Sochy ve Smiřicích a okolí

Jsou použity materiály z Okresního archivu v Hradci Králové.

Zpět na hlavní stránku


Smiřice

sochy
Před zámkem stojí památník osvobození II. světové války od sochaře Josefa Bílka
postavený v letech 1948-1950, se zeminou z bojišť Bachmač, Sokolovo a Dukla. Postava ženy znázorňuje republiku.
Je zde voják, partizán II. odboje a bojující dělník. Nápis zní : Z krve se zrodila - prací bude zachována

Vzpomínka na akademického sochaře Josefa BÍLKA z Hořic, autora Památníku osvobození ve Smiřicích.

  23. února 1978 ve věku 82 let zemřel člověk, který vřele miloval svůj rodný kraj, svou vlast a lidi kolem sebe.
  Do Hořic přišel jako vyučený kameník, důvěrně obeznámený s pískovcem své rodné obce - Podhorního Újezda. V Hořicích poznal ušlechtilé sochařské materiály a v kamenické škole viděl reprodukce velkých mistrů sochařského umění. To rozhodlo o jeho dalším životě. Vystudoval sochařské oddělení školy a začal pracovat jako reprodukční sochař na různých místech naší vlasti. Jeho tvůrčí duch posílený vlivem vynikajících sochařů – profesorů hořické sochařsko-kamenické školy – toužil po dalším zdokonalování. Ale nebylo peněz. Pocházel z kamenické rodiny, kde bylo 12 dětí. Houževnatou prací však získal jako sochařský dělník finanční podporu a za přispění pozdější manželky dosáhl svého cíle. Byl přijat na Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze a tam pod vedením významných umělců – ak. sochaře B. Kafky a ak. malíře V. H. Brunnera formoval svůj cit, takže mohl úspěšně zasáhnout do uměleckého života.
  Usadil se v Hořicích a později si zřídil atelier ve Vrchlického ulici. Zde vznikaly portréty významných osobností našeho národního života, jež byly reprodukovány do pískovce, mramoru nebo bronzu. Mnoho jeho památníků obětem I. a II. světové války je rozseto po naší vlasti. Řada portrétů osob z oblasti veřejného života našeho kraje je ještě v atelieru. u památníku
  Zúčastnil se i veřejného života Od mládí cvičil a svými organizačními schopnostmi přispíval až do posledních let jezdecké tělovýchovné jednotě Start v Hořicích. Od studentských let byl levého politického zaměření, a proto se stal členem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem. Na svém těle rovněž pocítil útrapy gestapácké věznice.
  Osiřely jeho včely, zahrada. Mnoho toho chtěl ještě vytvořit. I Smiřice se mohou pochlubit jeho uměleckým projevem.
  Budiž čest jeho dílu!
  Podle „Předvoje“ zpracoval Josef Liška, ředitel ZDŠ
  Ze smiř. Zpravodaje r. 1977 přepsala p. Reichová.

Na obrázku vpravo je
pokládání věnců k památníku 9.května 1965.



sochy
7.5.2012

sochy

sochysochysochy
Dívka s ovocem, naproti Městskému úřadu Smiřice, je majetek firmy Danisco.

sochysochysochy

sochy
Svatojánské oratorium, kamenné sousoší Jana Nepomuckého,podpíraného na modlitbách anděly.
Ikonograficky je velmi vzácné - prvé postavili r. 1718 hradečtí, druhé stálo od r.1727 va Václavském náměstí
v Praze a třetí kopie již vznikla ve Smiřicích.( další jsou ve Dvoře Králové a ve Stěžerách )
Sousoší, dala postavit Marie Terezie Violanta ze Šternberka v roce 1740. Pochází asi z Braunovy dílny.
Na podstavci jsou znaky rodin Paarů a Šternberků. Marie si vzala za prvního manžela Jana Leopolda hraběte z Paarů.
Více fotografií. - Foto ze dne 30.12.2004.

sochy
Plastika nad nepoužívaným vchodem do smiřického kostela s aliančním znakem Šternberků a hrabat z Porcie.
Autorem je pravděpodobně kameník Santin

sochysochysochy
Vedle pošty stávala tato plastika - 1974. Jmenovala se Květ socialismu. Plastika je odstraněna.

Smiřice - náhrobky na hřbitově, vysvěceném 20.06.1881

  Dříve se pohřbívalo na hřbitově v Holohlavech.
  O pouti sv. Jana Křtitele v děk. chrámu Páně dne 20.června 1881 odpoledne byl nový hřbitov smiřický dle církevních obřadů vysvěcen. Průvod se ubíral z děkanského chrámu, napřed školní mládež smiřická a p. učitel, za nimi počestní cechové se svými prapory, pak zpěváci s p. ředitelem chóru Josefem Novohradským z Holohlav. Z duchovenstva veledůst. p. děkan a kanovník Leedergar Vacek z Hradce Králové, A. Nývlt, děkan holohlav, dp. Ignác Vágenknecht, farář chotěborský, Josef Svoboda, kaplan hořiněvský a domácí p. kaplan Josef Kousal. Za nimi zastupitelstvo města Smiřic a konečně ostatní zástup lidu. Světitelem byl dp. děkan Leedergar Vacek z H.K., kazatelem A. Nývlt, děkan. Po skončeném svěcení ubíral se průvod skrze město do chrámu smiřického, kde uděleno požehnání.
  V době stavby josefovské pevnosti byl zřízen ve Smiřicích za zámkem, směrem k Čibuzi (v tzv. malé oboře ) provizorní polní hřbitov a polní kaple. Oboje bylo zrušeno až roku 1825.


