rady Josef Hojný, Jan Juliš, Jan Čeněk,
do výboru zvoleni: Vincenc Slezák, František Holeček, Josef Lefnar, Josef Kaube, Josef Hejcman, Josef Fejgl, Antonín Sehnoutka, Antonín Valášek, Antonín Rynt, Jan Schiefner, Jan Motyčka, Bedřich Bartošek, Josef Míchal a Josef Litomyský.

30. července 1888 zvolen za starostu Josef Valášek, za I. radního Josef Hojný, za II.radního Jan Juliš a za III. radního Jan Čeněk.
Ve výboru zasedají vizilista za c.k. velkostatek Ignác Herrscher, c.k. vrchní správce, poté občané. Vincenc Slezák, kupec, Petr P. Skořepa, ředitel školy a zástupce c.k. okresního školního inspektora, Josef Fejgl, rolník, Antonín Valášek, řezník, Bedřich Bartošek, klempíř, Jan Motyčka, c.k. účetní skladiště, Jan Hodek, rolník, Josef Litomyský,krupař, Josef Andrejsek, zednický mistr, Josef Míchal, pekař, Josef Červinka, lékárník, Jan Schiefner, obchodník, Josef Kaube, obuvník a Josef Lefnar, kupec. vyhláška










13. dubna 1901 zemřel bývalý zasloužilý starosta města Josef Valášek, uvědomělý vlastenec a horlivý přítel a příznivec školy.



Josef Hojný - starosta v letech 1891 - 1909

Hojný V srpnu 1891 zvoleno bylo nové obecní zastupitelstvo:
Josef Hojný, purkmistr, Jan Juliš, I. radní, Jan Schiefner, II. radní a Josef Andrejsek, III. radní.
Ve výboru zasedají: Hynek Herrscher, virilista, Petr P. Skopřepa, Vincenc Slezák, Josef Fejgl, Jan Vognar, Josef Valášek, Albrecht Malburg, bedřich Bartošek, Václav Kottland, Jan Čeněk, Josef Červinka, Josef Lefnar, Josef Míchal a Jan Motyčka.

13. a 14. srpna 1894 konány volby do obecního zastupitelstva.
Zvoleni starostou Josef Hojný, radními Jan Juliš, Jan Motyčka a Josef Lefnar
Členy výboru: Albrecht Malburg, Jan Vognar, V. Kottland, J. Horák, J. Kubeš, Aug. Kolářský, Josef Valášek, Jan Joneš, Josef Andrejsek, Vincenc Slezák, J. Míchal, Jan Schiefner a Josef Fejgl.

13. září 1897 konáno ustavující zasedání nově zvoleného obecního zastupitelstva.
Zvoleni: starostou Josef Hojný, radními Jan Juliš, Josef Lefnar a Jan Motyčka.
Ve výboru zasedají: virilní zástupce velkostatku vrchní správce Robert Prill, dále Eduard Veselovský, Jan Balaš, Jan Špaček, Josef Michal, Jan Schiefner, Jan Černý, Josef Horák, Josef Kubeš, Josef Andrejsek, Jan Joneš, Václav Kottland, Josef Valášek, Jan Vognar, Albrect Malburg

30. října 1900 konány volby do obecního zastupitelstva.
Zvoleni: starostou Josef Hojný, radními Jan Juliš, Josef Lefnar a Václav Kottland. Ve výboru zasedají: Jan Schiefner, Jan Balaš, Eduard Veselovský, Jan Vognar, J. Michal, J. Horák, Jan Černý, Jan Joneš, J. Andrejsek, Jan Motyčka, František Rynt, Adolf Mahler, J. Kubeš, Jiří Malburg a virilní zástupce vrchní správy velkostatku

23. listopadu 1903 ustavující schůze obecního zastupitelstva. Zvoleni: starostou Josef Hojný, náměstkem starosty Jan Juliš, radními Josef Lefnar a Václav Kottland.
V zastupitelstvu zasedají: virilní zástupci vrchní správy velkostatku a firmy „Šimon Klein a synové“, dále JUDr. O. Malburg, J. Horák, Jan Balaš, Jan Schiefner, Jan Motyčka, Josef Michal, Jan Vognar, Adolf Mahler, František Rynt, Jindřich Suchánek, J. Andrejsek, Eduard Veselovský, MUDr. Antonín Hrubý, František Preininger.

Hojný 26. listopadu 1906 byla ustavující schůze obecního zastupitelstva. Zvoleni byli:
starostou Josef Hojný, náměstkem jeho Jan Juliš, radními Josef Lefnar, Václav Kottland a MUDr. Antonín Hrubý,
členy JUDr. O. Malburg, Josef Horák, Jan Balaš, V. Štěpán, Jan Motyčka, Josef Michal, František Preininger, Adolf Mahler, Jan Vognar, František Rynt, Josef Andrejsek, Eduard Veselovský, Teodor Klein

29. září 1913 zemřel v 69 roce věku svého bývalý dlouholetý starosta smiřický Josef Hojný, puškař a zakládající člen mnoha zdejších spolků.

vpravo: Ctění Pán Josef Hojní měštanosta ve Smiřicích pos. poš. Smiřice, datum 17.6.1900



Jan Juliš - starosta v letech 1909 - 1916

Juliš Juliš zde je další foto i s jeho rodinou

16. – 18. listopadu 1909 konány byly ve Smiřicích volby do obecního zastupitelstva. Zvoleni byli: Adolf Mahler, František Preininger, Oldřich Lefnar, František Rynt, J. Michal, Theodor Klein, Jan Juliš, J. Suchánek, MUDr. Antonín Hrubý, J. Andrejsek, Eduard Veselovský. Virilní právo zastoupení má vrchní správa velkostatku.
Proti těmto volbám podány byly námitky, jež byly 11. května 1910 zamítnuty a ustavující schůze obecního zastupitelstva konala se 5. července 1910.

