Z historie organizovaného smiřického sportování

Zpět na hlavní stránku

Sestavil Ing Milan Plšek






1862
založen Pražský Sokol

1864
prvním smiřickým sokolem se stal významný občan města MUDr.Otakar Jedlička, od r.1878 městským lékařem, zemřel r.1883
po nástupu na studia byl aktivním členem Sokola Pražského

1893
sbor dobrovolných hasičů změnil svůj název na: Tělocvičná hasičská jednota Sokol ve Smiřicích, nepřistoupil však k ČOS, po třech letech, při změně stanov, návrat k původnímu názvu

1891
založena Sokolská jednota v sousedních Černožicích kam dochází cvičit i několik nadšenců ze Smiřic / br.Bartoška /

1898
12.6. založena Tělocvičná jednota Sokol ve Smiřicích, starostou br. J.Lefnar,
spolkové stanovy schváleny c.k. místodržitelstvím dne 22.května
cvičilo se v létě na dvoře u Lefnarů, později v Hotelu Andrejsek na zahradě,
zbytky litinového stojanu hrazdy a kruhů jsou tam doposud

1900
začínají cvičit ženy, do r. 1906 vedou cvičení muži

1909
zahájeno cvičení dorostenek a žactva, ve školní tělocvičně

1913
ředitel školy zakázal přístup do školní budovy po 17 hod. žákům školy, nebyl nakloněn sokolskému cvičení

1915
rozpuštěna ČOS v Praze jako státu nebezpečná, výnosem C.K. ministerstva,
cvičí pouze dorostenky a ženy

1918
čestným členem TJ jmenován mistr Alois Jirásek - spisovatel

1919
31.8. založena DTJ, politicky orientovaná na ČSSD, měla internacionálně vyvažovat vliv národně orientovaného Sokola, po roce 1921 se odštěpila komunisticky orientovaná FDTJ /federovaná dělnická TJ/
čestné členství v TJ Sokol přijal T.G.Masaryk - prezident děkuji p. Martinu Kverkovi

1920
Sokol zakoupil pozemek pro vlastní tělocvičnu, v zámeckém parku, chybí peníze

1921
1.4. zahájil činnost Sportovní klub kopané, zaniká pro nezájem 18.6.1930
hraje se na pronajaté louce za městem, směrem k „Dubinkám“, netěší se velké podpoře výboru TJ, kopaná považovaná za sport málo sokolský a surový

1924
v parku firmy Malburk uváděn tenisový kurt- soukromý

1929
24.7. založen Tenisový klub Smiřice, 16 členů, předseda Bohdan Kopal, kapitánem ing.Jan Kukla správce St. dvora v Holohlavrch

1930
zahajuje Tenisový klub, na pozemku u školy - jeden kurt děkuji p. Martinu Kverkovi

1932
tenisový klub přikupuje pozemek pro druhý kurt, od V. Munzara

1934
házenkáři Sokola na mistrovství ČOS, prohrávají až ve finále s Brnem

1935
Sokol zahajuje výstavbu malého stadinu, svahy obkládány drnem, pozemek získán od Správy vodních toků Praha po intervenci F.Voženílka /mlynáře/ a činovníků stavitele Volta a br. Jakubského, házená se zde hrála ještě za protektorátu, v brance A.Seliger
24.1. ustaven Sportovní klub Smiřice, zpočátku házená, později pouze kopaná, 60 členů,
likviduje v létě 1938, chybí aktivní hráči, hrálo se na pravém břehu Smržovského potoka u „Plivátek“, chytal Michal Halák /pekař/, J.Plšek a další

1937
ustavena Jednota Čsl. Orla Smiřice, zaměřena na katolickou mládež

1938
14.3.ustaven klub kuželkářů Zálabák Smiřice, za účelem organizovaného hraní
19.6. župní slet Župy Podkrkonošské -Jiráskova na malém stadionu, nejvýznamnější sportovní akce u nás a zároveň manifestace odhodlání bránit se německé hrozbě, spojeno i s ukázkou vybavení armády, branná cvičení
na cvičišti malého stadionu vystoupilo cca 5800 cvičenců – impozantní počet
4.- 7.7. X. všesokolský slet v Praze, od nás 69 cvičenců

Sokol SmiřiceSokol Smiřice
Sokolský slet v roce 1938. Prostná star. bratří. F. Erben, Fr. Stupka, J. Görfler.
Vpravo: 1938 - nácvik na Župní slet.

