Kronika města Smiřic - II. díl, rok 1925

Zdroj: Státní oblastní archiv Hradec Králové

Zpět na hlavní stránku       Rok 1924        Rok 1926        Smiřické kroniky



Rok 1925


Rozpočet obecní na rok 1925 vykazoval:
    příjem v úhrnné částce Kč 220 670,53,
    vydání v úhrnné částce Kč 309 287,-
    a vznikly schodek Kč 88 616,47
    byl hrazen 140% přirážkou k daním přímým a 46% přirážkou k dani činžovní.

Rozpočet školní jevil v tomto roce:
    příjem Kč 114 669,33,
    vydání Kč 221 289,10,
    vykazoval tudíž schodek Kč 106 619,77,
    který byl kryt 70% přirážkou k daním přímým.

Rozpočet ústavu chudých vykazoval:
    příjem Kč 13 862,34,
    vydání Kč 14 006,-
    jevil tady schodek Kč 143,66.

7. ledna byla první ordinační hodina "Poradny”, kterou spolek "Ochrana matek a dětí ve Smiřicích” zřídil ve sborovně místní obecné a měšťanské školy a za vedení zdejších lékařů MUDr Václava Pultra a MUDr Aloise Zlámalíka.

Od 12 ledna do 28. února uděleno bylo 100 dětem komitétem pro stravování chudiny vůbec a školní mládeže zvláště ve zdejší Mautnerově obecní kuchyni 2 100 obědů.

14. ledna pořádala místní osvětová komise v sále hotelu “Andrejsek” pro mládež besídku, při níž vyprávěla dětem pí. Běla Srbová - Kleinerová pohádky, světelnými obrazy doprovázené.

17. ledna byl pověřen vedením pamětní knihy obecní Karel Svatoš, odborný učitel v.v. a členy letopisecké komise zvoleni starosta města František Vít, člen městské rady František Moník a člen obecního zastupitelstva Jan Joneš.

20. ledna založena byla "Národní střelecká jednota ve Smiřicích”, jejímž účelem je: pečovati o povznesení tělesných a mravních sil v lidu československém; pěstovati střelecký sport a mládež učiti zacházení se zbraní a ve střelbě, jakož i průpravou a předvýchovou vojenskou. V době ustavení čítala jednota 16 členů a 12 dorostenců. Prvním starostou zvolen byl František Koza, puškař ve Smiřicích, náčelníkem František Černý. Spolkovou a cvičební místností je hostinec Vojtěcha Pácalta "Na kopečku” ve Smiřicích.

24. a 25. ledna sehrála nově utvořená Jednota divadelních ochotníků "Jirásek” ve Smiřicích v Městské dvoraně slavnostní zahajovací představení "Pan Johanes”, pohádku s baletem a melodramatickou hudbou, od Aloise Jiráska se zdařilým výsledkem.

11. února pořádala místní osvětová komise přednášku vrchního komisaře ministerstva obchodu Aug. Pitlíka "Výstava ve Wembley” se světelnými obrazy.

16. února byla dokončena instalace elektrického vedení na smiřickém nádraží.

22. února vznikl požár ve stodole Dytrychů čp. 113.

1. března bylo počato s úpravou školní zahrady, která byla podle usnesení místní školní rady z 10. září 1924 rozšířena o větší část sousedního obecního pozemku, ježto dosud nedostatečnou svou rozlohou účelu svému nevyhovovala. Zahrada tato má nyní rozlohu 11,371 a; je upravena podle plánu zahradního architekta Vaňka z Chrudimě (úprava vyžádala si nákladu kolem 8 000,-) a odpovídá úplně požadavkům předpisy stanoveným a jest ozdobou zdejší školy.

1. března sehrála Jednota divadelní ochotníků "Jirásek” v Městské dvoraně divadelní hru O. Schäfra “Pes a kočka”.