5. července 1910 po zamítnutém odvolání proti volbám do obecního zastupitelstva z listopadu 1909 zvolen za starostu města Jan Juliš, MUDr. Antonín Hrubý za náměstka starosty, tj. za 1. radního, Josef Horák, pekař, za 2. radního, František Rynt, obchodník, stal se 3. radním a Josef Materna, účetní lihovaru, 4. radním. Virilní právo zastoupení v obecním zastupitelstvu přiznáno i firmě Ed. Ad. Malburg a syn, protože roční předpis daně činí více než šestinu veškerých přímých daní v obci zdejší předepsaných.

Juliš 15. a 16. září 1913 konány byly volby do obecního zastupitelstva a dne 6. října 1913 při ustavující schůzi jeho zvolen starostou města Jan Juliš, obchodník, 1. radním a náměstkem starosty MUDr. Antonín Hrubý, městský a obvodní lékař, 2. radním Josef Horák, majetník hospodářství, 3. radním obchodník František Rynt a 4. radním Josef Materna, vrchní účetní lihovaru.
V zastupitelstvu zasedají dále: Jan Balaš, Bedřich Bartošek, Václav Munzar, Jan Motyčka, Josef Michal, Josef Kučera, Jan Schiefner, Josef Stránský, František Preininger, P. Jan Vik, Eduard Veselovský, Rudolf Bulvas virilní zástupce velkostatku.

21. září 1916 podal Jan Juliš, vážený dlouholetý starosta města zdejšího, resignaci na úřad starostenský z důvodů vysokého stáří a chatrného zdraví. Resignace tato byla z uvedených důvodů jak od obecního zastupitelstva, tak od okresního hejtmanství přijata a vedením obecních záležitostí pověřen náměstek starosty města MUDr. Antonín Hrubý.

2. května 1919 zemřel Jan Juliš, bývalý dlouholetý zasloužilý starosta města, předseda místní školní rady, místní dozorce školní a člen všech místních vlasteneckých a dobročinných spolků, velkoobchodník ve Smiřicích, v 74. roce svého věku. Z nemajetného pekařského dělníka stal se neúnavnou prací a poctivou přičinlovostí a šetrností váženým občanem a velkoobchodníkem a obec smiřická, pamětliva jsouc jeho píle a zásluh, zvolila ho svým starostou.
   Škola smiřická děkuje mu za zřízení rozsáhlého hřiště, za pečlivou úpravu a zvelebení libosadu před školou, město pak za svou elektrisaci a zbudování nákladné a výstavné Městské dvorany.

Vpravo nahoře: Ctěný Pán Juliš purkmistr. Podpis je ze dne 24.6.1905, kdy byl ještě městský radní



Rynt

František Rynt - starosta v letech 1918 - 1919

   5. července 1918 ve schůzi obecního zastupitelstva zdejšího zvolen starostou města dosavadní 3. radní František Rynt, obchodník dřívím a uhlím, a na jeho místo zvolen člen obecního výboru Václav Munzar, mistr tesařský.







Vít - foto z roku 1906

František Vít - starosta v letech 1919 - 1927

30. června 1919 při volbě představenstva zvolen byl starostou města Smiřice František Vít, dozorce v lihovaru, I. náměstkem starosty Bedřich Bartošek, mistr klempířský, II. náměstkem Josef Kněžourek, správce spořitelny.
Do městské rady zvoleni: Jan Filip, dělník, František Horák, zámečník, Aloisie Jandová, choť truhláře, Václav Klimeš, zámečník na pile, Václav Kroupa, dělník na cukrovaru, Jiří Lefnar, továrník, Karel Pluhař, obuvník.
V obecním zastupitelstvu v tomto období zasedali: Teodor Čermák, František Fanta, F. Horák, Jindřiška Horáková, ing. Oldřich Chochola, Jan Joneš, Josef Kodyš, Jan Kudr, Josef Kmínek, Václav Martínek, Vojtěch Pácalt, Zdeňko Pavelka, Bedřich Prokeš, Jan Petera, Č. Rejchrt, Václav Semrád, Josef Škarytka, Šimon Schütz, Františka Šubrtová, Karel Volt a Karel Voltr.
podpis z 23.6.1926
7. října 1923 při ustavující schůzi obecního zastupitelstva zvoleni byli: starostou města František Vít, dozorce lihovaru, I. náměstkem Jan Špryňar, vrchní účetní, II. náměstkem Rudolf Macura, oficiál čsl. st. drah,
do městské rady: Teodor Čermák, Václav Černý, Jan Filip. Josef Haňka, František Moník, Václav Volt a Karel Voltr.
Členy obecního zastupitelstva jsou: František Blecha, František Fanta, Augustin Fireš, Jindřich Günther, Josef Hemelík, Karel Horák, Josef Jílovský, Jan Joneš, Václav Klimeš, Josef Kodyš, Václav Kroupa, Josef Kučera, Josef Laburda, Bohumil Mádle, Anna Martínková, Karel Řeháček, Matěj Sedláček, Jan Šturm, Oldřich Šubrt.