Sokol SmiřiceSokol Smiřice
Vlevo: Sokolský slet v roce 1938. Vystoupení žen
Vpravo: 1945 - Den sjednocené tělovýchovy - průvod prochází Palackého ulicí.

Další fotografie ze župního sletu v roce 1938 jsou na    -   této stránce



1939
11.6.okrskové cvičení na malém stadionu, průvod Němci nepovolili
pro špatné počasí cvičení přeloženo na 6. července
Snaha o sjednocení tělovýchovných organizací, u nás Sokol, DTJ a Orel. Na setkání v Josefově souhlasil Sokol a DTJ, Orel byl proti a tím debaty skončily.
Sokol měl 262 dospělé členy, dorost 35 a žactvo 110. DTJ 68 dospělých, dorost 25, žactvo 49. Orel vykazoval 58 dospělých, dorost 14 a žactvo 47, byl však v té době nečinný. Sokol byl silně vlastenecký, cvičili v něm zejména podnikatelé a živnostníci.
DTJ - Dělnická tělovýchovná jednota, levicově zaměřená, spíše zaměstnanci. Orel byl katolickou organizací.

1940
ustaveno hokejové družstvo, hrálo se na malém stadionu, plochu bylo možné zaplavit potrubím z mlýnského náhona, po povolení mlynářem, který měl vodní právo,
rozpuštěn Junák, majetek zabaven a předán německé mládeži /Hitlerjungend/

1941
12.04. Němci zastavena činnost sokolských organizací
Konfiskace majetku, po atentátu na Heidricha vedení ČOS pozatýkáno a odvlečeno do koncentračních táborů.
14.11. Sokol úředně rozpuštěn, konfiskace majetku, zabaven a zničen sokolský prapor

1942
obnovena sportovní činnost házené v DTJ, muži a dorost

1945
osvobození - čas nadšení a plánů, ustaven NTV- Národní tělovýchovný výbor
22.7. den sjednocené tělovýchovy, ve městě velká sláva, v průvodu společně pochodují Sokol, DTJ, FDTJ, Orel, Junák, tenisté a kuželkáří na sokolské cvičiště,kde se koná společné cvičení, slavnost odpoledne rozehnaná silnou vichřicí, která napáchala značné škody na střechách a stromech, o slavnostní výzdobě nemluvě
složitá jednání o sjednocení v ústředních orgánech v Praze však nikam nevedou
Sokol obnovuje činnost - samostatně, cvičí se v sále kina, před cvičením se řady sklopných židlí odsunuly dozadu a po cvičení opět rozestavily a sál byl opět připraven pro návštěvníky kina a loutkového divadla
13.11. ustaven Klub českých turistů odbor Smiřice, předsedou St. Hofmeister kopaná se hraje neorganizovaně na sokolském cvičišti, po skončení tréninku házené

1946
Milada Jirsáková vyšila a věnovala Sokolu nový prapor
17.6.likviduje NTV, kuželkáři pokládají gumoasfaltový povrch na dráhu
Junák otvírá svůj „Domov“ u Labe „Na Pitruši“, později zvaný „Skauťák“

1947
po dohodě s DTJ se sokol. cvičení přesouvá do školní tělocvičny,problémy s vedoucím kina

1948
28.3.usnesením akčního výboru národní fronty sjednocena tělovýchova do Sokola
7.5. přistupuje: DTJ, tenis, kuželky, turisté, stolní tenis, odmítl Čsl.skaut a Junák kuželkáři koulí pouze rekreačně, závodní činnost upadá