sochy sochy sochy sochy

sochy sochy sochy sochy sochy



Černožice

sochy sochy sochy
Svatý Jan Nepomucký - socha byla vysvěcena 9.7.1712. Dnes je to kulturní památka.
V noci 15. května 1920 této soše byla uražena hlava.
Text: SWATI JENE NEPOMUCZKI ORODU SZANAS ZA WSSECZKI
BICHOM MOCHLI HAMBI CZASNE I WECZNE USITI STEBAU NATWARZ BOZI
NESKONALE PATRZITI ANNO 1712 DNE 9 JULI

sochy sochy sochy
Druhá černožická socha Jana Nepomuckého, cesta vede na most přes Labe.
Tato druhá socha je údajně z roku 1735, dříve stála na křižovatce cest před hostincem.

Vpravo: Sousoší na památku 12leté Františky Novotné.
Koncem června 1874 se Janu Hynkovi splašili se koně a po nárazu na kámen jeho neteř spadla z vozu pod kola. O rok později Jan Hynek už jako starosta postavil tento kříž. Jeden z textů na podstavci říká: Tento kříž vzdělán a posvěcen ke cti a chvále boží a na památku žalostné události v rodině Hynkové z Čáslavek 1875. V r. 1994 byl kříž odborně restaurován.


sochy sochy sochy
Na zahradě černožického domova důchodců je od dubna 2003 umístěna bronzová socha Svaté Zdislavy z Lemberka od jaroměřského sochaře Petra Nováka.
Svatá Zdislava se narodila kolem roku 1220 či 1226, zemřela mladá na hradě Lemberku v roce 1252. Pomáhala bližním, ale především starým lidem od bolestí a útrap vodou. Proto voda vytéká z rukou klečící sochy. Předlohu sochy sochař našel v Evě Souhradové, redaktorce České televize, studující žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Její tvář totiž nejblíže odpovídala sochařově vizi. Sochu odlil do bronzu v kovolijecké dílně Luboš Němeček z Brázdimu u Brandýsa nad Labem.


Černožice - náhrobky na hřbitově, který vznikl roku 1914

Dříve se pohřbívalo na hřbitově v Holohlavech.

sochy sochy sochy



Holohlavy

sochy
Podvečerní měsíc dne 2.12.2009

sochy
Socha Panny Marie
Žák Braunův vytesal sochy při vyvýšeném chodníčku vedoucím ze Smiřic do Holohlav - Immaculatu s reliéfem Zvěstování na podstavci asi před r.1740 a Jana Nepomuckého s reliéfem světcova umučení asi kolem r. 1750 ( dole ). Chodníček ještě r. 1790 byl jedinou cestou spojující v čase povodní Smiřice s farním kostelem a vrchnost tu zřejmě úmyslně ( v miniaturní nápodobě Karlova mostu ) akcentovala dvě nejožehavější témata protireformace - Neposkvrněné početí a mlčenlivého nástupce Husova. Foto z února 2005


sochy sochy
Reliéfy na podstavcích: socha Panny Marie a Svatý Jan Nepomucký

sochy
Panna Marie s poškozenou svatozáří. 17.10.2006.

sochy
Svatý Jan Nepomucký

sochy sochy sochy
Svatý Jan Nepomucký . Ke slavnostnímu svatořečení jeho osoby došlo dne 19. března 1729. Papež Benedikt XIII. převzal historické omyly, takže 16. květen byl určen za den jeho úmrtí, a tedy i dnem jeho svátku.
Reliéf na podstavci znázorňuje, jak byl 20. března 1393 Jan svázán a o deváté hodině večerní svržen z kamenného mostu do Vltavy. Červená mramorová deska na Karlově mostě ukazuje, odkud byl svržen.
Také této soše Jana Nepomuckého byla uražena hlava dne 25.května 1920. Foto z února 2005.


sochy sochy sochy
Vlevo: Starší fotografie sochy Jana Nepomuckého. Tyto andělíčkové již na podstavci chybí.
11.7.1880 byly vysvěceny dvě staré, obnovené památky, na kamenných sloupech: jeden kříž z roku 1703, na němž nyní postavena soška Marie Panny (foto uprostřed - u čp. 28 za plotem) druhý z roku 1631 před starobylou hospodou Hodkovskou, nyní pana Kamila Kučery ( sloup u státní silnice ) a vysvěcena též soška sv. Jana Nepomuckého ve výklenku domu p. Karla Matějíčka ( vpravo ). Obřady konal p. A. Nývlt - V říjnu 2005 byl dům zbourán, pískovcová socha je uschována u majitele.


sochy
Socha Panny Marie prošla v roce 2014 renovací. Postava stojí na hadovi. Na svatozáří byly v době mého mládí ještě hvězdičky.

podpisy Slavnému obecnímu Zastupitelstvu zde !
Na žádost p. Václava Andryse a mnoha jiných sousedů kteří si přejí aby socha Panny Marie stala dole před čís. 28 na obecním místě nikoliv ve plotě p. Pospíšila jestli to přaní slavného zastupitelstva nechť svými podpisí potvrdi
V Holohlavech dne 5. srpna 1890.