7. března k poctě 75. narozenin prezidenta republiky prof. dr. T. G. Masaryka konalo obecní zastupitelstvo města Smiřic slavnostní schůzi, na níž promluvil holdovací řeč starosta města František Vít a II. náměstek starostův Rudolf Macura. Ze schůze zaslán byl panu presidentovi pozdravím telegram. Usneseno věnovati každoročně ve prospěch fondu pro postavení důstojného pomníku oslavencova částku Kč. 1000,- a smiřické náměstí jmenovati Masarykovým.
    Při téže příležitosti oslavy narozenin páně presidentových věnovala městská spořitelna Smiřická 86 dětem zdejší 1., 2. a 3. třídy obecné školy spořitelní knížky s vinkulovaným vkladem 5 Kč ku podpoře spořivostí školní mládeže.
    Místní osvětová komise pořádala v Městské dvoraně za laskavého spoluúčinkování koncertní pěvkyně Karly Novákové, učitele a virtuosa na housle Karla Nováka, hudebního kroužku ”Sokola” (dirigent továrník Jiří Lefnar) a správce zdejšího státního pivovaru Jana Vávry, který pronesl příležitostný projev, k oslavě 75. narození presidenta Dr. T. G. Masaryka v sobotu 7. března slavnostní večer. Čistý výtěžek jeho Kč 500,- byl věnován ve prospěch "Ochrany matek a dětí”. V neděli nato 8. března sehrál dramatický odbor DTJ divadelní hru "Černožlutí dravci” od Václava Sedláčka. (Obraz utrpení uvědomělého dělníka, pronásledovaného rakouskou persekucí.)

V zimě tohoto roku bylo sněhu velmi málo. Vydatněji chumelilo se jen několikrát za celé zimní období. Pole byla bez zimní "peřiny”. V rovinách na Smiřicku trvaly mírnějším mrazy; ve výškách nad 800 až 1000 m bylo slunné teplé počasí, v kteréžto době vyhořel značný kus krkonošské stráně a oheň zničil nejen stařinu (loňskou trávu), ale i význačné horské rostliny a rozsáhlé porosty kleče. Ještě 24 března se projevila zima nočním mrázkem, ale již ve dnech 26 a 27 března bylo jarní počasí s teplotou až 17 stupňů C, které mělo 27. března vzápětí první jarní bouřku.

27. března byl prodán obecní domek čp. 40 se zahradním pozemkem čk. 34/1 ve Smiřicích za Kč 12 000,- manželům Josefu a Anně Vašatovým ke stavbě nového domu.

28. března sehrála v Městské dvoraně místní jednota divadelních chodníků "Jirásek” komedii "Faun” od E. Knoblaucha. Pohostinsky vystoupil v této hře člen Národního divadla v Praze Eduard Kohout.

4. a 5. dubna uspořádala místní tělocvičná jednota "Sokol” v Městské dvoraně IX. tělocvičnou besedu.

7. dubna zakoupen (poukázán účet k vyplacení) pro místní školní radu nový promítací skioptikon s objektivem zn”Eurynar Anastigmat - Rodenstock f:45,42 cm, č. 175 689” od firmy J. Junek v Hradci Králové za Kč 8 871,96. Umístěný je v projekční kabině Městské dvorany, která byla pro ten účel v únoru 1924 zakoupena od místní těl. jednoty “Sokol” (do roku 1923 byl v této kabině umístěn promítací přístroj sokolského biografu). Stroje bude použito pro potřebu školy, místní osvětové komise a místních kulturních spolků.

17. dubna pořádala místní osvětová komise přednášku magistrátního rady F. O. Beneše z Prahy "V žáru pouště Sahary” se světelnými obrazy.

21. dubna v úterý zasazena byla v zámeckém libosadě "Masarykova lípa” za četné účasti mládeže i dospělých. Učitel zdejší obecné školy promluvil při této příležitosti o významu slavnosti a důležitosti zázemí a šetření stromoví a vysvětlil, proč ponese sázená lípa jméno páně prezidentovo.