1949
reorganizace Sokola dle okresů a krajů, Sokolský kraj A.Jiráska H.K.
tenisté sehráli I.ročník turnaje „O pohár města Smiřice“
zřízen „SÚTVS“ – Státní ústav pro tělesnou výchovu a sport

1950
22.2.v Sokole opět ustaven oddíl kopané, předseda br. K.Štěpánek,zahájena výstavba Krajského tělovýchovného a sportovního střediska - dnešního velkého stadionu, součástí měl být i plavecký bazén,
hraje se na stadionu malém,
zaniká oddíl házené

1951
další reorganizace, přičlenění těl. jednot k závodům - na výroční schůzi přijat název „TJ Sokol ČSSS ve Smiřicích“ /československých státních statků/, nově zavedeno hlasování aklamací a jednomyslně,
osamostatňuje se pobočka Sokola v Rodově
tenis přidělen pod patronaci cukrovaru

1952

17.3. ustaven opět odbor házené, předseda br.Vávra, koncem roku se však rozpadá
18.3. ustaven odbor turistický, pod vedením Adolfa Mahlera, 30 členů
ustaven „SVTVS“ – Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport
jeho součástí i „ČOV“ – Český olympijský výbor

1953
Sokolu úředně přidělen název „DSO Dynamo Smiřice“ - dobrovolná sport. organizace Dynamo, dle oborového svazu ROH pracujících v st. statcích, STS, dopravě, apod.
Tím vymizel název „Sokol“ na dlouhou řadu let, co se nepodařilo mocnáři ani Hitlerovi, zdařilo se nyní komunistům, i když - cvičit se chodilo stále „do Sokola“. 9.8. fotbalisté hrají poprvé na velkém stadionu, zásluhou zejména Josefa Hlavatého a Ludvíka Ježka st., vítězně se Slavojem Vyškov 5:2
celková hodnota vybudovaného díla je 230 tis. Kč v nové měně

1954
v činnosti oddíly: všeobecné průpravy, sport. gymnastiky, kopané, tenis, kuželky, lední hokej, turistický, plavecký a házená, zahájen nácvik na I.celostátní spartakiádu
trénování žáků kopané se ujímá L.Černý - učitel

1955
na I.celostátní spartakiádě v Praze vystoupilo našich 18 chlapců a 18 dívek školní jednoty, dále 9 mužů a 15 žen,
kuželkáři obnovují závodní koulení
fotbalisté budují šatny, upravují hrací plochu a běžeckou dráhu

1956
ustaven ČSTV - Československý svaz tělesné výchovy (transformací SÚTVS a SVTVS) jako rovnoprávná složka Národní fronty a jediná zastřešující sportovní organizace, jednotám navrácen jejich majetek
1. předsedou ČSTV Václav Pleskot
tenisté budují brigádnicky dřevěnou šatnu
St. statky upravují restauraci „Na lednici“ na byty, kuželník přestavěn na koulení z druhé strany dráhy,
několik jednotlivců zakládá oddíl juda
v kopané se prosazují dorostenci, jsou zařazeni do I.A třídy

1958
cvičení v tělocvičně - ZRTV upadá, cvičí pouze žactvo a dorostenky
Vráťa Svatoň se stává krajským přeborníkem dorostu ve sportovní gymnastice

1959
ustaven turistický oddíl pod vedením Vl. Prokeše
v kopané dospělých hráčská krize, L.Čermák odchází hrát 1.ligu do Spartaku HK
dorostenci kopané se stávají přeborníky okresu Jaroměř

1960
je rokem II.celostátní spartakiády, od nás vystoupili žáci, žákyně,dorostenci, 14 žen a 13 mužů, reorganizace okresů - Smiřice s okolím nově začleněny pod Hradec Králové

1961
po rezignaci J. Hlavatého se stává předsedou kuželkářů B.Šmejda, zároveň vede i tenis