Moník

František Moník - starosta v letech 1927 - 1931

detaily o životě p. Moníka jsou zde

29. října 1927 při ustavující schůzi obecního zastupitelstva smiřického zvolen byl starostou města učitel zdejší školy František Moník, I. náměstkem Václav Černý, malíř pokojů, II. náměstkem Rudolf Macura, oficiál. čsl. státních drah,
do městské rady: Theodor Čermák, ing. Jan Fiala, Jan Filip, Karel Horák, Štěpán Janda, Václav Semrád a Karel Strejček.
Členy obecního zastupitelstva jsou: Jindřich Günther, Josef Hanka, Hynek Hlavatý, František Hnik, František Holeček, Vendelín Isaides, Josef Jech, Ludvík Ježek, Josef Jilovský, Václav Klimeš, Josef Kodyš, Bohdan Kopal, Jiří Lefnar, Matěj Sedláček, Anna Siberová, Josef Šeda, Jan Šturm, Oldřich Šubrt, Karel Voltr a Václav Volt.



Dekret povýšení obce Smiřice na město zní:

Ministerstvo vnitra č. 61.486/1929 V Praze dne 13. listopadu 1929
Městské radě ve Smiřicích.
Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 15. října 1929 městys Smiřice na město.
Kladu si za čest učiniti o tom městské radě sdělení.
Ministr



Vychroň

Josef Vychroň - starosta v letech 1931 - 1934

30. listopadu 1931 konána ustavující schůze nově zvoleného obecního zastupitelstva smiřického.
Při ní byli zvoleni:
starostou města Josef Vychroň, pensista,
I. náměstkem Václav Černý,
II. náměstkem František Jelínek,

do městské rady: Jan Filip, Hynek Hlavatý, Štěpán Janda, Ludvík Ježek, František Moník, Josef Strejček a Vojtěch Šotola.

Vychroň V obecním zastupitelstvu zasedají dále:
Augustin Havlík, Josef Hlava, František Holeček, Karel Horák, Vladislav Horák, Josef Jech, Jan Joneš, Josef Jilovský, Eduard Karpíšek, Václav Klimeš, Josef Kodyš, Jindřich Krejčí, Josef Kučera, Rudolf Macura, Jan Petera, Anna Siberová, Josef Šeda, Jan Šturm a Oldřich Šubrt

14. prosince 1934 podal dosavadní starosta města Josef Vychroň resignaci na funkci starostenskou i na členství v obecním zastupitelstvu z důvodů stáří a choroby, jež vzata okresním úřadem na vědomí 28.12.1934

Podpis pana Vychroně je ze dne 23. srpna 1933.

Zajímavá podoba náhrobku hrobu rodiny Vychroňovy



Josef Šeda a Josef Čeněk starostové v letech 1935 - 1940

25. ledna 1935 konala se (po resignaci dosavadního starosty města Josefa Vychroně z důvodů stáří a choroby) doplňovací volba starosty, náměstků a radních. Starostou města zvolen Josef Šeda, kontrolor okresní nemocenské pojišťovny, I,. náměstkem František Jelínek, II. náměstkem Štěpán Janda, do městské rady Jan Joneš

2. srpna 1935 konala se doplňovací volba 2 členů městské rady za resignovavší členy Štěpána Jandu a Václava Černého. II. náměstkem starosty města zvolen byl Josef Jech, zahradník a do městské rady Josef Čeněk, obchodník.

30. června 1938 konala se ustavující schůze nově zvoleného zastupitelstva a vykonána volba starosty města, náměstků a radních.
Zvoleni byli: starostou města Josef Šeda, kontrolor ONP
Josef Šeda 25.1.1939 I. náměstkem Josef Čeněk, obchodník, II. náměstkem Vladislav Horák, rolník
do městské rady: Jan Filip, Josef Hlava, Eduard Karpíšek, ing. Zdeněk Lameš, Adolf Novák, Jan Pacák a Josef Vachek

Podpis p. Šedy je ze dne 25.1.1939.

Od počátku února 1939 z důvodů zdravotních starosta města Josef Šeda svou funkci nevykonával a vzdal se jí 17. listopadu 1939. Zemřel 21. ledna 1940. Ve funkci starostenské jej po dobu nemoci zastával I. náměstek starosty Josef Čeněk, obchodník

15. prosince 1939 zvolen byl na schůzi obecního zastupitelstva opři doplňovací volbě za resignovaného J. Šedu starostou města Josef Čeněk, obchodník kožemi,
I. náměstkem Jan Pacák, řídící učitel v.v., II. náměstkem Jan Filip, dělník
Do městské rady za J. Šedu Alois Nepovím, manipulant ČMD (Českomoravských drah)
Volba Josefa Čeňka za starostu města nebyla však – nepochybně z důvodů politických – německými úřady potvrzena.

