Ze smiřické kroniky 1969:
   Při generální opravě věže zámecké kaple ve Smiřicích byla ve věžní báni nalezena plechová schránka z r. 1835, která byla otevřena 5. června 1969. Jejímu otevření přítomni byli: za MNV: ss. Adamíra František, Ježek Otakar, Zemek Vladimír, Hájek Josef a Vorel Karel, dále přítomni: ss. npor. Trousil Václav, Bureš Ladislav, Uhlíř Jaroslav, Bapš Josef, Kořán Jar. Archléb Jaroslav, Luhanič Jiří, Dubiša Zdeněk (pracovníci na opravě věže).
   Plechové pouzdro bylo obaleno v plátně, zavázáno a zalito bednářskou smolou. O otevření pouzdra byl učiněn 5. června 1969 zápis, svědčící o tom, že vložené předměty byly přítomnými zhlédnuty, překontrolovány a zjištěny v naprostém pořádku.

-------------

4. září 1969 uzavřeno bylo pouzdro, které téhož dne umístěno bylo v báni zámecké kaple ve Smiřicích. Uzavření pouzdra přítomni za MNV Smiřice: místopředseda MNV František Adamíra, tajemník MNV Otokar Ježek a ekonom MNV Vladimír Zemek.

Obsah pouzdra:
1. Listina s nápisem Pro budoucnost z 8. srpna 1807 (psaná německy)
2. Listina s nápisem Pro budoucnost z 2.října 1835 (psaná německy)
3. Jaroměřská tržní listina ze dne 18. září 1835 (psaná německy)
4. Listina s nápisem Pro budoucnost z 8. listopadu 1925 (psaná česky)
5. Listina s nápisem Pro budoucnost ze 4. září 1969
6. Úřední kursovní list Pražské plodinové bursy z r. 1925
7. Paměti města Smiřic od Josefa Zemana
8. Svatováclavský dukát z r. 1925 a korunovační peníz z r. 1835

Další doklady a přílohy:
1. Fotografie: labský jez s elektrárnou, základní devítiletá škola, zámecká kaple, zámek s kaplí, věž při opravě v r. 1969, tři fotografie Smiřic.
2. Peníze: papírové bankovky: sto korun čsl. z r. 1945, deset korun čsl a pět korun čsl.
3. Peníze kovové: 2 kusy mincí 20 haléřů, 3 mince v hodnotě 10 haléřů, 2 mince v hodnotě 1 haléře, jedna mince v hodnotě 5 haléřů.
4. Odznaky města Smiřic: 3 kusy
5. Plán komplexního rozvoje města Smiřic do roku 1980.

Výše uvedené předměty byly přítomnými překontrolovány a shledány v naprostém pořádku. Správnost údajů potvrdili i zápisem a vlastnoručními podpisy. Zápis a další doklady uchovány v archivu MNV.

------------------------------------

Smiřický Zpravodaj:
26. února 1990 se při silné bouři odtrhla část věže smiřického kostela. V ulomené části byly nalezeny dvě měděné schránky. Schránky byly otevřeny 6. května 1991, našly se zde dokumenty týkající se kostela a po opravě byly přidány nové.
   Druhou neoficiální schránku tam při opravě věže vložili 2 dělníci, kteří pracovali při opravě. V podstatě zde popisují události po 21. srpnu 1968, náladu a smýšlení obyčejných lidí. Přiložili výtisky novin a časopisů té doby. Alespoň malá citace (opsáno přesně):
   ,,….mnoho radosti nemáme, bojíme se jeden druhýho i tuhle druhou schránku sme nakonec zakládali jenom dva. Ze strachu, aby nás nikdo neudal.
   Nedivte se nám i my bychom se chtěli dožít lepšího života, života, kdy se budou lidi mít rádi, budou se snažit jeden druhého pochopit….“ (Bylo by zajímavé, kdyby se mi tito lidé dnes ozvali a napsali mi. Co si asi dnes myslí o našem životě. - pozn. P.)