1962
řady smiřických sportovců opouštějí Josef Hlavatý a Ludvík Ježek, kteří se rozhodujícím způsobem zasloužili o vybudování velkého stadionu učitel Vašíček v čele průvodu

1963
z úsporných důvodů se nesmí vytápět tělocvična, cvičí se až od poloviny února, ve škole
ustavena tělovýchovně branná rada s předsedou učitelem Vašíčkem ( na fotografii vpravo )
na velký stadion zavedena vodovodní přípojka, voda ve studni se totiž ztratila
tenisový dorost vyhrál okresní přebor

1964
nejsilnějším oddílem kopaná, na stadionu postavena kůlna, tenisté pro nedostatek kvalitních hráčů soutěž dospělých nehrají

1965
13.června uspořádána na velkém stadionu okrsková spartakiáda, za špatného počasí od nás cvičilo 163 chlapců, 185 dívek, 8 mužů a 10 žen, nácvik dětí vedli učitelé ZDŠ
na III. ČSS v Praze cvičílo od nás 8 žákyň, 10 žen a 8 mužů
na stadionu zbudován betonový taneční parket a toalety

1966
21.května slavnostně otevřena nová dvoudráha na kuželně

1969
návrat k původnímu názvu „TJ Sokol Smiřice“, po uvolnění politické situace v r.1968

1970
tenisté hrají pouze rekreačně, na velkém stadionu úspěšný filmový festival

1972
zastřešen taneční parket na velkém stadionu, zahájena výstavba nové školní tělocvičny
tenisté hrají opět krajskou soutěž, hostují dvě ženy ze Slávie HK

1974
tenisté budují vodovodní přípojku za pomoci MěNV
stálým problémem je nedostatek cvičitelů pro práci s mládeží

1975
dohodnut rozvrh cvičebních hodin a zahájeno cvičení v nové školní tělocvičně, desítky let starý problém s tělocvičnou konečně vyřešen
IV.celostátní spartakiády se od nás zúčastnilo 6 žen a 8 mužů

1977
v tělocvičně stálé problémy se školníkem stran úklidu a otevírání dveří
1.ledna dochází ke sloučení s TJ Sokol Holohlavy, kde byl činný oddíl kulturistiky a stolního tenisu,
smiřičtí tenisté zakládají tradici turnaje pamětníků, 1. ročníku se účastní pět hráčů: Polák, Šmejda a tři bratři Svatoňové, vítězem se stal Fr. Polák

1978
ZRTV rozbíhá velice úspěšné cvičení žen při hudbě pod vedením Ing. E.Baborákové

1979
kopaná se osamostatňuje, přechází pod Velkovýkrmny jako samostatná jednota, pod názvem „TJ Dynamo VOP Smiřice

1980
je rokem V. celostátní spartakiády, spoluautorem skladby mužů je smiřický rodák doc. Vratislav Svatoň, ženy ani muži se nezapojily, rodiče s dětmi vystoupili v HK
21.10. uvedeny do provozu nové automatické stavěče na kuželně

1983
ženy ZRTV cvičí v hojném počtu, rovněž muži se scházejí 2x týdně, přetrvávají problémy se získáváním cvičitelů pro žactvo
turisté se zúčastnili přechodu Slovenska cestou hrdinů SNP, za 22 dny ušli 762 km
aktivní tenisté, v tělocvičně uspořádali 4 turnaje pro mládež a dva pro dospělé, z našich nejúspěšnější M.Provazník a J.Finek

1984
kuželkáři provádějí rekonstrukci drah, zápasy hrají na drahách soupeřů

1985
na VI.celostátní spartakiádě vystoupilo 10 našich mužů pod vedením F.Malého a Vl.Svatoně, tenisté zahájili rekonstrukci areálu v rámci akce Z pod vedením P. Ducháčka,
na kuželně položen nový povrch sadurit na obě dráhy

1986
kuželkáří uvádějí do provozu ústřední topení, topí se uhlím

1987
z důvodu celostátního nedostatku financí zastavena podpora tenistům ze strany MěNV