5. března 1940 sděleno v městské radě, že členem obecního zastupitelstva as všech obecných komisí za resignovavšího (odstěhovavšího se) prof. Ing. Ot. Procházku byl okr. úřadem jmenován Alois Lenfeld a jeho náhradníkem ing. Rudolf Korsa (oba za německou skupinu). Od této doby začíná přímá německo-česká „spolupráce v samosprávě.

8 .října 1940 sděluje okresní úřad ve Dvoře Králové n./L., že úřad Oberlandrata v Hradci Králové nepotvrdil Josefa Čeňka ve funkci starosty města.

V listopadu 1940 rozpuštěno bylo úředně obecní zastupitelstvo se všemi komisemi a správu města řídil komisařský vedoucí Alois Lenfeld (Němec), úředník fy. Malburg



1940 - 1945

Zdeněk Lameš  Alois Lenfeld Ing. Zdeněk Lameš (vlevo) - předseda správní komise, která se skládala z pěti členů
Josef Karpíšek - zástupce předsedy
členové:
Stanislav Kubeš
Alois Lenfeld
( vpravo )
Arnd Riebel správce smiřických statků

Foto Zdeňka Lameše při nacistickém pozdravu a dokument jím podepsaný..

Detaily o životě a foto Aloise Lenfelda jsou zde

 Alois Lenfeld
Podpis Aloise Lenfelda.



Jan Černý - předseda revolučního národního výboru ve Smiřicích od 29.4.1945,

Jan Černý Revoluční národní výbor
Již 10. dubna 1945 obdržel ředitel hlavní školy zdejší Jan Černý prostřednictvím posla vzkaz, aby se dostavil k důchodnímu města Jaroměř Josefu Hamplovi. Po předběžné informaci jednal ředitel Černý přímo osobně s důchodním Hamplem. Na schůzce byl vyzván, aby on sám nebo někdo jiný, o němž je přesvědčen, že je schopný, zřídil z osob ze všech stavů a tříd ve Smiřicích národní výbor, který by se ujal vedení, jakmile dojde ke vzpouře Čechů proti okupantům. Ředitel Černý výzvu přijal, 29. dubna 1945 se ujal funkce a když u všech občanů, které požádal o spolupráci, našel porozumění a ochotu, ve Smiřicích revoluční národní výbor sestavil.
Zasedali v něm:
Jan Černý, ředitel hlavní školy, *21.12.1888, předseda
Vratislav Karpíšek, ředitel lihovaru, *3.12.1900, I. náměstek předsedy jako čsl. nadporučík v záloze
Josef Čeněk, obchodník a bývalý ruský legionář,*8.2.1894, II. náměstek předsedy
Dalšími členy byli:
Rudolf Bretschneider, policejní praporčík v.v., *4.2.1892
František Hlava, elektrotechnik cukrovaru, 14.4.19…
Josef Hlava, dělník VDP, soc. demokrat, *18.2.1899
Josef Kutil, obchodník palivem a rolník, komunista, *23.12.1893
Josef Němec, klempířský dělník, soc. demokrat, *20.3.1899
František Polák, bývalý policejní nadstrážník a italský legionář
Josef Seidl, zaměstnanec ČSD, komunista, *28.10.1892
Václav Suchánek, úředník lihovaru, lidovec, *21.5.1909
Josef Vlček, truhlářský dělník, komunista, *24.3.1904
Václav Volt, klempíř, *1.9.1909
Později byl revoluční národní výbor rozšířen a zasedali v něm též
Alois Jakl, zaměstnanec ČSD, čsl. socialista, *6.1.1895
Adolf Novák, typograf, čsl. socialista, *25.11.1896
František Voženílek, mlynář, *14.8.1905
František Jordánek, důchodní státního velkostatku
Ustavující schůze revolučního národního výboru ve Smiřicích konala se v sobotu 5. května 1945 o 8 hod. večerní v hasičské zbrojnici.

