Je pravděpodobné, že park byl založen při přestavbě původní smiřické tvrze v zámek za Jana Josefa ze Šternberka v letech 1690 – 1699. Rozloha tehdejšího parku byla podstatně větší než dnes. Ze severní a jihovýchodní strany byl oddělen od ostatních pozemků Labem. Součástí parku byla pravděpodobně i dnešní příjezdová silnice a část dnes již zastavěné plochy na Šternberku. V té době vedla přes park a kamenný most cesta do Opočna.
   Druhá proměna parku souvisela s přestavbou zámku za panství Liebiga ( 1863 – 1882 ). V tom čase sousedila s parkem obora. Nový majitel proměnil oboru v orné pole, zmenšil tím vlastně i rozlohu celého parku. K parku tehdy příslušela na jižní straně zelinářská, ovocná a květinová zahrada. Park byl původně na straně severní a západní, kudy vedla veřejná cesta, ohraničen vysokou zdí, přikrytou pískovcovými deskami. Za zdí v parku byla vyvýšená terasa pro procházky. V její rohové části stával altánek. Kamenná zeď a altánek byly zbourány v letech 1945 – 1947. Dnešní podoba parku se datuje od roku 1920, kdy byly v katastru obce prováděny práce související s regulací Labe. K hrubému zasažení stromové podstaty parku došlo v letech okupace, kdy německá posádka některé stromy vykácela, aby mohla v parku založit vhodné stanoviště pro svůj autopark. Po roce 1945 byly prováděny úpravy v parku údajně v souladu s požadavky památkové péče. …….
   V současné době ( 80. léta ) je park asanován, vrácena mu původní podoba a jeho plocha byla rozšířena o přestárlou višňovku, která přiléhala k parku…. Etapa asanační, včetně doplnění výsadby novými dřevinami a úpravy parkových cest byla skončena v roce 1972.
   Zatímco v jiných parcích staly se základem parku původní lesní výstavky, zakladatelé smiřického parku ( při prováděných přestavbách a úpravách zámku v 18. a 19. století ) dali přednost většinou exotickým dřevinám. Z původní dřevinné skladby se dochovalo do dnešní doby jen několik dubů, jilmů a topolů. Většina stromů jsou exoty. Z introdukovaných dřevin je zvlášť nápadný jinan dvoulaločný. Nápadné jsou formy buku lesního a listy hluboce peřenostříhanými a s listy světle až temně červenými, vzrůstová variace dubu letního se štíhlou kuželovitou korunou a dub červený.
   V parku byly vysázeny u nás celkem vzácné dřeviny, jako jasan pensylvánský, břestovec západní, jerlín japonský, nahovětvec dvoudomý, platan javorolistý, ořešák černý, jírovec červený aj. …… Zakladatelé původního parku volili z jehličin smrky ( sirý, pichlavý, omoriku ), jedli kavkazskou, borovice ( lesní, vejmutovku ), tsungu kanadskou, douglasku tisolistou, zeravy ( západní, obrovský ), tis, cypřišek aj. Nově osázená bývalá višňovka ukazuje celkem běžné druhy, které byly zakoupeny ze školek v Soudné u Jičína. ……
   Zámecký park ve Smiřicích, jako celek, představuje zajímavou sbírku dendrologických exot, které nejsou běžné v našich parcích.
   Ze smiřického Zpravodaje vypsala Ladislava Reichová.

Fotografii nahoře, ukazující zbouranou zeď i altán, mám okopírovanou od p. Vorla.
Foto vpravo od M. Voláka ukazuje altán u zámku.

---

Převzatá informace:
  V roce 2002 město Smiřice odkoupilo od s. p. Státní statek Smiřice pozemky zámecké zahrady o výměře cca 10 850 m2 a zámeckého parku o výměře cca 40 000 m2.

  Tuto převzatou informaci upřesnil nepodepsaný pisatel:
  Státní statek Smiřice s.p. zastoupený ředitelem státního podniku panem Ing. Josefem Šaškem převedl ( tzn. neprodal ) pozemky na Město Smiřice, zastoupené starostou Města Smiřice panem Jiřím Heřmanem.
  Ze smlouvy: ,,Předávající touto smlouvou předává přejímajícímu parcely vedené v kat.nemovitostí pod č.90/1, 90/3, 90/4, 92, 94/5 a PK č. 94/1 to vše v k.ú. a obci Smiřice a přejímající tyto pozemky od předávajícího ve stavu v jakém se ke dni předání nalézají přejímá. Předávající prohlašuje, že na předávaných pozemcích neváznou žádné dluhy, věcná břemena ani jiné právní povinnosti. Na předávané nemovitosti nebyly uplatněny restituční nároky. Přejímající potvrzuje, že je se stavem předávaných nemovitostí seznámen a nemá k jejich stavu žádných výhrad."
  Děkuji za informaci.