,,posílám smutný pohled na kořeny buku ve smiřickém parku. Vyrazily nové plodnice dřevokazných hub.
Jen pro doplnění - ta houba se jmenuje vějířovec obrovský (= trsnatec obrovský). Napáchá naprosto fatální a nevratné škody na kořenovém systému. Strom pak prosychá a díky poškozeným kořenům hrozí jeho vyvrácení. Na rozdíl od volné přírody by takovéto stromy měly být z městské zeleně jako nebezpečné odstraňovány. V každém případě je škoda takto dominantního stromu smiřického parku. Obnova je ale dnes více než nutná."

V listopadu 2012 smiřický starosta vysvětloval ve východočeské televizi V1 důvody obnovy parku. Fotografie kácení stromů jsou z této reportáže.

Z technické zprávy vypracované Ing. Lenkou Hladíkovou:

3.KOMPOZIČNÍ ŘEŠENÍ A NÁVRH
    Návrh sadových úprav zámecké zahrady byl zpracován během října 2012. Návrh vychází ze zpracovaného dendrologického průzkumu. Dále byl zpracován historický průzkum, jehož závěry byly použity pro tvorbu projektové dokumentace sadových úprav v řešeném území. Při tvorbě sadových úprav byly zachovány průhledy na zámek. Průhledy jsou zároveň naznačeny ve výkresu. Několik průhledů je vedeno ze silnice a z okrajových částí parku vedoucí přes louku na budovu zámku. Další průhledy směřují na atraktivní, barevně zajímavé dominanty nacházející se na několika místech v parku.
    Ve staré části parku je navržena dosadba volně rostoucích živých plotů, které odcloní zámecký park od silnice. Zároveň je navržena dosadba solitérních jedinců nebo menších skupinek dřevin po odstraněných jedincích. Na některých místech je navržena podsadba keřových skupin. Jsou navrženy spíše stínomilné a kvetoucí keře, často s výrazným efektem. Na pozemku, který patří p.Mizerovi, je navrženo obnovení historické kompozice. Jedná se o obnovu buxusových tvarovaných plůtků kolem bazénků a dosadba dvou menších červenolistých dubů po stranách. Výsadby však budou provedeny až podle rozhodnutí majitele pozemku.
    V nové části parku je převážně navržena dosadba atraktivních solitérních jedinců do prostor louky, které budou zároveň sloužit jako pohledové dominanty. Další dosadby spočívají v doplnění míst po odstraněných jedincích. Uprostřed parku se nachází stávající nefunkční velmi nevzhledné odpočívadlo. To bude zrušeno a celý prostor bude zatravněn.
    Stromové taxony byly vybrány z ohledem na původní taxonomické složení. Nově vysazované dřeviny jsou exotického původu a v parku se s malými vyjímkami vyskytovaly. Jedná se o červenolisté buky /Fagus sylvatica Atropunicea/, stříhanolisté buky /Fagus sylvatica Asplenifolia/, ořešáky popelavé /Juglans cinerea/, nahovětvec dvoudomý /Gymnocladus dioicus/. Nově jsou navrženy též liliovník /Liriodendron tulipifera/, dub maďarský/Quercus frainetto/, dřezovec trojtrnný zlatolistý /Gleditzia triacanthos Sunburst/, jerlín japonský /Sophora japonica/, pawlovnie /Pawlovnia tomentosa/, červenolisté a pestrolisté javory /Acer platanoides Royal Red, Acer platanoides Drummondii/.
    Z jehličnanů jsou navrhovány douglasky tisolisté /Pseudotsuga menziensii/, borovice těžké /Pinus ponderosa/, borovice černé /Pinus nigra/.
    Z keřů jsou navrhovány pěnišníky /Rhododendron/, kaliny japonské /Viburnum plicatum/, kaliny vrásčitolisté Pragense /Viburnum rhytidophyllum Pragense/, kaliny Carlesiovy /Viburnum carlesii/, z jehličnatých keřů různé kultivary tisu.