Činnost výboru byla ukončena zákonem 6.7.1945



Josef Kutil - předseda Místního národního výboru v letech 1945 - 1952

Josef Kutil 6.7.1945
V novém místním národním výboru,. Složeném na podkladě parity všech politických stran a odborníků, zasedali:
Za stranu komunistickou: David Josef, invalida, Krupka Jiří, tesař, Luňáček Jan, zedník, Seidl Josef, zedník, Vít František, truhlář a Vlček Josef, truhlář.
Za stranu sociálně demokratickou: Hlava Josef, dělník, Klikar Václav, poštovní úředník, Klimeš Václav, pensista, Matouš Václav, zámečník, Němec Josef, klempíř a Rezek Václav, klempíř.
Za čsl. stranu národně socialistickou: Hájek Václav, zámečník, Hofman Josef, kovář, Kadaník Karel, strojní zámečník, Jakl Alois, zaměstnanec ČSD, Novák Adolf, typograf a Sychrovský K., strojní zámečník.
Za stranu lidovou: Doležal Václav, kolář, Jilovský Josef, rolník, Petera Jan, pensista, Suchánek Václav, úředník (od 12.7.1945: Jan Půr, obchodník), Vachek Josef, topič, Bretschneider Rudolf, policejní inspektor v.v., Čeněk Josef, obchodník, Kutil Josef, obchodník, Moník Zdeněk, úředník, Volt Václav, klempíř.
Předsedou MNV zvolen: Josef Kutil, I. náměstkem předsedy Adolf Novák, II. náměstkem Josef Vachek, tajemníkem MNV zvolen Josef Zilvar, úředník.
V radě MNV dále zasedají: J. Hlava, V. Klikar, J. Krupka, Zd. Moník, K. Sychrovský, J. Valenta a F. Vít.

4. června 1946 byla ustavující schůze obnoveného MNV
Obnovený místní národní výbor byl sestaven na základě poměrného zastoupení politických stran podle výsledku voleb do Národního shromáždění, konaných 26. května 1946.
Politické strany měly v tomto MNV toto zastoupení:
KSČ: Klimeš Josef, Kolaříková Adéla, Krymkák Alois, Kutil Josef, Malý Karel, Novotný Jaroslav, Počta Václav, Tichý František, Vít František, Vlček Josef, Zima Bohumil
Čsl. nár. soc.: Baborák Bohuslav, Čeněk Josef, Hájek Václav, Jakl Alois, Kadaník Karel, Kašpar Václav, Novák Adoff, Sychrovský Karel a Vácha Karel
Čsl. soc. dem.: Bek Václav, Hlava Josef, Klikar Václav, Kmínek Josef, Moník Zdeněk a rezek Václav
Čsl. lid.: Háž Jaroslav, Hemelík Josef, Pavlík Antonín a Vachek Josef
Předsedou MNV zvolen byl jednomyslně Josef Kutil, obchodník uhlím, I. náměstkem předsedy Josef Čeněk, obchodník, II. náměstkem předsedy Josef Hlava, dělník.
V radě MNV zasedali též: Josef Klimeš, Václav Počta, František Vít, Adolf Novák, Karel Sychrovský, Zdeněk Moník a Josef Vachek



Richard Grygera - předseda MNV v letech 1952 - 1954

Grygera Na podzim 1952 resignovali na své funkce a členství v MNV předseda Josef Kutil, I. náměstek Josef Hlava, II. náměstek Bohumil Zima, bezpečnostní referent Václav Počta, zdravotní referent Josef Vachek, mimo ně též Miroslav Svatoň, který přesídlil mimo Smiřice, a před delší dobou i Jaroslav Duchoň.
Místní akční výbor provedl doplnění počtu členů plena 7 členy. Byli to: strojní zámečník Miloš Beránek, truhlářský dělník Josef Finek, vedoucí ČSSZ František Pour, strojník Ingstavu František Šíma, úředník ČSSZ Jiří Špryňar, sedlář Jan Joneš a strojvůdce ČSD Antonín Kundrt. Náhradníky byli jmenováni: zubní technik Václav Absolon, úředník Václav Marel, učitel Jan Vašíček a dělník Rudolf Vír.

Plénum MNV se sešlo ke své schůzi 28. listopadu 1952 a zvolilo novým předsedou MNV Richarda Grygeru, I. náměstkem Františka Poura, II. náměstkem Aloise Krymláka, dalšími členy rady MNV Karla Nováka a Jiřího Špryňara.



Karel Novák - předseda MNV v letech 1954 - 1964

Novák Ustavující schůze nově zvoleného MNV ve Smiřicích konala se 24. května 1954 v zasedací síni MNV za přítomnosti všech zvolených členů MNV, členů plena ONV Al. Krymláka, J. Peciny a V. Juričkové a četných hostí ze řad občanstva.
Po slibu byli zvoleni předsedou MNV Josef Novák, náměstkem předsedy Josef Hlavatý, tajemníkem MNV Josef Zilvar,
do rady MNV: František Šíma, Richard Grygera, Jiří Špryňar a Milada Votíková

31. května 1957 konala se ustavující schůze nově zvoleného MNV ve Smiřicích v Besedě městského hotelu.
Po složení předepsaného slibu zvoleni byli: předsedou MNV s. Karel Novák, který se ve své dosavadní funkci osvědčil, náměstkem předsedy MNV s. Josef Hlavatý, tajemníkem MNV s. Josef Zilvar,
členy rady MNV: s. Richard Grigera, František Adamíra, Jiří Špryňar a Alois Krymlák

24.června 1960 konala se v sále Městské dvorany ustavující schůze nově zvoleného MNV za plné účasti 25 zvolených členů.
Předsedou MNV byl jednomyslně zvolen opět Karel Novák, náměstkem předsedy MNV Josef Hlavatý, inspektor ČSD, důchodce, tajemníkem MNV opět Josef Zilvar,.
Dalšími členy rady MNV zvoleni František Adamíra, úředník lihovaru, Ladislav Joneš, vedoucí knihařství Kom. služeb, Alois Krymlák, zaměstnanec Správy lesů, Lubomír Kupka, chemik, Jiří Špryňar, zaměstnanec Stát. statku Smiřice a Luboš Šteffen, zaměstnanec mechanizačních dílen Stát. statku Smiřice.