1. května na oslavu Svátku práce uspořádala místní politická organizace čsl. sociální demokratická veřejný tábor lidu u školy, na němž příležitostnou řeč proslovil náměstek starosty města Hradce Králové J. Beneš a večer sehrál dramatický odbor DTJ za režie j. Šedy hru "Čarodějka - Láska Tulákova” od Františka Nissla.

4 května bylo založeno na základě zákona ze dne 9 dubna 1873 čís. 70 ř. z. "Všeobecné hospodářské, nájemní, úsporné a stavební družstvo ve Smiřicích n./L., zapsané společenstvo s ručením obmezeným”, jehož účelem je: podporování hospodářství svých členů tím způsobem, že družstvo bude pachtovati a kupovati pozemky ve svém obvodu a členům tyto rozdělovati k samostatnému hospodaření. Družstvo čítalo při svém založení 37 členů a prvním jeho předsedou zvolen byl Jan Filip, dělník. Družstvo toto získalo z parcelace velkostatku Smiřice pro své členy 588 a orné půdy a 16 a luk, které rozdělilo mezi své členy, již na přídělu samostatně hospodaří.

8. května konána byla poslední volná hromada místního sdružení Volné myšlenky ve Smiřicích, po níž činnost této korporace v důsledku rozkolu v ústředí Volné myšlenky v Praze zcela zanikla.

12. května poděleno 128 dítek 4. a 5. třídy obecné školy a 181 žák čtyř tříd smiřické školy měšťanské, úhrnem 299 žáků vkladními knížkami zdejší spořitelnou s vinkulovaným vkladem 5 Kč do 21. roku žákova. Tímto význačným darem poděleno nyní veškeré žactvo zdejších škol v úhrnném počtu 385 chlapců a děvčat.

14. května pořádala místní osvětová komise přednášku sekčního rady P. F. Havelky z Prahy "Z rakouských kriminálů a internačních stanic”.

24. května uspořádala zdejší Dělnická tělocvičná jednota na hřišti u školy místní veřejné cvičení.

25. května schválila Okresní správní komise v Jaroměři regulační plán města Smiřic, vypracovaný v měřítku 1:1250 architektem Oldřichem Liskou z Hradce Králové.

28. května ve čtvrtek navštívilo město naše a zdejší školu při svém zájezdu do Čech slovenské učitelstvo ze školního okresu Turčanského Sv. Martina v počtu 15 učitelů a 6 učitelek, úhrnem 21 členů. Na počest těchto slovenských bratří a sester ozdobeno bylo město prapory.
    Po srdečném uvítání starostou města, zdejším sborem učitelským a náčelníkem místní sokolské jednoty na nádraží konána společná vycházka do státního hospodářského dvora Zderazi. V poledne byli slovenští hosté v Městské dvoraně pohoštěni a spisem "Z pamětí Smiřic n./L.” od Josefa Zemana poděleni.
    Odpoledne prohlédli si vzácní hosté zdejší obecnou a měšťanskou školu. Byli přítomni při vyučování, potěšili se bohatou výstavkou ručních prací chlapeckých i dívčích a přijali v upomínku po kytičce konvalinek a sasanek chlumních. S vřelým projevem uznání a díků odebrali se hosté do zdejší státní rolnické školy v zámku a poté pohlédli též zámecký kostel.
    Po bratrském rozloučení a srdečném pozvání na Slovensko odcházeli slovenští učitelé na další cestu po zdejším okrese.

31. května sehrála Jednota divadelních ochotníků "Jirásek" v zámeckém parku veselohru se zpěvy " U bílého koníčka " od O. Blumenthala.

2. června zemřel v sanatoriu Gottebadenském v Badenu u Vídně v 52. roce svého věku továrník Jan M. Malburg, zakladatel nadace pro chudého žáka smiřické školy. Ludmila Polandová a František Preininger

1. července vstoupila do trvalé výslužby po 36leté služební době ve Smiřicích zasloužilá učitelka ženských ručních prací a domácích nauk na obecné a měšťanské škole zdejší Ludmila Pollandová.