5.1. ASANACE DŘEVIN
    V řešeném území bylo provedeno kompletní hodnocení dřevin se zhodnocením stávající zeleně a navržením vhodných pěstebních opatření. Inventarizace a hodnocení dřevin bude přílohou projektové dokumentace. Asanace dřevin jsou navrženy z několika důvodů.
    Prvním důvodem je špatný zdravotní stav dřeviny, její fyziologická i biomechanická vitalita je natolik snížena, že dřevina ohrožuje okolí a bezpečnost provozu. Poté je navrženo její odstranění. Odstranění z tohoto důvodu vyplynulo z dendrologického průzkumu.
    Druhým důvodem pro odstranění dřevin jsou kompoziční záměry projektu. V tomto případě se jedná o neperspektivní dřeviny, které rostou na místě, kde nemají prostor pro svůj růst, v hustých zápojích, kde je nutné porosty prořeďovat, případně o dřeviny, které musí uvolnit místo pro kompozičně cennější dřevinu. Prořeďování porostů, práce s porostními skupinami je samozřejmou součástí pěstebních prací v každém společenstvu a toto kácení nelze vnímat nijak negativně.
    Jedná se o velmi problematické území, bez možnosti přístupu velké techniky.

6.1. VÝSADBY STROMŮ
    Stromy budou sázeny ve velikosti obvodu kmene 16-18cm /listnáče/ nebo 150-175cm /jehličnany/, s balem, jamkovou výsadbou s výměnou půdy na 50% za kvalitní zahradnickou zeminu. Úprava kořenového systému se u stromů dodávaných s balem neprovádí. Drátěné pletivo (černý drát, nikoli pozinkované) a juta se neodstraňují.
    Stromy se vysází podle výkresu osazovacího plánu. Vysází se stromy o obvodu kmínku uvedeným v rozpočtu a upevní se u listnatých stromů 3 kůly (dle ČSN – DIN 18916), u jehličnatých stromů jedním kůlem. Kmeny listnatých stromů budou obalovány rákosovou rohoží výšky 1,8m. Výsadbová jáma bude před výsadbou dřeviny přihnojena Silvamixem v množství 4x10g na jeden strom. Závlahová sonda z flexibilní hadice nebude u stromů vytvářena.
    Výsadba dřevin bude svěřena kvalifikované firmě s dobrými referencemi.

6.2. VÝSADBY KEŘOVÝCH SKUPIN A LINIÍ
    Před výsadbou keřových skupin a linií dojde k pečlivé přípravě stanoviště. V místě budoucí výsadby bude stávající trávník nebo jiný porost odstraněn chemicky Roundapem. Je kalkulováno dvakrát plošné chemické odplevelení.
    Keřové výsadby budou sázeny jamkovou výsadbou, budou použity kontejnerované sazenice min. velikosti 30-40 cm. Keře se vysází do jamek o objemu rovnajícímu se jeden a půl násobek velikosti kontejneru. Po vyjmutí z kontejneru se kořenový bal uloží do středu výsadbové jámy a bal se zasype zeminou, která se pečlivě uhutní. Po zhutnění zeminy se jáma prolije dostatečným množstvím vody (v případě sednutí povrchu se doplní zemina). Keřové výsadby budou pohnojeny vhodným NPK hnojivem v množství 50g/m2. Hnojivo bude zapraveno do země. Celá plocha bude po výsadbě zamulčována drcenou kůrou v tl. 8cm.
    Vřesovištní keře budou vysázeny do jamek rovnajících se minimálně 3 násobek objemu kontejneru, se 100% výměnou země za rašelinu smíchanou s pískem. Pohnojeny budou speciálním hnojivem pro vřesovištní rostliny v množství 50g/m2.

8.1. ETAPIZACE VÝSADEB
    Vzhledem k tomu, že nové výsadby jsou navrženy často v místech po vykácených dřevinách, je nutné etapizovat též výsadby. V první fázi, po vykácení havarijních dřevin, je možné vysadit Sophora japonica 1ks a Pseudotsuga menziensii 3 ks před budovou zámku, dále Quercus robur 1 ks na parcele 94/1, Liriodendron tulipifera, Quercus frainetto a Gymnocladus dioicus ve středu parku /místo čísel 48,49,63 a 66/, dále Pinus ponderosa4 ks a Pinus nigra 1 ks u mostu, Gleditsia triacanthos Sunburst a Fagus sylvatica Atropururea jako solitéry v nové části parku, Pseudotsuga menziensii 3 ks u garáže v nové části parku a dominantní Acer platanoides Royal Red u budovy ve staré části parku. Také keřové výsadby mohou být vysázeny po 1. Etapě kácení.