Václav Marel - předsedou MNV v letech 1964 - 1971

Marel Volby 14.6.1964 V ustavující schůzi nově zvoleného MNV zvoleni byli:
předsedou MNV Smiřice Václav Marel, náměstkem předsedy František Adamíra, tajemníkem MNV Josef Zilvar
Členy rady MNV: Duchoň Jaroslav, Fabián Jaroslav, Liška Josef, Mařan Josef, Počtová Anna a Špaček Vladimír

1.7.1966 - rezignuje ze zdravotních důvodů tajemník Josef Zilvar po 19 letech ve funkcích, v doplňovacích volbách 23.7.1966 byl tajemníkem zvolen Otakar Ježek, dosavadní učitel místní devítiletky.

11.5.1971 Václav Marel rezignuje na funkci.

František Adamira - místopředseda MěNV a Otakar Ježek - tajemník byli 11.5.1971 po rezignaci V. Marela pověřeni řízením města do řádných voleb.



První republika v roce 1918 při úpravách právního systému zařadila Smiřice do skupiny obcí.
1.1.1971 byly usnesením VčKNV Smiřice uznány městem - MěNV ( Městský národní výbor )



Jandera

František Jandera Dr. - předsedou MěNV v letech 1971 - 1974

předsedou MěNV Smiřice od 16.12.1971 do 14.2.1974,

16.12.1971 Po složení slibu poslanců a kulturní vložce žáků ZDŠ ve Smiřicích byl jednomyslně zvolen do funkce předsedy MěNV s. Dr. František Jandera, místopředsedou MěNV s. Zdeněk Marek a tajemníkem MěNV s. Josef Liška.





Jaroslav Peřina - předsedou MěNV v letech 1974 - 1979

Peřina Spojení Smiřic s Holohlavami,

část textu z
Usnesení ze společného plenárního zasedání MěNV Smiřice a MNV Holohlavy dne 21. února 1974.
1. Společné plenární zasedání MěNV Smiřice a MNV Holohlavy odvolává na základě usnesení obou národních výborů ke zřízení společného národního výboru se sídlem ve Smiřicích dnem 1. března 1974 následující funkcionáře z funkcí:
a) RSDr. Františka Janderu – z funkce předsedy MěNV a člena rady MěNV ve Smiřicích
b) Jaroslava Peřinu – z funkce předsedy MNV a člena rady MNV v Holohlavech
c) Ladislava Papeže – z funkce neuvolněného tajemníka MNV a člena rady v Holohlavech

2. Společné plenární zasedání po vyslechnutí důvodů, které zabraňují řádnému výkonu funkce poslance MNV, přijímá dnem 1. března 1974 rezignaci následujících poslanců MNV Holohlavy na jejich poslanecké mandáty: Srkalová Alena, Levinský Rudolf, Papež Ladislav
Tímto dnem též odvolává členy komise pro výstavbu a životní prostředí Josefa Marka a Lukáškovou.

3. Na základě usnesení obou MNV o vytvoření společného NV se sídlem ve Smiřicích odvolává společné plenární zasedání dnem 1. března 1974 poslance z následujících funkcí:
a) z funkce člena rady MNV Holohlavy: Jošta Václava, Luňáčkovou Miladu, Černého Františka, Hrocha Jiřího a Kratěnu Karla
b) z funkce členů rady MěNV ve Smiřicích: Marka Zdeňka, Lišku Josefa, Muzikanta Svatopluka, Řeháka Josefa, Svatoně Josefa, Kudrovou Elišku, Dr. Vančáka Václava a Krejčího Petra
c) z funkce předsedů komisí MNV Holohlavy: Jošta Václava, Luňáčkovou Miladu, Černého Františka a Veverku Jaroslava
d) z funkcí předsedů komisí MěNV Smiřice: Marka Zdeňka, Muzikanta Svatopluka, Kudrovou Elišku, Řeháka Josefa, Svatoně Josefa, Dr. Vančáka Václava

5. Společné plenární zasedání volí následující funkcionáře do funkcí ve společném NV dnem 1. března 1974:
a) do funkce předsedy MěNV s. Jaroslava Peřinu
b) do funkce místopředsedy MěNV s. Zdeňka Marka
c) do funkce tajemníka MěNV s. Josefa Lišku
d) do funkcí členů rady společného MěNV: Štréglovou Marii, Suka Ladislava, Řeháka Josefa, Muzikanta Svatopluka, Svatoně Josefa, Kudrovou Elišku, Dr. Vančáka Václava a Krejčího Petra.