Jména podepsaných:
Frant. Prokop, uřadující radní,
František Sehnoutka,
Wáclav Jaroš,
J. Matějček,
Josef Sehnoutka,
Klouza Jozef,
Franz ?,
Jan Kroupa,
Jozef Knejp,
Zilvar Václav,
J. Šandera,
F. Macháček
Zdroj: Oa HK

---------------------

Holohlavská kronika:
   Mariánský sloup u Andrýsových čp. 28 byl původně podstavcem kříže u čp. 13. Malý křížek, který sloup původně zdobil nahrazen byl sochou Panny Marie, když po výměně r. 1870 za kříž nyní před čp. 13 stojící, použit byl nějakou dobu v ústraní ležící sloup k novému účelu. Tento obnovený sloup postaven byl původně na rozcestí před čp. 78 ( František Mach ) ale vadil frekvenci a když byl panským povozem stržen, přemístěn byl r. 18.. na nynější místo. R. 192.. ohrazen byl živým plotem.
   Sousoší bez umělecké ceny zvané „všecky svaté“ stálo původně u čp. 20 a postaveno bylo Marií Hochmalovou z tohoto čísla. Nevhodné umístění sousoší bylo na žádost a za pomoci pozdějšího vlastníka Rudolfa Andrýse starosty obce r. 192.. přemístěno na stávající místo k hřbitovu.
   Ke kříži r. 1870 před čp. 13 z dobrovolných sbírek zřízeného postavena byla r. 192.. zvonice pro čsl. příslušníky nákladem sboru. O přemístění obou bylo již dvakráte jednáno, ale přemístění provedeno nebylo, ač s ohledem na zmáhající se provoz by se doporučovalo. Železný plůtek pro porouchání, kolem jezdícími povozy byl odstraněn.
   Při „lávkách“ stojící sochy Panny Marie a v takových místech „nepostradatelného“ Jana Nepomuckého zřízené za doby hrabat z Paarů nemají též význačnější umělecké ceny. Když neznámým pachatelem byla hlava Janova ukradena, nahrazena byla jinou nápadné podoby s Kristem.
   Nejcennější sousoší nalézá se na bráně před kostelem ( Matky Bolestné ), která přičítá se slavnému sochaři Braunovi.

---------------------

Pl. tit. obecnímu úřadu v Holohlavech !
Proti navrženému přemístění sousoší proti domu čp. 20. v Holohlavech nečiní se žádné námitky. Poškozené dvě postranní sochy doporučují se k uložení, nejlépe k zakopávce.
Dle nařízení ministerských zbylou sochu jest konservovati a očistiti nejjednodušeji, barvy užíti dle týchž nařízení není přípustno.
To sděluje se s urychlením za tím účelem, aby práce stanovená s přenesením nebyla oddalována. Současně podává se povinná zpráva Státnímu památkovému úřadu s největším doporučením. který jak se naději, vysloví plný souhlas s návrhem.
Konservátor ministerstva školství a národní osvěty v Holohlavech dne 29. listopadu 1920
Jan Fr. Seidl(?)

sochy
Sousoší Všechny svaté u hřbitova.
Text vpředu zní: Blahoslavení kteříž k večeři svatby Beránkovy povoláni jsou. Zjev. XIX.9
Na zadní straně podstavce je text: Ke cti a chvále Boží postavit nechala M. Hochmalová vdova číslo 20 - 1881

sochy
Průchod ke kostelu, do roku 1825 sloužil jako vchod na starý hřbitov u kostela.
Z kroniky: Dne 30.6. 1881 byla obnovena kamenná socha Bolestné Matky Páně, která se nad branou někdejší hřbitovní zdi nachází.

sochy sochy

sochy
Za holohlavským obchodem je umístěna tato socha. Zdá se, že je to schoulená žena.


Holohlavy - náhrobky na novém hřbitově

  V roce 1825 jaroměřský vikář Jan Albert Maywald posvětil v Holohlavech nově založený hřbitov za děkanstvím. První, který byl na nový hřbitov pochován, byl Jan Havrda, syn Josefa Havrdy, sedláka z Čáslavek. Občané Holohlav, Černožic a Čáslavek museli si tento pozemek zakoupit. Za to byly osvobozeni od poplatků za hrob.
  Smiřičtí se usnesli připlácet určitou taxu na údržbu a opravy zdi.


sochy sochy sochy sochy sochy



Habřina

sochy sochy sochy
Svatý Václav - praporec je nově zhotovený.
Text v čele podstavce zní: Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím.
Text vzadu na podstavci zní: V upomínku na den 5.listopadu 1905 postavili Václav a Marie Hrochovi čís. 40 - L.P. 1915.