----------------------

Na vloženém obrázku z roku 1903 jsou učitelé Ludmila Polandová a František Preininger (viz. dole)

----------------------

6 července uspořádána místní světovou komisí ve Smiřicích za spoluúčastí okolních obcí oslava památky Mistra Jana Husa na Chlomku u Habřiny. Po skončení divadelního představení "Otec" od Aloise Jiráska, kteroužto hru sehráli divadelní ochotníci v Holohlavech v přírodě, ubíral se průvod ze Smiřic přes Holohlavy na Chloumek, kde ke zúčastněným promluvi levang.- českobratrský farář Jan Řepa z Krakovan u Nového Bydžova.

12. července sehrál divadelní spolek "Jirásek” v zámeckém parku veselohru "Na letním bytě” od Josefa Štolby.

14. července městská rada smiřická ve své schůzi odsoudila postup Vatikánu ve věci náhlého odjezdu papežského nuncia Marmaggiho z Prahy vůči našemu státu a prezidentovi republiky u příležitosti oslav Mistra Jana Husa.

19. července pořádala místní osvětová komise veliký protestní tábor lidu na Masarykově náměstí smiřickém proti postupu zástupce Vatikánu Marmaggio. Tábor zahájili legionáři správce pivovaru Jan Vávra a učitel František Moník. Za politickou stranu čsl. národní socialistů promluvil dr. Neuman z Brandýsa, za sociální demokraty p. Matěna.
    Účastníci tábora po zapění státní hymny rozcházeli se v plné důvěře ve vítězně skončený boj.

hrob Laura Feltlová 2. srpna konáno bylo veřejné cvičení místního Sboru dobrovolných hasičů a koncert "Na lednici”.

5. srpna zemřela zasloužilá pěstounka na zdejší škole mateřské Laura Feltlová v 78. letech svého věku. Zesnulá byla první pěstounkou na mateřské škole smiřické, kde 39 let zdárně působila. Pro milou a skromnou povahu svou vepsala se do vděčné paměti dospělých i dětské drobotiny. Všichni ji měli rádi.

----------------------

Hrob Laury Feltlové leží u vchodu na smiřický hřbitov. 16.4.2025

----------------------

9. srpna sehrála Jednota divadelních ochotníků "Jirásek" veselohru "V českém ráji" od Karla Fořta.

1. září vstoupil do trvalé výslužby zasloužilý ředitel zdejší obecné a měšťanské školy František Preininger, jemuž vzhledem k 48leté služební době za veškeru práci i vzorné vedení školy vysloven zemskou školní radou v Praze i okresním školním výborem v Dvoře Králové n./L. dík a uznání. Též místní školní radou smiřickou vysloveno penzionovanému řediteli za jeho 23leté vzorné, svědomité a úspěšné působení pochvalné uznání.

6. září konána místní Národní střeleckou jednotou v zámeckém parku slavnost, při níž všichni členové jednoty složili střelecký slib věrnosti republice Československé do rukou náčelníka Svazu střeleckého plukovníka Hrušky z Prahy.

9 září uspořádal místní spolek Čsl. Červeného kříže v tělocvičně u Andrejsků přednášku MUDr. Václava Putra "O alkoholismu a tuberkulóse" se světelnými obrazy. Přednášky se zúčastnilo žactvo zdejší obecné a měšťanské školy.

13. září na pozvání Jednoty divadelní ochotníků "Jirásek" sehráli ve Smiřicích divadelní ochotníci z Červeného Kostelce Moliérovou hru "Skapionova šibalství”.

28. září pořádala místní osvětová komise koncert virtuosa na housle Stanislava Ondříčka.

17. října uspořádal učitelský sbor místní obecné a měšťanské školy v sále Městské dvorany odpoledne pro školní mládež a večer pro dospělé koncert Bakulových zpěváčků, kteří si svými výkony dobyli všech srdcí četně shromážděných posluchačů. Úvodní slovo, jakož i vysvětlení k předneseným sborům pronesl ředitel Bakule.