1988
manželé Jágrovi získali titul „Mistr sportu“ v turistice
kopaná mění název na „TJ Dynamo-Státní statek Smiřice“, dle patronátního závodu
tenisté dokončili úpravu kůlny, vybudovali cvičnou zeď, oplocení a chodník

1989
i v tělovýchově probíhá obrodný proces, mění se struktura ČSTV
tenisté uvádějí do provozu třetí kurt

1990
činnost obnovila a dále samostatně rozvíjí ČOS, u nás sokolská jednota nevznikla,
TJ Sokol se přihlásila k Asociaci tělovýchovných jednot ČSTV
9 mužů TJ Sokol se zúčastnilo Tělovýchovných slavností v Praze, na stadionu Evžena Rošického a sedm z nich i XI. Všesokolského sletu ve Sportovní hale v Praze
tenisté zahajují výstavbu šaten a soc. zařízení pod vedením Vl..Svatoně
zaniká monopolní ČSTV, vznikají nástupnické org. ČSTV-Český svaz tělesné výchovy

1991
od 1.března se osamostatňují kuželkáři, ustavují „Kuželkářský klub Zálabáci Smiřice
ASPV /sport pro všechny/ má samostatný svaz, Klub českých turistů rovněž

1992
fotbalisté obnovují hrací plochu a otevírají kiosek s občerstvením

1994
poprvé neproběhla výroční valná hromada TJ Sokol, důvodem bylo uzavření restaurace Labe a rovněž nevalná aktivita výboru
8 mužů ASPV vystoupilo na XII. Všesokolském sletu v Praze

1996
na novém objektu šaten tenisu položena krytina /šindel/ za cenu značného zadlužení oddílu

1997
kuželkář Jar.Hažva ml. se stal krajským přeborníkem a postoupil na mistrovství ČR

1998
ve Dvoraně slavnostní akademie ke 100. výročí založení TJ Sokol, za účasti řady hostí: Doc.Vráti Svatoně-náčelníka ČOS Praha, představitelů OV ČSTV, ČASPV a Sokolské župy HK, za město předával uznání starosta Ing. Lubomír Kupka

2000
na XIII. Všesokolském sletu v Praze na Rošickém stadionu vystoupilo 8 mužů naší TJ v sokolské skladbě „Chlapáci“ a pět z nich zároveň i ve skladbě ČASPV „Enthusy“ autorem skladby mužů „Chlapáci“ byl smiřický rodák Doc.Vratislav Svatoň
na tenise převažuje rekreační hraní, přetrvávají problémy s dostavbou areálu
kopaná zprovozňuje moderní sprchy

2001
80 let smiřického fotbalu, turnaj a setkání bývalých hráčů

2002
tenisté částečně zprovozňují nový objekt šaten, dík přispění ČSTV, města a příjmu z reklam, za 10 let proinvestováno cca 500 tis Kč

2003
historicky nejvyšší výtěžek ČSTV ze Sazky 686 mil.

2004
zdařilá rekonstrukce školního hřiště nákladem cca 7 mil Kč, umělý povrch na tenise zbudována terasa se zámkovou dlažbou

2006
nový objekt na tenise opatřen fasádou, osazen zbytek oken, nákladem 235 tis. Kč

2009
obložením podhledů dokončeny vnější práce na nové tenisové budově, 80 let tenisu ve Sm. v prosinci otevírají kuželkáři zrekonstruované dráhy, sadurit nahrazen novým povrchem



dle zápisů v sokolské a obecní kronice sestavil Ing.Milan Plšek, 3/01
poslední aktualizace: 2011-11-29
pozn:
ČSTV funguje dvoukomorovým systémem: sportovní svazy / 72+23 /
tělovýchovné jednoty a sportovní kluby / 9224 /
2011- připraven návrh na změnu hlasování společného místo odděleného
2011 – krach Sazky vyvolává potřebu změny ve vedení ČSTV