9.4. VÝSADBA VZROSTLÝCH STROMŮ – 22 listnatých a 16 jehličnatých stromů,nzamulčováno 38m2
· Hloubení jámy s výměnou země na 50%, jáma do 1m3
· Výsadba stromu obvod kmene 16-18cm /listnáče/ nebo 150-175cm /jehličnany/ s balem
· Hnojení tabletovým hnojivem Silvamix 4x10g jednotlivě k rostlině
· Ukotvení dřeviny třemi kůly /listnáče/, 1 kůlem /jehličnany/ - soustružené dřevěné kůly s fazetou, průměr 6cm
· Zhotovení obalu kmene z rákosové rohože výšky 1,8m u listnatých stromů
· Povýsadbový řez stromů u listnatých stromů
· Mulčování výsadbové jámy drcenou borkou v tl.8cm
· Zálivka 100l/ks, opakování 2x
Dokončovací péče po dobu 2 měsíců
· Vypletí výsadbové mísy, opakování 1x
· Kontrola kotvení a úvazku stromu
· Zálivka dle počasí

9.5. VÝSADBA KEŘOVÝCH SKUPIN, 238ks listnatých a 34ks jehličnatých keřů na ploše 155 m2
· Hloubení jamek bez výměny půdy, velikost jamky min. 1,5 násobek velikosti kontejneru
· Výsadba keře s balem
· Povýsadbový řez
· Hnojení keřových výsadeb, 50gNPK/m2
· Mulčování v tl.8cm
· Zálivka, 40l/m2, opakování 2x
Dokončovací péče po dobu 2 měsíců
· Vypletí, opakování 1x
· Zálivka dle počasí
9.6. VÝSADBA VŘESOVIŠTNÍCH KEŘŮ – 28 ks na ploše 56m2

10.2. PÉČE O VZROSTLÉ STROMY
· Kontrola kotvení a obalu kmene, případná oprava, po 3 letech odstranění
· Výchovný a opravný řez
· Vypletí výsadbové mísy, opakování 2x
· Doplnění mulče do výsadbové jámy, 1x za dva roky
· Zálivka dle potřeby /100l/ks/

10.3. PÉČE O PLOŠNÉ VÝSADBY KEŘŮ
· Vypletí, opakování 2x /první 3 roky/, dále 1x
· Hnojení min. hnojivem, 50g NPK/m2, 0,4x, příp. hnojivem pro vřesovištní rostliny
· Průklest keře, 1x za dva roky
· Doplnění mulče, 1x za dva roky
· Zálivka dle potřeby, 40l/m2/

10.4. PÉČE O TVAROVANÉ ŽIVÉ PLOTY
· Vypletí, opakování 2x /první 3 roky/, dále 1x
· Hnojení min. hnojivem, 50g NPK/m2, 0,4x
· Tvarovací řez na výšku cca 0,5m, 2x
· Doplnění mulče, 1x za dva roky
· Zálivka dle potřeby, /40l/m2/