28. října oslaveno bylo VII. výročí prohlášení naší státní samostatnosti. Již zrána rozléhal se městem budíček městské hudby kapelníka Františka Čertnera. Dopoledne byl uspořádán místní osvětovou komisí průvod, v němž byla zařazena školní mládež, členstvo místních spolků v krojích a občanstvo, s hudbou od Balašových městem na hřiště před školou, kde proslovil slavnostní řeč ředitel dolů J. M. Vlček z Malých Svatoňovic, načež za zvuků státní hymny byla vztyčena státní vlajka, jíž byl účastníky vzdán hold. K mládeži promluvil odborný učitel Jan Černý. Večer sehrála Jednota divadelních ochotníků "Jirásek” v Městské dvoraně drama "Nelidská země” od Francois de Curel.

14. listopadu v sobotu po 9. hodině ranní za nevlídného sychravého počasí vztyčena byla na smiřické kostelní věží nová pozlacená báň 80 cm v průměru s tyčí a nově zlacenou osmicípou hvězdou ”šternberskou” o 68 cm průměru. Ode dna báně k nejvyššímu hrotu hvězdy jsou 4 m. Báň a hvězda jsou měděné. Báň sama stála 2000 Kč, Oprava, zlacení a nátěr věže činí 8000 Kč. Všecku práci provedl místní klempířský závod Bedřicha Bartoška, báň a hvězdu se zdarem vyzvedl a upevnil klempířský dělník Bohuslav Šebek ze Pšovci u Kopidlna.
    Pro paměť budoucím zaznamenávám:
    V roce 1705 za 6 let po dostavbě kostela (1699) vztyčena poprvé na věž kostelní železná tyč s hvězdou a týž rok pod tyč vyražen.(? - pozn. P.) Skoro sto let odolávala hvězda tyčí nepohodám živelním a byla svědkem všech událostí města, až v roce 1807 prudkými nárazy větru počala se nakláněti a hrozila spadnutím. Byla proto sňata, vše opraveno a natřeno a dne 8. srpna 1807 pražským pokrývačem Antonínem Smutným opět vztyčena.
    Po čtvrtstoletí dne 3. listopadu 1833 od 10. hodině večer prudkou vichřicí hvězda s části dřevěné spodní tyče do plechové střechy se zřítila a ji prorazila. Po déletrvající všestranné opravě, která si vydání 309 zl 26 kr konv. měny vyžádala, byla dne 2. října 1835 hradeckým klempířem Josefem Grohem a jeho tovaryšem Josefem Kozelským z Moravy za slavnostních výstřelů, bubnů víření a hlaholu trub u přítomnosti úřednictva a množství občanů na původní místo znovu vztyčena a utužena. Při této příležitosti byly též věžní hodiny třemi novými plechovými číselníky, pozlacenými číslicemi a ručičkami od pražského věžního hodináře Michala Janouška opatřeny a za 134 zl konvenční měny zřízeny. Nová měděná v oleji zlacená hvězda od pražského pasiře Karla Korba stála 30 zl konv. měny.
    V železné plechové báni v r. 1925 sňaté nalezeny v plechovém oblém pouzdře tři pamětní německé listiny, a to:
    1) listina o 2. vztyčení hvězdy dne 8. srpna 1807,
    2) listina o nově vztyčené žerdi s hvězdou dne 2 října 1835 s pamětním penízem vídeňským Ferdinanda I., císaře rakouského, s vročením 14. června 1835, který k listině v papírku voskem přilepen,
    3) tržní listina cen obilí a potravin v Jaroměři z 18 září 1835, kdy libra másla byla za 18 kr konv. měny.
    Tyto tři listiny byly v úřadovně vrchní správy státního velkostatku strojem opsány a opisy jejich v archivu uloženy. Jeden průklep (opis) těchto pamětních listin vyžádán byl též pro zdejší městský archiv.
    Listiny původní se čtvrtou listinou novou, českou, na stroji napsanou, opět do pouzdra byly vloženy.
    Poslední tato čtvrtá listina zní:
    "Pro budoucnost.
    Při opravě plechové krytiny na věži zámeckého kostela ve Smiřicích n./L. v podzimu roku 1925 snesena byla i z bílého plechu zhotovená a fermežovou barvou na žluto natřená makovice. Uvnitř této makovice nalezena byla plechová krabice kulatá, zevně zaoblená do hrubého plátna pytlového, napuštěného voskovou masou.
    Po otevření krabice nalezené byly v ní tři německy sepsané listiny a sice první se nadpisem: "Für Die Nachwelt”, s datem 8. srpna 1807, druhá listina na menším formátě, rovněž s nadpisem "Für Die Nachwelt” a s datem 2. října 1835, třetí listina na půlarchu psaná a označená jako “Jaromiržer Marct Preis - Zettel”, z 18 září 1835. Listiny tyto byly svinuty do svitků a převázany režnou nití. Na takto svinutých listinách připečetěn byl v režném obalu zvlášť stříbrný korunovační penízek císaře Ferdinanda I. z roku 1835.
    Po pořízení opisů svrchu vedených tří listin byly tyto i se stříbrným korunovačním penízem znovu vloženy do plechové krabice původní, aby zachovány byly budoucím.
    K doplnění kroniky přikládáme jeden výtisk spisu Josefa Zemana "Z pamětí Smiřic n./L.” s tím, že roku 1908 přikoupeno bylo cís. a král. rodinným fondem ve Vídni k panství smiřickému od hraběnky Croyové dvůr se zámkem v Nedělišti, dvůr Dlouhé Dvory a dvůr Chlum a od Karla Weinricha z Dobřenic zakoupem byl dvůr Světí a Lípa.
    Roku 1900 pro správu panství smiřického a bezenského zřízena byla c. a k. inspekce Nejvyšších rodinných statků, kteráž byla roku 1912 zrušena a správa panství pod C.a k. ředitelství Nejv. soukromých a rodinných statků v Praze podřízena.
    O přeměnách politických, státních a hospodářských se zde pomlčuje, protože tyto zaznamenány jsou a budou pro časy budoucí v celých spoustách literárních děl historických a dějepisných z péra povolanějšího.
    Smiřice, dne 8. listopadu 1925.