Po pádu věže v roce 1990, byly na věži očištěny a opraveny části z přírodního kamene, opravena a potom natřena omítka.

Pro zajímavost: listinu z roku 1835 sepsal Josef Horký vrchní úředník. V roce 1925 je ing. Josef Horký v Dlouhých Dvorech hospodářským správcem.

---

Ladislava Reichová popsala podrobnosti k přepisu:
   Čerpala jsem z listin, které jsem nalezla v muzeu, kdo to opisoval nevím, takže je to přepsané i s možnými chybami v původním přepisu. Na nejstarší listině jsou uvedena jména, které český opis neobsahoval, takže jsem to opisovala z toho německého, někde jsem našla přeloženou funkci podepsaných, něco jsem našla ve slovníku. V jednom opisu je zmíněna listina "pro budoucnost" z roku 1807, ta nikde opsána není.
   Co se týká té nejnovější listiny z roku 1969, jsou tu 2 kopie, jedna je asi jakýsi "šmírák", druhá je delší s více jmény, tu jsem přepsala. Není tam uvedeno, co se k listinám přidalo. (v r. 1990 - pozn. P.)

---

PRO BUDOUCÍ SVĚT

Přepis listiny z roku 1835

    Dne 3.listopadu 1833 kolem 10 hodiny večerní byla zdejší za jeho Veličenstva Leopolda Prvého podle listiny nalézající se v lucerně pod žerdí, pod ročním datem 1705 vkusně vystavěná zámecká věž velmi silnou větrnou bouří, která několik zdejších lesních tratí z kořene vyvrátila, doškové, šindelové a cihelné střechy zničila, její ozdobnou žerď (tyč), na níž měděná, kdysi pozlacená hvězda, jakožto symbol znaku předchozího majitele panství hraběte Sternberga nalézala a hrdě do ovzduší se zdvihala, části dřevěné tyče zbavena a s plechovou střechou zničena. Tyto nedostatky a opravy Královehradeckým královským panem krajským inženýrem Josefem Pavlovským z Rosenfeldu přezkoušeny a patřičný náklad na 287 zl. 4 krejc. konvenční měny rozpočten, z čehož následkem úřední zprávy z 25. června 1834 č.1557 (:registraturní oddělení III stavba 2-2:), vysokým nařízením blahorodé c.k. komorní důchodkové správy ze 26. září 1834 č. 33035, potom blahorodé c.k. okresní správy ze 29. října 1834 č. 20949 - 257 zl 4 krejc. kon.m. bylo povoleno.
   Při této opravě věže byly také tři nové plechové, železnými obručemi opatřené ciferníky s pozlacenými čísly a novými ručičkami na přímluvu c.k. dvorního rady a administrátora komorních důchodů pana Josefa Oberhausera, od pražského zámečníka Michaela Janauška, pak lakýrníka Víta Čiháka za náklad 134 zl. kon./m. pořízeny, jakož i měděná pozlacená hvězda pražským mistrem pasířským Karlem Korbem na příkaz pana dvorního rady za 30 zl. kon./m. opravena.

   Tyto zde uvedené opravy a renovace celé věže, jmenovitě nátěr plechové střechy, dále obílení věže samo, stalo se v měsíci září 1835,

za slavného panování Jeho Veličenstva

F e r d i n a n d a     I.

   který po smrti Jeho Veličenstva Františka I. dne 2. března 1835, císaře rakouského, krále uherského a českého atd. nastoupil na trůn, pak za zemské vlády jeho Exelence pana hraběte a guberniálního presidenta Karla Chotka, hraběte z Chotkova a Vodňan (Wognin) (* poznámka dole) za krajské vlády c.k. guberniálního rady a krajského hejtmana pana Josefa Reyla, za panského správce c.k. dvorního rady a administrátora komorních důchodků pana Josefa z Oberhauserů, pak za okresního starosty a c.k. komorního rady Bydžovského a Králohradeckého kraje pana Kristiána Jordana, dále za úřadování následujících zde vlastnoručně podepsaných úředníků současného c.k. komorního panství Smiřice, spojeného s Hoříněvsí:

   (podpisy většinou nečitelné)
C. Geroy v.r.
Medicinal Doctor.
Joseph Horky Oberamtvorsteher ( vrchní úředník )
Joseph Kreml Rentamtsverweser
Joseph Zedniczek Kastenamtschreiber
Gottfried Friess Oberförster ( vrchní lesník )
Joseph Wolf Ritter von Albrock Justiziär
Joseph Dobesch Waisenamtvorsteher
Prokop Astl Wirtschaftsverwalteramtsverweser
Joseph Dutlin Kastenamtsverweser
Albert Karasek k.k. Hauptman ( c.k. hejtman )
Joseph Popper Kastenamtsverweser...?
Wenzel Blasek Oberamtschreiber ( písař vrchního úřadu )
Christoph Lang 2 ter Oberamtschreiber ( 2. písař vrchního úřadu )
Johann Andrer Justizactuar
Peter Glanz Waisenamtschreiber ( písař chudobinec )
Joseph Höfer Rentamtschreiber
Emanuel Wenschpitl Waisenamtchreiber ( písař chudobinec )
Franz Frirs Amtspraktikant
Wenzel Chmelik Justizamtschreiber ( soudní písař )
Franz Pawlowsky zu Rosenfeld Amtspraktikant
Theodor Hartmann Waisenamtschreiber ( písař v chudobinci )
Ferdinand Pschorn obrigkt. Smirzitzer Wundarzt ( smiřický ranhojič )
Anton Chodiera Stadtvorsteher in Smirzitz ( městský starosta )
Johann Janak Beisitzer ( přísedící ? )
Franz Czerny Beisitzer ( přísedící ? )
Johann Adamira Bürger ( občan )
Joseph Kratochwille Mauermeister und Bürger ( zednický mistr a občan )
Franz Sedlatschek Bürger ( občan )
Wenzel Bažant Dechant in Holohlau ( děkan Holohlavy )
Johann Mann Lokalist von Sendraschitz
Anton Suchanek Kaplan in Holohlau ( kaplan Holohlavy )
Joseph Hodek Kaplan in Holohlau ( kaplan Holohlavy )
Johann Engelbert Schlosskaplan in Smiržitz ( zámecký kaplan ve Smiřicích )
Franz E. Steinsky Handelsmann in Smiržitz ( obchodník ve Smiřicích )
Abraham Mautner Braupächter ( nájemce pivovaru )


   Konečně se ještě připojuje, že k pocínováni této věže se strany úředního personálu
obnos ...............................................................................21 zl. 40 kr. kon./měny
   od Smiřického měšťanstva ..............................................18 zl. 12 kr. kon./měny
   a z cechovní pokladny městečka Smiřice .........................12 zl. 30 kr. kon./měny

---

   celkem :             52 zl. 22 kr. kon./měny

  slovy: padesát dva zlaté 22 krejcarů konv. měny sebráno a této stavbě dobrovolně obětováno bylo a poněvadž tato celá oprava stále nebezpečím života byla, tak se poznamenává, že na této věži provedené zednické práce, totiž vysekání ložiska pro číselníky, čištění a obílení stěn zednickým tovaryšem Pavlem Kubáskem z poddanské obce Hubiles, pod vedením zdejšího zednického mistra Josefa Kratochvíla, klempířské práce králohradeckým klempířským mistrem Josefem Grobem a jeho tovaryšem Josefem Kozelským z Moravy, pak tesařské práce, pozůstávající z postavení lešení, ze zvonice a lucerny, opravy a postavení nového podstavce pro žerď, pak zapuštění přibližně 80 liber těžké žerdě, očištění nové hvězdy, jakož i zašalování lucerny smiřickým mistrem tesařským Františkem Vinklářem a jeho pomocníky Janem Linderem ze Smiřic, Václavem Pamánkem ze Smiřic, vše vyhotoveno a vytažení žerdě, pak posazení hvězdy dne 2. října 1835 za hlučného bouchání a troubení v přítomnosti úředního personálu a mnoha panských obyvatel, za pomoci značného lešení a mnoha žebříků od uvedeného mistra tesařského a jeho pomocníků provedeno bylo. To na vědomost těm, kterým se tento věžní knoflík, nebo tento zápis jakýmkoliv způsobem dostane do rukou a k dojemnému rozloučení voláme jednohlasně: ( báseň volně přeložená )