   Je pravděpodobné, že park byl založen při přestavbě původní smiřické tvrze v zámek za Jana Josefa ze Šternberka v letech 1690 – 1699. Rozloha tehdejšího parku byla podstatně větší než dnes. Ze severní a jihovýchodní strany byl oddělen od ostatních pozemků Labem. Součástí parku byla pravděpodobně i dnešní příjezdová silnice a část dnes již zastavěné plochy na Šternberku. V té době vedla přes park a kamenný most cesta do Opočna.
   Druhá proměna parku souvisela s přestavbou zámku za panství Liebiga ( 1863 – 1882 ). V tom čase sousedila s parkem obora. Nový majitel proměnil oboru v orné pole, zmenšil tím vlastně i rozlohu celého parku. K parku tehdy příslušela na jižní straně zelinářská, ovocná a květinová zahrada. Park byl původně na straně severní a západní, kudy vedla veřejná cesta, ohraničen vysokou zdí, přikrytou pískovcovými deskami. Za zdí v parku byla vyvýšená terasa pro procházky. V její rohové části stával altánek. Kamenná zeď a altánek byly zbourány v letech 1945 – 1947. Dnešní podoba parku se datuje od roku 1920, kdy byly v katastru obce prováděny práce související s regulací Labe. K hrubému zasažení stromové podstaty parku došlo v letech okupace, kdy německá posádka některé stromy vykácela, aby mohla v parku založit vhodné stanoviště pro svůj autopark. Po roce 1945 byly prováděny úpravy v parku údajně v souladu s požadavky památkové péče. …….
   V současné době ( 80. léta ) je park asanován, vrácena mu původní podoba a jeho plocha byla rozšířena o přestárlou višňovku, která přiléhala k parku…. Etapa asanační, včetně doplnění výsadby novými dřevinami a úpravy parkových cest byla skončena v roce 1972.
   Zatímco v jiných parcích staly se základem parku původní lesní výstavky, zakladatelé smiřického parku ( při prováděných přestavbách a úpravách zámku v 18. a 19. století ) dali přednost většinou exotickým dřevinám. Z původní dřevinné skladby se dochovalo do dnešní doby jen několik dubů, jilmů a topolů. Většina stromů jsou exoty. Z introdukovaných dřevin je zvlášť nápadný jinan dvoulaločný. Nápadné jsou formy buku lesního a listy hluboce peřenostříhanými a s listy světle až temně červenými, vzrůstová variace dubu letního se štíhlou kuželovitou korunou a dub červený.
   V parku byly vysázeny u nás celkem vzácné dřeviny, jako jasan pensylvánský, břestovec západní, jerlín japonský, nahovětvec dvoudomý, platan javorolistý, ořešák černý, jírovec červený aj. …… Zakladatelé původního parku volili z jehličin smrky ( sirý, pichlavý, omoriku ), jedli kavkazskou, borovice ( lesní, vejmutovku ), tsugu kanadskou, douglasku tisolistou, zeravy ( západní, obrovský ), tis, cypřišek aj. Nově osázená bývalá višňovka ukazuje celkem běžné druhy, které byly zakoupeny ze školek v Soudné u Jičína. ……
   Zámecký park ve Smiřicích, jako celek, představuje zajímavou sbírku dendrologických exot, které nejsou běžné v našich parcích.
   Ze smiřického Zpravodaje vypsala Ladislava Reichová.

Foto vpravo od M. Voláka ukazuje altán u zámku.

---

Převzatá informace:
  V roce 2002 město Smiřice odkoupilo od s. p. Státní statek Smiřice pozemky zámecké zahrady o výměře cca 10 850 m2 a zámeckého parku o výměře cca 40 000 m2.

  Tuto převzatou informaci upřesnil nepodepsaný pisatel:
  Státní statek Smiřice s.p. zastoupený ředitelem státního podniku panem Ing. Josefem Šaškem převedl ( tzn. neprodal ) pozemky na Město Smiřice, zastoupené starostou Města Smiřice panem Jiřím Heřmanem.
  Ze smlouvy: ,,Předávající touto smlouvou předává přejímajícímu parcely vedené v kat.nemovitostí pod č.90/1, 90/3, 90/4, 92, 94/5 a PK č. 94/1 to vše v k.ú. a obci Smiřice a přejímající tyto pozemky od předávajícího ve stavu v jakém se ke dni předání nalézají přejímá. Předávající prohlašuje, že na předávaných pozemcích neváznou žádné dluhy, věcná břemena ani jiné právní povinnosti. Na předávané nemovitosti nebyly uplatněny restituční nároky. Přejímající potvrzuje, že je se stavem předávaných nemovitostí seznámen a nemá k jejich stavu žádných výhrad."
  Děkuji za informaci.