18.11.1976 Ustavující plenární zasedání Městského národního výboru ve Smiřicích konané ve čtvrtek dne 18. listopadu 1976 projednalo pořad zasedání a na základě toho schválilo: do funkce předsedy MěstNV: s. Jaroslava Peřinu, do funkce místopředsedy MěstNV: s. Zdeňka Marka, do funkce tajemníka MěstNV: s. Václava Štěpána
Do funkcí členů rady: s. Josefa Řeháka, Ing. Vladimíra Hájka, Dr. Karla Havlíčka, Stanislavu Kozovou, Petra Krejčího, Svatopluka Muzikanta, Vladislava Opletala a Marii Štréglovou

27.6.1979 J. Peřina dne odstoupil z funkce.

další fotografie pana Peřiny jsou zde



Karel Kutil - předsedou MěNV v letech 1979 - 1986

Kutil Syn prvního předsedy MNV Josefa Kutila
27.6.1979 byl zvolen na mimořádném plénu MěNV předsedou MěNV

1.7.1980 se obec Holohlavy stává místní částí města Smiřice

v roce 1981 při volbách do NV byl opět zvolen předsedou.
Rada:
Karel Kutil předseda MěstNV
Zdeněk Marek místopředseda MěstNV
Václav Štěpán tajemník MěstNV
Ing. Marie Bayerová předsedkyně Sboru pro občanské záležitosti
Vojtěch Knap předseda komise vodního hospodářství a zemědělství
Jaroslava Koldinská předsedkyně komise pro mládež, tělovýchovu a dopravu
Stanislava Kozová předsedkyně komise zdravotní a sociální
Svatopluk Muzikant předseda komise obchodu, místního hospodářství a CR
Vladislav Opletal předseda komise finanční
Josef Řehák předseda komise kulturní a školské
Marie Štréglová tajemnice komise kulturní a školské



1.7.1986 je Rodov sloučen se Smiřicemi

V listopadu 1989 byla sametová revoluce, založeno OF ( občanské fórum )



Miloslav Koudelka - předsedou MěNV v letech 1986 - 1990

Koudelka ve volbách 23. a 24. května 1986 byl zvolen předsedou MěNV, tajemníkem se stává Jana Heřmanová.
Složení rady Městského národního výboru ve Smiřicích:
Koudelka Miloslav, Heřmanová Jana, Marek Zdeněk, Muzikant Svatopluk , Kozová Stanislava, Škarytka Josef, Andrýs Václav, Brandejs Jiří, Melichová Zdeňka, Ing. Bayerová Marie a Rousek Přemysl
Pracovníci městského národního výboru:
předseda: Koudelka Miloslav
tajemník: Heřmanová Jana
matrikářka: Klimešová Stanislava
administrativní pracovnice: Špryňarová Marie
ekonom: Petráčková Dana
účetní, pracovnice PPO: Koubová Hana
vedoucí HSO: Klimeš Václav
stavební technik: Vajnlich Stanislav
referent: Kloučková Eva
vedoucí MěLK: Ševčíková Libuše
vedoucí MěKS: Trávníková Ludmila



Podle usnesení České národní rady č.367/1990 sb. o obcích, byl zrušen Městský národní výbor Smiřice. Byl ustaven Městský úřad v čele se starostou.



Lubomír Kupka Ing. - starosta města v letech 1990 - 1998

Ing. Kupka kandidoval za OF, po letech byly opět zavedeny svobodné volby,

6.12.1990 je zvolen zastupitelstvem města v kině, místostarostou je zvolen Václav Andrejs z Rodova, tajemníkem je jmenován Jan Suchánek.
Městské zastupitelstvo:
Československá strana lidová + Občanské fórum:
Vítězslava Klůzová, Lubomír Kupka, Václav Suchánek, Milan Plšek, Jan Suchánek, Petr Ducháček, Zdeňka Zímová, Jindřich Litomiský,
Koalice Československá sociální demokracie, Českosl. strana zemědělská a Českosl. strana sociální:
Jiří Heřman, Václav Andrejs, Jiří Hájek, Josef Spurný, Vlasta Hníková, Josef Čeněk
KSČ: František Jandera, Květoslav Menger a nezávislý Miloslav Koudelka

29.11.1994 se ve smiřickém loutkovém divadle konala ustavující schůze městského zastupitelstva ve složení:
Koalice ODS a KDU-ČSL: Plšek Milan ing., Andrejs Václav, Suchánek Václav, Ducháček Petr, Miškela Petr, Dvořáková Zdeňka, Beran Karel MUDr., Jarolímek Jiří MUDr.,
Česká strana sociálně demokratická: Spurný Josef, Kupka Lubomír ing., Heřman Jiří, Koudelka Miloslav, Vaněk Josef,
Komunistická strana Čech a Moravy: Jandera František RSDr., Malý František, Volejník Karel, Krejčí Petr

Koalicí ODS s KDU-ČSL byl do funkce starosty navržen p. ing. Kupka. KSČM ústy p. RSDr. Jandery označila prohlášení p. ing. Kupky jako ovlivňování volby a jako kandidáta na místo starosty navrhla p. MUDr. Karla Berana. Svůj návrh odůvodnila tím, že pan doktor získal u voličů největší důvěru (získal největší počet hlasů voličů). ČSSD navrhla na funkci starosty p. Miloslava Koudelku.