  Tam, kde za ranních červánků
trháme vavřín, který nevadne
a na tuto smutnou planetu se
sladkým soucitem shlížíme,
tam, kde v ranním objetí se tulíme
a při jásavých zvucích harf
nebem se smělá křídla kolébají,
tam, kde mnohý z našich milých
za rajských slastí sní o mukách tohoto
života a pravda svítí jako slunce,
tam vidíme jásající naše bratry
tam se jednou všichni sejdeme.


  Na památku přiložili jsme ještě jednu stříbrnou korunovační minci od Jeho Veličenstva Ferdinanda I., pak jaroměřský tržní záznam.

C.k. zámek Smiřice dne 2.října 1835.

  Zvláště musím poznamenati: že jsme při této opravě věže zde spolupodepsaného 2. písaře vrchního úřadu Krištofa Langa jako nejpracovitějšího vyznamenali.

  Josef Horký vrchní úředník.....

JAROMĚŘSKÁ TRŽNÍ CEDULE

ze dne 18. září 1835

Dolnorakouská míra, průměr konv. měna:
pšenice .................................2 zl. 41 kr.
žito .......................................1 zl. 46 kr.
ječmen ..................................1 zl. 40 kr.
oves ......................................1 zl.   5 kr
proso......................................4 zl. 24 kr.
hrách......................................2 zl. 48 kr.
libra másla .............................-   -  18 kr.
cent sena ...............................1 zl. 52 kr.

Jaroměř 18. září 1835.
Zoižek v.r.

Z originálu: Josef Horký vrchní úředník
Razítko: Vrchní úřad c.k. kamerál. panství Smiřice

Poznámka:
.....hraběte z Chotkova a Vodňan ( Wognin ) ..... Vojnín zde zaměněno písmeno j za g. Tak tomu bylo i ve starém vydání Máchova Máje,kdy se-na obálce-uváděl název Mág. Jinak samotný Vojnín se dříve zmiňoval jako Wohnung ( německy).

---

PRO BUDOUCNOST

Přepis listiny z roku 1925

  Při opravě plechové krytiny na věži zámeckého kostela ve Smiřicích n. L. v podzimu roku 1925, snešena byla i z bílého plechu zhotovená a fermežovou barvou na žluto natřená makovice.
  Uvnitř této makovice nalezena byla plechová krabice kulatá, zevně zaobalená do hrubého plátna pytlového, napuštěného voskovou masou.
  Po otevření krabice nalezeny byly v ní tři německy sepsané listiny a sice první s nadpisem: „Für die Nachwelt“, s datem 8. srpna 1807, druhá listina na menším formátě, rovněž s nadpisem „Für die Nachwelt“ a s datem 2. řijna 1835, třetí listina na půlarchu psaná a označena jako „Jaromiržer Marct Preis - Zettel“ z 18. září 1835. Listiny tyto byly svinuty do svitků a převázány režnou nití. Na takto svinutých listinách připečetěn byl v režném obalu zvlášť, stříbrný korunovační penízek císaře Ferdinanda I., z roku 1835.
  Po pořízeni opisů svrchu vedených tří listin, byly tyto i se stříbrným korunovačním penízem znovu vloženy do plechové krabice původní, aby zachovány byly budoucím.
  K doplnění kroniky přikládáme jeden výtisk spisu Josefa Zemana "Z paměti Smiřic n.L.", s tím, že roku 1908 přikoupeno bylo Cís. a král. rodinným fondem ve Vídni k panství Smiřickému od hraběnky Croyové, dvůr se zámkem v Nedělišti, dvůr Dlouhé Dvory a dvůr Chlum a od Karla Weinricha z Dobřenic zakoupen byl dvůr Světí a Lípa.
  Roku 1900 pro správu panství smiřického a bezenského zřízena byla c. a k. inspekce Nejvyšších rodinných statků, kteráž byla roku 1912 zrušena a správa panství pod C.a k. ředitelství Nejv. soukromých a rodinných statků v Praze, podřízena.
  O přeměnách politických, státních a hospodářských se zde pomlčuje, protože tyto zaznamenány jsou a budou, pro časy budoucí v celých spoustách literárních děl historických a dějepisných, z péra povolanějšího.
  Smiřice, dne 8. listopadu 1925.