    V době této byli na státním velkostatků Smiřice ustanovení:
    hospodářský rada Karel Potůček, hlavní důchodní: Jaroslav Zelenka, kancelářský tajemník: Karel Žalud, účetní rada v.v.: Alois Höll, hospodářský adjunkt: Václav Šimeček, kancelářská síla: Františka Rechová, správce pivovaru: Jan Vávra, sládek: Otakar Rýdl, kancelářská síla: Vladimír Dvořák, správce průmysl. závodu: František Rücker, kancelářský zřízenec: Josef Andrle, zahradník: Josef Vorel, zámecký kaplan: P. Josef Roháč;
    ve Zderazi: hospod. správce ing. Pavel Havelka, hospod. adjunkt Jaroslav Rathouský, hospod. praktikant Vladimír Potůček;
    v Holohlavech vrch. hospod. správce Jan Máslo, hospod. elév. ing. Vojtěch Marek;
    v Hoříněvsi: hospod. správ ing. Martin Porhanzl;
    v Cerekvici: vrch. hospo. správce Antonín Hlavenský, hospod. assistent Vladimír Šedivý;
    ve Světech: vrch. hospo. správce Jan Sekerka, hospod. assistent ing. Ladislav Černík;
    v Dlouhých Dvorech: hospod. správ ing. Josef Horký;
    u lesní správy v Cerekvici: lesní rada Jindřich Čejka, Lesní příručí ing. Miroslav Beránek.
    Vy budoucí, kteří toto čísti budete, i nás vzpomeňte.
    Na památku vkládáme československý dukát zlatý z roku 1925, který zakoupili vlastnoručně podepsaní na této listině za kursovní cenu Kč 90,-.
    Opravné práce klempířské prováděl Bedřich Bartošek, mistr klempířský ve Smiřicích”.