Ing. Kupka Volba starosty proběhla bez vzruchu. Nejdříve p. MUDr. Beran i p. Koudelka odmítli nabízenou funkci. Hlasováním 9 (koalice ODS + KDU-ČSL) ku 8 (ČSSD + KSČM) byl zvolen starostou města i pro toto volební období p. ing. Kupka. Do počtu hlasů byl započítáván hlas voleného – pokud se svým zvolením souhlasil. Stejným poměrem hlasů byl místostarostou města zvolen p. ing. Milan Plšek.

Následovala volba rady. Zde p. MUDr. Beran nabízenou funkci neodmítl a byl zvolen plným počtem 17 hlasů. Téměř všechny hlasy obdržel p. Václav Andrejs z Rodova. Těsným poměrem hlasů byl do městské rady zvolen p. Petr Ducháček.

Vpravo: slib podepisuje Josef Vaněk, přihlíží staronový starosta Ing. Lubomír Kupka a s papírem tajemník MěÚ J. Suchánek
Foto od Ing. Plška.



Heřman

Jiří Heřman, starosta v letech 1998 - 2002

starostou města od 26.11.1998
kandidoval za ČSSD, tajemnicí je jmenována Vítězslava Klůzová, místostarosta je ing. Milan Plšek
Městské zastupitelstvo:
Heřman Jiří, Vaněk Josef, Koudelka Miloslav, Hájek Jiří, Klůzová Vítězslava, Spurný Josef, Jarolímek Jiří MUDr., Baboráková Ema Ing., Smékalová Věra, Plšek Milan Ing., Hlad Jiří, Ducháček Petr, Kupka Lubomír Ing., Jandera František RSDr., Malý František, Krejčí Petr a Volejník Karel

Pana Heřmana jsem fotil 30.12.2004.



Luboš Tuzar - starostou od 14.11.2002

Tuzar - foto z 30.12.2004 1.11. - 2.11.2002 Luboš Tuzar kandidoval za nezávislé. Za místostarostu byl zvolen Jiří Heřman.
Městské zastupitelstvo:
MUDr. Beran Karel, Šust Karel, MUDr. Jarolímek Jiří, Ing. Baboráková Ema, Ing. Plšek Milan, Ing. Ježková Ev, Ing. Koldrt Ladislav, Novotný Jan, Tuzar Luboš, PhDr. Atanasovská Petra, RSDr. Jandera František, Fejglová Marie, Krejčí Petr, Heřman Jiří, Smékalová Věra, Klůzová Vítězslava, Mgr. Hottmarová Věra

Tajemnice V. Klůzová byla odvolána z funkce a 1.3.2004 je jmenována tajemnicí Věra Hottmarová.
L. Tuzar se stal nejmladší představitel města v historii, zvolen byl ve věku 33 let.

2.11.2006 byl opět zvolen starostou, místostarostou byl zvolen Ing. Milan Plšek
Městské zastupitelstvo:
Luboš Tuzar, Jiří Jarolímek, Petr Rohlena, Věra Smékalová, Martin Černý, Karel Beran, Pavel Rousek, Petra Atanasovská, Pavel Hottmar , Ladislav Koldrt, Jan Novotný, Milan Plšek, Jiří Heřman, František Malý, Lubomír Jandera, Jiří Hájek a Karel Šust

10.11.2010 - na ustavující schůzi byl znovu zvolen starostou Luboš Tuzar a Ing. Ladislav Koldrt zástupcem starosty.

3.11.2014 - na ustavující schůzi byl zvolen starostou Luboš Tuzar a Ing. Ladislav Koldrt zástupcem starosty.


Smiřice - zastupitelstvo
Nově zvolené zastupitelstvo Smiřic na ustavující schůzi 10.11.2010
Zleva stojí: MUDr. Jiří Jarolímek, Jiří Hájek, až vzadu Ing. Ladislav Koldrt, Karel Šust, Vítězslava Klůzová, Jan Koudelka,
Ing. Eva Svobodová, MUDr. Karel Beran, JUDr. Pavel Rousek, Luboš Tuzar, Lubomír Jandera, Jiří Svoboda, Marie Fejglová,
vzadu Mgr. Petr Rohlena, Mgr. Jan Novotný, vzadu Martin Černý, František Kocián.

Smiřice - zastupitelstvo
Nově zvolené zastupitelstvo Smiřic na ustavující schůzi 3.11.2014
Zleva stojí: MUDr. Jiří Jarolímek, Ing. Miroslav Voňka, Pavel Brož, Ing. Jindřich Litomiský, Bc. Lukáš Novotný,
Ing. Ladislav Kodrt, Ing. Eva Svobodová, JUDr. Pavel Rousek, Luboš Tuzar, Mgr. Petr Rohlena, Lubomír Jandera,
Martin Černý, Jan Koudelka, Ing. Lukáš Trávník, na obrázku chybí Jiří Heřman, bývalý starosta.
Zastupitelů je méně, protože se snížil počet obyvatel Smiřic.

Smiřický infoservis 27.ledna 2017:
Vzhledem k rezignaci dlouholetého člena zastupitelstva a člena rady JUDr. Pavla Rouska došlo ke změně ve složení zastupitelstva. Novým členem zastupitelstva se stal pan Robert Smékal (SNK Volba pro Smiřice). Na nejbližším zasedání zastupitelstva bude také volbou doplněn počet členů rady.