  V době této byli na státním velkostatku Smiřice ustanoveni:
Hospodářský rada: Karel Potůček
Hlavní důchodní: Jaroslav Zelenka
Kancelářský tajemník: Karel Žalud
Úč. rada v.v.: Alois Höll
Hospodář. adjunkt.: Václav Šimeček
Kancel. síla: Františka Rechová
Správce pivovaru: Jan Vávra
Sládek: Otakar Rýdl
Kancel. síla: Vladimír Dvořák
Správce průmysl. závodu: František Rücker
Kancel. zřízenec: Josef Andrle
Zahradník: Josef Vorel
Zámecký kaplan: p. Josef Roháč

Ve Zderazi: hospod. správce ing. Pavel Havelka, hospod. adjunkt Jaroslav Rathouský, hospodář. praktikant Vladimír Potůček
v Holohlavech: vrch. hospod. správce Jan Máslo, hospod. elév. ing. Vojtěch Marek
v Hořiněvsi: hospod. správce ing. Martin Porhanzl
v Cerekvici: vrch. hospod. správce Antonín Hlavenský, hospod. assistert Vladimír Šedivý
ve Světech: vrch. hospod. správce Jan Sekerka, hospod. assistent ing. Ladislav Černík
v Dlouhých Dvorech: hospod. správce ing. Josef Horký
u lesní správy v Cerekvici: lesní rada Jindřich Čejka, lesní příručí ing. Miroslav Beránek

Vy budoucí, kteří toto čísti budete, i nás vzpomeňte.
Na památku vkládáme československý dukát zlatý, z roku 1925, který zakoupili vlastnoručně podepsaní na této listině, za kursovní cenu Kč 90.-.
_______
???
  Opravné práce klempířské prováděl Bedřich Bartošek, mistr klempířský ve Smiřicích.
  Tyč vztyčil, plechovou krabici s listinami přivázal, báň 80 cm v průměru navlékl a hvězdu 68 cm v průměru mající upevnil a nasadil klempířský dělník Bohuslav Šebek ze Pšovsi u Kopidlna v sobotu dne 14. listopadu 1925.
  Výška věže jest 49 m; od spodku báně ke hrotu hvězdy jsou 4 m.

---

PRO BUDOUCNOST

Přepis listiny z roku 1969

  Při generální opravě věže zámecké kaple ve Smiřicích byla ve věžní báni nalezena plechová schránka z r. 1835, která obsahovala:
  1) Jaroměřské tržní ceny z r. 1835
  2) 2 listiny Pro budoucnost ( 1833 )
  3) Listina pro budoucnost ( 1925 )
  4) Úřední kursovní list ( 1925 )
  5) Paměti města Smiřic
  6) Svatováclavský dukát z r. 1925 a korunovační peníz stříbrný ( 1835 )