K listinám přidány i nahoře změněné penízy, načež uzavřené plechové pouzdro vnořeno do vroucí bednářské smůly, tím neprodyšně uzavřeno, poté voskovaným plátnem obaleno, zavázáno a v bání k žerdi drátem připevněno.

15. listopadu konány v celé republice volby do Národního shromáždění (poslanecké sněmovny i senátu). Ve Smiřicích obdržely politické strany: čsl. sociálních demokratů do poslanecké sněmovny 469 hlasů (do senátu 416 hlasů), živnost. obchodnická 210 (184), čsl. národních socialistů 205 (182), čsl. lidová 188 (169), čsl. národních demokratů 97 (97), národní strana práce 52 (38), čsl. komunistů 16 (15), republikánská 13 (8) hlasů.

21. listopadu sehrál divadelní spolek "Jirásek” veseloherní idylu "Lesní ženka” od Zd. Grygara a Bedřicha Vrbského.

28. listopadu odpoledne pro mládež a večer pro dospělé pořádala místní osvětová komise v Městské dvoraně za účinkování prof. Rudy Anděla a místních hudebníků i herců "Večer dudácké poezie”.

8. prosince pořádala místní osvětová komise přednášku magistrátního rady F. O. Beneše z Prahy na námět "Z ovzduší pyramid” s světelnými obrazy.

16. prosince byl v sále u Andrejsků společenský večírek smiřických lyžařů s přednáškou J. Pilňáčka, továrníka z Hradce Králové "O Šumavě v zimě “ se světelnými obrazy. Přednáška byla propagačně lyžařská a pořádal ji Ski klub z Hradce Králové.

19. prosince večer pro dospělé a 20 prosince odpoledne pro mládež sehrálo v Městské dvoraně žactvo zdejší měšťanské školy, sdružené v Dorostu Čsl. Červeného kříže div. hru Jaroslava Průchy "Krakonošova medicína”. Režii měl odb. učitel Petr Zahálka za pomoci odb. uč. M. Veverkové a uč. H. Kudrnáčové.

24. prosince na Štědrý den poděleno bylo 107 chudých školních dětí zdejších v zasedací síni městské radnice obuví, šatstvem, flanelem na prádlo, pečivem a ovocem. Též řada starších, práce neschopných a potřebných lidí - příslušníků smiřických - byla péčí obecní chudinské komise v tento den věčnými dary štědře obdarována.

V prosinci byla vykonána veřejná sbírka po městě v prospěch dělníka J. Schejbala, jemuž v Libřicích byl požárem zničen domek a je nyní úplně nemajetný. Sbírka vynesla Kč 450,-.

29. prosince pořádala místní osvětová komise přednášku od okresního osvětového sboru v Jaroměři za námět "Od Šumavy k Tatrám”.

V roce 1925 bylo promítnuto v biografu místní tělocvičné jednoty “Sokol” 71 filmů, z nichž byly 3 české a 5 dětských.

V prosinci nastala trvalá zima, která 17. prosince dostoupila nejvyššího vrcholu a to -17 stupňů C. Ke konci prosince po vánocích trvalejší oblevou vystoupala voda v Labi a jeho přítocích tou měrou, že zalila 31. prosince silnici k Čibuzi a tím přerušila veškeré spojení. I silnice k Černožicům a Holohlavům byly vážně ohroženy protržením pravého břehu labského jižně od černožického mostu. Lidé jdoucí na odpolední pobožnost v poslední den v tomto roce do Holohlav, nenadáli se, že při zpáteční cestě chodník místy již bude zatopen. Voda rychle stoupala, zaplavila pole a luka a večer již obě silnice byly pod vodou.