  V roce 1969 připojujeme pro budoucí generace listinu pátou.
  S generální opravou zámku ve Smiřicích bylo započato v roce 1966. Opravu provedl Krajský podnik pro obnovu a údržbu památek se sídlem v Náchodě.
  Byla provedena úprava vnitřního nádvoří, vyměněna arkádová okna, vnitřní střecha zámku pokryta eternitem a vnější opravena při ponechání stávající břidlicové krytiny, provedena vnější a vnitřní fasáda spojovací chodby mezi zámkem a kaplí. Nástěnné fresky v zámku nalezeny nebyly, jen v jednom sále byly odkryty původní malby, které nebyly restaurovány. Na chodbách byla položena pískovcová dlažba z lomu v Podhorním Újezdě a schodiště z božanovského pískovce. Arkádová okna zhotovil soukromý truhlář Michail Vodička z Rožnova u Jaroměře. Po dokončení opravy zámku v roce 1969 bylo přikročeno k opravám zámecké kaple.
  Vlastní kaple byla opravována již v roce 1949, když se ve Smiřicích stavěla Velkovýkrmna prasat (Gigant) s původní kapacitou 10.000 ks prasat, pozdějšími úpravami bylo dosaženo nynější kapacity 24.000 ks prasat.
  Projekt celkové adaptace zámku a kaple provedl Stavoprojekt, národní podnik Hradec Králové pod patronací Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského krajského národního výboru se sídlem v Pardubicích. Celkový náklad na opravu zámku a věže činil 1,500.000 Kčs. V této částce je obsažen příspěvek na opravu věže od Okresního a Krajského národního výboru v Hradci Králové v částce 350.000 Kčs. Investorem stavby byl Státní statek. Při opravě věže projektovaný pozinkovaný plech byl nahrazen měděným plechem.
  Původní věžní hodiny vyměněny za nové elektrické věžní hodiny, které instaloval Elektročas v Praze, nákladem 30.000 Kčs – uhradil Místní národní výbor ve Smiřicích.

  V době mezi opravami věže v roce 1925 a v roce 1969 došlo v okolí kaple k významným územním změnám:
  1) přemístění labského koryta a regulace toku
  2) zavezení vedlejšího ramene Labe, protékajícího podle kaple
  3) výstavba Tyršova mostu a postavení nového jezu s vodní elektrárnou

  Podle stavu k 31.12.1968 měly Smiřice, okres Hradec Králové, 2.560 obyvatel a 470 popisných domovních čísel. V obci pracovaly tyto závody: Východočeské cukrovary, Východočeské konservárny a lihovary, Velkovýkrmna státních statků, Dřevotvar, Zemědělský nákupní a zásobovací podnik, České výrobny krmiv, Okresní stavební podnik, Ingstav – zemědělské závlahy, Komunální služby.
  Ze Smiřic dojíždí denně za zaměstnáním do okolí 820 občanů.
  Ve městě bylo k témuž dni 462 důchodců.

  Velkovýkrmna – státní statek ve Smiřicích – nositel státního vyznamenání Řádu práce – jest největší zemědělský závod ve Východočeském kraji. Ředitelem je Jiří Šámal, ekonomický náměstek Inž. Jiří Šedivka, výrobní náměstek Inž. Stanislav Wahle.
  Organisačně se statek člení na hospodářství Holohlavy – Zderaz, Hořiněves, Opočno, Sedloňov v Orl. Horách, Choustníkovo Hradiště, velkovýkrmna – Gigant, mechanizační dílny, stavební středisko Černožice. Obhospodařuje zemědělskou půdu o celkové výměře 8.010 ha, z toho 6.137 ha orné půdy. Na statku jest zaměstnáno 1.900 pracovníků – z toho 762 žen. V roce 1969 byl zaveden pětidenní pracovní týden s pracovní dobou 42,5 hod. Průměrný výdělek pracovníka jest 1.696,- Kčs měsíčně (traktoristé 1.916,- Kčs, ošetřovatelé dojnic 1.808,- Kčs, ošetřovatelé prasat 1.823,- Kčs).
  Hrubá produkce činí 152.836,- tis. Kčs, z toho rostlinná 34.888 tis. Kčs, živočišná 114.111 tis Kčs.
  Na státní nákup dodává statek 8.535 tun vepřového masa, 948 tun hovězího a drůbeže, 6.329 tis. litrů mléka, 2.600 tun obilí. Za svoje výrobky trží od nákupní organizace: vepřové maso 12,70 Kčs za 1 kg, hovězí 12,90 Kčs, mléko 2,53 Kčs za 1 litr, pšenice 170,90 Kčs za 1q, ječmen 165,90 Kčs, brambory 68,50 Kčs. Celkový příjem za realizované výrobky obnáší 171.605 tis. Kčs.
  Za vynikající pracovní výsledky získal statek do roku 1968 2x Rudý prapor vlády a Ústřední rady odborů, 2x Rudý prapor ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ústředního výboru odborového svazu, 1x Čestnou standartu ministerstva zemědělství a ÚVOS, 3x Čestné uznání MZLVH a 10x Standartu ředitele oborového podniku Velkovýkrmen v Praze, do kterého je organizačně začleněn.

  Úřední název státu: Československá socialistická republika s federativním zřízením: Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika. Presidentem republiky je armádní generál Ludvík Svoboda.

  Představitel lidosprávy ve Smiřicích byl zvolený Místní národní výbor s 31 poslanci. Předsedou je Marel Václav, tajemníkem Ježek Otokar a 7 členů rady MNV: MVDr. Vančák V., Hájek J., Adamíra Fr., Duchoň J., Liška J., Počtová A., Jireš Fr.

  Tato listina byla sepsána 1. července 1969 za účasti:
Karel Vorel - muzejník
PhMr. Jiří Stříbrný
Petr Zahálka – kronikář
Josef Hájek – stavitel Velkovýkrmny státních statků
František Mach – ředitel zvláštní školy
Jaroslav Novotný – ředitel Základní devítileté školy
Josef Liška – zástupce ředitele Základní devítileté školy
Josef Zilvar – tajemník MNV, t.č. v důchodu

  Velkovýkrmna státních statků – oborový závod 03 Smiřice
Jiří Šámal – ředitel závodu
Inž. Wahle Stanislav – provozní náměstek
Inž. Šedivka Jiří – ekonomický náměstek


  Poslanci MNV – Smiřice
Zilvar Josef, Špaček Vladimír, Svoboda František, Absolon Václav, Inž. Kupka Lubomír, Dušek Jiří, Jireš František, Rejhonová Mil., Trojan Fr., Malík Rudolf, Hnik Otakar, Řehák Josef, Košek Zdeněk, Prostředníková Lud., Hájková Danuše, Hanousková Marie, Šteffen L., Kozina Jos., Rezková Jar., Hvězda Jar., Svatoň Jos., Švorcová Mir., Inž. Výravský Zbyšek.

  Rada Místního národního výboru – Smiřice:
Marel Václav – předseda
Ježek Otokar – tajemník
Adamíra František – místopředseda
Duchoň Jaroslav
Hájek Josef
Jireš František
Liška Josef
Počtová Anna
MVDr. Vančák Václav


  Smiřice 1. září 1969.

-----------------------------------------

Foto ze dne 8.8.1991:

  Nejhořejší díl věže drží trám přibližně 9 metrů dlouhý – hrotnice. Na obrázku je to prostřední trám. Na dolním konci tohoto trámu je vysekáno datum 1.10.35
  Snímek pana Prostředníka nám umožňuje udělat si představu o rozměrech. Zároveň vidíme, ve kterém místě byl nosný trám narušen časem a hlavně povětrností natolik, že došlo při náporu větru k přelomení.
Zdroj: smiř. Zpravodaj 3/1991